|
|
Věcná břemena
Brousilová, Gabriela ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Resumé Věcná břemena Tématem diplomové práce je institut věcných břemen, jeho historický vývoj a úprava účinná dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Věcná břemena jsou řazena mezi absolutní majetková práva, a dále věcná práva k věci cizí. Jejich podstata spočívá v povinnosti jedné strany, aby vůči druhé straně něco konala, dala, strpěla či se něčeho zdržela. Umožňuje tedy využití hodnoty věci více osobami, přičemž oprávněný z věcného břemene zpravidla není vlastníkem této služebné věci. Práce je rozdělena do pěti kapitol. Na začátek je řazen úvod, ve kterém je popsán cíl práce a rovněž její členění. První kapitola se věnuje pojmu věcných břemen, zařazení tohoto institutu do systematiky občanského zákoníku a rovněž uvádí hlavní způsoby dělení věcných břemen. Zaměřuje se také na význam tohoto institutu v současném právu. Poté následuje druhá kapitola věnující se historickému vývoji tohoto institutu. Nejdříve se práce zabývá podobou služebností v římském právu, z něhož se v současnosti účinný občanský zákoník inspiroval. Dále je zde stručně nastíněna podoba věcných břemen na českém území za období feudalismu. Poté následuje právní úprava v rakouském obecném zákoníku občanském z roku 1811. Právě z tohoto zákoníku občanský zákoník č. 89/2012 Sb. vychází a inspiruje se jím. A konečně poslední podkapitola této...
|
|
|
Dědění ze závěti
Brousilová, Gabriela ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá tématem dědění ze závěti. S účinností nového občanského zákoníku od 1. 1. 2014 se dědické právo a vůbec téma závěti stalo tématem velmi diskutovaným, vzhledem k tomu, že jeho úprava se v občanském zákoníku stala úpravou v mnoha aspektech podrobnější, vycházející z právní úpravy Obecného zákoníku občanského a inspirovanou právními řády ostatních evropských zemí. Práce se po úvodním slovu zabývá nejdříve obecnými principy a zásadami protínajícími celé dědické právo. V další kapitole jsou uvedeny předpoklady vzniku dědického práva podle dnes účinného občanského zákoníku. Pro srovnání jsou ve čtvrté kapitole stručně popsány ostatní dědické tituly, které jsou upraveny v občanském zákoníku, a to tedy dědická smlouva a zákonná posloupnost. V páté kapitole jsou pak zmíněny základní funkce a principy samotné závěti. Následující kapitola se z důvodu, že se jedná o jeden ze dvou nejstarších dědických titulů, zabývá historií závěti a jejím postupným vývojem, od práva římského, středověké úpravy, přes obecný občanský zákoník, vládní návrh z roku 1937, střední zákoník občanský až do 31. 12. 2013, tedy do konce účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Těžištěm práce je kapitola sedmá, která podrobně rozebírá právní úpravu závěti uvedenou v občanském zákoníku č. 89/2012...
|
|
|
Věcná břemena
Brousilová, Gabriela ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Resumé Věcná břemena Tématem diplomové práce je institut věcných břemen, jeho historický vývoj a úprava účinná dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Věcná břemena jsou řazena mezi absolutní majetková práva, a dále věcná práva k věci cizí. Jejich podstata spočívá v povinnosti jedné strany, aby vůči druhé straně něco konala, dala, strpěla či se něčeho zdržela. Umožňuje tedy využití hodnoty věci více osobami, přičemž oprávněný z věcného břemene zpravidla není vlastníkem této služebné věci. Práce je rozdělena do pěti kapitol. Na začátek je řazen úvod, ve kterém je popsán cíl práce a rovněž její členění. První kapitola se věnuje pojmu věcných břemen, zařazení tohoto institutu do systematiky občanského zákoníku a rovněž uvádí hlavní způsoby dělení věcných břemen. Zaměřuje se také na význam tohoto institutu v současném právu. Poté následuje druhá kapitola věnující se historickému vývoji tohoto institutu. Nejdříve se práce zabývá podobou služebností v římském právu, z něhož se v současnosti účinný občanský zákoník inspiroval. Dále je zde stručně nastíněna podoba věcných břemen na českém území za období feudalismu. Poté následuje právní úprava v rakouském obecném zákoníku občanském z roku 1811. Právě z tohoto zákoníku občanský zákoník č. 89/2012 Sb. vychází a inspiruje se jím. A konečně poslední podkapitola této...
|
host ::
RSS.