Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 53 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mechanisms of resistance and iron metabolism in cancer stem cells
Lettlová, Sandra ; Truksa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovář, Jan (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
(CZ) Rakovinné kmenové buňky (RKB), stejně jako normální kmenové buňky v tkáních, zodpovídají za zachování a růst nádorů. RKB představují malou frakci buněk uvnitř nádoru, která je charakteristická vlastní obnovovací kapacitou a schopností vyvolat nádor v myších s nefunkčním imunitním systémem. U buněk se zvýšenými kmenovými vlastnostmi se předpokládá, že jsou odpovědné za rezistenci nádorů k léčbě, tvorbu metastáz a návrat nádorového onemocnění. První část této práce se zabývá rezistencí nádorů, která je často spojena se zvýšenou expresí "ATP-binding cassete" (ABC) transportérů pumpujících chemoterapeutikum ven z buněk. Pro účely této studie jsme použili in vitro model RKB založený na kultivaci buněk jako tzv. 3D "sféry". Expresní profil ukazuje, že náš model RKB odvozený z buněčných linií rakoviny prsu a prostaty exprimuje celkově vyšší hladinu ABC transportérů, zejména ABCA1, ABCA3, ABCA5, ABCA12, ABCA13, ABCB7, ABCB9, ABCB10, ABCC1, ABCC2, ABCC3, ABCC5, ABCC8, ABCC10, ABCC11 a ABCG2. Analýza proteinové hladiny ABC transportérů v RKB prsu pak ukázala vyšší expresi transportérů ABCB8, ABCC1, ABCC2, ABCC10 a ABCG2 a naopak snížení hladiny proteinů ABCB10 a ABCF2. V souladu s těmito daty, sféry připravené z buněčných linií T47D a MCF7 vykazují rezistenci k daunorubicinu a doxorubicinu, a zajímavě...
Molekulární mechanismy indukce apoptózy taxany u buněk nádoru prsu
Jelínek, Michael ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Taxany jsou cytostatika rutinně používaná k léčbě solidních nádorů prsu, vaječníků, prostaty, hlavy a krku a dalších typů nádorů. Rezistence nádorových buněk k účinkům taxanů představuje vážnou komplikaci v použití taxanů k léčbě nádorů. Tato rezistence může být mimo jiné spojena se sníženou mírou indukce apoptózy v nádorových buňkách a nebo také se zvýšenou hladinou transportérů, které transportují taxany ven z buňky. V této disertační práci jsme se pokusili: (1) Přispět k objasnění úlohy molekulárních mechanismů indukce apoptózy taxany v buňkách lidských nádorů prsu. Konkrétně to znamenalo přispět k objasnění úlohy iniciačních kaspáz 8, 9, a hlavně potom iniciační kaspázy 2. Dále přispět k objasnění úlohy exekučních kaspáz 3, 6 a 7 a vybraných proteinů rodiny Bcl-2. (2) Přispět k objasnění molekulárních mechanismů rezistence buněk lidských nádorů prsu k taxanům. Konkrétně to znamenalo popsat úlohu vybraných funkčních skupin struktury taxanů v navození a překonávání rezistence k taxanům a dále přispět k objasnění úlohy P-glykoproteinu (ABCB1 transportér) v rezistenci k jednotlivým taxanům. (1) Zjistili jsme, že apikální kaspázou v indukci apoptózy taxany v buňkách nádorů prsu s původem v mléčné žláze je kaspáza 2. V aktivaci kaspázy 2 v těchto buňkách nehraje zásadní úlohu protein p53 ani komplex...
Regulation of Epithelial-Mesenchymal transition by the ERK pathway.
Čáslavský, Josef ; Vomastek, Tomáš (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Gregor, Martin (oponent)
Epiteliální tkáň se skládá z uniformních, polarizovaných buněk, které jsou mezi sebou propojeny řadou kohezivních kontaktů napojených na aktinový cytoskelet. Přestože na první pohled epitel působí jako pevná a neměnná struktura, během různých fyziologických a patofyziologických dějů zahrnujících embryonální vývoj či rozvoj nádorů, může epiteliální tkáň výrazně měnit své charakteristické rysy. V těchto dějích epiteliální buňky mohou podstupovat nejrůznější morfologické změny, které zahrnují ztrátu polarity, rozrušení mezibuněčných spojení a iniciaci individuální buněčné migrace. Tyto změny v morfologii jsou souhrnně označované jako epitelo-mesenchymální tranzice a umožnují buňkám efektivně prostupovat do okolních tkání. Předpokládá se, že jsou hlavním faktorem umožnující šíření nádorových buněk. Signální dráha ERK, která se skládá se ze tří sekvenčně aktivovaných proteinkináz RAF, MEK a ERK, hraje důležitou úlohu v přeměně epitelialní tkáně na individuálně migrující buňky. Důležitou efektorovou proteinkinázou v rámci zmíněné signální dráhy je kináza ERK. ERK fosforyluje celou řadu proteinů jak v cytoplazmě, tak i v jádře a jejich fosforylace následně řídí různé buněčné odpovědi. Otázkou zůstává, jakým způsobem signální dráha ERK řídí transformaci epiteliálních buněk na individuálně migrující buňky....
Vývoj a použití polymerního protilátkového mimetika pro specifické cílení fibroblastového aktivačního proteinu
Dvořáková, Petra ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Fibroblastový aktivační protein (FAP) je serinová proteasa studovaná v souvislosti především s nádorovými onemocněními, ale poměrně nově také s dalšími chorobami, jako je například revmatoidní artritida nebo cirhóza jater. Zvýšená exprese FAP byla zaznamenána ve více než 90 % epiteliálních nádorů, zatímco ve zdravé tkáni je jeho exprese minimální. Z tohoto důvodu se FAP řadí mezi potenciální cíle protinádorové léčby, a pro jeho roli v dalších onemocněních také mezi možné diagnostické markery. Za účelem inhibice FAP byla vyvinuta série inhibitorů, jejichž důležitou vlastností je jejich selektivita vůči dipeptidylpeptidase IV (DPP-IV), homologu FAP, která je exprimována ve většině zdravých tkání. Tato diplomová práce představuje nový nástroj pro studium FAP - polymerní konjugát obsahující inhibitor FAP jako cílící ligand, dále pak fluorofor pro vizualizaci konjugátu a biotin pro jeho imobilizaci. Polymerní konjugát jako tzv. protilátkové mimetikum umožňuje široké využití v in vitro metodách pro detekci, vizualizaci a specifické cílení FAP. V práci je ukázáno, že polymerní konjugát selektivně a účinně inhibuje FAP, s více než třířádovým rozdílem inhibiční konstanty ve srovnání s DPP-IV. Zároveň byl tento konjugát otestován v několika in vitro metodách. S pomocí anti-FAP konjugátu byl FAP úspěšně...
Adhesion structures of leukemia cells and their regulation by Src family kinases
Obr, Adam ; Kuželová, Kateřina (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
Adhezní signalizace je v buněčné biologii studována především na adherentních buněčných typech. Hematopoetické buňky se ale většinou vyskytují volně, netvoří mezibuněčné spoje a k extracelulární matrici (ECM) adherují pouze v raných stádiích svého vývoje, či - v případě diferenciovaných buněk - při výkonu speciální funkce. Leukemické buňky v periferní krvi (tj. v krevním oběhu) jsou odvozeny od nezralých hematopoetických prekurzorů, u nichž došlo mimo jiné k poruše adheze k mikroprostředí kostní dřeně. Oproti tomu leukemické kmenové buňky (LSC) díky adhezi k ECM kostní dřeně unikají účinkům chemoterapie a jsou zdrojem minimální reziduální nemoci a relapsů. Kinázy rodiny Src (SFK) jsou známými regulátory adhezních drah u adherentních buněk a jejich exprese a/nebo aktivita je často zvýšená u maligních onemocnění. U pevných nádorů zvýšená aktivita SFK koreluje se zvýšenou invazivností nádorů a tvorbou metastáz. SFK hrají roli i při progresi hematologických onemocnění a jejich rezistenci k terapii, především u různých typů leukémií. Z našich výsledků dosažených mimo jiné pomocí měření mikroimpedance, fluorimetrického měření frakce adherovaných buněk, imunoblottingu, konfokální mikroskopie a interferenční reflexní mikroskopie vyplývá, že aktivní kináza Lyn, která patří mezi hematopoetické SFK, je...
The role of galectins in cancer cell invasiveness
Remišová, Michaela ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Marek (oponent)
Galektiny jsou skupinou proteinů vázajících β-galaktozidázu, které mají mnoho funkcí ve všech druzích savčích buněk. V uplynulých letech se ukázalo, že galektiny, jmenovitě galektin-1 a galektin-3, mají důležitou roli v procesech nádorové progrese, včetně invazivity nádorových buněk, procesu nezbytného pro tvorbu metastáz. Jak extracelulární, tak intracelulární formy galektinů modifikují proces invazivity různými způsoby, a to interakcí s různými komponentami buňky nebo buněčných signalizačních drah. Cílem této bakalářské práce je shrnout mechanismy, kterými galektiny zvyšují invazivitu nádorových buněk. Klíčová slova: galektiny, galektin-1, galektin-3, invazivita, nádorová onemocnění, metastázy
Organické kódy a paměti
Švorcová, Jana ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
5 Abstract The backgrounds of Marcello Barbieri's semantic biology and the semiotic biology are confronted in the issue of autonomy of living systems. In the place of an interpreter in Pierce's triad, in Barbieri's case there stands a code. Although both concepts attribute important status to the meaning in biology (which is left out outside the scope of semiotic tradition), both concepts are by definition different in the way of apprehension the nature of living systems and of basic biological ideas. Codes are considered to have fundamental status in Barbieri's concept. From this point of view the analysis of histone code hypothesis seems to be appropriate. Can we say (according to our today's scientific knowledge) that histone code truly fulfills demands of Barbieri's concept of codes? Another Barbieri's idea of epigenesis functioning on the basis of biological memory can be unfolded not only thanks to analysis of the phylotypic stage's role, but also by similar analysis of the homeotic genes' role in morphogenesis of vertebrates, because even these genes can be regarded as biological memory of species. These analyses will lead us step by step to the negation of the thesis "cultura contra natura".
Molekulární podstata etiologie toxického působení fluoropyrimidinů se zaměřením na palmární-plantární erytrhodysesthesii a použití potenciálních antidot
Hartinger, Jan ; Veselý, Pavel (vedoucí práce) ; Květina, Jaroslav (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
(teze): Palmární-plantární erythrodysesthesie (PPE) je nežádoucí účinek doprovázející antineoplastickou terapii při podávání 5-fluorouracilu formou kontinuální infuse, případně při dlouhodobé terapii kapecitabinem (proléčivo 5-FU). V nejzávažnějších případech PPE znemožňuje další pokračování v potřebné terapii. V léčbě a prevenci tohoto nežádoucího účinku je používána lokální aplikace uridinu ve formě 10 % masti, nicméně tento postup nebyl dosud ověřen randomizovanými studiemi a není všeobecně přijímán. PPE je způsobena s největší pravděpodobností přímým vlivem cytostatika na kůži dlaní a plosek nohou. Toxicita 5-FU je zprostředkována především jeho inkorporací do RNA a inhibicí thymidylát synthasy (TS), která vyústí v poruchu synthesy DNA. U odlišných typů buněk mají tyto mechanismy pro rozvoj toxicity 5-FU různý význam. Při hledání specifického antidota v terapii PPE je proto nezbytné zjistit jaký molekulární mechanismus toxicity 5-FU se uplatňuje u keratinocytů. Jako nejvhodnější látky pro použití v lokální terapii PPE jsme vybrali pyrimidinové nukleosidy, především uridin, který je ve formě 10 % uridinové masti v této indikaci využíván v několika onkologických centrech ve Střední Evropě. Jako prostředek pro zjištění mechanismu působení 5-FU jsme dále testovali účinek kalciumfolinátu (CF), který...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 53 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.