|
|
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
|
|
|
Mezinárodní režim ochrany klimatu ve světle závazků vybraných smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu
Štěpánek, Přemysl ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Kučerová, Irah (oponent)
1 Název práce: Mezinárodní režim ochrany klimatu ve světle závazků vybraných smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Autor práce: PhDr. Ing. Přemysl Štěpánek Školitel: Doc. PhDr. Jan Karlas, M.A., Ph.D. Pracoviště: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra mezinárodních vztahů. Rok obhajoby: 2018 Abstrakt Za účelem doplnění dosavadního výzkumu týkajícího se jednání států v rámci problematiky globálních veřejných statků zkoumá tato disertační práce sílu emisních závazků smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a vliv vybraných faktorů odvozených z racionalismu a konstruktivismu na sílu těchto závazků ve dvou různých kontextech, a to v rámci Kodaňské dohody (2009) a Pařížské dohody (2015). S využitím mnohonásobné lineární regresní analýzy na vzorku 27, resp. 54 případů v prvním, resp. druhém období, a také prostřednictvím případových studií zaměřených na tři významné smluvní strany UNFCCC s identifikovaným silným závazkem a variancí hodnot nezávislých proměnných (Evropská unie, Ruská federace, Jihoafrická republika) dochází práce k následujícím závěrům. Regresní analýza v obou kontextech ukázala v souladu s předpoklady pozitivní vliv dvou faktorů na sílu závazků, a to podílu energie z alternativních a jaderných zdrojů a hospodářské...
|
|
| |
|
| |
|
|
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
|
|
|
Mezinárodní režim ochrany klimatu ve světle závazků vybraných smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu
Štěpánek, Přemysl ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Kučerová, Irah (oponent)
1 Název práce: Mezinárodní režim ochrany klimatu ve světle závazků vybraných smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Autor práce: PhDr. Ing. Přemysl Štěpánek Školitel: Doc. PhDr. Jan Karlas, M.A., Ph.D. Pracoviště: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra mezinárodních vztahů. Rok obhajoby: 2018 Abstrakt Za účelem doplnění dosavadního výzkumu týkajícího se jednání států v rámci problematiky globálních veřejných statků zkoumá tato disertační práce sílu emisních závazků smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a vliv vybraných faktorů odvozených z racionalismu a konstruktivismu na sílu těchto závazků ve dvou různých kontextech, a to v rámci Kodaňské dohody (2009) a Pařížské dohody (2015). S využitím mnohonásobné lineární regresní analýzy na vzorku 27, resp. 54 případů v prvním, resp. druhém období, a také prostřednictvím případových studií zaměřených na tři významné smluvní strany UNFCCC s identifikovaným silným závazkem a variancí hodnot nezávislých proměnných (Evropská unie, Ruská federace, Jihoafrická republika) dochází práce k následujícím závěrům. Regresní analýza v obou kontextech ukázala v souladu s předpoklady pozitivní vliv dvou faktorů na sílu závazků, a to podílu energie z alternativních a jaderných zdrojů a hospodářské...
|
|
|
Institutional aspects of the democratic deficit: The role of national parliaments in EU matters
Knutelská, Viera ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Braun, Mats Rickard (oponent)
Shrnutí Tato disertace se věnuje otázce demokratického deficitu Evropské unie, obzvláště aspektu pravomocí národních parlamentů a jejich možností a schopností ovlivňovat evropský rozhodovací proces. Role národních parlamentů v evropské integraci se stala předmětem zájmu akademického výzkumu zejména díky prohlubování a rozšiřování Evropské integrace v posledních dvaceti letech. Vzhledem k rychlému vývoji však stále zůstává mnoho otázek ohledně jejich role, na něž je potřebné hledat odpovědi. Tyto otázky se týkají zejména role národních parlamentů přímo na evropské úrovni, ale i na úrovni národní. Druhá úroveň byla zkoumána méně, obzvláště v případě parlamentů členských států, jenž přistoupily k Evropské unii v roce 2004 a 2009. Tato disertace se zabývá některými aspekty působení všech národních parlamentů, detailnější studie je ale věnována případům České republiky, Polska a Slovenska. Výzkumné otázky kladené v této disertaci se týkají třech hlavních oblastí, všechny jsou ale vázány na praktické aspekty působení národních parlamentů. První oblast se týká role národních parlamentů na evropské úrovni a jejich příležitosti, schopnosti a ochoty vykonávat skutečnou kolektivní kontrolu evropského rozhodování na této úrovni. Hlavní otázky jsou následující: Jak funguje činnost národních parlamentů na evropské úrovni...
|
|
|
Fenomén silného postavení sociálnědemokratických stran v Norsku, Švédsku a Dánsku
Hluchá, Tereza ; Braun, Mats Rickard (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Cílem bakalářské práce je předložení analýzy fenoménu specifického, nezvykle silného postavení sociálnědemokratických stran ve Švédsku, Norsku a Dánsku. Pokusím se dokázat existenci, případně neexistenci, vztahu mezi změnou sociální politiky daných zemí a poklesem voličské podpory Norské strany práce, švédských Sociálních demokratů a dánských Sociálních demokratů v posledních třech desetiletích. Analytická část práce bude zaměřena na vývoj těchto sociálnědemokratických stran po 2. světové válce, především na období posledních 30 let. Pro lepší ilustraci, vysvětlení vztahů a historických souvislostí bude ovšem potřeba zmínit i starší vývoj. V kapitolách o sociálním státě, specifickém skandinávském sociálním státě a vývoji stranických systémů Norska, Dánska a Švédska v obecně-teoretické části se budu věnovat i událostem 19. století a 1. poloviny 20. století. Vývoj struktur a ideových konceptů, které v nich budu popisovat, sahá totiž mnohem hlouběji do historie, než je hranice 2. světové války, a užší časové vymezení by podle mého názoru částečně zdeformovalo jejich obraz a neposkytlo dostatečné vysvětlení těchto jevů. Vzhledem k tomu, že vývoj těchto stranických systémů v posledních zhruba pěti letech není zatím dostatečně akademicky zpracován, omezím se v popisu vývoje v letech 2005-2010 na pouhé...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.