Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Genetická predispozice ke komplikacím jaterní cirhózy
Šenkeříková, Renáta ; Špičák, Julius (vedoucí práce) ; Brůha, Radan (oponent) ; Husová, Libuše (oponent)
Souhrn Jaterní cirhóza představuje konečné stadium většiny chronických jaterních chorob. Průběh onemocnění a jeho komplikace může být zásadně ovlivněn genetickými faktory hostitele a závažností portální hypertenze (PH). Cílem práce bylo popsat roli genetických faktorů ovlivňujících progresi a komplikace jaterního onemocnění a určit roli neinvazivního hodnocení stupně jaterní fibrózy a tíže PH a jejich korelaci s měřením portosystémového gradientu (HVPG). Nejprve jsme se zaměřili na roli alelických variant v genech TLR4 signální dráhy na rozvoj závažných bakteriálních infekcí u pacientů s pokročilou jaterní cirhózou, kandidátů transplantace jater (LT). Zjistili jsme, že promotorová varianta TNFA c.-238G/A významně snižuje riziko bakteriálních infekcí a mortalitu s nimi spojenou. Dále jsme ověřovali roli variantní alely G v genu PNPLA3 v progresi chronického jaterního selhání a nutnosti LT u pacientů s jaterní cirhózou při HCV infekci. Výsledem práce bylo zjištění, že nosičství variantní alely G vedlo k rychlejší progresi chronického jaterního selhání a nutnosti LT v mladším věku. Za třetí jsme se zabývali otázkou, zda účinnost trojkombinační léčby HCV infekce pomocí pegylovaného interferonu alfa, ribavirinu a proteázového inhibitoru první generace závisí na expresním profilu interferon- senzitivních genů...
Vybrané genetické faktory ovlivňující průběh virových infekcí v souvislosti s orgánovými transplantacemi
Chmelová, Klára ; Šperl, Jan (vedoucí práce) ; Husa, Petr (oponent) ; Brůha, Radan (oponent)
Souhrn Transplantace solidního orgánu představuje pro nemocné s orgánovým selháním naději na prodloužení života či jeho bezprostřední záchranu. Nese však s sebou zvýšené riziko řady infekčních i jiných komplikací a nutnost celoživotního užívání imunosupresivní léčby. Přežití transplantovaného orgánu a přežití příjemce ovlivňuje řada faktorů, mezi které patří celkový stav a věk v době transplantace, diagnóza, pro kterou byl nemocný transplantovaný, rozvoj rejekce štěpu, rozvoj metabolického syndromu i závažné infekční komplikace, včetně virových onemocnění. Virové infekce mohou mít u imunosuprimovaných jedinců velmi různorodý klinický průběh, některé díky imunoaktivaci mohou způsobovat rejekci štěpu, jiné naopak mohou být naopak asociované s imunotolerancí. Naším cílem bylo identifikovat vliv variant vybraných genů na průběh některých virových onemocnění u příjemců orgánů a tím i na jejich potransplantační průběh, morbiditu a přežití štěpu. Cytomegalovirová (CMV) infekce je nejčastější virovou infekcí u příjemců transplantovaných orgánů. Zabývali jsme vlivem genotypu lokusu rs12979860 (C/T) genu IL28B na riziko rozvoje CMV nemoci. Prokázali jsme, že alela T je asociovaná s častějším výskytem CMV nemoci u pacientů po transplantaci jater (LTx), kteří ukončili profylaktickou protivirovou léčbu. Dále jsme u...
Metabolická a genetická rizika vzniku a rozvoje nealkoholové tukové choroby jater u pacientů po transplantaci jater a její význam pro přežívání pacientů a štěpů
Míková, Irena ; Trunečka, Pavel (vedoucí práce) ; Červinková, Zuzana (oponent) ; Brůha, Radan (oponent)
Souhrn Nealkoholová tuková nemoc jater (NAFLD) se často vyskytuje nejen v obecné populaci, ale i u pacientů po transplantaci jater (LT). Data o prevalenci, vývoji, příčinách a významu steatózy u pacientů po LT jsou omezená. V rozsáhlé retrospektivní studii pacientů po LT s histologickým hodnocením steatózy jsme zjistili vysokou prevalenci steatózy (56,4 %) a steatohepatitidy (10,4 %), přičemž prevalence steatózy narůstala s dobou od LT. Mezi předtransplantační prediktory steatózy patřily alkoholická cirhóza a vysoké BMI, naopak zvýšená hodnota alkalické fosfatázy a iniciální mykofenolát mofetil měly protektivní účinek. Mezi potransplantační prediktory steatózy patřily BMI, sérové triglyceridy, konzumace alkoholu a přítomnost diabetes mellitus 2.typu, zatímco vyšší hladina sérového kreatininu měla protektivní účinek. Přítomnost významné steatózy/steatohepatitidy po LT nebyla doprovázena vyšším stupněm fibrózy. Výskyt steatózy byl srovnatelný u funkčních a selhaných štěpů. Přežívání pacientů s významnou steatózou a bez ní bylo srovnatelné, ale s patrným trendem k vyšší dlouhodobé mortalitě pacientů s významnou steatózou. Při hodnocení významu genotypů TM6SF2 rs58542926 a PNPLA3 rs738409 dárce a příjemce v patofyziologii steatózy po LT jsme zjistili, že pro zvýšený obsah jaterního tuku po LT mají nezávislý a...
Role of host-dependent factors in prediction of antiviral treatment response in chronic hepatitis C
Fraňková, Soňa ; Jirsa, Milan (vedoucí práce) ; Brůha, Radan (oponent) ; Plíšek, Stanislav (oponent)
Soňa Fraňková: Úloha faktorů hostitele v odpovědi na protivirovou léčbu chronické hepatitidy C Souhrn Chronická hepatitida C představuje vedoucí příčinu jaterních onemocnění v západních zemích. Cílem léčby HCV infekce je eradikace viru definovaná jako dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR) léčbou. Po mnoho let bylo zřejmé, že genetické faktory hrají zásadní úlohu v odpovědi na léčbu IFN-α, ale nebyly jednoznačně definovány a nedovolovaly tak individualizaci léčby. Cílem práce bylo popsat roli faktorů hostitele v predikci odpovědi na léčbu chronické hepatitidy C u specifických skupin pacientů. Nejprve jsme se zaměřili na roli promotorové varianty IFNG -764G/C v dosažení SVR. Neprokázali jsme, že by tato varianta predikovala dosažení SVR u českých pacientů s HCV infekcí. Dále jsme se zaměřili na roli IL28B a IFNL4 u pacientů infikovaných HCV. Potvrdili jsme, že genotyp CC IL28B rs12979860 zpomaluje progresi fibrózy jater u chronicky infikovaných pacientů a že stanovení genotypu IFNL4 ss469415590 TT|ΔG nepřináší zlepšení v predikci úspěšnosti léčby oproti IL28B rs12979860 v české populaci. Za třetí jsme se zabývali odpovědí na protivirovou léčbu HCV infekce u pacientů po transplantaci jater. Genotyp IL28B rs12979860 nebyl spolehlivým prediktorem odpovědi na léčbu v této skupině pacientů. Poté jsme...
Metabolismus estrogenů u UGT1A1 deficientních potkanů
Módos, Anna ; Muchová, Lucie (vedoucí práce) ; Brůha, Radan (oponent)
1. Úvod Estrogeny indukovaná cholestáza je onemocnění charakterizované poruchou tvorby a toku žluči u žen užívajících antikoncepci, hormonální substituční terapii nebo u těhotných. Metabolismus estrogenů je komplexní proces s tvorbou metabolitů různé biologické aktivity. Probíhá primárně v játrech (fáze I, hydroxylace a fáze II, methylace, sulfatace a glukuronidace). Za glukuronidaci estrogenů jsou zodpovědné enzymy z rodiny UDP-glukuronosyltransferáz, označované zkratkou UGT. 1. Cíl práce Cílem práce je definovat metabolismus estrogenů a exprese genů UGT1A1, CYP1A2 a SULT1A1 u potkanů kmene Gunn a definovat cholestatické jaterní poškození u potkanů s vrozeným defektem enzymu UGT1A1 (kmen Gunn) ve srovnání s potkany s normální aktivitou enzymu a pokusit se odvodit mechanismy, kterými k jaternímu poškození dochází. 2. Metodika Potkanům kmene Gunn a odpovídajícím heterozygotům s normální aktivitou UGT1A1 byla indukována cholestáza subkutánní aplikací ethinylestradiolu (5mg/kg) po dobu 5-ti dní. Šestý den byla zvířata usmrcena a byla jim odebrána plasma a jaterní tkáň k dalším analýzám. Markery cholestázy a jaterního poškození: ALP, AST, ALTa bilirubin byly stanoveny na automatickém analyzátoru, celkové žlučové kyseliny spektrofotometricky. Z jater jsem izolovala mRNA, přepsala do cDNA a provedla jsem...
Some aspects of molecular mechanisms of xenobiotics' hepatotoxicity and hepatoprotection : Modulatory roles of natural polyphenols
Lekic, Nataša ; Farghali, Hassan (vedoucí práce) ; Kršiak, Miloslav (oponent) ; Brůha, Radan (oponent)
SOUHRN Zdůvodnění a cíle: Oxidační stres a apoptóza jsou navrhovanými mechanismy buněčného poškození v studiích hepatotoxicity vyvolané cizorodými látkami. Cílem této práce bylo nalézt časné signální markery jaterního poškození cizorodými látkami soustředěním na vybrané antioxidační/oxidační a apoptotické geny. Cílem mé práce dále bylo oslovit vztah mezi obvyklými markery jaterní dysfunkce a mRNA a proteinovou expresí v modelech hepatotoxicity s D-galaktozamin/lipopolysacharidem a tertbutylhydroperoxidem. Kromě toho, byly vyhodnocené hepatoprotekční možnosti antioxidačních polyfenolů quercetinu a kurkuminu v souvislosti s jejich modulacemi oxidačního stresu a apoptotických parametrů v stanovených modelech hapatoxicity způsobené cizorodými látkami. Metody: Biochemické markery zkoumající jaterní funkce zahrnují aminotransferázy a bilirubin. Pomocí 'real-time PCR' byly analyzovány mRNA exprese inducibilní syntázy oxidu dusnatého (NOS-2), hemoxygenázy-1 (HO-1), superoxiddismutázy (SOD-1), glutathionperoxidázy (Gpx-1), kaspázy 3 (Casp3), BH3 interacting domain death agonist (Bid) and Bcl-2 -associated X protein (Bax), a tumor necrosis factor α (TNF- α)mRNAs. Proteinové exprese HO-1 a NOS-2 byly stanoveny pomocí metody Western blot. Morfometrické hodnocení hepatocytů použitím světelného mikroskopu bylo uděláno na...
Vliv malnutrice na prognózu pacientů s jaterní cirhózou po proběhlém krvácení z jícnových varixů.
Zagrebelná, Valérie ; Hrabák, Petr (vedoucí práce) ; Brůha, Radan (oponent)
Jaterní cirhóza je konečné stadium chronických jaterních onemocnění, které vzniká z různých příčin (především chronický abusus alkoholu, autoimunitní a chronické virové hepatitidy B a C, NAFLD - non-alcoholic liver fatty disease, onemocnění žlučovodů či vrozené metabolické onemocnění - hemochromatóza a Wilsonova nemoc). Během vzniku cirhózy dochází k zánětlivému poškození jaterních buněk, jejich nekróze a přeměně na fibrotickou tkáň. Většina komplikací jaterní cirhózy vzniká na podkladě jaterní insuficience a portální hypertenze. Mezi hlavní komplikace jaterní cirhózy patří krvácení z jícnových varixů (nejzávažnější komplikace, která bývá fatální), jaterní encefalopatie, ascites, hepatorenální syndrom a hepatocelulární karcinom. Cílem práce bylo zjistit, kolik pacientů trpí protein-kalorickou malnutricí, a jaký vliv má malnutrice na přežití a stav pacientů. Práce se také zabývala krvácením z jícnový varixů, recidivou varikózního krvácení a komplikacemi spojenými s jaterní cirhózou. Jedním z cílů bylo zjistit, zda odpovídá předpovídané přežití pacientů podle Child-Pughovy klasifikace. Metodikou práce byl retrospektivní výzkum za pomoci získávání dat z anamnéz a nálezů získaných při gastroskopických vyšetření ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Získáno bylo celkem 27 vhodných pacientů s jaterní...
Vliv n-3 polynenasycených mastných kyselin na rozvoj nealkoholového jaterního postižení v experimentu, výskyt u pacientů s diabetem mellitem 2. typu a metabolickým syndromem, možnosti neinvazivní diagnostiky
Dvořák, Karel ; Brůha, Radan (vedoucí práce) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Lotková, Halka (oponent)
Předkládaná práce se zabývá efekty n-3 polynenasycených mastných kyselin (n-3 PUFA) na rozvoj nealkoholového jaterního postižení (NAFLD) v experimentu, výskytem tohoto postižení u pacientů s diabetem mellitem 2. typu (DM2) a metabolickým syndromem a možnostmi neinvazivní diagnostiky. Cílem práce bylo na experimentálním modelu NAFLD posoudit vliv podávání n-3 PUFA na rozvoj tohoto postižení. V klinické části této práce pak na základě analýzy skupiny pacientů s (DM2) stanovit prevalenci NAFLD u těchto pacientů a u skupiny pacientů s NAFLD zhodnotit neinvazivní metody diagnostiky jaterní fibrózy a přítomnosti nealkoholové steatohepatitidy (NASH). Na modelu NAFLD indukovaném podáváním vysokotukové methionin-cholin deficientní diety myším kmene C57/Bl6 jsme prokázali příznivý efekt n-3 PUFA na vznik jaterního postižení. Podávání n-3 PUFA vedlo ke zlepšení biochemických parametrů, snížení akumulace lipidů v játrech i zlepšení histologického nálezu. Tyto účinky jsou dány komplexním ovlivněním metabolizmu lipidů, zejména snížením dostupnosti mastných kyselin pro syntézu triacylglycerolů v játrech, změnami hladin adipokinů a snížením prozánětlivého stavu v játrech. Prevalence NAFLD u skupiny pacientů s DM2 byla téměř 80 %, 14 % těchto pacientů má známky fibrózy či jaterní cirhózy. U pacientů s jasně...
Katabolická dráha hemu v patogenezi jaterních onemocnění.
Váňová, Kateřina ; Muchová, Lucie (vedoucí práce) ; Brůha, Radan (oponent) ; Neužil, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se zabývá rolí katabolické dráhy hemu v patogenezi vybraných jaterních onemocnění. Cílem bylo objasnit, zda může modulace enzymu hemoxygenázy (Hmox) a vznikajících produktů- zvláště oxidu uhelnatého (CO) a bilirubinu- ovlivnit vznik a průběh zánětlivých a cholestatických pochodů v játrech. U modelu zánětu vyvolaného podáním endotoxinu se nám podařilo prokázat, že indukce hmox1 chrání jaterní tkáň před hepatocelulárním poškozením. Podávání CO potkanům s cholestázou indukovanou endotoxinem mělo za následek snížení exprese zánětlivých cytokinů v jaterní tkáni a zároveň zabránilo snížení exprese jaterních transportérů, což vedlo k významným hepatoprotektivním účinkům. Dále jsme jako první popsali in vivo distribuci a eliminaci inhalovaného CO ve tkáních potkana. V in vitro experimentech a u modelu extrahepatální cholestázy jsme sledovali roli bilirubinu v ochraně hepatocytů před oxidačním poškozením. Rovněž jsme prokázali, že indukce hmox1 zvyšuje expresi jaterních transportérů u modelu cholestázy ...
Sarkopenie jako prediktivní faktor pro přežívání po transjugulární intrahepatální portosystémové spojce (TIPS)
Šembera, Štěpán ; Hůlek, Petr (vedoucí práce) ; Brůha, Radan (oponent) ; Urban, Ondřej (oponent)
Souhrn Úvod: Predikce v medicíně, která nejčastěji představuje odhad vývoje daného onemocnění, je jedním ze základních nástrojů lékaře. V oboru hepatologie je prognóza nemocného s jaterní cirhózou zvlášť důležitá. Tak jako v jiných případech pomáhá lépe se rozhodnout o správné léčbě nemocného. Navíc však, pokud je indikována jaterní transplantace, pomáhá zařadit nemocného správně na čekací listinu dle naléhavosti onemocnění. Hodnocení přežívání nemocných po transjugulární intrahepatální portosystémové spojce (TIPS) pomocí MELD skóre (Model for Endstage Liver Disease) dalo hepatologii univerzální a doposud nejspolehlivější nástroj pro hodnocení pokročilosti chronického jaterního onemocnění a to nejenom ve vztahu k TIPS. V současné dekádě je široce diskutován význam sarkopenie pro nemocné s jaterní cirhózou. Cílem této práce je zhodnotit vliv sarkopenie na přežívání nemocných po TIPS. Metodika: jedná se o retrospektivní analýzu přežívání všech nemocných s jaterní cirhózou, kteří podstoupili TIPS v jedné instituci během let 2006 - 2019. Sarkopenie byla určena pomocí objemu definované části musculus psoas. Výsledky: v práci bylo hodnoceno 207 nemocných, 139 mužů a 68 žen s průměrným věkem 58 let. TIPS byl indikován k léčbě ascitu v 110 případech, k prevenci recidivy variceálního krvácení v 46 případech a k...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.