|
|
Vnitřní struktura kvaziperiodických emisí pozorovaných v zemské magnetosféře
Partík, Vojtěch ; Němec, František (vedoucí práce) ; Bezděková, Barbora (oponent)
Název práce: Vnitřní struktura kvaziperiodických emisí pozorovaných v zemské magnetosféře Autor: Vojtěch Partík Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. František Němec, Ph.D. Abstrakt: Kvaziperiodické emise jsou doposud plně neobjasněným typem elek- tromagnetických vln pozorovaných ve vnitřní magnetosféře Země. V této práci využíváme elektrická data s vysokým rozlišením získaná družicí DEMETER ve výšce přibližně 700 km pro analýzu jejich jemné vnitřní struktury. Celkem jsme analyzovali 251 událostí, které jsme rozdělili do tří kategorií (s jemnou vnitřní strukturou, bez jemné vnitřní struktury a hraniční případy). Periody jemné vnitřní struktury jsme navíc zaznamenali a studovali jejich závislosti na rele- vantních parametrech. Ukazujeme, že periody jemné vnitřní struktury (řádově jednotky sekund) se v rámci jednotlivých událostí téměř nemění a jsou typ- icky vyšší pro události s většími modulačními periodami. Rovněž ukazujeme, že modulační periody událostí bez jemné vnitřní struktury jsou vyšší než mod- ulační periody událostí s jemnou vnitřní strukturou, což indikuje jejich různé generační mechanismy. Klíčová slova: DEMETER, kvaziperiodické emise, spektrální analýza
|
|
|
Electromagnetic Waves in Dispersiveand Refractive Relativistic Systems
Bezděková, Barbora ; Bičák, Jiří (vedoucí práce) ; Heyrovský, David (oponent)
Studium paprsků (světočar světla) hraje významnou roli v mnoha astrofy- zikálních aplikacích a je předmětem intenzivního výzkumu, především v rámci tzv. gravitačního čočkování. Provedené studie se většinou zabývají šířením světla ve vakuu. V případě, že je studován průchod světelných paprsků refraktivním a disperzním prostředím charakterizovaným indexem lomu n, je třeba vzít v potaz efekty, které se v takovém prostředí objevují, což daný problém značně kompli- kuje. Práce se zabývá studováním paprsků pohybujících se ve zjednodušených refraktivních a disperzních systémech (např. rovinné vrstvy s rozdílnými rych- lostmi prostředí) za použití Hamiltonových pohybových rovnic. Dále je studován pohyb paprsků v okolí Kerrovy černé díry a zkoumány jejich přístupové oblasti v případě radiálně se měnící rychlosti refraktivního prostředí obklopujícího černou díru. Vzhledem k nedávnému zvýšení množství publikací zabývajících se zkouma- nou problematikou byla také sepsána podrobná rešerše shrnující nejvýznamnější v posledních letech dosažené výsledky. 1
|
|
|
Družicová pozorování signálů z vojenských vysílačů
Pekař, Jan ; Němec, František (vedoucí práce) ; Bezděková, Barbora (oponent)
Název práce: Družicová pozorování signálů z vojenských vysílačů Autor: Jan Pekař Katedra / Ústav: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. František Němec, Ph.D., Katedra fyziky povrchů a plazmatu Abstrakt: Vysílače operující v pásmu velmi nízkých frekvencí, užité pro své vlastnosti mimo jiné ve vojenství, jsou silné a lokalizované zdroje elektromagnetických vln o známých frekvencích. Tyto vlny mohou ovlivňovat ionosféru v okolí svého průchodu i dynamiku energetických částic zachycených ve Van Allenových radiačních pásech. Systematická analýza dat získaných družicí s nízkým orbitem DEMETER během šesti let jejího provozu v okolí vysílačů a jejich konjugovaných oblastech umožňuje odhalení a popis těchto potenciálních vlivů. V této práci je pozornost zaměřena především na změny koncentrace a teploty ionosférického plazmatu a vysypávání energetických částic v důsledku vlnově-částicových interakcí. Klíčová slova: Nízkofrekvenční vysílače, DEMETER, ionosféra, vysypávání částic
|
|
|
Multipoint observations of magnetospheric wave phenomena
Bezděková, Barbora ; Němec, František (vedoucí práce) ; Grison, Benjamin (oponent) ; Shklyar, David R. (oponent)
Elektromagnetické vlnové jevy jsou jednı́m ze základnı́ch faktorů určujı́cı́ch formovánı́ zemské magnetosféry, jelikož jsou zodpovědné za přenos energie v bezesrážkovém plazmatu. Vı́cebodová pozorovánı́ těchto vlnových jevů několika měřı́cı́mi přı́stroji současně jsou žádoucı́ zejména proto, že umožňujı́ rozlišit pros- torové a časové variace vlnové intenzity. Dále může být určen přibližný pros- torový rozsah a také směry šı́řenı́ dané události. Práce se zabývá statistickou analýzou konjugovaných měřenı́ vlnových událostı́ nazývaných kvaziperiodické emise (quasiperiodic emissions, QP) pozorovaných družicemi Van Allen Probes a pozemnı́ stanicı́ Kannuslehto. Bylo zkoumáno celkem 26 současně měřených událostı́. Provedená studie je svým způsobem unikátnı́, protože ostatnı́ výzkumy tohoto typu byly většinou prováděny formou přı́padových studiı́. Práce se dále věnuje zkoumánı́ závislosti vlastnostı́ dalšı́ch vlnových událostı́, tzv. magne- tosférického čárového zářenı́ (magnetospheric line radiation, MLR), na geomag- netické aktivitě a na parametrech slunečnı́ho větru. Výsledky dokazujı́, že geo- magnetická aktivita může podstatně ovlivnit celkovou povahu zkoumaných událostı́. V poslednı́ části práce...
|
|
|
Electromagnetic Waves in Dispersiveand Refractive Relativistic Systems
Bezděková, Barbora ; Bičák, Jiří (vedoucí práce) ; Heyrovský, David (oponent)
Studium paprsků (světočar světla) hraje významnou roli v mnoha astrofy- zikálních aplikacích a je předmětem intenzivního výzkumu, především v rámci tzv. gravitačního čočkování. Provedené studie se většinou zabývají šířením světla ve vakuu. V případě, že je studován průchod světelných paprsků refraktivním a disperzním prostředím charakterizovaným indexem lomu n, je třeba vzít v potaz efekty, které se v takovém prostředí objevují, což daný problém značně kompli- kuje. Práce se zabývá studováním paprsků pohybujících se ve zjednodušených refraktivních a disperzních systémech (např. rovinné vrstvy s rozdílnými rych- lostmi prostředí) za použití Hamiltonových pohybových rovnic. Dále je studován pohyb paprsků v okolí Kerrovy černé díry a zkoumány jejich přístupové oblasti v případě radiálně se měnící rychlosti refraktivního prostředí obklopujícího černou díru. Vzhledem k nedávnému zvýšení množství publikací zabývajících se zkouma- nou problematikou byla také sepsána podrobná rešerše shrnující nejvýznamnější v posledních letech dosažené výsledky. 1
|
|
|
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů ve vybraných členských státech EU
Bezděková, Barbora ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Rigorózní práce se věnuje tématu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, tedy právní úpravy, která usiluje o ochranu práv zaměstnanců v případě strukturálních změn zaměstnavatele. V první kapitole práce je rozebrána právní úprava Evropské unie, směrnice Rady 77/187/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí závodů, respektive pozdější novelizovaná směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů, která harmonizuje standard ochrany zaměstnanců při převodech podniku, a to včetně historických souvislostí. Zvláštní důraz je kladen na výklad směrnic v rozhodnutích Soudního dvora Evropské unie. V následujících kapitolách jsou postupně rozebrány tři národní úpravy přechodu práv a povinností členských zemí Evropské unie - česká, francouzská a britská. Zahraniční právní úpravy byly ke komparaci zvoleny vzhledem k jejich rozdílnému přístupu k regulaci přechodu práv a povinností. Francie byla vybrána jakožto země, pro kterou je ochrana zaměstnanců při změně zaměstnavatele tradiční součástí pracovněprávních předpisů. Velká Británie pak jako představitel...
|
|
| |
|
|
Vybrané vlnové jevy v zemské magnetosféře
Bezděková, Barbora ; Němec, František (vedoucí práce) ; Macúšová, Eva (oponent)
Ve vnitřní magnetosféře Země hrají významnou roli elektromagnetické vlny, které svými interakcemi s částicemi představují klíčový způsob přenosu energie při absenci srážek. Elektromagnetické vlny pozorované v tomto systému, které se při znázornění ve frekvenčně-časových spektrogramech vyznačují frekvenční mo- dulací intenzity a jsou pozorovány na frekvencích v rozsahu 1-8 kHz, se nazývají magnetosférické čárové záření (magnetospheric line radiation, MLR). Vlny, které naopak vykazují modulaci intenzity v čase, jsou nazývány kvaziperiodické emise (quasiperiodic emissions, QP) a vyskytují se na frekvencích 0,5-4 kHz. Ačkoli byly oba typy událostí opakovaně pozorovány pozemními stanicemi i družicemi s nízkou drahou letu, nebyl u nich zatím plně objasněn způsob jejich vzniku. V letech 2004-2010 byly tyto vlnové události měřeny družicí DEMETER (dráha téměř synchronizovaná se Sluncem, výška přibližně 700 km). Byla provedena systematická studie vlastností pozorovaných událostí, srovnání družicového po- zorování s měřeními pozemními přístroji a byly sledovány souvislosti s parametry slunečního větru.
|
|
|
Pracovněprávní soudnictví ve vybraných členských státech EU
Bezděková, Barbora ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá úpravou řešení individuálních pracovních sporů v právních řádech členských zemí EU, přičemž k porovnání byly vybrány právní řády český, anglický a francouzský. V první kapitole jsou nastíněny závazky, které státům v oblasti pracovněprávního soudnictví ukládá mezinárodní a evropské právo. V následujících třech kapitolách je postupně rozebrána úprava česká, anglická a francouzská. Jednotlivé národní úpravy pracovněprávního soudnictví shora uvedených zemí jsou analyzovány co do orgánů majících pravomoc projednávat individuální pracovní spory, účasti laického prvku v rozhodovacím procesu, řízení v prvním stupni, řízení v navazujících stupních a v neposlední řadě co do alternativních způsobů řešení sporů. V kapitole druhé, věnované úpravě pracovněprávního soudnictví v České republice jsou pak rozebrány též historické souvislosti. V závěrečné části práce jsou výsledky zkoumání srovnány a jsou nabídnuta východiska pro možnou budoucí úpravu pracovněprávního soudnictví v České republice.
|
|
|
Magnetosférické čárové záření pozorované družicí DEMETER
Bezděková, Barbora ; Němec, František (vedoucí práce) ; Sochorová, Zuzana (oponent)
Ve frekvenčně-časových spektrogramech elektromagnetických vln pozorovaných ve vnitřní magnetosféře Země v rozsahu 1-8 kHz se někdy vyskytují téměř horizontální skoro rovnoběžné intenzivní čáry. Takové události byly zaznamenány pozemními observatořemi i družicemi a jsou nazývány magnetosférické čárové záření (Magnetospheric Line Radiation, MLR). Provedli jsme systematickou analýzu celkem 1230 událostí typu MLR nalezených v datech družice DEMETER (2004-2010, výška cca 700 km). Zaměřujeme se na možnou souvislost mezi výskytem událostí a parametry slunečního větru. Dlouhý interval analyzovaných dat umožňuje vyhodnotit případný vliv slunečního cyklu a ročního období. Ukazujeme, že existuje statisticky významná souvislost mezi MLR událostmi a parametry slunečního větru a že události jsou častěji pozorovány během zimních měsíců a spíše v době slunečního maxima. Četnost událostí je výrazně nižší na geomagnetických délkách odpovídajících Jihoatlantické anomálii (South Atlantic Anomaly, SAA). Analyzujeme spektra energetických elektronů vysypávajících se v této oblasti v době pozorování MLR událostí, u nichž se předpokládá, že by mohly souviset s mechanismem vzniku těchto vln. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.