|
|
Český funkcionalismus a jeho zeleň. Obytná zahrada 20. a 30. let.
Kahlová, Jacqueline ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Předmětem diplomové práce je doposud opomíjené téma zahradní tvorb souvislosti s funkcionalistickou obytnou architekturou. Časově si autorka vymezila období minulého století, prostorově území Čech a Moravy. Označení obytná zahrada vychází z dobového diskurzu, chápajícího zahradu jako rozšířený obývací prostor, a to se zvláštním důrazem na jeho rekreační využití. Typově se práce zaměří na zahradu vilovou a bude sledovat, jakým způsobem se vývoj funkcionalistického domu propsal do teorie a praxe krajinářské produkce meziválečných let. Popisu a interpretaci vybraných příkladů obytné zahrady předchází zevrubná analýza teoretického díla Otokara Fierlingera a Ladislava Žaka - výrazných propagátoru nového krajinářského slohu, který se měl stát ekvivalentem architektonického funkcionalismu. Diplomová práce se táže nejen po existenci takovéto zahrady, se také po širším významu přírody pro s
|
|
|
Vize a budování socialistických měst v období stalinismu (Praha 1948-1956)
Kurz, Michal ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent) ; Gjuričová, Adéla (oponent)
Dizertační práce se zabývá dobovým pojmem socialistické město v kontextu československého stalinismu padesátých let. Na příkladu Prahy zkoumá, jak byl tento pojem definován v prostředí historického města. Cílem práce je rekonstruovat proces socialistické transformace Prahy v období padesátých let, identifikovat základní znaky socialistického města, analyzovat jeho myšlenková východiska a na obecné rovině přispět do diskuze o povaze československého stalinismu. Práce je rozdělena do pěti hlavních tematických oddílů. První konceptualizuje pojmy utopie, stalinismus a prostor. Na jejich základě interpretuje socialistické město jako svébytnou modernizační vizi. Druhý oddíl rekonstruuje politický a symbolický význam, který v rámci stalinistické modernity sehrávala transformace prostoru (krajiny, měst). Třetí oddíl na základě dobových textů a urbanistických plánů popisuje a analyzuje plánování a výstavbu Prahy v období padesátých let. Vymezuje chronologii událostí, typologii realizovaných projektů a hlavní aktérské skupiny, které na této proměně participovaly (politici, architekti, památkáři, novináři, občané). Čtvrtá část práce objasňuje myšlenkové kořeny pojmu socialistické město v odborném a politickém diskurzu první poloviny 20. století. Zkoumá jeho genezi a vývoj v československém a sovětském...
|
|
|
Osada Baba - historie a současnost
Varyšová, Eliška ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Osada Baba - historie a současnost Eliška Varyšová Abstrakt v českém jazyce Anotace Práce Osada Baba - historie a současnost se zabývá fenoménem funkcionalistické výstavní osady v pražských Dejvicích. Protože samotný vznik a evropský kontext kolonie byly shrnuty ve dvou monografických publikacích, autorka se snažila zaměřit svou pozornost na poválečný vývoj a především současný stav jednotlivých domů z hlediska památkové problematiky. Práce je rozdělena do tří částí. První se věnuje zasazení kolonie do evropského kontextu a vzniku osady, okolnostem výstavby a dosaženým výsledkům. Druhá kapitola mapuje osudy domů a lokality od roku 1948 do současnosti a nastiňuje problematiku památkové ochrany kolonie. Poslední část navazuje formou katalogu 10 domů, které představují příklady různého přístupu k domům v osadě, jejich dochování a udržování. Závěrem autorka shrnuje poznatky a snaží se odpovědět na otázku, jak zachovat historickou identitu místa a autenticitu domů jednotlivě i jako celku.
|
|
|
Ozvěny Louise I. Kahna v české architektuře.
Minka, Rudolf ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapování obrazu a architektonických motivů amerického architekta Louise Kahna v československé a české architektuře od roku 1958 do současnosti. Sleduje složité přijetí jeho obrazu v dobovém československém tisku a zdůvodňuje pozdní reakce. Práce zkoumá recepci motivů a myšlenek Louise Kahna u vybraných architektů, z jejichž tvorby je patrný obdiv k jeho dílu.
|
|
|
Recepce Šalomounova chrámu na příkladu španělského El Escorialu
Stupak, Evgeniia ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Šalomounův chrám je středem zájmu řády badatelů z mnoha oborů. Už od doby starověku je možné najít spisy, jež se snaží vystihnout vzhled biblická stavby. Snahy o jeho rekonstrukci pokračují i ve středověku. Starověcí a středověcí badatelé upírali pozornost především k duchovnímu smyslu chrámu, v době renesance se však zájem upřel i k technické stránce budovy. Tato práce popisuje několik již existujících a známých rekonstrukcí Prvního jeruzalémského chrámu. Zřejmě jednou z nejvýznamnějších staveb tohoto typu je rezidence španělského krále Filipa II., El Escorial, která byla vystavěna během 2. poloviny 16. století. V souvislosti se stavbou vznikla rozsáhlá studie od Juana Bautisty Villalpanda, která byla financovaná samotným králem. Dílo španělského kněze vzbudilo novou vlnu zájmu o Šalomounovo dědictví. Villalpandova teoretická rekonstrukce jeruzalémského chrámu byla použitá jako inspirační zdroj pro komplex El Escorialu, což v souvislosti s řadou dalších detailů dává španělskému sídlu status "Rekonstrukce Šalomounova chrámu". Práce však uvádí i jiné inspirační zdroje, které ovlivnily podobu El Escorialu. Mezi ně patří kult postavy katolického světce svatého Vavřince, ale i touha krále Filipa II. vybudovat reprezentativní královskou rezidenci.
|
|
|
Meziválečná architektura činžovních domů Jana Gillara
Volejníčková, Lucie ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá architekturou činžovních domů jednoho z nejvýznamnějších zástupců a tvůrců českého vědeckého funkcionalismu - Jana Gillara. Činžovní domy vznikly ve třicátých letech 20. století na území Prahy, v době a prostoru, v němž lze zaznamenat velký stavební boom tohoto typu bydlení v intencích funkcionalistické architektury. Gillarovy činžovní domy jsou podrobně představeny, zejména je kladen důraz na vnitřní tvorbu prostoru, architektonické ztvárnění, technickou stránku a okolnosti vzniku stavby. Záměrem je podrobit domy hodnocení v rámci významné stavební produkce v Praze a současně je vsadit do kontextu Gillarovy architektonické tvorby. Klíčová slova Architektura, architektura 20. století, funkcionalismus, Jan Gillar, činžovní domy, Praha
|
|
| |
|
|
Zahradní města na severozápadě Prahy ve 20. letech 20. století
Pujmanová, Monika ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Zahradní města na severozápadě Prahy ve 20. letech 20. století" se zabývá urbanistickým fenoménem zahradních měst v rámci výstavby severozápadního sektoru Velké Prahy. Cílem je zmapování situace vybraných zahradních měst v porovnání s původní koncepcí Ebenzera Howarda a některými zahraničními realizacemi, které ať už úspěšně či nikoliv tuto utopistickou koncepci převedly do reality. Důležité je i zmínění celkové urbanistické situace Velké Prahy po vytvoření regulačního plánu ve 20. letech 20. století. Podrobně se práce zabývá konkrétními realizacemi vilových čtvrtí v dnešní městské části Prahy 6 - Ořechovkou, Hanspaulkou a Vokovicemi. Důraz je kladen především na porovnání ideálního zahradního města s realizacemi takzvaných "zahradních předměstí" Velké Prahy a vytyčení hlavních rozdílů mezi nimi. Klíčová slova: Zahradní město, architektura 20. století, Praha, Ořechovka, Hanspaulka, Vokovice, Velká Praha, Státní regulační komise, regulační plán
|
|
|
Architektura Bohumila Böhma v Českém Krumlově
Štěpánová, Tereza ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá architekturou Bohumila Böhma v jeho rodném Českém Krumlově. Tři architektovy českokrumlovské realizace - kino Družba (1968-1976), sídliště Plešivec II (1970- 1980) a někdejší sídlo OV KSČ (1976-1979) jsou představeny v kontextu československé poválečné architektury i autorovy tvorby. Zejména jsou ovšem zasazeny do urbanistického a architektonického kontextu města, jehož situace je díky bohatému historickému dědictví velmi specifická. Hlavním cílem práce je tak představit Böhmův architektonický přínos městu, dotýká se ovšem i řady dalších témat, jako jsou specifika práce regionálního architekta v centralizovaném stavebnictví, dobově aktuální zájem o propojení architektury a výtvarného umění či péče o architekturu z období normalizace. Klíčová slova architektura 20. století, architektura 70. let, Český Krumlov, Bohumil Böhm, Stavoprojekt České Budějovice
|
|
|
Sakrální prostor v díle Jana Sokola.
Vaculíková, Adéla ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje návrhům katolických kostelů Jana Sokola vytvořeným ve 20. až 60. letech 20. století pro účely architektonických soutěží nebo konkrétní zakázky. Ačkoliv nebyly převážně z politických důvodů nikdy realizovány, jsou významnými příklady použití moderních technologií i snaze definovat nový monumentální výraz. Návrhy Jana Sokola jsou v práci společně s jeho teoretickými texty kladeny do souvislostí s tvorbou a zaměřením dalších československých architektů činných v meziválečné a poválečné době. Klíčová slova architektura 20. století, Jan Sokol, sakrální architektura, katolický kostel, návrhy
|
host ::
RSS.