|
|
Sportovní plavání v Československu 1918-1938
Tomšová, Petra ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent) ; Bobrík, Miroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá sportovním plaváním v Českých zemích a v Československu v meziválečném období, konkrétně v období tzv. První republiky. Časově ovšem práce přesahuje už na počátek 19. století, kdy začaly na našem území vznikat první, zejména říční, plovárny, které nejprve sloužily k plaveckému výcviku vojáků, a až na konci 19. století se na nich učila plavat i široká veřejnost a konaly se zde i první plavecké závody. K největšímu rozvoji sportovního plavání na našem území došlo až po 1. světové válce, kdy byl založen Československý amatérský plavecký svaz a ten se snažil o maximální organizační, finanční i materiální podporu plavectví. Nejlepších plaveckých výkonů dosahovali naši plavci ve 20. letech 20. století, kdy byli konkurence schopní s evropskými plaveckými velmocemi. Na světovou plaveckou špičku ale neměli, což bylo vidět i na OH 1920, 1924, 1928 i 1936. Na počátku 30. let 20. století začala výkonnost našich plavců stagnovat, což se dalo přisuzovat tomu, že v ostatních státech bylo plavectví podporováno po všech stránkách, ale v ČSR tomu tak nebylo, a to už od samého počátku vzniku sportovního plavání na našem území. Klíčová slova: sportovní plavání; meziválečné Československo; ČsAPS; plavecké soutěže; plovárny a bazény
|
|
|
Budování národních organizací YMCA v Československu a Polsku a jejich přínos rozvoji tělesné kultury v letech 1918-1939
Tlustý, Tomáš ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Kašpar, Ladislav (oponent) ; Bobrík, Miroslav (oponent)
Dizertační práce pojednává o historii jedné, i když ne výlučně tělovýchovné organizace, která měla velký význam pro rozvoj tělesné kultury v meziválečném Československu a Polsku. YMCA vznikla v Anglii, ale velkého rozkvětu dosáhla především ve Spojených státech amerických. Během první světové války se s její činností seznámili českoslovenští a polští vojáci, které po skončení války doprová- zeli členové tohoto mezinárodního sdružení domů. Na žádost tamních vojenských a politických špiček pak vyslala americká YMCA do nově vzniklého Českosloven- ska a obnoveného Polska své sekretáře, kteří zde pomáhali se zakládáním prvních místních sdružení. Především jejich prostřednictvím sem začaly pronikat nové sporty, které zde byly prakticky neznámé. Mimo to se organizace YMCA za- sloužila jak v Československu, tak i v Polsku o výstavbu nových tělovýchovných zařízení, zlepšení tréninkových metod a celkovou výchovu mládeže prostřednic- tvím sportu. V řadě sportovních odvětví si místní sdružení YMCA a jejich čle- nové udrželi v meziválečném období zcela mimořádné postavení a pronikli i mezi československou a polskou špičku. Kromě toho přispěla organizace YMCA v Čes- koslovensku a Polsku k založení tradice trvalých letních táborů. Činnost obou ná- rodních sdružení však byla narušena druhou světovou válkou. Ze...
|
|
|
Historie horské služby
Fejfar, Aleš ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Bobrík, Miroslav (oponent)
Souhrn Cílem této práce je popsat historii a vývoj Horské služby v českých zemích. V dostupných archivech vyhledat doklady, které dokládají historii a vývoj Horské služby. Dále poukázat na spolky, které se pohybovaly v horském terénu, nebo se i přímo podílely na vzniku Horské služby. Rád bych zaznamenal vývoj znaku, členských průkazů, ale také techniky, kterou Horská služby používala nebo stále používá. Práce obsahuje i přehled počátků záchranných spolků ve vybraných zemích Evropy. Jde o země, ve kterých má organizovaná záchrana lidí v horském terénu podobné období vzniku, a k jejich vzniku vedly podobné skutečnosti jako k založení horské záchranné organizace v českých zemích. Organizace, které nejvíce vzniku pomohly, byly Alpské kluby, kluby turistů, ochránců či přátel přírody, nebo tělocvičné spolky. Z hlediska územního se jedná o státy Rakousko, Německo, Franci, Itálii. Z hlediska časového se vznik všech záchranných složek datuje od poloviny 19. století. Za největší příčinu přílivu lidí (turistů) do horských prostředí v Evropě lze označit zejména vědecko- technický pokrok již ve druhé polovině 19. století. Díky stavbě železnic po Evropě, rozvoji obchodu, tvorbě zisku a novým investicím do turismu a spolkového života dochází i k rozmachu záchranářských organizací v Evropě.
|
|
|
Historie horské služby
Fejfar, Aleš ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Bobrík, Miroslav (oponent) ; Baláš, Jiří (oponent)
Souhrn Cílem této práce je popsat historii a vývoj Horské služby v českých zemích. V dostupných archivech vyhledat doklady, které dokládají historii a vývoj Horské služby. Dále poukázat na spolky, které se pohybovaly v horském terénu, nebo se i přímo podílely na vzniku Horské služby. Rád bych zaznamenal vývoj znaku, členských průkazů, ale také techniky, kterou Horská služby používala nebo stále používá. Práce obsahuje i přehled počátků záchranných spolků ve vybraných zemích Evropy. Jde o země, ve kterých má organizovaná záchrana lidí v horském terénu podobné období vzniku, a k jejich vzniku vedly podobné skutečnosti jako k založení horské záchranné organizace v českých zemích. Organizace, které nejvíce vzniku pomohly, byly Alpské kluby, kluby turistů, ochránců či přátel přírody, nebo tělocvičné spolky. Z hlediska územního se jedná o státy Rakousko, Německo, Franci, Itálii. Z hlediska časového se vznik všech záchranných složek datuje od poloviny 19. století. Za největší příčinu přílivu lidí (turistů) do horských prostředí v Evropě lze označit zejména vědecko- technický pokrok již ve druhé polovině 19. století. Díky stavbě železnic po Evropě, rozvoji obchodu, tvorbě zisku a novým investicím do turismu a spolkového života dochází i k rozmachu záchranářských organizací v Evropě.
|
|
|
Budování národních organizací YMCA v Československu a Polsku a jejich přínos rozvoji tělesné kultury v letech 1918-1939
Tlustý, Tomáš ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Kašpar, Ladislav (oponent) ; Bobrík, Miroslav (oponent)
Dizertační práce pojednává o historii jedné, i když ne výlučně tělovýchovné organizace, která měla velký význam pro rozvoj tělesné kultury v meziválečném Československu a Polsku. YMCA vznikla v Anglii, ale velkého rozkvětu dosáhla především ve Spojených státech amerických. Během první světové války se s její činností seznámili českoslovenští a polští vojáci, které po skončení války doprová- zeli členové tohoto mezinárodního sdružení domů. Na žádost tamních vojenských a politických špiček pak vyslala americká YMCA do nově vzniklého Českosloven- ska a obnoveného Polska své sekretáře, kteří zde pomáhali se zakládáním prvních místních sdružení. Především jejich prostřednictvím sem začaly pronikat nové sporty, které zde byly prakticky neznámé. Mimo to se organizace YMCA za- sloužila jak v Československu, tak i v Polsku o výstavbu nových tělovýchovných zařízení, zlepšení tréninkových metod a celkovou výchovu mládeže prostřednic- tvím sportu. V řadě sportovních odvětví si místní sdružení YMCA a jejich čle- nové udrželi v meziválečném období zcela mimořádné postavení a pronikli i mezi československou a polskou špičku. Kromě toho přispěla organizace YMCA v Čes- koslovensku a Polsku k založení tradice trvalých letních táborů. Činnost obou ná- rodních sdružení však byla narušena druhou světovou válkou. Ze...
|
host ::
RSS.