Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Měřící možnosti Digisondy
Kouba, Daniel ; Mošna, Zbyšek ; Koucká Knížová, Petra ; Boška, Josef ; Rejfek, Luboš
Ionosférická stanice v Průhonicích v současné době realizuje svá měření pomocí přístroje Digisonda DPS 4D. Výškový profil elektronové koncentrace je možné měřit vertikálním ionosférickým sondováním pomocí ionosond a Digisond. Profil elektronové koncentrace ukazuje aktuální zvrstvení ionosféry, členění na vrstvy D, E, F1 a F2, a elektronovou koncentraci v dané výšce. Další možností, jak studovat chování ionosféry je měření Dopplerova posunu v ionosférickém plazmatu. Průhonická observatoř je součastí světové sítě Digisond. Naměřená data jsou ihned automaticky odesílána do databáze GIRO (http://ulcar.uml.edu/DIDBase/).
Vliv dolní atmosféry na ionosféru
Koucká Knížová, Petra ; Mošna, Zbyšek ; Potužníková, Kateřina ; Boška, Josef ; Kouba, Daniel
Ionosféra představuje slabě ionizované plasma, které je ovlivněné jak slunečními a geomagnetickými\nprocesy tak i jevy probíhajícími v neutrální atmosféře. Korelační koeficienty dlouhých časových řad kritických\nfrekvencí měřených na evropských observatořích vertikálního ionosférického sondování dosahují vysokých\nhodnot. Odrážejí tak dominantní globální vliv sluneční aktivity. Korelační koeficienty dosahují vysokých hodnot\nnejen pro původní data a pro střední hodnoty ale i pro fluktuace. Korelace časových řad výrazně klesá pro\npovrchovou vzdálenost stanic přesahující 1000 km a přibližně 10° geografické šířky. Tento efekt není příliš\npozorovatelný pro rozdíl geografických délek stanic, pro který korelační koeficient klesá pomaleji. Zlom na\nkřivce korelačních koeficientů vysvětlujeme „lokálním“ vlivem neutrální atmosféry a vlnové aktivity.\nPravděpodobným společným zdrojem vlnové aktivity na škále 1000 km/10° jsou troposférické systémy. Ty jsou\nznámé jako významný zdroj vlnových procesů ve velmi širokém rozsahu period, které se šíří až do výšky\nionosféry. Velké troposférické mesoscale systémy typicky dosahují charakteristických horizontálních rozměrů\ndo 2000 km.
Pokladní systémy ve spotřebních družstvech
Boška, Josef ; Kubálková, Markéta (vedoucí práce) ; Kubálek, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje situaci pokladních informačních systémů ve spotřebních družstvech, jejich přínosu, nabídce na trhu, praktickému využití a řešení jejich nedostatků. V teoretickém úvodu je vymezena část, do které spadají pokladní systémy a jejich teoretický přínos v rámci podnikové informatiky. Dále je nastíněn reálný stav nasazení a využití pokladních systémů v družstvech. V závěru je na praktickém příkladu demonstrován možný způsob zlepšení efektivity využití získaných dat.
Měření driftů v F-vrstvě ionosféry, první výsledky pro zimu 2006
Kouba, Daniel ; Šauli, Petra ; Boška, Josef ; Santolík, Ondřej
Krok po kroku popisujeme nově vyvinutou matodu pro výpočet rychlostí ionosférických driftů (i, určení správného výškového rozsahu; ii, omezení uvažovaných hodnot Dopplerova posunu; iii, volba maximálního úhlu dopadu). Naše předběžné výsledky popisují chování driftových rychlostí za klidných geomagnetických podmínek v zimním období na stanici Průhonice.
Driftová měření pro F-vrstvu ionosféry na stanici Průhonice - sezonní průběhy charakteristik pro klidné dny
Kouba, Daniel ; Šauli, Petra ; Boška, Josef ; Santolík, Ondřej
Článek se zaměřuje na ionosférická driftová měření v F-vrstvě na stanici Průhonice. Demonstrujeme aplikaci metody výběru zdrojových bodů na datech pro rok 2006, tj. pro období nízké geomagnetické a sluneční aktivity. Na histogramech horizontální a vertikální složky rychlosti nacházíme převažující směr pohybu plazmatu pro různé úrovně rychlostí. V analyzovaných datech jsme pro období zima – léto nalezli výrazný pokles denního maxima horizontální složky.
Charakterizace akusticko-gravitačních vln pomocí waveletové analýzy pozorovaných v elektronové koncentraci měřené metodou vertikálního ionosférického sondování
Šauli, Petra ; Abry, P. ; Boška, Josef ; Potužníková, Kateřina
Použití waveletové analýzy při popisu oscilací v elektronové koncentraci v oblasti F ionosféry umožňuje nalezení vlnových struktur typu akusticko-gravitačních vln, které jinak mohou zůstat „neviditelné“ pro klasický přístup pomocí Fourierovy spektrální analýzy. Vhodnou volbou „mother-wavelet“ a vzorkovací periody měření lze nalézt vysoce koherentní struktury ve velkém výškovém rozsahu ionosféry. Tento přístup umožňuje zlepšit lokalizaci vlnové struktury v dané výšce, nalézt její parametry a určit zdrojovou oblast, ze které se vlna šíří.
Účinky slunečního zatmění 11. 8. 1999 v ionosféře
Boška, Josef ; Šauli, Petra ; Burešová, Dalia
Ionosférické účinky slunečního zatmění 11.8.1999 byly pozorovány na observatoři Průhonice metodou ionosférických vertikálních sondáží. Ionogramy, získané každou minutu v průběhu zatmění, umožňují sledovat rychlé změny hlavních ionosférických charakteristik a vlnové efekty v průběhu tohoto mimořádného jevu.
Vlnové efekty v elektronové koncentraci F-oblasti ionosféry během geomagneticky klidných období
Šauli, Petra ; Boška, Josef
Zemská atmosféra je prostředím vhodným pro šíření různých typů vlnových pohybů, souhrnně nazývaných atmosférické vlny. Aktivita akusticko gravitačních vln v období nízké geomagnetické aktivity, zjištěné na výsledcích ionosférické vertikální sondáže, je dána především průchodem GW troposférického či stratosférického původu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.