Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Česko-německé pohraničí: obraz toho druhého
Kotrbatá, Ivana ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Tato práce si dává za cíl ověřit pravdivost hlavní hypotézy, kterou je tvrzení, že Češi zaujímají vůči Němcům stereotypní a předsudečné postoje. Součástí této hypotézy je také tvrzení, že smýšlení či jednání Čechů ve vztahu k Němcům je pak těmito stereotypy a předsudky ovlivněno. V případě potvrzení této hypotézy se práce pokusí o analýzu těch nejběžnějších stereotypů. Zároveň se pokusí také zjistit, kde a v čem spočívá jejich původ, zda lze vysledovat jejich vývoj a formování a odhalit faktory, které se na tomto formování těchto stereotypů podílejí. Kromě této analýzy se práce zaměří také na to, zda a jak se tyto předsudky projevují v každodenním životě v českém pohraničí. Část práce se rovněž soustředí na současné česko- německé vztahy, respektive na to, jak je lidé žijící v českém pohraničí vnímají a jak je hodnotí. Práce je založena na terénním výzkumu, během něhož byly identifikovány a analyzovány narativní priority, vyprávění a postoje celkem osmnácti dotazovaných Čechů různého věku, vzdělání, profese a sociálního zázemí. Hlavní metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory, biografická metoda a metoda orální historie. Výzkum proběhl v letech 2008 a 2009 v oblasti česko-německého pohraničí resp. Tachovska. Klíčová slova česko-německé pohraničí - Tachovko - stereotypy - předsudky -...
Změny a kontinuita osobních identit kabylských imigrantů v České republice
Hyánková, Tereza ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent) ; Brouček, Stanislav (oponent)
Předložená disertační práce zaznamenává rozhovory a pozorování týkající se kabylských imigrantů v České republice. Pomocí antropologické metodologie a nejrůznějších teorií sociálních věd jsou tyto data srovnávány se studiemi alžírské imigrace ve Francii. Také jiné imigrantské komunity v Evropě slouží pro komparativní účely. Všechny tyto studie včetně této disertační práce ukazují, že sociální identita je flexibilní, dynamická a sociálně konstruovaná jako odpověď na různorodé sociální podmínky, se kterými se imigranti setkávají.
Česko-německé pohraničí: obraz toho druhého
Kotrbatá, Ivana ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Tato práce si dává za cíl ověřit pravdivost hlavní hypotézy, kterou je tvrzení, že Češi zaujímají vůči Němcům stereotypní a předsudečné postoje. Součástí této hypotézy je také tvrzení, že smýšlení či jednání Čechů ve vztahu k Němcům je pak těmito stereotypy a předsudky ovlivněno. V případě potvrzení této hypotézy se práce pokusí o analýzu těch nejběžnějších stereotypů. Zároveň se pokusí také zjistit, kde a v čem spočívá jejich původ, zda lze vysledovat jejich vývoj a formování a odhalit faktory, které se na tomto formování těchto stereotypů podílejí. Kromě této analýzy se práce zaměří také na to, zda a jak se tyto předsudky projevují v každodenním životě v českém pohraničí. Část práce se rovněž soustředí na současné česko- německé vztahy, respektive na to, jak je lidé žijící v českém pohraničí vnímají a jak je hodnotí. Práce je založena na terénním výzkumu, během něhož byly identifikovány a analyzovány narativní priority, vyprávění a postoje celkem osmnácti dotazovaných Čechů různého věku, vzdělání, profese a sociálního zázemí. Hlavní metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory, biografická metoda a metoda orální historie. Výzkum proběhl v letech 2008 a 2009 v oblasti česko-německého pohraničí resp. Tachovska. Klíčová slova česko-německé pohraničí - Tachovko - stereotypy - předsudky -...
Dějiny a přítomnost afirmativních opatření (pozitivní diskriminace) v USA, České republice a dalších vybraných zemích.
Štědroň, Jakub ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent) ; Sulitka, Andrej (oponent)
Výrazem afirmativní akce je myšlen soubor opatření, která usilují o zvýšení zastoupení žen a menšin na pracovním trhu, v oblasti vzdělávání či politice, kde byly tyto skupiny historicky znevýhodněny. Při hledání původu afirmativních opatření jsem začal na samém počátku americké historie, kde jsem na příkladu otroctví a segregace chtěl poukázat na to, jak silné a dlouhé toto znevýhodnění bylo. Od konce 60. let byl tento název používán pro politiku, která se nespokojila pouze se zákazem diskriminačních praktik na základě rasy, původu či pohlaví v oblasti zaměstnávání či vzdělávání, ale aktivně se zasazovala o zpřístupňování možností pro ty, kterým byly historicky upírány, poškozovaly je i nadále zažité praxe v některých oblastech vzdělávání a zaměstnávání či v nich byli vzhledem ke svému významu podreprezentováni. Ve snaze vykreslit tento fenomén nezkresleně jsem ve své práci dal prostor jak stoupencům afirmativních opatření, tak jejich kritikům. Byl jsem si též vědom, jak kontroverzně toto téma současná americká společnost vnímá. Práce dochází k závěru, že afirmativní akce tak, jak jsou v současnosti nastaveny, již nefungují efektivně. Klíčová slova: afirmativní akce, afirmativní opatření, pozitivní diskriminace, diskriminace, segregace, USA, Afroameričané, ženy, kvóty, Česká republika, Romové
Vietnamci v Česku a ve světě: migrační a adaptační tendence
Kušniráková, Tereza ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent) ; Šatava, Leoš (oponent)
Disertační práce Vietnamci v Česku a ve světě: migrační a adaptační tendence přibližuje vývoj vietnamské mezinárodní migrace od poloviny 20. století po současnost se zvláštním zřetelem k Česku jako k cílové zemi. Je zaměřena jednak na analýzu hlavních strukturálních faktorů podněcujících vietnamskou mezinárodní migraci z širšího hlediska (ekonomický rozvoj, ekonomicko-politické reformy Đổi Mới, pro-emigrační politika vlády VSR), ale i na rozbor subjektivních interpretací těchto vlivů vlastními aktéry migrace. Kombinací makroúrovňového a mikroúrovňového přístupu ke studiu mezinárodní migrace si práce klade za cíl identifikovat stěžejní faktory, které vietnamskou mezinárodní migraci iniciují a jak určují hlavní směry těchto pohybů, očekávání migrantů a nemigrujících a volbu adaptační strategie. Klíčovou součástí práce je též i odkrytí proměn těchto faktorů a jejich významu v závislosti na fázi migrace a společensko-ekonomicko-politickém kontextu migrace či rozhodování k migraci. Práce se obsahově opírá o analýzu dostupných statistických dat a právních dokumentů a o výstupy z tříletého výzkumu, který byl realizován v Česku a ve Vietnamu mezi třemi skupinami respondentů v letech 2010-2012: a) vietnamskými navrátilci, kteří žili v Česku/Československu, b) mezi vietnamskými migranty, kteří žijí v Česku,...
Česko-německé pohraničí: obraz toho druhého
Kotrbatá, Ivana ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Tato práce si dává za cíl ověřit pravdivost hlavní hypotézy, kterou je tvrzení, že Češi zaujímají vůči Němcům stereotypní a předsudečné postoje. Součástí této hypotézy je také tvrzení, že smýšlení či jednání Čechů ve vztahu k Němcům je pak těmito stereotypy a předsudky ovlivněno. V případě potvrzení této hypotézy se práce pokusí o analýzu těch nejběžnějších stereotypů. Zároveň se pokusí také zjistit, kde a v čem spočívá jejich původ, zda lze vysledovat jejich vývoj a formování a odhalit faktory, které se na tomto formování těchto stereotypů podílejí. Kromě této analýzy se práce zaměří také na to, zda a jak se tyto předsudky projevují v každodenním životě v českém pohraničí. Část práce se rovněž soustředí na současné česko- německé vztahy, respektive na to, jak je lidé žijící v českém pohraničí vnímají a jak je hodnotí. Práce je založena na terénním výzkumu, během něhož byly identifikovány a analyzovány narativní priority, vyprávění a postoje celkem osmnácti dotazovaných Čechů různého věku, vzdělání, profese a sociálního zázemí. Hlavní metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory, biografická metoda a metoda orální historie. Výzkum proběhl v letech 2008 a 2009 v oblasti česko-německého pohraničí resp. Tachovska. Klíčová slova česko-německé pohraničí - Tachovko - stereotypy - předsudky -...
Proměny etnického povědomí migrantů z vybraných zemí SFRJ v Dánsku
Šťastná, Petra ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent)
Práce je zaměřena na diasporu ze zemí bývalé Jugoslávie, resp. její novou generaci v Dánsku. Působí na ni rodinné, institucionální, socio-kulturní a historické faktory a v neposlední řadě imigrační a integrační politika státu, což vyúsťuje ve formování identity a etnického vědomí každého jejího jednotlivce. Nakolik je její výraz transnacionální, zcela integrovaný, či spíše oplývá hybridní charakterem, bude analyzováno z pohledu na komunity jako takové a reagování jejich členů či nečlenů na odlišné situace. Výstup by měl zodpovědět základní otázky stavu etnických menšin z bývalé Jugoslávie v této části Evropy. Měl by je odlišit od oněch ve Švédsku a Německu, taktéž by se pokusil o upřesnění podceňovaného počtu jejich zástupců. Zároveň by se měl zaměřit na stav současné problematiky pocitu sebeurčení jejích členů zvláště v kritickém věku pro identifikaci k určitému celku. Klíčová slova migrace, akulturace, asimilace, etnicita, Jugoslávie, Dánsko
Česko-německé pohraničí: obraz toho druhého
Kotrbatá, Ivana ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Tato práce si dává za cíl ověřit pravdivost hlavní hypotézy, kterou je tvrzení, že Češi zaujímají vůči Němcům stereotypní a předsudečné postoje. Součástí této hypotézy je také tvrzení, že smýšlení či jednání Čechů ve vztahu k Němcům je pak těmito stereotypy a předsudky ovlivněno. V případě potvrzení této hypotézy se práce pokusí o analýzu těch nejběžnějších stereotypů. Zároveň se pokusí také zjistit, kde a v čem spočívá jejich původ, zda lze vysledovat jejich vývoj a formování a odhalit faktory, které se na tomto formování těchto stereotypů podílejí. Kromě této analýzy se práce zaměří také na to, zda a jak se tyto předsudky projevují v každodenním životě v českém pohraničí. Část práce se rovněž soustředí na současné česko- německé vztahy, respektive na to, jak je lidé žijící v českém pohraničí vnímají a jak je hodnotí. Práce je založena na terénním výzkumu, během něhož byly identifikovány a analyzovány narativní priority, vyprávění a postoje celkem osmnácti dotazovaných Čechů různého věku, vzdělání, profese a sociálního zázemí. Hlavní metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory, biografická metoda a metoda orální historie. Výzkum proběhl v letech 2008 a 2009 v oblasti česko-německého pohraničí resp. Tachovska. Klíčová slova česko-německé pohraničí - Tachovko - stereotypy - předsudky -...
Jazyk a etnicita na Balkáně a v Británii
Blažek, Jan ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Brouček, Stanislav (oponent)
Cílem této práce je přispět k popisu etnického vědomí v oblasti Balkánu a Velké Británie, a to pomocí studia etnické inkluzivity (překračování etnických hranic) a etnické exkluzivity (posilování výše zmíněných hranic). Autor vycházel z klasické definice národa od Benedicta Andersona (národ = myšlené společenství), a proto si za vlastní předmět svého studia zvolil jazyk (respektive jazyky zkoumaných oblastí), jakožto oblast, v níž se manifestuje myšlení. Ve třech kapitolách se věnoval nejprve strukturálnímu a lexikologickému aspektu jazyka, potom aspektu terminologickému (studium významu a etymologie etnonym) a nakonec aspektu textologickému (studium národních mýtů a jazyka, v němž jsou předávány z generace na generaci). Výše popsané bádání vedlo k jasnému závěru, že zatímco angličtina (v nespolední řadě díky své gramatické přímočarosti a lexikologickému bohatství) je mluvčími jiných mateřských jazyků v Británií vnímána jako výrazně inkluzivní (ať už jde o příslušníky autochtonních menšin či imigranty), na Balkáně jsou naopak jazyky pojímány jako výlučný majetek té či oné etnické skupiny, což vede dokonce i k řízenému vytváření umělých rozdílů mezi nimi. Britský přístup přitom očividně podněcuje kvalitnější interetnické soužití. Tyto závěry potvrzuje i studium etnonym (nejinkluzivnějším ze všech...
Změny a kontinuita osobních identit kabylských imigrantů v České republice
Hyánková, Tereza ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent) ; Brouček, Stanislav (oponent)
Předložená disertační práce zaznamenává rozhovory a pozorování týkající se kabylských imigrantů v České republice. Pomocí antropologické metodologie a nejrůznějších teorií sociálních věd jsou tyto data srovnávány se studiemi alžírské imigrace ve Francii. Také jiné imigrantské komunity v Evropě slouží pro komparativní účely. Všechny tyto studie včetně této disertační práce ukazují, že sociální identita je flexibilní, dynamická a sociálně konstruovaná jako odpověď na různorodé sociální podmínky, se kterými se imigranti setkávají.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.