Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Tři kapitoly společného dějepisu umění. Vzájemné vztahy Čechů a Jihoslovanů na poli výtvarného umění mezi lety 1861-1922
Borozan, Vjera ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent) ; Winter, Tomáš (oponent)
Ve své disertační práci se snažím poukázat na určité aspekty vzájemných vztahů, vlivů a vazeb, které spojovaly Čechy a Jihoslovany na poli výtvarného umění v období mezi lety 1861-1922. Zájem o tuto problematiku vycházel především z mých osobních zkušeností a znalostí člověka pohybujícího se v obou vybraných kulturních kontextech. Své bádání jsem zaměřila zejména na zkoumání role jednotlivců, již významně figurují v obou analyzovaných kulturních kontextech a zároveň je překračují. Práce se tak ve výsledku omezila na tři základní kapitoly, které sledují specifické vlivy a vztahy vybraných umělců, současně však reflektují charakter proměny dobového společenského diskurzu. V první kapitole této práce se zabývám několika českými umělci, kteří vytvářeli díla s jihoslovanskou tematikou v druhé polovině 19. století. Referenční rámec pro interpretaci těchto děl tvořil specifický orientalismus klíčící na úrodné půdě romantismu, podbarvený zároveň myšlenkami o slovanské vzájemnosti. Klíčovou figurou je v tomto kontextu především malíř Jaroslav Čermák. Následování jeho vzoru sehrálo významnou roli v procesu kodifikace obrazů s jihoslovanskou tematikou nejen v českém kulturním kontextu, ale i v jihoslovanském. Druhá kapitola je věnovaná chorvatskému umělci Vlahu Bukovacovi, který se na začátku své tvorby...
Tři kapitoly společného dějepisu umění. Vzájemné vztahy Čechů a Jihoslovanů na poli výtvarného umění mezi lety 1861-1922
Borozan, Vjera ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent) ; Winter, Tomáš (oponent)
Ve své disertační práci se snažím poukázat na určité aspekty vzájemných vztahů, vlivů a vazeb, které spojovaly Čechy a Jihoslovany na poli výtvarného umění v období mezi lety 1861-1922. Zájem o tuto problematiku vycházel především z mých osobních zkušeností a znalostí člověka pohybujícího se v obou vybraných kulturních kontextech. Své bádání jsem zaměřila zejména na zkoumání role jednotlivců, již významně figurují v obou analyzovaných kulturních kontextech a zároveň je překračují. Práce se tak ve výsledku omezila na tři základní kapitoly, které sledují specifické vlivy a vztahy vybraných umělců, současně však reflektují charakter proměny dobového společenského diskurzu. V první kapitole této práce se zabývám několika českými umělci, kteří vytvářeli díla s jihoslovanskou tematikou v druhé polovině 19. století. Referenční rámec pro interpretaci těchto děl tvořil specifický orientalismus klíčící na úrodné půdě romantismu, podbarvený zároveň myšlenkami o slovanské vzájemnosti. Klíčovou figurou je v tomto kontextu především malíř Jaroslav Čermák. Následování jeho vzoru sehrálo významnou roli v procesu kodifikace obrazů s jihoslovanskou tematikou nejen v českém kulturním kontextu, ale i v jihoslovanském. Druhá kapitola je věnovaná chorvatskému umělci Vlahu Bukovacovi, který se na začátku své tvorby...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.