|
|
Komplex a jeho vztah k motivační stránce osobnosti
Opatrný, Martin ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Cílem práce bylo celkově shrnout základní pohledy na fenomén motivace a komplexů. Na rozdíl od klasických psychologických rozborů těchto problematik se však toto pojednání ortodoxně nezaměřovalo na chápání obou pojmů v přísné psychologické rovině, ale přihlíželo i k podstatným, avšak mnohdy opomíjeným vědám o člověku i kultuře a stránkám lidské psychiky, jakými jsou například symbolizace či imaginace. Právě imaginace se v některých stránkách zaměřuje na kulturní aspekt komplexů více než jiné disciplíny, u nichž by se tato problematika spíše měla nacházet. A tak k lepšímu poznání kulturního hlediska komplexů (a to jak pozitivního, tak negativního) přispívá větší mírou například Gaston Bachelard, než někteří psychologové. Velmi výrazným momentem je pak také propojení symboliky a imaginace s mytologickými schématy - "komplexy" u Paula Diela. I přesto, že monograficky ani u nás, ani v zahraniční literatuře není problematika komplexů a jevů s nimi souvisejícími dosud podrobněji rozebrána, pokusil jsem se podchytit možný vztah komplexu k motivační stránce osobnosti. Jak z uvedené bibliografie vyplývá, k problematice motivace existuje značné množství odborných publikací. Ty se liší jak svým zaměřením, tak i zpracováním zmíněného tématu. Ať už jsou mezi nimi rozdíly jakékoliv, téměř všechny svědčí o tom, že...
|
|
|
Aspekty absurdní komiky v avantgardních uměleckých směrech (od symbolismu k surrealismu)
Řezáčová, Marie ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Konec devatenáctého a první polovina dvacátého století se nese ve znamení avantgardních směrů, které se prolínají ve všech sférách uměleckého vyjadřování. Na scénu přicházejí nové výrazové prostředky, které pomáhají vyjádřit změnu nastávající v novém století. Únava z konzervativních společenských norem dává podnět revoltujícím jedincům a skupinám, aby vyjádřili svůj nesouhlas s dosavadním stylem života. Snaží se reflektovat dění kolem sebe, politikou počínaje, oficiálním uměním a "pokryteckou" morálkou konče. Tyto tendence vznikají už koncem devatenáctého století a vrcholí právě mezi světovými válkami, které svými důsledky odkrývají ty nejhorší lidské vlastnosti. Nastavit zrcadlo společnosti se pokouší několik avantgardních skupin, které se nezapomenutelným způsobem zapsaly do historie komiky. V této diplomové práci se budu zabývat vývojem absurdní komiky od antiky přes symbolismus a dadaismus až po surrealistické hnutí. Jelikož je komika nedílnou součástí kultury a každá společnost si vytváří svůj vlastní humor, budu se snažit klást důraz na popsání jednotlivých období v kulturním kontextu té doby a zdůraznit v nich aspekty absurdní komiky. Tato práce bude představovat kulturologický pohled na téma komiky, odvozující se od jejích jednotlivých teorií. Komično můžeme vnímat jako kulturní prvek, který lze...
|
|
|
Divadelní komika kontextu malých forem 20. století
Paleta, Soňa ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou komiky ve vývoji českého divadla malých forem. Dříve než-Ii přistoupím k samotné problematice, ráda bych věnovala úvodní kapitoly stručnému výkladu teorii komiky 20. století ve světovém i českém kontextu. Obzvláště se soustředím na figuru absurdní komiky a jejího praktického ztvárnění v pařížských kabaretech a přístolních společnostech na Montmartru. S tím souvisí i oblast patafyzické komiky Alfreda Jarryho a dadaistické komiky ve světě s jejími českými ekvivalenty v podobě Haškovy Strany mírného pokroku v mezích zákona. Nenapodobitelnou absurdní konfiguraci komiky u nás představují v období před I. světovou válkou tři osobnosti a jedineční mystifikátoři, a to spisovatel a humorista Jaroslav Hašek, filosof Ladislav Klíma a grafik a spisovatel Josef Váchal, jejichž komiku podrobněji popisuji na dalších stránkách. Tato studie je zejména o českém fenoménu zvaném Osvobozené divadlo, které zasahovalo nejen uměleckou, ale i společenskou sféru života první poloviny 20. století. Dříve však než-Ii přistoupím k tématice komiky Osvobozeného divadla, zabývám se vznikem a vývojem tohoto souboru, osudy jeho hlavních představitelů a jejich vlivu na pozdější vývoj české komiky a kultury vůbec. Dále zmiňuji studentské hnutí Recesse a jeho následovníky a také divadla malých forem po II....
|
|
|
Evropská hermetická filozofie 18. století
Němeček, Radim ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
V první kapitole bude vysvětleno, co je hermetismus a jeho význam pro člověka, vztah hermetismu k imaginaci a vztah k jiným filozofiím. Vysvětlíme rovněž, v jakém významu budeme pojem používat. V druhé kapitole bude nastíněna geneze hermetismu a jeho vliv na společnost, charakteristika jeho nej silněj ších proudů do 17. století. Následovat bude krátký exkurz od 19. století do současnosti. Třetí kapitola bude věnována charakteristice "ducha doby" a paradigmatům 18. století, nastínění oficiální filozofie a kultury epochy. Zmíníme také názory pozdějších filozofů píšících o osvícenství. Čtvrtá kapitola bude poj ednávat o nejrůznějších hermetických řádech a spolcích, nedílnou součást tehdejší doby. Vysvětleny budou jejich cíle, tendence , vliv na společnost, vědu a poli tiku. Pátá kapitola představí vybrané osobnosti hermetické filozofie 18. století, jejich život, myšlenky, vliv a význam. V šesté kapitole rozebereme reflexe hermetismu a alchymie u Carla Gustava Junga i jiných autorů. Konečně sedmá kapitola bude věnována vlivu hermetismu na vybrané význačné osobnosti tehdejšího kulturního života.
|
|
|
2008: Trpaslík stále žije. Fenomén zahradního trpaslíka ve světle kulturologických souvislostí
Pejsarová, Jana ; Borecký, Vladimír (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem mé práce bylo komplexně přistoupit ke studiu fenoménu zahradního trpaslíka a skrze perspektivu kulturologických disciplín se pokusit objasnit jeho podstatu. V úvodu jsem předeslala, že umísťování zahradních trpaslíků do lidských obydlí je projevem velmi staré potřeby člověka přetvářet svůj domov tak, abychom se v něm cítili bezpečně, abychom mu rozuměli a uměli se v něm orientovat. První kapitola je věnována definování základních pojmů a shrnutí dosavadních základních poznatků z oboru trpaslíkologie. Zajímal mě především původ trpaslíků vůbec a zahradních trpaslíků jako svébytného druhu bytostí, tedy jejich fylogeneze. Dále se zaměřuji na trpaslíka jako produkt lidské činnosti, a to jednak v rovině zboží a za druhé v rovině uměleckého díla. Zde si všímám jeho ontogeneze a také zdůrazňuji význam osobního vztahu tvůrce či majitele k tomuto artefaktu. Kapitolu čtvrtou považuji za těžiště této práce. Zabývám se v ní pohledem na svět u tradičního člověka, významem kultu bohů domácího krbu, popřípadě ochránců domácnosti či rodiny v různých kulturách, zejména české, a oblibu zahradního trpaslíka dávám do souvislosti právě s tímto kultem. Považuji ho za jakéhosi specifického pokračovatele této tradice a upozorňuji na dva prvky, jež se u nejrůznějších domácích ochranných bytostí a bohů objevují a které zároveň...
|
|
|
Aspekty absurdní komiky v avantgardních uměleckých směrech (od symbolismu k surrealismu)
Řezáčová, Marie ; Matějů, Martin (oponent) ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce)
Konec devatenáctého a první polovina dvacátého století se nese ve znamení avantgardních směrů, které se prolínají ve všech sférách uměleckého vyjadřování. Na scénu přicházejí nové výrazové prostředky, které pomáhají vyjádřit změnu nastávající v novém století. Únava z konzervativních společenských norem dává podnět revoltujícím jedincům a skupinám, aby vyjádřili svůj nesouhlas s dosavadním stylem života. Snaží se reflektovat dění kolem sebe, politikou počínaje, oficiálním uměním a "pokryteckou" morálkou konče. Tyto tendence vznikají už koncem devatenáctého století a vrcholí právě mezi světovými válkami, které svými důsledky odkrývají ty nejhorší lidské vlastnosti. Nastavit zrcadlo společnosti se pokouší několik avantgardních skupin, které se nezapomenutelným způsobem zapsaly do historie komiky. V této diplomové práci se budu zabývat vývojem absurdní komiky od antiky přes symbolismus a dadaismus až po surrealistické hnutí. Jelikož je komika nedílnou součástí kultury a každá společnost si vytváří svůj vlastní humor, budu se snažit klást důraz na popsání jednotlivých období v kulturním kontextu té doby a zdůraznit v nich aspekty absurdní komiky. Tato práce bude představovat kulturologický pohled na téma komiky, odvozující se od jejích jednotlivých teorií. Komično můžeme vnímat jako kulturní prvek, který lze...
|
|
|
Art brut v kulturologické perspektivě. Symbolická imaginace v art brut
Zemánková, Terezie ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent) ; Konečný, Pavel (oponent)
Předmětem této dizertační práce je art brut, neboli umění v "surovém stavu". Jedná se o spontánní tvorbu neškolených jedinců, která se vymyká etablovaným výtvarným směrům a stylům. Kreativita autorů art brut často souvisí s duševní chorobou nebo s mediumními schopnostmi, které rozpoutávají imaginativní schopnosti individua. Na art brut byla doposud aplikována psychiatrická, psychoanalytická, sociologická i uměnovědná hlediska. Ta se však jeví jako reduktivní, a proto, jsem pro svoji dizertaci zvolila komprehenzivní kulturologickou metodu, která se snaží umělecké dílo nahlížet v jeho totalitě a v sociokulturním kontextu. Přestože art brut je tradičně vymezováno proti kultuře, kulturologický úhel pohledu na něj nahlíží jako na její integrální součást. Hermeneutická část práce se věnuje třem stěžejním principům art brut: Prvním z nich je konstrukce paralelních světů prostřednictvím tvorby. Osobní mytologie autorů zde docházejí naplnění v alternativních existencích, jejichž zhmotněním je jejich výtvarné zpracování. Dalším jevem typickým pro art brut je "brikoláž". Tento termín zde označuje použití materiálů, které se odchyluje od ustálených zvyklostí při dané činnosti. Brikoláž v art brut se nevztahuje ale jen na techniku, ale i na převrácení symbolů, syžetových prvků, či jazyka. Posledním principem je mediumní...
|
|
|
Komplex a jeho vztah k motivační stránce osobnosti
Opatrný, Martin ; Soukup, Václav (oponent) ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem práce bylo celkově shrnout základní pohledy na fenomén motivace a komplexů. Na rozdíl od klasických psychologických rozborů těchto problematik se však toto pojednání ortodoxně nezaměřovalo na chápání obou pojmů v přísné psychologické rovině, ale přihlíželo i k podstatným, avšak mnohdy opomíjeným vědám o člověku i kultuře a stránkám lidské psychiky, jakými jsou například symbolizace či imaginace. Právě imaginace se v některých stránkách zaměřuje na kulturní aspekt komplexů více než jiné disciplíny, u nichž by se tato problematika spíše měla nacházet. A tak k lepšímu poznání kulturního hlediska komplexů (a to jak pozitivního, tak negativního) přispívá větší mírou například Gaston Bachelard, než někteří psychologové. Velmi výrazným momentem je pak také propojení symboliky a imaginace s mytologickými schématy - "komplexy" u Paula Diela. I přesto, že monograficky ani u nás, ani v zahraniční literatuře není problematika komplexů a jevů s nimi souvisejícími dosud podrobněji rozebrána, pokusil jsem se podchytit možný vztah komplexu k motivační stránce osobnosti. Jak z uvedené bibliografie vyplývá, k problematice motivace existuje značné množství odborných publikací. Ty se liší jak svým zaměřením, tak i zpracováním zmíněného tématu. Ať už jsou mezi nimi rozdíly jakékoliv, téměř všechny svědčí o tom, že...
|
|
|
Analýza současného islámského náboženství z hlediska politické kultury
Exner Bala, Liana ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Z koncepce této práce, zaměřené na kulturologickou analýzu současného islámu vyplývá, že pro studium vývoje islámského náboženství je důležité se vymanit ze stereotypních informačních vlivů médií a dalších vlivných institucí, které tyto 139 stereotypy slepě či záměrně omezeně přejímají, modifikují a šíří dál do celospolečenského povědomí. Příhodnější je daný jev studovat jakoby za horizont odrazu, který vytváří, a tento přístup nás pak posouvá k mnohokrát nečekaným souvislostem a nutnosti multidisciplinárního přístupu. Podobným principem jsme se v této práci dostali právě k mnohostrannému přístupu kulturní politiky a kulturologickému přístupu obecně. Právě tento přístup se zdál být nejbližší záměru, jehož cílem nebylo podrobně rozebrat a zanalyzovat jednotlivé oblasti islámského náboženství typu žhavých témat jako je kupříkladu džihád, zahalování žen či sebevražedné útoky, ale pojmout obraz současného islámu v historickém, kulturněspolečenském kontextu, z něhož by se nevytrácel rozměr kulturního relativismu, porozumění, symboliky neboli obecně řečeno rozměr restitutivní. Tato práce průběžně klade důraz na to, aby kromě analýzy islámského náboženství současnosti pojímala tento jev jak prostřednictvím uchopitelných a statisticky zaznamenatelných jevů, ale i hlediskem, jakým ho vnímá společnost, neboli jak o...
|
|
|
Divadelní komika kontextu malých forem 20. století
Paleta, Soňa ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou komiky ve vývoji českého divadla malých forem. Dříve než-Ii přistoupím k samotné problematice, ráda bych věnovala úvodní kapitoly stručnému výkladu teorii komiky 20. století ve světovém i českém kontextu. Obzvláště se soustředím na figuru absurdní komiky a jejího praktického ztvárnění v pařížských kabaretech a přístolních společnostech na Montmartru. S tím souvisí i oblast patafyzické komiky Alfreda Jarryho a dadaistické komiky ve světě s jejími českými ekvivalenty v podobě Haškovy Strany mírného pokroku v mezích zákona. Nenapodobitelnou absurdní konfiguraci komiky u nás představují v období před I. světovou válkou tři osobnosti a jedineční mystifikátoři, a to spisovatel a humorista Jaroslav Hašek, filosof Ladislav Klíma a grafik a spisovatel Josef Váchal, jejichž komiku podrobněji popisuji na dalších stránkách. Tato studie je zejména o českém fenoménu zvaném Osvobozené divadlo, které zasahovalo nejen uměleckou, ale i společenskou sféru života první poloviny 20. století. Dříve však než-Ii přistoupím k tématice komiky Osvobozeného divadla, zabývám se vznikem a vývojem tohoto souboru, osudy jeho hlavních představitelů a jejich vlivu na pozdější vývoj české komiky a kultury vůbec. Dále zmiňuji studentské hnutí Recesse a jeho následovníky a také divadla malých forem po II....
|
host ::
RSS.