Hlavní stránka > Výsledky hledání: Blomann, Antonín
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Transneptunická tělesa
 Blomann, Antonín ; Wolf, Marek (vedoucí práce) ; Ďurech, Josef (oponent)
Transneptunická tělesa jsou rozrůstající se skupinou planetek vnější sluneční soustavy. Vývoj struktury drah byl ovlivňován vývojem dalších těles sluneční soustavy. Porozumění principům a pravidlům nám může být užitečné při studiu vývoje sluneční soustavy a může napovědět nejpravděpodobnější scénář daných událostí. Nejvýznamnějším vlivem na uspořádání a ustálení drah měly bezesporu velké planety (tzv. migrace velkých planet) a to nejen na známější hlavní pás, ale i na oblast TNO. Tato teoretická část je popsána v prvních třech kapitolách. Další kapitoly pak popisují pozorování a pozorovací techniku, která byla použita. Významnou roli zde přebrala výpočetní technika, zejména pak použití CCD čipů a následné zpracování na počítači. Astrometrická pozorování a měření probíhala na Ondřejovské hvězdárně na dalekohledu 0,65 - m. Pro zhotovení snímků byla použita kamera firmy Moravské přístroje s CCD čipem KAF 3200ME. Bylo zhotoveno deset snímků s expozicí 120 sekund, které po úpravě a složení posloužily k astrometrickému měření. Získaná data ze zpracovaných snímků byla odeslána do databáze MPC.
Úplný záznam
Transneptunická tělesa
 Blomann, Antonín ; Wolf, Marek (vedoucí práce) ; Ďurech, Josef (oponent)
Transneptunická tělesa jsou rozrůstající se skupinou planetek vnější sluneční soustavy. Vývoj struktury drah byl ovlivňován vývojem dalších těles sluneční soustavy. Porozumění principům a pravidlům nám může být užitečné při studiu vývoje sluneční soustavy a může napovědět nejpravděpodobnější scénář daných událostí. Nejvýznamnějším vlivem na uspořádání a ustálení drah měly bezesporu velké planety (tzv. migrace velkých planet) a to nejen na známější hlavní pás, ale i na oblast TNO. Tato teoretická část je popsána v prvních třech kapitolách. Další kapitoly pak popisují pozorování a pozorovací techniku, která byla použita. Významnou roli zde přebrala výpočetní technika, zejména pak použití CCD čipů a následné zpracování na počítači. Astrometrická pozorování a měření probíhala na Ondřejovské hvězdárně na dalekohledu 0,65 - m. Pro zhotovení snímků byla použita kamera firmy Moravské přístroje s CCD čipem KAF 3200ME. Bylo zhotoveno deset snímků s expozicí 120 sekund, které po úpravě a složení posloužily k astrometrickému měření. Získaná data ze zpracovaných snímků byla odeslána do databáze MPC.
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English