Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Džihád v islámských právních diskurzech
Hlaváčová, Simona ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Kovács, Attila (oponent) ; Bezoušková, Lenka (oponent)
Tato práce si klade za cíl objasnit na základě analýzy klasických arabských právních pramenů a reinterpretací prezentovaných v dílech současných intelektuálů pojetí džihádu jako právního institutu muslimské jurisprudence [fiqhu]. V úvodu nejprve osvětluje charakteristické rysy islámského práva jako náboženského systému a jeho základní kategorie. Druhá kapitola přináší definici pojmů džihád a sijar jako oblastí právní regulace upravujících vedení vojenských operací a výbojů standardně obsažených v dílech právní literatury. Poté pojednává o exegetických otázkách pramenících z uplatňování metody derogace [nasch] při interpretaci ustanovení Koránu a sunny týkajících se vedení džihádu. Dále analyzuje díla rané muslimské jurisprudence se zaměřením na jejich strukturu, zahrnuté oblasti úpravy a metody právní argumentace a nakládání s prameny převazující u jejich autorů. Jedná se jednak o sbírky hadíthů od autorů Al-Buchárího, Abú Dáwúda a Ibn Mádži a zadruhé o díla právníků Málika ibn Anas a Muhammada aš-Šajbáního považovaná za první kodifikace islámského válečného práva. Třetí kapitola přináší přehled materiální úpravy džihádu prezentované Ibn Rušdem v jeho právním manuálu Bidájat al-mudžtahid. To zahrnuje ustanovení týkající se vedení bojových bojových operací, nakládání s nepřátelskými osobami a...
Formalistický přístup k zapuzení v islámském právu
Bezoušková, Lenka
Tento příspěvek si klade za cíl představit formalistický přístup k jednostrannému rozvodu v islámském právu, všeobecné známému jako zapuzení (taláq). Zaměřuje se především na formulace zapuzení v muchtasaru al-Qudúrího, Marghináního a kodifikaci Qadrího Paši. Představuje rozdělení zapuzení na explicitní a implicitní, odvolatelné a neodvolatelné a nabízí vlastní klasifikaci zapuzení, kdy kombinuje tato kritéria s klasifikací rozvodu na nejvhodnější, řádný a inovativní.
Šarí´a a státní soudy v proměnách času
Bezoušková, Lenka
Tento příspěvek se zabývá vývojem soudních systémů v muslimské historii, kdy se zaměřuje na Osmanskou říši. Centrem pozornosti je jmenování soudců a vrchního soudce vládcem, vznikem šarí´atských soudů a dalších soudů, např. soudů mazálim. Soudy aplikovaly šarí´u a právní předpisy vydané vládcem a vládou. Situace se v devatenáctém a dvacátém století dramaticky mění, obzvláště v Egyptě.
Maqásid aš-šarí´a a interpretace islámského práva
Bezoušková, Lenka
Příspěvek se zabývá intepretací islámského práva jakožto náboženského práva, představuje následující metody interpretace práva: gramatický a systematický výklad, historický výklad, analogii (qijás) a teorii maqásid aš-šarí´a. Každá z právních škol má vlastní právní metodologii a jejich přístup k interpretaci pramenům práva se liší, stejně jako důraz kladený na jednotlivé metody.
Významné soukromoprávní kodifikace v islámských zemích
Bezoušková, Lenka
Tento příspěvek se zaměřuje na nejvlivnější soukromoprávní kodifikace v islámských zemích, a to osmanskou Mandžallu, egyptský Sanhúrího občanský zákoník a kodifikaci Qadrí Páši.

Viz též: podobná jména autorů
1 BEZOUŠKOVÁ, Libuše
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.