|
|
Symfonický dechový orchestr v reflexi české tvorby 2. poloviny 20. století
Blahunek, Václav ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Bajgar, Radek (oponent) ; Vičar, Jan (oponent) ; Hanzal, Miroslav (oponent)
Disertace reflektuje zvukové, dynamické a estetické vlastnosti symfonického dechového orchestru. První část je stručně zaměřena na historii dechové hudby v ČR a porovnává dobový i současný stav symfonického dechového prostředí u nás a v zahraničí. Na odhalení zvukově-estetických kvalit dechového orchestru se podíleli také čeští skladatelé, kteří v něm nalezli prostředek k přesvědčivé hudební výpovědi. Druhá kapitola přináší formální, kompoziční a interpretační analýzy reprezentativního vzorku šesti titulů české symfonické dechové literatury, jež vznikly ve druhé polovině 20. století. Těžištěm jsou díla od autorů působících ve Spojených státech amerických. Komplexní analýze je podrobena Aria, druhá věta Hudby pro Prahu 1968 od Karla Husy. Jednotlivá specifika instrumentace a interpretace jsou nahlížena z úhlu dirigenta a mají tedy úzký vztah jak k problematice metodiky práce s dechovým orchestrem tak k teorii interpretace. Práce je otevřená, směřuje do budoucnosti se záměrem podnítit aktivitu k fenoménu symfonická dechová hudba v rovině skladatelské a interpretační.
|
|
|
Leoš Janáček: Symfonietta, geneza a interpretační problémy díla
Blahunek, Václav ; Šebesta, Josef (vedoucí práce) ; Šebesta, Josef (vedoucí práce) ; Štědroň, Miloš (oponent)
První část této diplomové práce je věnována poslednímu tvůrčímu období Leoše janáčka, jeho inspiračním zdrojům a podnětům. Genese Sinfinietty je pojata z opačného , tedy z vojenského hudebního prostředí a dokumentuje Janáčkovy kontakty, vlivy a ispirace vojenskou hudbou. Dále se vymezuje způsob Janáčkovy kompoziční metody, která právě v Sinfoniettě inklinuje jak k jeho skladbám komorním, absolutním, tak i k dílům hudebně- dramatickým, programním. Zachycuje průběh Janáčkovy tvorby orchestrální v linii podnětů psychologických ( Žárlivost), sociálních ( Šumařovo dítě), historických ( Taras Bulba, Balada blanická) až po oslavné ( Sinfonietta). Druhá část práce analyzuje zásadní interpretační problémy Sinfonietty Leoše Janáčka, a to z pohledu dirigenta. Poukazuje zvláště na obtíže tempové, zvukové, proporční, rytmické, estetické a zároveň přináší jejich vladtní tvůrčí řešení. Závěrečná kapitola srovnává interpretační postoje dvanácti význačných dirigentů v konkrétních úsecích Janáčkovy Sinfonietty. Hodnotí zvukové proporce, tempové přechody a celkové působení úvodních a závěrečných fanfár v podání dvanácti světových orchestrů.
|
host ::
RSS.