|
|
Goethova fenomenologie
Bojda, Martin ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Sobotka, Milan (oponent)
Goethova fenomenologie - abstrakt Snahou této práce byl výklad filosofických základů a horizontů tvorby Johanna Wolfganga Goetha, a to s důrazem na jeho koncept jevu a jevení, v němž je představován jako významný přispěvatel promýšlení kategorie zprostředkování v německém pozdně osvícenském a idealistickém diskursu. V práci bylo ukázáno, jak se v Goethových (vč. poetických) dílech projevují teoreticky založená či usoustavnitelná hlediska, o jejichž proměnách v rámci Goethovy tvorby, genealogii, recepci a vůbec další aplikovatelnosti se autor snaží podat výklad. Ten se tak věnuje i promýšlení vlastních s Goethovým působením spjatých filosofémat: zasazuje Goetha do kontextu německého a evropského myšlení epochy osvícenství, jejích racionalistických východisek a přehodnocování v myšlenkových konceptech devatenáctého století. Práce ukazuje šíři a složitost duchovních zdrojů Goethovy tvorby a jejich tvořivého osvojování v rámci ní stejně jako dalekosáhlost Goethova vlivu v německé filosofii už jeho doby (Hegel, Schelling, Schopenhauer ad.). Snaží se překonat stereotypy či nedostatky, jež shledává v leckterých dosavadních interpretačních výstupech, vyrovnávajíc se na prvním místě s filosofickou literaturou o Goethovi. V systematických i historických souvislostech znázorňuje Goethovo vyrovnávání s impulzy...
|
|
|
Politické myšlení Karla Jasperse
Bojda, Martin ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Županič, Jan (oponent)
Politické myšlení Karla Jasperse - abstrakt Cílem disertace byl výklad myšlení Karla Jasperse jako snahy o objasnění spojnic mezi základními charakteristikami lidského bytí a jeho historickými a politickými dimenzemi. V práci je sledován Jaspersův duchovní vývoj od systematicko-teoretického bádání k angažovanosti veřejného intelektuála. Jako jeho hlavní odkaz je ukázán význam neoddělitelnosti, vzájemné kultivace a osvědčování filosofického založení a historického bytí stejně jako zkoumání. Jaspers je představen jako významný aktér diskusí o problémech německé společnosti od 30. do 60. let 20. století, jehož přínos přitom nespočíval ve filosoficky ,,abstraktnějším" analyzování problémů, nýbrž v odhalování toho, že společenské a politické bytí se neobejde bez filosofické sebereflexe člověka, struktury jeho existence a poznání a z ní vyvozených základních hodnot. Ve svých konfrontacích se situací německé kultury, politiky a společnosti Jaspers obohacoval veřejnou debatu kultivací filosofického a metodického vědomí, kladl důraz na rozlišování podstaty a nástrojů jednotlivých oblastí lidského ducha (věd, náboženství, filosofie, jednání) a na integraci řešení současných problémů do duchovní historie a jednoty lidstva. V práci je analyzován celek Jaspersova díla a působení z hlediska politických konsekvencí a...
|
|
|
Goethova fenomenologie
Bojda, Martin ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Sobotka, Milan (oponent)
Goethova fenomenologie - abstrakt Snahou této práce byl výklad filosofických základů a horizontů tvorby Johanna Wolfganga Goetha, a to s důrazem na jeho koncept jevu a jevení, v němž je představován jako významný přispěvatel promýšlení kategorie zprostředkování v německém pozdně osvícenském a idealistickém diskursu. V práci bylo ukázáno, jak se v Goethových (vč. poetických) dílech projevují teoreticky založená či usoustavnitelná hlediska, o jejichž proměnách v rámci Goethovy tvorby, genealogii, recepci a vůbec další aplikovatelnosti se autor snaží podat výklad. Ten se tak věnuje i promýšlení vlastních s Goethovým působením spjatých filosofémat: zasazuje Goetha do kontextu německého a evropského myšlení epochy osvícenství, jejích racionalistických východisek a přehodnocování v myšlenkových konceptech devatenáctého století. Práce ukazuje šíři a složitost duchovních zdrojů Goethovy tvorby a jejich tvořivého osvojování v rámci ní stejně jako dalekosáhlost Goethova vlivu v německé filosofii už jeho doby (Hegel, Schelling, Schopenhauer ad.). Snaží se překonat stereotypy či nedostatky, jež shledává v leckterých dosavadních interpretačních výstupech, vyrovnávajíc se na prvním místě s filosofickou literaturou o Goethovi. V systematických i historických souvislostech znázorňuje Goethovo vyrovnávání s impulzy...
|
|
|
Hölderlin and Heidegger
Bojda, Martin ; Sepp, Hans Rainer (vedoucí práce) ; Sobotka, Milan (oponent)
Zusammenfassung Diese Masterarbeit unternimmt den Versuch Martin Heideggers Verständnis des Werks von Friedrich Hölderlin systematisch zu überprüfen. Die Untersuchung will keine der möglichen Kontextualisierungen des heideggerischen Denkens in Bezug auf eine seiner wichtigen Quellen liefern, sondern eine Untersuchung der Relevanz von Heideggers Hölderlindeutungen in Anbetracht der Intentionen und Bedeutungen, die Hölderlin selbst im Sinn hatte. Diese hölderlinschen Absichten sollen in ihrem eigenen Recht gültig rekonstruiert werden. Das Ziel ist es, zu überprüfen, inwiefern Heideggers Hölderlinaneignung, die für ihn den Charakter eines grundsätzlichen Ausgangspunktes haben sollte, wirklich mit den Werten übereinstimmt, an denen sich Hölderlin orientiert. Um deren angemessenen Verständnisses willen konzentriert sich die Auslegung, neben der textlichen Analyse der Heideggerschen Hölderlininterpretationen, auf eine komparativ-synthetische Darstellung der philosophischen und poetologischen Gesichtspunkte von Hölderlins Zeit und Werk. Aus programmatischer Sicht sollen auch die häufig übersehenen nicht-idealistischen Einflüsse berücksichtigt werden. Schlüsselwörter: Hölderlin, Heidegger, Herder, Kant, Fichte, Hegel, Deutscher Idealismus, Romantik, Aufklärung, Phänomenologie, Sein, Bewusstsein, Urteil, Sprache
|
|
|
Herderova filosofie kultury. Herder a německé osvícenství
Bojda, Martin ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Záměrem této práce je podat výklad konceptu kultury v díle jedné z nejvšestrannějších osobností německého osvícenství Johanna Gottfrieda Herdera. Těžiště tohoto konceptu v nové interpretaci historičnosti a bytnosti jazyka jako média poznání, rozumění a komunikace vede ke zkoumání Herderova iniciačního příspěvku filosofii jazyka a vývojovosti jako báze projektu univerzalistické, a zároveň imanentně dějinnostní antropologie. Představena je Herderova integrace osvícenské racionality a klasické metafyziky a její výrazy v estetice i poezii; rekonstruována jsou východiska i příští působení Herderova spojení univerzalistického humanismu s novým vědomím nacionální či sociální určitosti bytí, totiž bytí jako aktivně a svobodně, zároveň však nelibovolně, nýbrž integrovaně osvojovaného. Klíčová slova: Herder, osvícenství, kultura, filosofie jazyka
|
host ::
RSS.