|
|
Česko-německý fond budoucnosti jako agent sui generis
Bráchová, Adéla ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Práce se věnuje hodnocení činnosti a významu Česko-německého fondu budoucnosti jakožto jednoho z klíčových činitelů prohlubování a utužování česko-německých vztahů, přičemž charakterizuje tuto instituci pomocí konceptů soft power a rekonciliace. Zdroje soft power přímo propojuje s jednotlivými aspekty instituce, které její charakter spoluutvářejí. Konkrétně se jedná o zdroje zahraniční politiky, kultury a politických hodnot, které práce spojuje s prodlužováním činnosti Fondu, Česko-německou novinářskou cenou a vyhlašováním tématu roku. Česko-německý fond budoucnosti vznikl na základě Česko-německé deklarace a jeho doba činnosti byla původně omezena na 10 let. Od svého založení v roce 1997 byl však již dvakrát prodloužen. Hlavním cílem práce je analyzovat charakter Česko-německého fondu budoucnosti jako ojedinělé organizace svého druhu na pozadí vývoje vzájemného česko-německého vztahu. Kromě hlavního konceptu soft power pracuje s konceptem rekonciliace, konkrétně se čtyřmi fázemi institučního vývoje podle Lily Gardner Feldman: ohraničení, růst, konsolidace a přehodnocení. Oba dva koncepty jsou v práci propojeny a blíže zkoumají všechny tři hlavní aspekty. Práce se blíže zabývá obdobím od roku 2005, kdy započaly první diskuse o prodloužení činnosti Fondu, až po rok 2018, v němž proběhl poslední...
|
|
|
Němečtí Zelení na pozadí vnitrostranických sporů - Konkretizace na příkladu války v Kosovu
Bráchová, Adéla ; Dvořák, Pavel (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá vnitrostranickou problematikou německé politické strany Zelení, kterou konkretizuje na vnitrostranickém sporu ohledně ozbrojeného nasazení SRN ve válce v Kosovu. Autorka při tom zvolila metodu jednopřípadové studie, která zohledňuje široký kontext této problematiky. Během prvních dvou kapitol práce ilustruje vývoj Zelených a jejich různých vnitrostranických proudů, které zapříčinily časté nejednotné vystupování strany. Práce ukáže, jak se vnitrostranická problematika stala rozhodující při etablování Zelených v politickém systému. Následně ji v třetí kapitole konkretizuje na příkladu války v Kosovu, během níž se armáda SRN účastnila bojového nasazení v rámci skupiny NATO. Zelení v tomto období působili ve spolkové vládě, čímž byl konfliktní potenciál uvnitř strany posílen. V rámci vyhrocené situace se museli rozhodnout, zda vládní kurs podpoří a budou tak jednat v rozporu se svým tradičním radikálním pacifismem, či zda na vládním kursu setrvají, aby neohrozili své fungování ve vládě. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda Zelení, i přes tento vyhrocený vnitrostranický spor, dokázali dále jako vládní strana fungovat a zda je jejich rozhodnutí z hlediska jejich zásad a hodnot obhajitelné. Práce dále představí i hlavní vnitrostranické proudy a v rámci dané kritické...
|
host ::
RSS.