|
|
Možnosti výstavby dětského hřiště v klimatických a sociálně-demografických podmínkách Uralu
Timashevskaya, Sofya ; Jakubcová, Eva (vedoucí práce) ; Broscheová, Lucie (oponent)
V bakalářské praxi se budu zabývat tématem dětských hřišť. Práce je rozdělená na dvě části, první část je literární rešerše, z ní čerpám znalosti a informace pro druhou praktickou část.
V teoretické části mé bakalářské práce byla provedena jednoduchá studie navrhování a výstavby dětských hřišť, definice základních pojmů a parametrů týkajících se daného tématu. Kromě toho byly porovnány bezpečnostní požadavky na studované objekty z hlediska legislativy České republiky a Ruské federace.
Pro další podklady pro praktickou část, vlastní návrh, jsem prozkoumala sociálně- ekonomické, demografické a přírodní podmínky řešeného území. V rámci mé práce byly provedeny neformální schůzky s obyvateli města Sněžinsk a byly zváženy jejich nároky a požadavky. Taktéž proběhly konzultace na městské správě města Sněžinsk a s odborníky řešící tuto problematiku v Čechách (Ing. Jiří Grulich, Ing. Jiří Slepička a Mgr. Stanislav Janoštík).
V průběhu práce jsem prostudovala hodně návrhů zahraničních architektů pro svou inspiraci. ( Erect architects, Base paysagistes, Annabau a další)
Na základě údajů a podkladů z literární rešerše a se zapracováním požadavků městské správy a obyvatel byl zpracován vlastní návrh.
|
|
|
Historický vývoj zámeckého parku v Lysé nad Labem
Kabíčková, Marie ; Jakubcová, Eva (vedoucí práce) ; Broscheová, Lucie (oponent)
Tato práce si klade za cíl podrobně popsat historický vývoj zámecké zahrady v Lysé nad Labem a související problémy vzniklé majetkovými změnami na panství. Každý majitel se totiž na vzhledu zámku a zámecké zahrady nějak podepsal a provedl změny, které se projevily na nynějším stavu. Některé změny přispěly nynějšímu stavu kladně a park se tak jimi může pyšnit i dnes. Jedná se například o řešení parku Františkem Antonínem Sporckem, který park obohatil o jedinečný soubor soch. Tento soubor se tak stal skvostem zámecké zahrady a návštěvníci jej obdivují dodnes. Některé změny provedené v minulosti v zámeckém areálu však nynějšímu stavu neprospěly, a proto se s těmito problémy areál potýká i v současné době. Jedná se například o staré náletové dřeviny v anglickém parku a proschlé habrové špalíry v parku francouzském. Tyto problémy jsou důsledkem špatného hospodaření posledních majitelů panství. Dále je v práci zmínka o městě Lysá nad Labem a o souvisejících památkách. Město je plné nádherných skvostů, proto je také často pojmenováváno jako barokní Lysá. V práci jsou uvedeny i základní znaky barokní architektury a barokního sochařství, protože zámek je přestavěn do barokního stylu a sochy umístěné v zámeckém parku též pocházejí z dob baroka. Zajímavostí soch je, že celý soubor plastik byl nejprve zadán M. B. Braunovi, který však dílo přenechal svému žákovi. V práci je zájem zaměřen i na architekturu zahrady, neboť zámecký park je ukázkou barokního zahradního umění. Je zde francouzský park, který je zajímavý pro svou osovost a upravenost. Obsahuje také již zmíněné sochy. Kontrastem k francouzskému parku je přírodní park anglický, který je dnes bohužel ve špatném stavu a potřeboval by obnovu. Práce je zpracována jako podklad pro navazující diplomovou práci. V bakalářské práci je zámecký park historicky zmapován, popsán a jsou zde vyhledány nedostatky související s jeho historií. V navazující diplomové práci by pak vyhledané nedostatky byly shrnuty a mohl by tak být vypracován návrh obnovy parku.
|
|
|
Reinventarizace dřevin Libosadu v areálu ČZU a zakreslení do digitalizované mapy této části areálu ČZU
Dvořáková, Pavlína ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Broscheová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá inventarizací dřevin Libosadu v areálu České zemědělské univerzity v Praze. Součást inventarizace je zanesení inventarizovaných dřevin do digitalizované mapy v programu AutoCad a vytvoření její tabulkové části. Další částí je fotodokumentace dřevin a vložení těchto fotografií na mapserver.cz.
Literární rešerše pojednává o zeleni, její funkci a významu, porovnává rozdíly mezi botanickými zahradami, arboretem a školními zahradami. V části materiálů a metod se hovoří o areálu České zemědělské univerzity a Libosadu, jeho historii a přírodních podmínkách. Dále je zde rozepsána metoda inventarizace dřevin dle Machovce (1982), která byla zvolena ve vlastní části inventarizace a reinventarizace.
Podklady pro aktualizaci inventarizační mapy a její tabulkové části byly získané od předchozích studentů. V prvé řadě bylo třeba aktualizovat půdorysné zobrazení mapy v místech, kde došlo ke změnám. Poté byly zinventarizovány nově vysázené dřeviny, které byly zaneseny do mapy a jejich údaje do tabulkové části. V poslední řadě kontrola celkového stavu areálu v porovnání s mapovými podklady, tj. odstranění odumřelých dřevin, kontrola inventarizačních údajů, především u rychle rostoucích dřevin, dominant, dřevin s výrazně dobrým nebo naopak špatným zdravotním stavem.
Výsledky ukazují, že v současné době se v arboretu Libosad nachází 1505 zinventarizovaných kusů dřevin a jejich porostů a 349 trvalkových porostů. Počet taxonů se pohybuje okolo 1000 druhů dřevin a jejich kultivarů a 300 variet a kultivarů trvalkových a travinných porostů. Celkem se v arboretu nachází 350 druhů dřevin, zastoupených ve 105 rodech. Sadovnická hodnota převládá ve 3. klasifikační třídě, následuje 2., 4. a 1..
|
|
|
Využití autochtonních dřevin čeledě "Betulaceae", "Fagaceae" v zahradní a krajiné tvorbě
Laurinová, Michaela ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Broscheová, Lucie (oponent)
Téma bakalářské práce pojednává o využití domácích dřevin v krajině. Zaměřuje se především na vybrané rody, druhy z čeledě Betulaceae a Fagaceae. V úvodní části jsou vysvětleny vztahy člověka s přírodním prostředím, které ovlivnily obraz dnešní krajiny a daly základ pravidlům v krajinném plánování, nebo podmínily vznik právních úprav pro ochranu přírody a krajiny. Od této problematiky se odvíjí problematika šíření autochtonních nebo alochtonních dřevin, jejich vlastnosti, klady a zápory pro výsadbu na cílená stanoviště. V další části je shrnuto téma původu autochtonních dřevin a směry jejich přirozeného šíření z různých částí evropského kontinentu, které byly ovlivněny pestrými geologickými, klimatickými, půdními a hydrologickými podmínkami panujícími na území České republiky. Volba vhodného druhu dřeviny v krajinné tvorbě je ovlivněna klimatickými, půdními podmínkami, i estetickými a krajinotvornými zákonitostmi. Práce se zabývá stručnou charakteristikou čeledí Betulaceae a Fagaceae, a následně šířením rodů na území Evropy. Hlavní část práce popisuje jednotlivé druhy výše uvedených čeledí vyskytujících se na území České republiky. V práci jsou vedle latinských názvů napsány rovněž názvy české, anglické a německé. Dále jsou uvedeny habitatové znaky jednotlivých druhů, jako je například výška, tvar koruny a dále znaky popisné jako je charakteristika listu, pupenů, květů, plodů a kořenového systému. V následující kapitole jsou uvedeny základní, ale významné kultivary, stanovištní podmínky a možnostmi jejich krajinářského a zahradního použití. Důležitou součástí práce je tabulka ukazující působení dřeviny na stanovišti během fenologických fází s chronologickým uspořádáním. Symbolika dřeviny je pouze doplňující informací. Na závěr každé kapitoly je přiložena fotodokumentace popisované dřeviny.
|
host ::
RSS.