|
|
Ideál či zrcadlo? Principy a ideje Ústavy 9. května a ústavy z roku 1960 a jejich odraz v trestním a občanském právu
Blažková, Tereza ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Šouša, Jiří (oponent)
- Ideál či zrcadlo? Principy a ideje Ústavy 9. května a ústavy z roku 1960 a jejich odraz v trestním a občanském právu. Předkládaná práce s názvem "Ideál či zrcadlo? Principy a ideje Ústavy 9. května a ústavy z roku 1960 a jejich odraz v trestním a občanském právu" se zabývá problematikou ústavního vývoje na našem území po roce 1945. Práce má několik rovin. Zkoumá roli ústavy v procesu vytváření dalších právních předpisů a klade si otázky po roli ústavy ve společnosti ve vztahu k jejímu ideovému zakotvení. Zaměřuje se také na zkoumání vlivů komunistické ideologie v ústavním právu, zejména v procesu přijímání ústavy. Práce také postihuje roli ústavních hodnot v rámci kodifikačních procesů, které následovaly po přijetí Ústavy 9. května a ústavy z roku 1960. Jako příklad těchto kodifikačních procesů bylo zvoleno právo trestní a právo občanské. Koncepčně je práce rozdělena do čtyřech základních kapitol. První část práce zahrnuje vymezení tématu, včetně metodiky, a nastiňuje též použité prameny a podklady pro zpracování disertační práce. Vzhledem k vymezení tématu pojednává také o vniku a podstatě směru marxismu-leninismu a jeho filozofie. Druhá část je věnována Ústavě 9. května, a tomu jakým způsobem se odrazily její myšlenkové základy v trestním a občanském právu, tedy v klíčových právních odvětvích,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Viola Těšínská a její doba
Blažková, Tereza ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Název práce: Viola Těšínská a její doba Autor: Tereza Blažková Katedra: Katedra dějin a didaktiky dějepisu Vedoucí bakalářské práce: prof. PhDr. Kateřina Charvátová, CSc. Abstrakt: Tato práce pojednává o Viole Těšínské, piastovské kněžně a manželce posledního mužského zástupce přemyslovského rodu, Václava III. Jsou zde pre- zentovány prameny a sekundární literatura, ze kterých práce vychází. Dále je zde krátce zmíněno postavení středověké královny. Následně se práce zaměřuje na rod Piastovců a několik dalších příslušníků tohoto rodu, ze kterého Viola Těšínská pochází. Je zde přiblížena i osoba českého krále Václava III., okolnosti jejich sňatku, pobyt Violy na přemyslovském dvoře, postava její švagrové Elišky Přemyslovny a také srovnání Violy Těšínské s Eliškou Rejčkou. Není opomenuto ani Violino druhé manželství s Petrem I. z Rožmberka, nejvyšším komorníkem českého království. Poslední částí je zobrazení této české královny v beletrii. Klíčová slova: Václav III., Viola Těšínská, Petr I. z Rožmberka, Vyšebrodský klášter, Eliška Rejčka, Piastovci, Měšek I. Těšínský, Marie Bytomská, Karel Robert z Anjou, Boleslav Chrabrý, Eliška Přemyslovna
|
|
|
Odpad v kruhu: výpovědní potenciál artefaktů z rondelu v Praze-Ruzyni
Blažková, Tereza ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Řídký, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá rondelem v lokalitě v Praze 6-Ruzyni, který je datovaný do mladšího neolitu, období kultury s vypíchanou keramikou. Práce představuje výsledky zpracování materiálu z výplní objektů rondelu, na kterém byla provedena kvantitativní, kvalitativní a prostorová analýza a její interpretace. Díky rozboru zejména keramického materiálu bylo možné relativně datovat výplně rondelu. Interpretace analýzy materiálu a jeho prostorové uspořádání se pokusily postihnout tendence spojené s formativními procesy a vznikem výplní objektů rondelu. Práce přináší zpracování archeologického materiálu a terénní dokumentace z větší části prozkoumaného rondelu v rámci sídliště období kultury s vypíchanou keramikou a je příspěvkem k poznání mladoneolitické sídelní struktury a rondelů obecně. Součástí práce je katalog nálezů. KLÍČOVÁ SLOVA: mladý neolit - kultura s vypíchanou keramikou - rondel - prostorová analýza - formativní procesy - keramika - kamenná industrie - mazanice - zvířecí kosterní pozůstatky
|
|
|
Proměna krajiny a života v době industrializace na Šumavě: Vchynicko-tetovský plavební kanál jako osa změn v regionu
Blažková, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
4 ABSTRAKT Práce je příspěvkem ke studiu novověké kulturní krajiny, zejména krajiny industriální. Sleduje proměny krajiny a osídlení na střední Šumavě, které souvisely s industriálními aktivitami v kraji. Industrializaci a s ní související změny do oblasti vnesla stavba Vchynicko-tetovského plavebního kanálu na přelomu 18. a 19. století. Před vznikem kanálu byly lesy v oblasti využívány sklářskými a železářskými hutěmi, ale průmyslové činnosti a osídlení dosáhly svého vrcholu až po exploataci lesů, právě díky možnosti plavení dřeva. Výstavba a fungování kanálu byly podnikatelským záměrem knížete Schwarzenberga, který splavněním Vydry a následným plavením po Otavě a Vltavě zaplnil mezeru na pražském trhu s palivovým dřívím. Krajina již během prvních desetiletí 19. století prošla značnou negativní proměnou, zejména lesních porostů, zvýšil se počet osad s domy dřevařů. Problémy nastaly s větrnými a kůrovcovými kalamitami v 70. letech 19. století. Krize a konec plavení dříví nastala v souvislosti s válečnými událostmi a politickými změnami v první polovině 20. století. Krajina a osídlení se však proměňovaly i v následujících letech období socialismu a další zlom nastal po pádu železné opony, zejména se změnou vnímání krajiny, související s ochranou přírody a turistikou. KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie krajiny -...
|
|
|
Proměna Šumavy za industrializace: zapomenuté stopy dřevařů
Blažková, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Krajíc, Rudolf (oponent)
Cílem práce je ukázat proměny a vývoj krajiny a osídlení oblasti střední Šumavy vlivem industrializace v 19. století. Jedná se o práci, jež je teoreticky a metodologicky zakotvena v oboru antropologie krajiny a industriální archeologie. Kombinuje práci s archivními písemnými a kartografickými prameny s nedestruktivním terénním výzkumem antropogenních reliéfních tvarů terénu. Industrializace sledované oblasti znamenala dřevařskou expanzi, jež byla vyvolána nedostatkem palivového dříví v Praze a okolí a realizována jako podnikatelský záměr šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Schwarzenberská lesní těžba a plavební systém k transportu palivového dřeva přinesly významné krajinné změny do dosud člověkem téměř nedotčených lesních horských oblastí. Provedený terénní výzkum identifikoval prvky plavebního systému, jako jsou plavební nádrže či úpravy koryt vodních toků, zabýval se Vchynicko-tetovským plavebním kanálem, stejně jako stopami dřevařského osídlení, jak ve stálých, tak sezonních dřevařských osadách. Práce rozděluje sledovanou oblast na čtyři zóny, podle způsobu jejich využívání, osídlení a přetváření během 19. století. Největší pozornost věnuje zóně I, odlehlé lesní oblasti, která se stala zásadní oblastí zdrojů pro celé podnikání a kde došlo k dalekosáhlým a významným krajinným a ekologickým změnám.
|
|
|
Práce z domova během koronavirové pandemie v roce 2020 a 2021
Blažková, Tereza ; Mudd, Dana (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Tématem bakalářské práce je práce z domova během koronavirové krize v roce 2020 a 2021. V teoretických východiskách je shrnuta literatura, z které vychází výzkum, který byl proveden na reprezentativním vzorku české online populace pomocí dotazníkového šetření. Celá tato práce se zabývá třemi podtématy: charakteristikami práce z domova, vývojem práce z domova během koronavirové krize a rozdílem mezi muži a ženami v klíčových proměnných práce z domova v této době. Mezi hlavní zjištění patří silný vztah práce z domova a vzdělání, častější asociace nižší než vyšší produktivity, vysoká role zaměstnavatele při uvádění důvodu pro výkon práce z určitého místa a nízké prokazatelné rozdíly mezi muži a ženami. Diskuzní část shrnuje hlavní zjištění výzkumu ve vztahu k teoretickým východiskům jsou zde rozebrány limity výzkumu a také je zde uveden návrh na další možný výzkum.
|
|
|
Proměna Šumavy za industrializace: zapomenuté stopy dřevařů
Blažková, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Krajíc, Rudolf (oponent)
Cílem práce je ukázat proměny a vývoj krajiny a osídlení oblasti střední Šumavy vlivem industrializace v 19. století. Jedná se o práci, jež je teoreticky a metodologicky zakotvena v oboru antropologie krajiny a industriální archeologie. Kombinuje práci s archivními písemnými a kartografickými prameny s nedestruktivním terénním výzkumem antropogenních reliéfních tvarů terénu. Industrializace sledované oblasti znamenala dřevařskou expanzi, jež byla vyvolána nedostatkem palivového dříví v Praze a okolí a realizována jako podnikatelský záměr šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Schwarzenberská lesní těžba a plavební systém k transportu palivového dřeva přinesly významné krajinné změny do dosud člověkem téměř nedotčených lesních horských oblastí. Provedený terénní výzkum identifikoval prvky plavebního systému, jako jsou plavební nádrže či úpravy koryt vodních toků, zabýval se Vchynicko-tetovským plavebním kanálem, stejně jako stopami dřevařského osídlení, jak ve stálých, tak sezonních dřevařských osadách. Práce rozděluje sledovanou oblast na čtyři zóny, podle způsobu jejich využívání, osídlení a přetváření během 19. století. Největší pozornost věnuje zóně I, odlehlé lesní oblasti, která se stala zásadní oblastí zdrojů pro celé podnikání a kde došlo k dalekosáhlým a významným krajinným a ekologickým změnám.
|
|
|
Vyvlastnění majetku šlechtických rodů po druhé světové válce, případ Lex Schwarzenberg
Blažková, Tereza ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
1 Abstrakt v českém jazyce: Předmětem této práce je speciální zákon č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou, známý také jako "Lex Schwarzenberg." Účelem této práce je přiblížit tento v českých právních dějinách mimořádný případ, a to především z hlediska kontextu jeho vzniku. Z tohoto důvodu se práce zabývá politickým pozadím doby přijetí tohoto právního předpisu a tehdy převažujícími východisky právní teorie. Důležitou součástí práce je také analýza samotného právního předpisu jako takového. Podkladem pro napsání předkládané práce byly zejména archivní materiály z druhé poloviny čtyřicátých let, například z Archivu kanceláře Prezidenta republiky nebo ze soukromého Schwarzenberského archivu v Murau. Některé z použitých archiválií byly již v minulosti zveřejněné, jiné nikoli. Dalším významný pramen představuje odborná historicko-právní a teoreticko-právní literatura. Práce si také kladla za cíl popsat, co k vydání tohoto právního předpisu vedlo, a pokusit se teoreticky osvětit, co vydání takového speciálního vyvlastňovacího zákona pro náš právní systém vlastně znamená. Práce se dělí na část obecnou a zvláštní. V obecné části se soustředí na vymezení teoretických pojmů a teoretických východisek, které vedly k přijetí "Lex Schwarzenberg". Obecná část se...
|
host ::
RSS.