Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Senzomotorická stimulace - součást komplexní léčby nemocných chronickou obstrukční plicní nemocí
Bezděková, Tereza ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Babková, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá možností ovlivnění hodnot funkcí plic u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) po cvičení provedeném dle Metodiky senzomotorické stimulace. Obsahem práce je shrnutí teoretických poznatků o patofyziologickém projevu CHOPN včetně jejich důsledků nejen pro respirační systém, ale i systém pohybový. A dále pak informace o Metodice senzomotorické stimulace, která byla použita ke korekčnímu ovlivnění držení těla v našem výzkumu. Metodika: Spirometrickým vyšetřením křivky flow-volume byly sledovány aktuální změny hodnot funkcí plic u 15 pacientů (průměrný věk: 60,733± 11,817) s CHOPN před a po zacvičení série cviků dle Metodiky senzomotorické stimulace. Výsledky: Pomocí Senzomotorické stimulace dokážeme korigovat celkové držení těla, postavení hrudníku, navodit změnu jeho pohyblivosti a nastavit tak podmínky v organismu pro ekonomičtější aktivaci svalů. Toto umožní následnou změnu hodnot funkcí plic u pacientů s CHOPN, které byly v našem výzkumu pozorované. Ne všechny parametry vykazují statisticky signifikantní změnu. Závěr: Cvičení dle senzomotorické stimulace má objektivní vliv na hodnoty plicních funkcí u nemocných s CHOPN.
Analýza faktorů ovlivňujících reprodukční užitkovost prasnic v podmínkách užitkového chovu
Bezděková, Tereza
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu faktorů ovlivňujících reprodukční užitkovost prasnic v podmínkách užitkového chovu. Vlastní sledování probíhalo ve vybraném chovu prasat, data pro vyhodnocení byla získána z faremní evidence v programu PIGMATIC. Pro vyhodnocení bylo vybráno období od roku 2016 do roku 2018. Prasnice byly genotypu Topigs a byly zapuštěny kanci genotypu BO x PN. V rámci reprodukčních ukazatelů byla hodnocena úspěšnost inseminace a četnost selat, konkrétně počet všech narozených selat, počet živě a mrtvě narozených selat a počet odchovaných selat. Byl hodnocen vliv pořadí vrhu a vliv ročního období na tyto reprodukční ukazatele. Dále bylo také hodnoceno vyřazování prasnic podle parity a konkrétní příčiny vyřazování. Z hodnocení dosažených výsledků lze konstatovat, že podnik má průměrnou reprodukční užitkovost a pořadí vrhu má podstatný vliv na velikost vrhu. Nejlepších reprodukčních parametrů bylo dosaženo v roce 2018 konkrétně 14,7 všech narozených, 13,3 živě narozených a 11,5 odstavených selat na jeden vrh. Mrtvě narozená selata tvořila v roce 2016 průměrně 8,22 %, v roce 2017 9,78 % a v roce 2018 9,39 % z vrhu. U posuzování vlivu vrhu na počet všech narozených selat stoupal v roce 2016 počet narozených selat do 4. vrhu, v roce 2017 do 7. vrhu a v roce 2018 do 5.vrhu. U starších prasnic pak docházelo k poklesu počtu narozených selat. Při hodnocení úspěšnosti inseminace lze říci, že nejlepší výsledky byly dosaženy v roce 2016, kdy zabřezlo 89,5 % z celkového počtu připuštěných plemenic. Nejhorších výsledků bylo dosaženo v roce 2017, kdy zabřezlo 86,2 % z celkového počtu připuštěných prasnic. I přesto to značí dobré zabřezávání prasnic především díky úspěšnému vyhledávání říjí a správné technice inseminace. Prasnice ve sledovaném chovu lépe zabřezávaly od 8. vrhu. Dále bylo zjištěno, že prasnice a prasničky nejhůře zabřezávaly v letních měsících. Nejvíce prasnic z celkového počtu bylo vyřazeno v roce 2016 po prvním vrhu, v roce 2017 po desátém vrhu a v roce 2018 po osmém vrhu. Hlavní příčinou vyřazení prasnic z chovu z chovu byl v roce 2016 i 2017 špatný zdravotní stav, v roce 2018 to bylo stáří. Kvůli stáří byly prasnice vyřazovány v roce 2016 od 8. vrhu, v roce 2017 od 10. vrhu a v roce 2018 již od 7. vrhu. Dalšími důvody vyřazování prasnic z podniku bylo přebíhání, vada končetin, nízká užitkovost, těžké porody a zmetání. Prasnice v chovu se dožívají vysokého počtu vrhů, což svědčí o velmi dobré individuální zootechnické péči u jednotlivých prasnic.
Vliv těžby na krajinný ráz
Bezděková, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem vlivu těžby na krajinný ráz. Literární rešerše řeší hodnocení krajinného rázu a možnosti obnovy posttěžební krajiny se zaměřením na využití přírodě blízké obnovy v čedičových lomech. Získané informace jsou následně aplikovány v Analytické části práce na modelovou lokalitu v katastrálním území obce Libochovany v Českém středohoří. V řešeném území je dle metodiky Bukáček a Matějka (1999) vyhodnocen krajinný ráz a vliv, který na něj těžba v kamenolomu Libochovany v minulosti měla a stále má. Do hodnocení jsou, dle myšlenek Evropské úmluvy o krajině, začleněni také obyvatelé v podobě řízené diskuze. Na základě výsledků z Analytické části byly pro území vydefinovány limity, hodnoty a problémy, ze kterých vycházejí základní východiska návrhu. Návrhová část se zaměřuje nejen na obnovu charakteristických znaků krajinného rázu, ale také řeší možnost rekreačního využití prostorů lomu a jeho efektivnější začlenění do okolní krajiny a života místních obyvatel. Toho se návrh snaží docílit pomocí přírodě blízké obnovy, při níž je pracováno s řízenou sukcesí a výsevem semen z blízkých lokalit lomu. Rekreační program je navržen s respektem ke krajinnému rázu a přírodním podmínkám a poutavým způsobem se snaží zpřístupnit prostor lomu především místním obyvatelům.
Senzomotorická stimulace - součást komplexní léčby nemocných chronickou obstrukční plicní nemocí
Bezděková, Tereza ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Babková, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá možností ovlivnění hodnot funkcí plic u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) po cvičení provedeném dle Metodiky senzomotorické stimulace. Obsahem práce je shrnutí teoretických poznatků o patofyziologickém projevu CHOPN včetně jejich důsledků nejen pro respirační systém, ale i systém pohybový. A dále pak informace o Metodice senzomotorické stimulace, která byla použita ke korekčnímu ovlivnění držení těla v našem výzkumu. Metodika: Spirometrickým vyšetřením křivky flow-volume byly sledovány aktuální změny hodnot funkcí plic u 15 pacientů (průměrný věk: 60,733± 11,817) s CHOPN před a po zacvičení série cviků dle Metodiky senzomotorické stimulace. Výsledky: Pomocí Senzomotorické stimulace dokážeme korigovat celkové držení těla, postavení hrudníku, navodit změnu jeho pohyblivosti a nastavit tak podmínky v organismu pro ekonomičtější aktivaci svalů. Toto umožní následnou změnu hodnot funkcí plic u pacientů s CHOPN, které byly v našem výzkumu pozorované. Ne všechny parametry vykazují statisticky signifikantní změnu. Závěr: Cvičení dle senzomotorické stimulace má objektivní vliv na hodnoty plicních funkcí u nemocných s CHOPN.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.