Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mocenský aparát a srpen 1969 v Praze
Brichta, Miloslav ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Události 21. srpna 1969 reálnou mocenskou situaci v podmínkách rozdělené Evropy změnit nemohly. Ze zpětného pohledu byly spíše výrazem zoufalství nad již rozhodnutým zápasem. Realitou ale zůstává, že s tak velkým odporem v ulicích režim zřejmě nepočítal, k jeho potlačení musel nasadit jednotky milic a armády včetně tanků. Tanky byly bojově nasazeny poprvé a naposled v historii čs. ozbrojených sil od vzniku státu v roce 1918. Tvrdý průběh bojů, především ve večerních hodinách na druhou stranu umožnil režimu presentovat odpůrce normalizace jako vandalské a kriminální živly, kdy jen včasné a rozhodné nasazení ozbrojených sil zabránilo dalšímu ničení majetku a zajistilo ,,naprosté většině našeho lidu,, klid na pokojnou práci a tím účastníky demonstrací sociálně a psychologicky izolovat
Exilové periodikum "Nedělní hlasatel" na přelomu let 1989/1990
Brichta, Miloslav ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Roubal, Petr (oponent)
Týdeník Nedělní hlasatel patří datem svého vzniku, rokem 1891, k nejstarším krajanským periodikům vůbec. Představuje zajímavou sondu do způsobu myšlení krajanské komunity, v průběhu času, v důsledku historických událostí v Evropě se postupně stává také periodikem exulantským. Reflexe událostí roku 1989 obráží úhel pohledu jeho tvůrců, z velké části dobrovolných přispěvatelů hodnotících vývoj z odstupu a zohledňujících vlastní životní zkušenosti a představy. Texty vynikají přímočarou syrovostí, jazykovým stylem a důrazem na české národní tradice připomínající myšlenkový svět první poloviny dvacátého století. Důvodem je skladba autorů a přispěvatelů, tvoří v zásadě dvě základní skupiny, první, usedlíci žijící ve Spojených státech již po mnoho generací, přejímají lingvistickou skladbu češtiny a myšlenkový svět svých rodičů a prarodičů, druhá, poúnoroví a z menší části posrpnoví exulanti si přinášejí obraz vlasti v podobě, jakou ji pamatují v době svého odchodu. V politickém zaměření článků a zpravodajských komentářů převažuje důsledný antikomunismus s určitými prvky křesťanského konzervatismu. Nechybí ani antisemitismus, určitý rasistický podtext obsahují příspěvky krajanů z Jižní Afriky. Toto zaměření některých textů, zcela jistě nepředstavujících většinu, přitahovalo pozornost některých českých...
Exilové periodikum "Nedělní hlasatel" na přelomu let 1989/1990
Brichta, Miloslav ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Týdeník Nedělní hlasatel patří datem svého vzniku, rokem 1891, k nejstarším krajanským periodikům vůbec. Představuje zajímavou sondu do způsobu myšlení krajanské komunity, v průběhu času, v důsledku historických událostí v Evropě se postupně stává také periodikem exulantským. Reflexe událostí roku 1989 obráží úhel pohledu jeho tvůrců, z velké části dobrovolných přispěvatelů hodnotících vývoj z odstupu a zohledňujících vlastní životní zkušenosti a představy. Texty vynikají přímočarou syrovostí, jazykovým stylem a důrazem na české národní tradice připomínající myšlenkový svět první poloviny dvacátého století. Důvodem je skladba autorů a přispěvatelů, tvoří v zásadě dvě základní skupiny, první, usedlíci žijící ve Spojených státech již po mnoho generací, přejímají lingvistickou skladbu češtiny a myšlenkový svět svých rodičů a prarodičů, druhá, poúnoroví a z menší části posrpnoví exulanti si přinášejí obraz vlasti v podobě, jakou ji pamatují v době svého odchodu. V politickém zaměření článků a zpravodajských komentářů převažuje důsledný antikomunismus s určitými prvky křesťanského konzervatismu. Nechybí ani antisemitismus, určitý rasistický podtext obsahují příspěvky krajanů z Jižní Afriky. Toto zaměření některých textů, zcela jistě nepředstavujících většinu, přitahovalo pozornost některých českých...
Exilové periodikum "Nedělní hlasatel" na přelomu let 1989/1990
Brichta, Miloslav ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Roubal, Petr (oponent)
Týdeník Nedělní hlasatel patří datem svého vzniku, rokem 1891, k nejstarším krajanským periodikům vůbec. Představuje zajímavou sondu do způsobu myšlení krajanské komunity, v průběhu času, v důsledku historických událostí v Evropě se postupně stává také periodikem exulantským. Reflexe událostí roku 1989 obráží úhel pohledu jeho tvůrců, z velké části dobrovolných přispěvatelů hodnotících vývoj z odstupu a zohledňujících vlastní životní zkušenosti a představy. Texty vynikají přímočarou syrovostí, jazykovým stylem a důrazem na české národní tradice připomínající myšlenkový svět první poloviny dvacátého století. Důvodem je skladba autorů a přispěvatelů, tvoří v zásadě dvě základní skupiny, první, usedlíci žijící ve Spojených státech již po mnoho generací, přejímají lingvistickou skladbu češtiny a myšlenkový svět svých rodičů a prarodičů, druhá, poúnoroví a z menší části posrpnoví exulanti si přinášejí obraz vlasti v podobě, jakou ji pamatují v době svého odchodu. V politickém zaměření článků a zpravodajských komentářů převažuje důsledný antikomunismus s určitými prvky křesťanského konzervatismu. Nechybí ani antisemitismus, určitý rasistický podtext obsahují příspěvky krajanů z Jižní Afriky. Toto zaměření některých textů, zcela jistě nepředstavujících většinu, přitahovalo pozornost některých českých...
Mocenský aparát a srpen 1969 v Praze
Brichta, Miloslav ; Nálevka, Vladimír (oponent) ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce)
Události 21. srpna 1969 reálnou mocenskou situaci v podmínkách rozdělené Evropy změnit nemohly. Ze zpětného pohledu byly spíše výrazem zoufalství nad již rozhodnutým zápasem. Realitou ale zůstává, že s tak velkým odporem v ulicích režim zřejmě nepočítal, k jeho potlačení musel nasadit jednotky milic a armády včetně tanků. Tanky byly bojově nasazeny poprvé a naposled v historii čs. ozbrojených sil od vzniku státu v roce 1918. Tvrdý průběh bojů, především ve večerních hodinách na druhou stranu umožnil režimu presentovat odpůrce normalizace jako vandalské a kriminální živly, kdy jen včasné a rozhodné nasazení ozbrojených sil zabránilo dalšímu ničení majetku a zajistilo ,,naprosté většině našeho lidu,, klid na pokojnou práci a tím účastníky demonstrací sociálně a psychologicky izolovat

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.