Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 73 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sebekontrola a dosahování cílů
Hnilica, Marek ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
První část práce seznamuje čtenáře se současnými poznatky týkajícími se sebekontroly, se zvláštním důrazem na silový model sebekontroly. Ten postuluje, že schopnost sebekontroly závisí na omezeném zdroji, který se při jeho užívání vyčerpává. Podle tohoto modelu je schopnost sebekontroly závislá na jednom zdroji. Výzkumná část se zabývá otázkou, zda lze identifikovat zdroje dva - jeden pro iniciační sebekontrolu a druhý pro inhibiční. V rámci experimentu byly testovány dva druhy manipulace iniciační sebekontroly. Výsledky ukázaly, že jeden druh manipulace nevedl k žádnému měřitelnému vyčerpání iniciační sebekontroly, zatímco druhý typ experimentální manipulace vedl k výsledkům, které lze interpretovat jako podporující rozlišení sebekontroly na iniciační a inhibiční. Pokud by byl tento výsledek replikován v studii odstraňující nedostatky v práci prezentovaného experimentu, jednalo by se o zajímavý poznatek rozšiřující současné znalosti o sebekontrole. Klíčová slova: sebekontrola, experiment, silový model sebekontroly, iniciační sebekontrola, inhibiční sebekontrola, Stroopův test
Vztah mezi attachmentem, osobností a subjektivním well-beingem
Karvai, Martin ; Blatný, Marek (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Dosavadní výzkum nasvědčuje, že osobnost a attachment predikují subjektivní well-being. Jen málo studií se ovšem zabývalo vztahy mezi všemi třemi koncepty. Cílem předložené diplomové práce je replikovat jeden z těchto výzkumů, konkrétně studii autorek Kwon a Choi (2022). Výsledky jejich studie ukázaly, že vyhýbavý attachment moderuje vztah mezi extraverzí a subjektivním well-beingem. Teoretická část představuje zmíněné koncepty: attachment, osobnost z hlediska Big Five a subjektivní well-being. V této části jsou dále popsány vztahy mezi studovanými proměnnými. V rámci výzkumné části je představena replikační studie, která rozšiřuje původní výzkum Kwon a Choi (2022) o další hypotézy, jež se týkají interakce attachmentu a neuroticismu. Výzkumu se zúčastnilo celkem 187 studentů vysokých škol (průměrný věk = 22,7 let, SD = 2,6 let). Výsledky vícenásobné regresní analýzy ukázaly, že vyhýbavý attachment vztah mezi extraverzí a subjektivním well-beingem nemoderuje. Efekt reportovaný ve studii Kwon a Choi (2022) se tedy nepodařilo replikovat. Jedna z testovaných interakcí byla statisticky významná, avšak v opačném směru, než jak předpokládala hypotéza. Výsledky konkrétně ukázaly, že vyhýbavý attachment oslabuje negativní vztah mezi neuroticismem a pozitivními emocemi. Šlo nicméně o malý efekt. Podpořeny...
Emoční inteligence u osob s heterosexuální a ne-heterosexuální orientací v kontextu genderové identity
Jelínek, Jakub ; Blatný, Marek (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent) ; Stuchlíková, Iva (oponent)
Jádrovým tématem disertační práce je emoční inteligence, která bývá konceptualizována vícero teoretickými modely, z nichž ty nejznámější jsou v teoretické části práce postupně představovány. Pojednáno je rovněž o hlavních rozdílech mezi takzvanou schopnostní a rysovou emoční inteligencí, které reprezentují dva diferencované přístupy k měření konstruktu. Práce předkládá rovněž informace o několika v současnosti nejznámějších konkrétních nástrojích využívaných pro měření emoční inteligence. Široce jsou rozebírány meziskupinové rozdíly v úrovni emoční inteligence, které byly zjištěny dosavadním základním výzkumem. Vlastní výzkumný problém řešený v empirické části je zaměřen na porovnání úrovně schopnostní i rysové emoční inteligence mezi skupinou heterosexuálních a ne-heterosexuálních osob a na otázku, zdali mezi těmito skupinami existují statisticky významné rozdíly. Obdobná komparace je provedena také pro emoční regulaci jakožto hierarchicky nejvyšší úroveň konstruktu emoční inteligence. Nadto je v rámci dvou separátních studií výzkumu cíleno na replikaci slabého vztahu schopnostní a rysové emoční inteligence, a dále také vztahu schopnostní emoční inteligence s kognitivním intelektem a na souvztažnost rysové emoční inteligence s osobnostními rysy. Dílčím cílem byla též replikace dřívějším výzkumem...
Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje u bývalých dětských onkologických pacientů a jejich rodičů.
Koutná, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Vobořil, Dalibor
Posttraumatický stres (PTS) i rozvoj (PTG) byl popsán u dětských onkologických pacientů i u jejich rodičů. Cílem této studie je analyzovat souvislosti mezi PTS a PTG u dětí a jejich rodičů a zjistit míru shody v posouzení PTG dětí sebeposouzením dítěte a posouzením rodiči. Soubor tvořilo 142 párů bývalých dětských onkologických pacientů a jejich rodičů, kterým byly administrovány metody zjišťující PTS a PTG. Rodiče navíc posoudili i PTG svých dětí. Korelační analýzou jsme zjišťovali vztahy mezi PTS a PTG dětí a rodičů a shodu v sebe- posouzení PTG dětmi a posouzení rodiči. Posouzení PTG dětí rodiči koreluje těsněji s PTG rodičů než s PTG udávaným dětmi. Pro PTS a PTG rodičů byl nalezen středně těsný vztah, pro PTS a PTG dětí nikoli. Posouzení PTG dětí rodiči může odrážet spíše jejich vlastní schopnost nalézt v nepříznivé události pozitiva než skutečný PTG jejich dětí. Vzájemný vztah PTS a PTG v kontextu dětské onkologie se může lišit v závislosti na zvoleném souboru (rodiče/děti).
Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje s kvalitou života bývalých dětských onkologických pacientů
Koutná, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Vobořil, Dalibor
Onkologické onemocnění v dětství je událost spotenciálem pro výskyt posttraumatické stresové poruchy (PTSD) i posttraumatického rozvoje (PTG). Zatímco PTSD se u bývalých dětských onkologických pacientů vyskytuje vzácně, k PTG v této populaci dochází často. Vztah posttraumatického stresu (PTS) a PTG dosud nebyl jednoznačně prokázán a nejasná zůstává isouvislost PTG skvalitou života (QOL). Na souboru 188 bývalých dětských onkologických pacientů jsme korelační analýzou zjišťovali souvislosti PTS aPTG se specifickými dimenzemi QOL. U mladší skupiny (do 12 let) QOL korelovala pouze s PTS, souvislost s PTG prokázána nebyla. U starší skupiny (od 13 let) QOL korelovala s PTS i PTG, avšak v případě PTS byly vztahy významně těsnější. Vztah PTS a QOL byl v obou věkových skupinách negativní, vztah PTG a QOL u starší věkové skupiny byl ve všech dimenzích slabě pozitivní. Souvislost PTG s úspěšnou adaptací a dobrou QOL zůstává sporná.
Rekognice-rozhodovací strategie a sociálně-kognitivní mechanismy uplatňované v procesu identifikace
Trojanová, Hana ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent) ; Spurný, Joža (oponent)
Stěžejním tématem disertační práce je kriminalistická metoda rekognice. Tato problematika je přiblížena především z pohledu sociální a forenzní psychologie. Hlavním cílem je popsat rozhodovací strategie a sociálně-kognitivní mechanismy uplatňované v procesu identifikace. Teoretická část se zabývá identifikačními procesy založenými na paměťové stopě, sociální kognicí v kontextu rekognice a proměnnými, jenž se nejčastěji objevují ve forenzně-psychologických výzkumech zaměřených na očité svědectví. Tyto proměnné jsou rozděleny na dvě základní oblasti - proměnné, které nelze předem kontrolovat (na straně svědka, pachatele a okolností) a proměnné, které je možné kontrolovat (na straně systému/policie). Výzkumná část představuje dva výzkumy korespondující s výše zmíněnými oblastmi proměnných. První výzkum je zaměřen na svědka a jeho rozhodovací procesy jakožto proměnnou, kterou nelze předem kontrolovat. Výsledky výzkumu potvrdily předpoklad, že respondenti využívající absolutní úsudek byli oproti těm s relativním úsudkem přesnější a rychlejší ve své identifikaci. Druhý výzkum je zaměřen na vytvoření férové rekognice, jakožto možnou kontrolovatelnou proměnnou. Hodnotili jsme rekognice vytvořené experty z praxe a námi vytvořenou počítačovou metodou. Experty vytvořené rekognice byly celkově férovější...
Socioekonomický status a jeho působení na strukturu a úroveň osobní pohody (well-being)
Matyášová, Eva ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Souhrn: Diplomová práce představuje vývoj pojetí well-beingu a socioekonomického statusu (SES) pomocí analýzy dostupných údajů v domácí i zahraniční odborné literatuře. Těžiště teoretické části tkví v souvislosti mezi úrovní SES a kvalitou osobní pohody, hledání a možná vysvětlení rozličných vztahů mezi jednotlivými determinanty. Ve výzkumném šetření pak ověřujeme základní výzkumnou otázku, která se ptá po existenci závislostního vztahu well-beingu a SES. Osobní pohoda byla měřena pomocí testu SWLS (Satisfaction with life scale; Diener et al., 1985) a RPWB (Ryff's scales of psychological well-being; Ryff, 1989). Socioekonomický status jsme odvozovali od výše příjmu, úrovně vzdělání a hodnoty prestiže zaměstání. Na našem výzkumném vzorku (n = 213) jsme prokázali přítomnost vztahu mezi výší příjmu a mírou well-beingu naměřenou testem RPWB. A dále jsme označili signifikantní rozdíly v prožívané míře well-beingu naměřené testem SWLS u lidí se základním a středním vzděláním; a také u nejnižší a nejvyšší příjmové kategorie. Celkově je vztah ovšem složitěji strukturovaný a spíše než jednoduchá pozitivní korelace se zde uplatňuje systém vzájemné podmíněnosti. Klíčová slova: well-being, socioekonomický status, osobní pohoda, životní spokojenost, příjem, vzdělání, prestiž zaměstnání
Schopnosť seba-regulácie užívania sociálnych sietí a jej súvis s pocitmi osamelosti a životnou spokojnosťou
Nekola, Adam ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Diplomová práca sa v teoretickej časti zaoberá pojmom seba-regulácie podľa teórie Alberta Banduru (1991), jej doménam seba-monitorovania, seba-hodnoteniu a seba- reakcii. Ďalej sa v prípade jej nedostatku u jedinca snažíme o vymedzenie voči pojmom ako závislosť a zvyk. Pomocou analýzy primárne zahraničných zdrojov sa ďalej sústredíme na vysvetlenie vzťahu seba-regulácie s pocitmi osamelosti a životnej spokojnosti. Tieto zdroje vyberáme z históriou overených konceptov, ktoré korešpondujú s dnešným výskumom daných tém, primárne v oblasti médií a online priestoru. Vo výskumnej časti sme navrhli vlastný dotazník seba-regulácie užívania Facebooku (SRQ- FB), inšpirovaný teóriou vedcov Brown et al. (1999) a českým prekladom nimi navrhnutého dotazníku (Jakešová et al., 2015) a ďalej testovali hypotézy o vzájomných vzťahoch medzi skórmi škaly SRQ-FB, škály osamelosti (UCLA Loneliness Scale; Russell et al., 1980) a robustnou škálou životnej spokojnosti (SWLS - Satisfaction With Life Scale; Diener et al., 1985). Výskumný súbor pozostával z dvoch národnostných súborov (SK = 168 a CZ = 21), ktoré sa signifikantne líšili v dosiahnutom skóre SWLS, z dôvodu nízkeho zastúpenia českej populácie sme však zo súborom jednali ako s jedným (N = 189). Je potrebný ďalší výskum medzinárodných odlišností. Na základe...
The psychology of happiness: interventions Influencing happiness
Figurová, Mária ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá témou šťastia a intervenčnými stratégiami zameranými na jeho zvyšovanie. V teoretických kapitolách popisuje rôzne prístupy k definovaniu pojmu, pričom sa prikláňa k názoru, že pojem vyjadruje predovšetkým hodnotenie subjektívnej spokojnosti jedinca so životom. Venuje sa niekoľkým základným teóriám šťastia, analyzuje jeho vzťah k iným premenným, ako sú dedičnosť, zdravie, peniaze alebo práca a v závere teoretickej časti predkladá prehľad najznámejších intervenčných stratégií ovplyvňujúcich prežívanie šťastia. Empirický výskum je zameraný na testovanie účinnosti zvolenej stratégie - všímavosti - na zmeny v prežívaní šťastia. Hoci štatistická analýza nepotvrdzuje platnosť hypotézy o zvýšení subjektívnej hladiny šťastia po aplikovaní intervencie, výsledky naznačujú tendenciu k účinnosti metódy. Kľúčové slová: pozitívna psychológia, šťastie, spokojnosť, všímavosť.
Osobnost odsouzených žen dle charakteristik dotazníku TCI-R
Kocmanová, Daniela ; Blatný, Marek (vedoucí práce) ; Jiřička, Václav (oponent) ; Přikrylová Kučerová, Hana (oponent)
Disertační práce prezentuje pohled do osobnosti pachatelek různých trestných činů. Zjišťuje vývoj jejich kriminální kariéry, prostředí, v jakém se vyvíjely, jejich osobnostní charakteristiky a mapuje tak rizikové faktory páchání trestné činnosti. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Stěžejními tématy teoretické části jsou ženská kriminalita, kriminogenní faktory a ženská agrese. Její součástí je dále přehled typologií osobnosti pachatelek, které lze v odborné literatuře nalézt. Posledním tématem teoretické část je osobnostní teorie C. R. Cloningera, jež se pro svůj biopsychosociální základ jeví jako vhodný model pro popis vězeňské populace a pro tento význam bývá používán jak v domácích, tak zahraničních studiích. Cílem empirické části bylo získat kvantitativní údaje o kriminogenních faktorech odsouzených žen, popsat pomocí nich kriminální ženskou populaci a zjistit, zda, případně jaké, existují rozdíly uvnitř této skupiny. Ke sběru dat bylo využito anamnestického dotazníku, zprávy o odsouzené SARPO, Vídeňského maticového testu jako testu obecné inteligence a Cloningerova osobnostního dotazníku temperamentu a charakteru TCI-R. Do studie bylo zahrnuto celkem 286 odsouzených žen z Věznice Světlá nad Sázavou. Z deseti stanovených hypotéz bylo potvrzeno šest. Byl prokázán vztah mezi a)...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 73 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Blatný, Michal
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.