|
|
Plazmochemická příprava a charakterizace tenkých vrstev na bázi hexamethyldisiloxanu
Blahová, Lucie ; doc. Mgr. Vít Kudrle. Ph.D. (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tenké vrstvy jsou již řadu let využívány k modifikaci povrchových vlastností různých materiálů. Jednou z metod jejich přípravy je Plasma Enhanced Chemical Vapor Deposition (PECVD), která je pro depozici tenkých vrstev použita i v této diplomové práci. Jako prekurzor je používán organokřemičitan hexamethyldisiloxan. Ve směsi s kyslíkem se pak v prostředí radiofrekvenčně buzeného kapacitně vázaného plazmatu vytváří tenké vrstvy na povrchu substrátu. Cílem práce je najít optimální podmínky depozičního procesu pro transparentní tenké vrstvy s co nejlepšími bariérovými vlastnostmi, především s co nejmenší propustností pro kyslík. Depozice tenkých vrstev byly realizovány pro různá složení depoziční směsi v kontinuálním i pulzním režimu plazmatu s měnícím se dodaným výkonem a střídou. Vlastní depoziční proces byl in situ monitorován optickou emisní spektrometrií. Nanesené tenké vrstvy byly následně zkoumány z hlediska fyzikálně-chemických vlastností (infračervená spektroskopie, stanovení povrchové energie) a bariérových vlastností. Pomocí optické emisní spektrometrie byly identifikovány důležité částice v depozičním plazmatu, z relativních intenzit vybraných fragmentů bylo možné určit rotační, vibrační a elektronovou teplotu plazmatu. Infračervenou spektrometrií bylo zkoumáno složení tenkých vrstev. Nejlepších výsledků v měření propustnosti pro kyslík dosahovaly tenké vrstvy připravené z depoziční směsi s vysokým obsahem kyslíku. Bariérové vlastnosti bylo možné ještě vylepšit depozicí směsi daného složení v pulzním režimu plazmatu při 20–30% střídě. V diplomové práci byly stanoveny optimální podmínky depozice tenkých vrstev z hexamethyldisiloxanu s nízkou propustností pro kyslík. Z tohoto výsledku je možné vyjít při jejich aplikaci jako inhibitorů další koroze na archeologických předmětech, popřípadě i v různých průmyslových odvětvích, kde je žádoucí a realizovatelné zabránit přístupu kyslíku do materiálu depozicí tenké bariérové vrstvy.
|
|
|
Generace kovových nanočástic v nízkoteplotním plazmatu v kapalině
Čechová, Ludmila ; Blahová, Lucie (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na generaci kovových nanočástic pomocí nového zdroje nízkoteplotního plazmatu kombinujícího korónový a štěrbinový výboj v kapalinách. Teoretická část je zaměřena na generaci nanočástic pomocí různých typů plazmatického výboje, vlastnosti kovových nanočástic, jejich přípravu dalšími metodami a metody charakteristiky nanočástic. Experimentální část se zabývá přípravou měděných, stříbrných a zlatých nanočástic z roztoků jejich prekurzorů. Byl zkoumán vliv experimentálních podmínek, jako je vliv polarity napětí, vliv koncentrace prekurzoru, vliv přidaného elektrolytu nebo redukčního činidla. Všechny vzorky byly analyzovány pomocí UV-VIS spektrometrie. Pro zjištění velikosti nanočástic byl použit dynamický rozptyl světla. Pro potvrzení přítomnosti nanočástic byly vzorky analyzovány pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu s energo disperzním spektrometrem pro prvkovou analýzu.
|
|
|
Příprava a charakterizace tenkých bariérových vrstev
Blahová, Lucie ; Mráček, Aleš (oponent) ; Buršíková, Vilma (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Pro konzervaci kovových artefaktů jsou v dnešní době nejčastěji využívány kombinace různých akrylových pryskyřic a mikrokrystalických vosků, jejichž vlastnosti však nejsou v mnoha ohledech dostačující a vyhovující. Cílem této dizertační práce je proto vyvinout konzervační systém zohledňující nové poznatky na poli pokročilých materiálů a technologií posledních let. Nejslibněji se jeví založit konzervační povlak na tenké bariérové vrstvě, která musí splňovat následující požadavky: dobrá bariérová funkce vůči kyslíku, vlhkosti a dalším korozním činitelům; transparentnost kvůli zachování barevného vzhledu předmětu; dlouhodobá stabilita, ale zároveň jednoduchá odstranitelnost; možnost nanášení na více předmětů zároveň a přijatelná finanční náročnost aplikačního procesu. Jako materiál vhodný pro tento účel je vybrán polymer parylen C, který je připravován modifikovanou chemickou depozicí z plynné fáze. Odstranitelnost parylenu je zajištěna rozpustnou mezivrstvou ze silikon-akrylátového laku Laksilu, jež je nanášena mezi chráněný kov a vrstvu parylenu. V rámci práce je nejprve optimalizován proces nanášení dvouvrstvy Laksil/parylen a posléze jsou stanovovány její fyzikálně-chemické charakteristiky, které jsou poté srovnány s konvenčním konzervátorským povlakem složeným z akrylátového laku Paraloid B72 a mikrokrystalického vosku Revax. S ohledem na nároky kladené na konzervační povlak nás u dvouvrstvy Laksil/parylen zajímají zejména její bariérové vlastnosti, optické vlastnosti, morfologie povrchu a do jaké míry je možné ji odstranit. Nejužitečnější metodou pro popis bariérových vlastností povlaků bylo korozní testování. V rámci korozních testů byly povlakované kovové vzorky vystaveny vysoce korozivní atmosféře solné mlhy o koncentraci 50 g•l–1, teplotě 35 °C a 100% vlhkosti (ČSN EN ISO 9227). Dvouvrstva Laksil/parylen prokázala vynikající bariérové schopnosti, kdy se na takto povlakovaných vzorcích objevily první známky koroze po více než třech měsících korozního testování. Drsnost povrchu měřená profilometrií a morfologie povrchu zobrazená SEM dokumentovala synergii mezi vrstvou Laksilu a parylenu, která ústí v excelentní bariérovou a antikorozní funkci dvouvrstvy. Vrstva Laksilu je totiž schopná účinně vyrovnat nerovný povrch substrátu díky své vysoké tloušťce. Parylenová vrstva nadeponovaná na povrch vyrovnaný laksilovou vrstvou kopíruje tento hladký povrch a neobjevují se v ní defekty. Parylenová vrstva tak může maximálně plnit svou bariérovou funkci. Koloristickými měřeními bylo určeno, že dvouvrstva Laksil/parylen téměř nemění barevný vzhled předmětu. Jí způsobená barevná odchylka (ČSN EN ISO 11664-4) se pohybovala kolem jedné, což je hodnota hodnocená jako „rozpoznatelná jen zkušeným okem“. Dvouvrstva Laksil/parylen je odstranitelná díky rozpustitelnosti Laksilu v xylenu. Pro umožnění přístupu rozpouštědla k laku je nutné opatrně narušit svrchní vrstvu parylenu. Úspěšnost odstranění dvouvrstvy Laksil/parylen byla nejprve potvrzena na modelových železných vzorcích pomocí EDX. Následně byla prokázána možnost úplného odstranění i ze zkorodovaného povrchu reálného artefaktu metodou TGA. Úprava dvouvrstvou Laksil/parylen je tedy plně reverzibilní.
|
|
|
Generace ozónu fotochemickými procesy v O2 a příměsích
Tomečková, Klára ; Blahová, Lucie (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Ozón je jedovatý plyn, který je pro živé organismy ve vysokých koncentracích smrtelný. Proto je možné tento plyn využít ke sterilizaci v mnoha odvětvích. Předmětem předkládané práce je generace ozónu pomocí různých metod a stanovení jeho koncentrace se zaměřením na povrchové reakce ozónu se stěnami reaktoru. Vygenerovaný ozón je možné dále využít právě v ozónoterapii. Teoretická část pojednává o vlastnostech a využití vzniklého ozónu. Dále byla zpracována rešerše o metodách, kterými je možné generovat ozón a následně o diagnostikách, kterými je možné stanovit jeho koncentraci. V experimentální části byla provedena generace ozónu a stanovení jeho koncentrace pomocí spektrofotometrické metody a jodometrické titrace. Byla také dlouhodobě měřena koncentrace ozónu v ovzduší pomocí Schönbeinovy metody.
|
|
|
Charakterizace plazmatu pro vytváření tenkých organokřemíkových vrstev z hexamethyldisiloxanu
Blahová, Lucie ; Mazánková, Věra (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je diagnostika plazmatu pro tvorbu tenkých vrstev na bázi organokřemičitanů. Jako prekurzor pro plazmovou depozici byl použit hexamethyldisiloxan za přítomnosti kyslíku a diagnostika byla prováděna pomocí optické emisní spektroskopie. V teoretické části práce jsou shrnuty základní vlastnosti plazmatu, procesy probíhající při plazmové polymeraci a depozici, dále je přiblížena problematika tenkých vrstev a jejich využití při povrchové úpravě materiálů. Poměrně velká část je věnována specifikaci fyzikálně-chemické podstaty použité analytické metody, tj. optické emisní spektroskopie. Nakonec jsou popsány principy využívané pro výpočet rotační, vibrační a elektronové teploty plazmatu. Vlastní depozice probíhala jak v kontinuálním, tak i v pulzním režimu radiofrekvenčně buzeného kapacitně vázaného výboje plazmatu ve zvonovém reaktoru. Byl zkoumán vliv průtoku monomeru, výkonu plazmatu a velikosti střídy na depoziční proces. V jednotlivých spektrech byly identifikovány atomární čáry vodíku Balmerovy série, dále atomární čára kyslíku a molekulové pásy CO, které byly určeny jako Angstromův systém a 3. pozitivní systém. V případě těchto identifikovaných fragmentů byla zjišťována jejich intenzita v závislosti na obsahu monomeru ve směsi, výkonu plazmatu a střídě. Z relativních intenzit atomárních čar vodíků Balmerovy série byla vypočítána elektronová teplota plazmatu. Rotační ani vibrační teplotu nebylo možné určit, protože se ve spektrech nenacházely žádné vhodné fragmenty pro jejich stanovení. Na základě výše uvedených poznatků bylo určeno částečné složení plazmatu a některé jeho vlastnosti. Předmětem následujícího zkoumání bude stanovení přesného složení vzniklé tenké vrstvy a vyšetření dalších charakteristik plazmatu. Plazmová depozice je ovlivňována celou řadou faktorů a hledání jejich optimální kombinace pro co nejefektivnější depoziční proces je naším cílem do budoucna.
|
|
|
Hodnocení výkonnosti podniku podle modelu START a návrhy na zlepšení
Bláhová, Lucie ; Chalupa, Michael (oponent) ; Luňáček, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská je zaměřena na hodnocení výkonnosti vybrané společnosti využitím Modelu START. Teoretická část vymezuje základní pojmy a metody, které se týkají měření výkonnosti podniku využitím vícekriteriálních modelů. Analytická část se zabývá hodnocením aktuální situace a následnou identifikací silných stránek a příležitostí ke zlepšení. Na základě výstupů z nefinanční analýzy jsou v návrhové části navrženy opatření ke zlepšení výkonnosti vybrané společnosti.
|
|
|
Rozvíjíme tradici aneb Od výkladu k interpretaci: Metodika průvodcovské činnosti v historických interiérech a exteriérech
Jareš, Jakub ; Hudec, Petr ; Indrová, Martina ; Ranochová, Radka ; Hnojská, Vendula ; Sládková, Kateřina ; Jordánová, Květa ; Dryáková, Kateřina ; Rezková Přibylová, Naděžda ; Bláhová, Lucie ; Wizovský, Tomáš
Metodika poskytuje metodickou oporu a inspiraci pro prezentaci a interpretaci kulturního dědictví prostřednictvím komentovaných prohlídek s průvodcem. Zohledňuje při tom jednak tradici, jednak současné nároky návštěvníků, přístupy k ochraně kulturního dědictví a nové trendy interpretace včetně těch zahraničních. Při aplikaci do praxe má metodika dopad i na širokou veřejnost, která je každoročně zastupována několika miliony návštěvníků památek ve správě NPÚ.
Plný text:  PDF
|
|
|
Mnoho podob interpretace: Metodika inovativních přístupů k prezentaci a interpretaci historických interiérů a exteriérů
Hudec, Petr ; Jareš, Jakub ; Indrová, Martina ; Dryáková, Kateřina ; Kassl, Nikola ; Havlůjová, Hana ; Hnojská, Vendula ; Sládková, Kateřina ; Jordánová, Květa ; Rezková Přibylová, Naděžda ; Kazlauskas, Vendula ; Bláhová, Lucie ; Staufčíková, Helena ; Kosová, Šárka ; Neprašová, Eva ; Seidler, Tomáš
Metodika je snahou o revitalizaci a inovaci průvodcovské služby v prostředí historických památek ve správě NPÚ. Tato publikace navazuje na I. díl metodiky Rozvíjíme tradici aneb Od výkladu k interpretaci a jejím účelem je poskytnout nápady, inspirace a metodické postupy, jak doplňovat a proměňovat zaběhnuté způsoby prezentace a interpretace památek a to včetně forem, které vytvářejí paralelu či alternativu prohlídkám s průvodcem. Zohledňuje zahraniční zkušenosti a mezioborové vhledy.
Plný text: PDF
|
|
|
Získávání a výběr pracovníků
Bláhová, Lucie ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Pivoňková, Lucie (oponent)
V odborné literatuře je problematice získávání a výběru pracovníků věnována značná pozornost, a to zaslouženě. Získávání a výběr pracovníků jsou oblasti personální práce, které by organizace neměla podceňovat, protože významným způsobem ovlivňují celou organizaci a to, jak bude v budoucnu úspěšná. Základním pilířem celého výběrového procesu je analýza pracovního místa, po které následuje získávání pracovníků. Zde by měla organizace zvážit, zda zvolit vnitřní či vnější zdroje získávání, a nebo se rozhodnout pro jejich kombinaci. Stejně tak by měla organizace pečlivě uvážit vhodné metody získávání. Co se týká výběru, zde také existuje řada metod a je na organizaci, které z nich se rozhodne zvolit. V obou případech volby metod ovšem organizace nyní využívají jejich kombinaci. Kombinace několika metod získávání totiž usnadní získávání uchazečů a zajistí jejich dostatečný počet pro následný výběr. A zvolení více metod výběru zase zvýší pravděpodobnost výběru toho nejvhodnějšího uchazeče. V praktické části mé bakalářské práce jsem se zaměřila na společnost AYS a na její portfolio služeb, a zvláště pak na způsoby získávání a proces výběru uchazečů. Společnost využívá osvědčené způsoby získávání uchazečů, jako jsou tisková inzerce, on-line získávání a databáze uchazečů. Celý výběrový proces je poté prováděn podle...
|
|
|
Výzkum ekologické validity testu pozornosti
Bláhová, Lucie ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Bakalá!ská práce je zam'!ena na problematiku v+zkumu pozornosti, kterou se zab+vá p!edev(ím z pohledu neuropsychologie. Práce je empirická a je rozd'lena na dv' následující %ásti: V první teoretické %ásti je neprve p!edstavena problematika pozornosti - její vymezení, krátké shrnutí dosavadního v+zkumu a nejpou)ívan'j(í teorie pozornosti: Broadbent*v model, model Anny Treismanové, LaBergeova teorie a koncept pozornosti Michaela Posnera. Na poslední p!edstavenou teorii Michaela Posnera v teoretické %ásti navazuje i empirická %ást práce, která zkoumá ekologickou validitu jeho testu pozornosti Attention network test (ANT). Cílem v+zkumné %ásti práce je odpov'd't, zda existuje souvislost mezi v+sledkem v testu ANT a ka)dodenní pozorností. Metodou zji(,ující ka)dodenní pozornost u proband* byly dotazníky CFQ (Dotazník kognitivních selhání), EMQ (Dotazník ka)dodenní pam'ti) a DEX (Dysexekutivní dotazník). V+sledky v+zkumné %ásti nepotvrdily v+znamnou statistickou korelaci mezi v+sledky v testu ANT a skórem v jednotliv+ch dotaznících, ale práce p!isp'la k opomíjené problematice ekologické validity a jejího zkoumání. KLÍ#OVÁ SLOVA: Pozornost, v+zkum pozornosti, ekologická validita, ANT, kognitivní selhání
|
host ::
RSS.