|
| |
|
|
Benešova koncepce demokratického státu za války a na počátku první republiky
Broklová, Eva
V záměrech a cílech souvisejících s vytvořením československého státu a jeho udržení v rámci zakladatelských idejí se E. Beneš shodoval s T. G. Masarykem. Východiskem odboje byl názor, že omezení moci národa není v souladu s demokratickými principy. Přesto lze v Benešových pracích sledovat samostatné řešení politických problémů, vesměs založené na vědeckém základě. Jeho koncepce vycházela ze studia individualismu v dějinách filozofie, teorie politického stranictví, demokratických ideálů a empirické metody. Českou otázku řešil požadavkem na zničení Rakouska-Uherska jako utlačovatele národů a oporu Německa. Hodlal vybudovat "Stát nejdemokratičtější z hlediska sociálního a nejpokročilejší z hlediska politického". Po druhé světové válce řešil teoreticky otázku možností nutné spolupráce a sblížení systému politické demokracie a sovětského socialismu. Beneš byl spolutvůrcem a obnovitelem státu.
|
|
|
Na pozvání Masarykova ústavu. 5
Broklová, Eva ; Pehr, Michal ; Vašek, Richard
Sborník obsahuje příspěvky ze seminářů "Volby 1946: iluze a realita" a "Česká politická pravice a krize demokracie 30. let", pořádaných v roce 2006 v rámci cyklu Na pozvání Masarykova ústavu. Čtenář se v tomto svazku seznámí s problematikou prvních poválečných voleb, které zásadním způsobem ovlivnily další směřování československé společnosti. Jednotlivé příspěvky přibližují mj. předvolební kampaň a různé formy agitace v českých zemích a na Slovensku, dobové volební právo nebo reflexi volebních výsledků v jednotlivých politických stranách. Druhá část sborníku je pak věnována názorům české meziválečné pravice na demokratické uspořádání Československa a na tzv. krizi demokracie. Příspěvky pojednávající o stranách agrární, lidové a národně demokratické a také o působení novináře K. Horkého se zároveň pokoušejí zodpovědět otázku, nakolik se v těchto stranách prosadily antidemokratické síly a jak ovlivnily politický život Československa.
|
|
|
Agrární strana a demokracie (sonda)
Broklová, Eva
Část dosavadní literatury (předlistopadové i polistopadové) přeceňuje pravicovost agrární strany a dalších pravicových stran v politickém systému první republiky a v důsledku toho spatřuje v demokratickém systému významný autoritativní potenciál. Rozpory štěpící společnost, mezi pravicí a levicí, mezi městem a venkovem, průmyslem a zemědělstvím literatura mylně vykládá jako rozpory mezi fašizujícími a demokratickými silami. Příspěvek dál řeší vztah agrární strany a prezidenta Beneše. Archivními dokumenty dokládá, že Edvard Beneš počítal s reformovanou zemědělskou stranou po druhé světové válce. Ze systému stran ji vyřadily konkurenční politické strany Národní fronty.
|
|
|
Volební právo a volby 1946
Broklová, Eva
Volbami a možností zbavit se režimu bez krveprolití se od sebe liší demokracie a diktatura. Volebními zákony ovlivňuje nositel moci volební výsledky pro své potřeby. Při volbách v roce 1946 se z „nechuti experimentovat“ uplatnil princip poměrné volby, která byla doplněna vázanými kandidátními listinami. Proti původním dohodám se volby konaly o půl roku později; představitelé stran se shodli na neobnovení zemědělské strany. Všeobecné volební právo od 18 let se vztahovalo také na příslušníky branné moci a později i na příslušníky bezpečnosti. Představitelé politických stran neumožnili vznik dalších stran. Do voličských seznamů byli zapsáni jen občané české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti. K volbám přistoupilo bez volební zkušenosti 14 ročníků voličů. Úspěchu KSČ napomohl i podíl armády Sovětského svazu na likvidaci nacismu a okolnost, že půdu v příhraničních oblastech přiděloval pozemkový úřad ovládaný komunistickou stranou.
|
|
|
Hodnotové orientace práce Edvarda Beneše Demokracie dnes a zítra
Broklová, Eva
Práce je teoretická, nejde o návod k politické činnosti, vůbec už ne praktickou instrukci k lidové demokracii. Základní hodnotová orientace práce je demokratická. Hlubší a dokonalejší demokracii politickou, sociální a hospodářskou charakterizuje jako demokracii humanitní, nikoli socializující, jak se někteří autoři domnívají. Obhajuje individuální a občanské svobody proti národnímu a státnímu totalismu. Zvažoval podmínky, za nichž bude možné spolupráce a sblížení komunismu s demokracií. Před demokracií viděl úkol přerodit se v demokracii sociální a tzv. hospodářskou.
|
|
|
Hodnotové orientace české společnosti - stav bádání
Broklová, Eva
V šesti studiích o konstitutivních hodnotách české společnosti od konce 19. do poloviny 20. století je zkoumán charakter politické kultury. Sdílené hodnoty jsou vesměs demokratické a podporují tezi o demokratickém charakteru první republiky a společnosti, která ji tvořila.
|
|
|
Tomáš Garrigue Masaryk – život pro demokracii
Broklová, Eva
T. G. Masaryk je pro současnost zdrojem idejí jako vědec, pedagog, organizátor vědecké práce, představitel politiky realismu, zakladatel státu a prezident. Obsahem české otázky učinil demokracii a humanitu, sjednocující ideou jeho života bylo úsilí o demokracii. Usiloval o život v demokracii.
|
|
| |
|
|
Politický systém v Československu 1945–1948
Broklová, Eva
V intencích demokratického odboje v Londýně byla Československá republika obnovena v tradicích první republiky. Musela se však přizpůsobit událostem a podmínkám po druhé světové válce. Komunisté získali převahu v první poválečné vládě, které využili v boji o mocenský monopol. Výsledek parlamentních voleb v roce 1946 byl jednak ovlivněn volebními zákony, jednak poválečnými podmínkami. V událostech v únoru 1948 využili komunisté existujících demokratických ústavních zákonů.
|
host ::
RSS.