|
|
Výskyt neurodegenerativních onemocnění u pacientů s achalázií jícnu
Jerie, Martin ; Vojtěch, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Bronský, Jiří (oponent)
Úvod: Achalázie je primární motilitní onemocnění jícnu způsobené degenerací neuronů v myenterickém plexu. Přestože přesná patogeneze není známá, předpokládají se autoimunitní a neurodegenerativní procesy, které vedou k neuronální ztrátě. Proto jsme předložili hypotézu, že prevalence neurodegenerativních a/nebo autoimunních demyelinizačních onemocnění centrální nervové soustavy (NDD) by mohla být u pacientů s achalázií vyšší a naopak. Důvodem může být sdílení společných patofyziologických mechanismů. Metody: Naše studie byla prospektivní, průřezová s využitím dotazníků v iniciální fázi. Nábor pacientů s achalázií se uskutečnil v gastroenterologickém centru a pacientů s NDD ve dvou neurologických pracovištích vyššího stupně v České republice. Pacienti s achalázií byli vyšetřeni neurologem a neurologičtí pacienti gastroenterologem včetně následného testování zaměřeného na potvrzení NDD nebo achalázie. V obou skupinách byla stanovena prevalence achalázie a NDD, kterou jsme porovnávali s prevalencí v obecné populaci. Výsledky: Celkem bylo do studie zařazeno 150 pacientů s achalázií a 112 pacientů s NDD. Naše data ukazují zvýšenou prevalenci NDD u pacientů s achalázií (6 % (9/150) při srovnání s odhadovanou prevalencí NDD v obecné populaci (2 %), p=0,003). Ve skupině NDD 32 ze 112 pacientů (28,6 %)...
|
|
|
Biochemické prediktory selhání terapie u dětských pacientů s IBD
Zárubová, Kristýna ; Bronský, Jiří (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Petrášová, Miroslava (oponent)
Až 20% pacientů s IBD (inflammatory bowel diseases, zánětlivá střevní onemocnění) je diagnostikováno v dětském věku, průběh onemocnění bývá často závažnější a léčba obtížnější než u dospělých pacientů. Proto je nutno ji zahájit a případně změnit včas, aby se předešlo rozvoji komplikací. Časné rozpoznání relapsu hraje významnou roli pro další průběh onemocnění a celkovou prognózu pacienta. Změny v laboratorních parametrech (např. hodnota fekálního kalprotektinu) mohou významně předcházet rozvoji klinických příznaků a mohou být indikací k provedení kontrolní endoskopie nebo přímo k eskalaci či změně terapie. V této práci jsme se zaměřili zejména na pacienty po chirurgické resekci střeva, kteří tvoří jednu z rizikových skupin. Udává se, že až 70 % pacientů s Crohnovou nemocí dospěje během prvních 10 let od diagnózy k operačnímu výkonu na střevě. Dle výsledků se zdá být nadějným prediktorem relapsu onemocnění sérový albumin, který může souviset s celkovým nutričním stavem organismu. Ověřili jsme také efektivitu využití fekálního kalprotektinu a CRP jako prediktorů relapsu. Testování kalprotektinu přímo ve střevním resekátu se jako využitelný prediktor neukázalo, vyšší počet kalprotektin-pozitivních buněk na zorné pole nebyl asociován s endoskopickým relapsem onemocnění. Klíčová slova Crohnova nemoc,...
|
|
|
Metabolismus imunosupresivních léčiv u dětských pacientů s idiopatickými střevními záněty
Pospíšilová, Kristýna ; Bronský, Jiří (vedoucí práce) ; Leníček, Martin (oponent) ; Dědek, Petr (oponent)
Metabolismus imunosupresivních léčiv u dětských pacientů s idiopatickými střevními záněty Abstrakt V pediatrii jsou stále jako základní imunosupresivní léčivo pro udržení remise Crohnovy choroby užívány thiopuriny, při neúspěchu je dle současných doporučení zahajována biologická léčba (nejčastěji infliximab nebo adalimumab). Disertační práce se zabývá možnostmi optimalizace terapie ve vztahu k metabolismu imunosupresivně působících léčiv u dětských pacientů s Crohnovou chorobou, u nichž selhala konvenční terapie. Potvrdili jsme využitelnost znalosti thiopurinových metabolitů v erytrocytech v monitoraci adherence pacientů k terapii. Dle našich výsledků se však zdá, že v případě kombinované léčby infliximabu a thiopurinu u dětí lze za dostatečnou považovat koncentraci 6-thioguaninu (aktivního metabolitu thiopurinů) nižší než se dříve předpokládalo. Součástí práce bylo i vytvoření webové aplikace, která dokáže na základě výsledků běžně dostupných laboratorních vyšetření stanovení metabolitů thiopurinů částečně nahradit. V neposlední řadě jsme potvrdili, že adalimumab a infliximab lze v terapii Crohnovy choroby u nezletilých pacientů považovat stran účinnosti a bezpečnosti za srovnatelné. Pouze v případě indikace u pacienta s rodinnou anamnézou atopické dermatitidy se preferenční volba adalimumabu jeví jako...
|
|
|
Nové regulační hormony mateřského mléka
Mitrová, Katarína ; Bronský, Jiří (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent) ; Kohout, Pavel (oponent)
Cílem této práce bylo posoudit dynamiku koncentrací vybraných regulačních hormonů (RH) a adipofilinu v mateřském mléce (MM) v průběhu 12 měsíců laktace a analyzovat spojitost těchto hladin s antropometrickými parametry dětí a jejich matek. Metodika: Hladiny sledovaných regulačních hormonů a adipofilinu byly měřeny ve vzorcích MM za pomoci vysoce senzitivní ELISA metody 48 hodin po zahájení laktace (D0) a pak s odstupem 1, 3, 6 a 12 měsíců. Výsledky: Hladiny adiponektinu v mateřském mléce v D0 byly 22,8 ± 0,8 (průměr ± SEM), v 1 měsíci (M1) 22,0 ± 0,6, ve 3 měsících (M3) 20,5 ± 0,6, v 6 měsících (M6) 21,4 ± 0,8 a ve 12 měsících (M12) 25,7 ± 1,4 ng/ml. Hladiny AFABP pak činily v D0 12,3 ± 2,0, v M1 6,2 ± 1,3, v M3 1,3 ± 0,2, v M6 2,5 ± 1,0 a v M12 4,6 ± 1,9 ng/ml. Koncentrace leptinu byly v D0 0,3 ± 0,04, v M1 0,2 ± 0,03, v M3 0,1 ± 0,01 v M6 0,1 ± 0,02 a v M12 0,2 ± 0,04 ng/ml. Hladiny adiponektinu v M12 byly ve srovnání s M3 a M6 významně vyšší (p = 0,0026). Hladiny AFABP v D0 a M1 pak byly signifikantně vyšší než v M3, M6 a M12 (p < 0,0001) a hladiny leptinu v D0 byly vyšší než v M1, M3, M6 a M12 (p < 0,0001). Hladiny adipofilinu v D0 byly 1,98 ± 0,12, v M1 2,83 ± 0,21, v M3 2,39 ± 0,17, v M6 2,57 ± 0,16 a v M12 3,25 ± 0,21 μg/ml. Hladiny AFABP korelovaly negativně s tělesnou hmotností kojenců v M1,...
|
|
|
Vyšetření významu peptidů regulujících příjem potravy a nutriční stav u dětí a adolescentů
Bronský, Jiří ; Průša, Richard (vedoucí práce) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Hyánek, Josef (oponent)
Úvod: Regulace příjmu potravy a nutričního stavu je komplexní děj zprostředkovaný vzájemnou souhrou řady regulačních peptidů centrálního nervového systému, gastrointestinálního traktu a tukové tkáně. Tyto systémy jsou propojeny zpětnými vazbami, které informují o příjmu potravy a množství energetických zásob v organismu. Porucha v některé z těchto oblastí může vést ke změně nutričního stavu organismu. Metody: Radioimunoanalýzou byly stanoveny plazmatické hladiny orexinu A, celkového ghrelinu a sérové hladiny leptinu a enzymovou imunoanalýzou byly stanoveny sérové hladiny adiponektinu u zdravých jedinců a u dětských pacientů s obezitou, mentální anorexií, Crohnovou nemocí a celiakální sprue a byl popsán vliv nutriční intervence na tyto hladiny. Dále byl zhodnocen vztah jednotlivých regulačních peptidů k základním biochemickým a antropometrickým ukazatelům nutričního stavu. Metodou enzymové imunoanalýzy s imunofluorescenční detekcí jsme stanovili plazmatické hladiny celkového a neredukovaného amylinu u dospělých pacientů s osteoporózou, diabetem II. typu a u kontrolní skupiny. Výsledky: Během redukce tělesné hmotnosti u dětských a adolescentních pacientů s obezitou došlo ke statisticky významným změnám plazmatických hladin orexinu A a celkového ghrelinu, zatímco sérové hladiny adiponektinu se významně...
|
|
|
Kvantifikace makrokomponent mateřského mléka matek po předčasném porodu v závislosti na gestačním a postnatálním stáří dítěte
Burianová, Iva ; Bronský, Jiří (vedoucí práce) ; Kokštein, Zdeněk (oponent) ; Dvořáková, Hana Marie (oponent)
(jednostránkový souhrn) v češtině Růstová restrikce předčasně narozených novorozenců je závažná komplikace pro další vývoj dítěte. Do jaké míry se na ní podílí nízký obsah některých makronutrientů mateřského mléka a jak jsou nutrienty asociovány s mateřskými charakteristikami dosud není definitnivně jasné. Cílem dizertační práce bylo vyhodnocení obsahu makronutrientů ve vzorcích mateřského mléka po předčasném porodu během prvních 9 týdnů laktace a určení vztahu mezi mateřskými faktory a obsahem makronutrientů. V prospektivní observační studii byly odebírány vzorky mléka po dobu 9 postnatálních týdnů po předčasném porodu (24+0-35+6 gestační týden). Obsah makronutrientů byl analyzován infračervenou transmisní spektroskopií. Celkem bylo analyzováno 1917 vzorků. Skupina A (969 vzorků) vzorků zahrnovala těžkou nezralost, skupina B (948 vzorků) střední a lehkou nezralost. Obsah bílkoviny klesal z 1,6 g/dl ve skupině A a 1,5 g/dl ve skupině B v prvním týdnu života na 1,1 g/dl do konce 3. týdne v obou skupinách, poté zůstal stabilní až do 9. týdne. Obsah sacharidů a tuků byl relativně stabilní. U tuků byla zaznamenána větší interindividuální variabilita. U primipar byl zjištěn vyšší obsah bílkovin a nižší obsah sacharidů ve srovnání s multiparami. Vaginální porod byl asociován s vyšší hodnotou sacharidů v...
|
|
|
Využití imunochemických metod v diagnostice nádorových a degenerativních onemocnění
Hanousková, Lenka ; Kotaška, Karel (vedoucí práce) ; Bronský, Jiří (oponent) ; Štern, Petr (oponent)
Úvod: Imunochemické metody jsou důležitým pomocníkem klinických lékařů i odborníků v biomedicínském výzkumu. Předností imunochemických metod je jejich vysoká citlivost a přesnost. Cílem práce bylo využít imunochemických metod ke stanovení biomarkerů nádorových a degenerativních onemocnění. Byly provedeny celkem čtyři studie. Dvě studie se zabývaly hledáním nových biomarkerů karcinomu prostaty, třetí studie se zabývala sledováním FGF23 u pacientů s hyperparathyreózou a čtvrtá studie se zabývala stanovením kyseliny hyaluronové u pacientů s gonartrózou kolene. Metody a pacienti: 1. studie: Koncentrace Chromograninu A, Endoglinu, TIMP-1 a thymidinkinázy 1 (TK1) v séru a Endoglinu, SPINK-1, Annexinu, TIMP-1 v moči byly měřeny u 58 pacientů (průměrný věk 68 let, rozmezí 45 -82 let) s klinicky diagnostikovaným karcinomem prostaty a 30 zdravých jedinců (průměrný věk 64 let, rozmezí 55 - 78 let) bez relevantní urologické anamnézy a hodnoty PSA v normě. TK1 byla vybrána jako nejvhodnější marker a sérové koncentrace TK1 byly následně měřeny u 169 pacientů (průměrný věk 62 let, rozmezí 45 - 82 let) s karcinomem prostaty a kontrolní skupiny 39 zdravých mužů (průměrný věk 61 let, rozmezí 54 - 78 let). Vyšetření TK1 bylo rozšířeno o stanovení epitopu TK210. Sérové koncentrace TK210 byly měřeny u 126 pacientů...
|
|
|
Bilirubin secretory pathway and its disorders.
Sticová, Eva ; Jirsa, Milan (vedoucí práce) ; Bronský, Jiří (oponent) ; Jirásek, Tomáš (oponent)
Identifikace a funkční charakterizace řady přenašečových systémů na sinusoidální a kanalikulární membráně hepatocytů významně přispěly k objasnění molekulární podstaty dědičných hyperbilirubinémií. Porucha regulace hepatobiliárních transportních systémů se rovněž podílí na vzniku žloutenky u mnoha získaných jaterních chorob. Předkládaná práce rozšiřuje současné znalosti metabolické dráhy degradace hemu s důrazem na nové poznatky o mechanismu transportu bilirubinu v hepatocytech, vyplývající z objasnění molekulární podstaty Rotorova syndromu. První předkládaná práce se zabývá antioxidačním působením bilirubinu v jaterní tkáni u modelu obstrukční žloutenky. Ve druhé práci jsme v rámci charakterizace nemocných s dědičnými formami konjugované hyperbilirubinémie zachytili několik nových mutací v genu ABCC2, jehož deficit podmiňuje Dubin-Johnsonův syndrom. V klíčové třetí práci o Rotorově syndromu jsme ukázali, že příčinou hyperbilirubinémie Rotorova typu je digenní porucha jaterního vychytávání konjugovaného bilirubinu podmíněná deficitem OATP1B1 a OATP1B3. Ukazuje se, že přímo do žluče je secernována pouze část bilirubinu konjugovaného v hepatocytech. Zbytek je nejprve vyloučen do krve prostřednictvím transportéru MRP3 a teprve následně vychytán zpět sinusoidálními transportéry OATP1B1 a OATP1B3. Ve...
|
|
|
Optimalizace biologické léčby nespecifických střevních zánětů (IBD) u dětí s využitím moderních biomarkerů
Ohem, Jan ; Bronský, Jiří (vedoucí práce) ; Kotaška, Karel (oponent) ; Bajerová, Kateřina (oponent)
Optimalizace biologické léčby nespecifických střevních zánětů (IBD) u dětí s využitím moderních biomarkerů Abstrakt k disertační práci Oborová rada: Biochemie a patobiochemie Úvod: U dospělých pacientů korelují hladiny infliximabu (IFX) s aktivitou onemocnění a protilátky proti infliximabu (ATI, antibodies to infliximab) predikují selhání terapie. Cílem naší práce bylo určit asociaci hladin IFX a ATI s aktivitou onemocnění v pediatrické populaci. Metody: Tato práce byla koncipována jako prospektivní observační studie. Prospektivně jsme odebírali krev, stolici a klinická data 65 pacientů (ve věku 10,5-15,1 let) s Crohnovou chorobou (CD) a to před aplikací dávky IFX. U těchto pacientů jsme měřili hladiny IFX a ATI a fekálního kalprotektinu (CPT). K určení prediktorů hladin IFX jsme použili mnohorozměrnou analýzu. Hladiny IFX a ATI byly měřeny metodou ELISA. Výsledky: Nižší hladiny IFX byly asociovány s pozitivitou ATI (OR [odds ratio] 0,027, CI [konfidenční interval] 0,009-0,077). U pacientů s nižšími hladinami IFX byla nalezena vyšší hladina CRP, FW a CPT. Optimální kombinace specificity (50%) a senzitivity (74%) pro aktivitu onemocnění definovanou hladinou CPR pod 5mg/l byla nalezena pro hladinu IFX 1,1 µg/ml a více. V modelu, kde byla remise definována hladinou CPT 100 µg/g a méně, byla optimální hladina...
|
|
|
Výživa dětí s celiakií
Heniková, Marina ; Nevoral, Jiří (vedoucí práce) ; Bronský, Jiří (oponent)
Celiakie je systémové autoimunitní onemocnění vyvolané lepkem vyskytující se u geneticky vnímavých jedinců. Klinické projevy celiakie se v posledních desetiletích změnily, jsou rozmanitější a začínají později. Ubylo dětí s klasickými gastrointestinálními projevy a přibylo dětí s neklasickými mimostřevními projevy. Vysoká senzitivita a specificita protilátek specifických pro celiakii umožnila u vybrané skupiny dětských pacientů s projevy onemocnění stanovit diagnózu celiakie bez biopsie. Jedinou léčbou celiakie je celoživotní přísná bezlepková dieta. Cílem práce bylo zjistit současný stav znalostí o celiakii u dětí, o její moderní diagnostice a především o léčbě. Informovat o problematice bezlepkové diety, o její legislativě, státní podpoře, příspěvcích zdravotních pojišťoven, sortimentu a dostupnosti bezlepkových potravin, jejich finanční náročnosti a o funkci pacientských organizací. V praktické části bylo dalším cílem zjistit okolnosti, za kterých byla celiakie u dětí diagnostikována a informovat o problémech spojených s udržováním bezlepkové diety v rodinách dítěte s celiakií. Metodikou práce bylo dotazníkové šetření. V anonymním dotazníku, který byl zaslán rodičům dětí s celiakií, bylo položeno celkem 33 otázek buď otevřenou, nebo uzavřenou formou. Dotazník vyplnilo 88 respondentů a v souboru...
|
host ::
RSS.