|
|
Patterns and processes in desmid communities: Insights from functional and phylogenetic approaches
Bestová, Helena ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Litchman, Elena (oponent) ; De Bello, Francesco (oponent)
Dlouho se předpokládalo, že společenstva mikroorganismů jsou formována rozdílnými procesy než ta makroorganismální, především díky možnosti neomezeného šíření. Tento pohled se sice začíná měnit, ale k objasnění ekologické struktury mikrobiálních společenstev se nadále využívá převážně taxonomická diverzita a často se opomíjí teoretický a metodologický posun v ekologii společenstev makroorganismů. Například, funkční a fylogenetická diverzita odrážejí procesy formující společenstva lépe než pouhá druhová bohatost, přesto se jen zřídka používají v ekologii mikroorganismů. V této práci jsme se zaměřili na sladkovodní zelené řasy - krásivky (Desmidiaceae, Streptophyta). Hlavním cílem bylo porozumět procesům utvářejícím diversitu společenstev krásivek za použití jejich fylogenetických a funkčních vztahů. Analyzovali jsme přes sto společenstev z Evropy, zkonstruovali fylogenezi skupiny a použili funkční vlastnosti spojené s velikostí a tvarem buněk. Dále jsme experimentálně testovali vztah mezi funkčními vlastnostmi a populační růstovou rychlostí krásivek. Společenstva krásivek byla funkčně i fylogeneticky nenáhodně strukturovaná, a to jak v regionálním, tak i lokálním měřítku, tudíž pod dominantním vlivem nikových procesů. V regionálním měřítku, byly metaspolečenstva rozdělená geograficky i...
|
|
|
Diverzita, rozšíření, fylogeneze a ekologie rodu Micrasterias (Desmidiales)
Trumhová, Kateřina ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Bestová, Helena (oponent)
Zástupci rodu Micrasterias patří k jedněm z nejkrásnějších organismů. Díky svému mimořádně zajímavému tvaru přitahuje pozornost odborníků i amatérských přírodovědců již skoro 200 let. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o těchto organismech. V první části se zabývá jejich morfologií a životním cyklem. Stejně jako jiní zástupci třídy Zygnematophyceae mají unikátní způsob rozmnožování; konjugaci. V další části se zabývá fylogenezí tohoto rodu. Díky využití molekulárních metod byly odhaleny druhy náležící k rodu Micrasterias, které se od jiných zástupců morfologicky odlišují tak, že byly dříve považovány za jiné rody. Vyhodnocení třech druhových komplexů v rámci tohoto rodu demonstrovalo velkou skrytou diverzitu těchto organismů. Tento fenomén, stejně tak i zrychlená morfologická evoluce mají zásadní vliv na rozvoj poznání diverzity a biogeografie, o čemž pojednávají poslední dvě kapitoly.
|
|
|
Patterns and processes in desmid communities: Insights from functional and phylogenetic approaches
Bestová, Helena ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Litchman, Elena (oponent) ; De Bello, Francesco (oponent)
Dlouho se předpokládalo, že společenstva mikroorganismů jsou formována rozdílnými procesy než ta makroorganismální, především díky možnosti neomezeného šíření. Tento pohled se sice začíná měnit, ale k objasnění ekologické struktury mikrobiálních společenstev se nadále využívá převážně taxonomická diverzita a často se opomíjí teoretický a metodologický posun v ekologii společenstev makroorganismů. Například, funkční a fylogenetická diverzita odrážejí procesy formující společenstva lépe než pouhá druhová bohatost, přesto se jen zřídka používají v ekologii mikroorganismů. V této práci jsme se zaměřili na sladkovodní zelené řasy - krásivky (Desmidiaceae, Streptophyta). Hlavním cílem bylo porozumět procesům utvářejícím diversitu společenstev krásivek za použití jejich fylogenetických a funkčních vztahů. Analyzovali jsme přes sto společenstev z Evropy, zkonstruovali fylogenezi skupiny a použili funkční vlastnosti spojené s velikostí a tvarem buněk. Dále jsme experimentálně testovali vztah mezi funkčními vlastnostmi a populační růstovou rychlostí krásivek. Společenstva krásivek byla funkčně i fylogeneticky nenáhodně strukturovaná, a to jak v regionálním, tak i lokálním měřítku, tudíž pod dominantním vlivem nikových procesů. V regionálním měřítku, byly metaspolečenstva rozdělená geograficky i...
|
|
|
Vliv kompetice na strukturu společenstev protist
Škvorová, Marie ; Bestová, Helena (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
Práce se zabývá kompeticí a mechanismy koexistence druhů. V úvodu je popsána koexistenční teorie. Dle ní existují mezi druhy dva typy rozdílů, nikové a fitness. Fitness rozdíly zvyšují mezidruhovou kompetici, převažují-li nad nikovými, vede vyšší rozdílnost druhů k vyšší mezidruhové kompetici. Tento závěr je nový, předchozí teorie předpokládala, že každý rozdíl kompetici snižuje. Ve své práci shrnuji výsledky experimentálních studií, které koexistenční teorii testují. Zaměřuji se především na protista, která jsou důležitou ale opomíjenou skupinou organismů. Všechny studie ukazují kompetici jako významnou sílu při strukturování společenstev, vyvození obecných závěrů je však komplikované. V souladu s competition-relatedness hypothesis u některých linií kompetice klesá spolu s příbuzností. Ve většině případů tento vztah neexistuje, neboť musí být splněny tyto podmínky: funkční vlastnosti musí mít fylogenetický signál a musí být evolučně konzervované. Z protistních studií vyplývá, že k odvození vztahů ve společenstvech je vhodné testovat vyšší počet druhů namísto párových kombinací. Podobný vztah může platit také u funkčních vlastností. Jak bylo prokázáno u rostlin, vliv vlastností na kompetici může vznikat až kombinací jejich vyššího počtu, a jednotlivé vlastnosti mohou přispívat různou měrou k...
|
|
|
Diverzita, rozšíření, fylogeneze a ekologie rodu Micrasterias (Desmidiales)
Trumhová, Kateřina ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Bestová, Helena (oponent)
Zástupci rodu Micrasterias patří k jedněm z nejkrásnějších organismů. Díky svému mimořádně zajímavému tvaru přitahuje pozornost odborníků i amatérských přírodovědců již skoro 200 let. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o těchto organismech. V první části se zabývá jejich morfologií a životním cyklem. Stejně jako jiní zástupci třídy Zygnematophyceae mají unikátní způsob rozmnožování; konjugaci. V další části se zabývá fylogenezí tohoto rodu. Díky využití molekulárních metod byly odhaleny druhy náležící k rodu Micrasterias, které se od jiných zástupců morfologicky odlišují tak, že byly dříve považovány za jiné rody. Vyhodnocení třech druhových komplexů v rámci tohoto rodu demonstrovalo velkou skrytou diverzitu těchto organismů. Tento fenomén, stejně tak i zrychlená morfologická evoluce mají zásadní vliv na rozvoj poznání diverzity a biogeografie, o čemž pojednávají poslední dvě kapitoly.
|
|
|
Fylogenetická struktura společenstev krásivek
Bestová, Helena ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá procesy formujícími rašeliništní společenstva krásivek. K zodpovězení otázky, jakými procesy jsou společenstva utvářena, využívá studia fylogenetické struktury těchto společenstev. Právě fylogenetická struktura propojuje ekologii společenstev a informace o evoluční historii druhů tato společenstva tvořících. Celkem bylo analyzováno 89 rašeliništních společenstev krásivek. Většina společenstev byla fylogeneticky strukturovaná, což svědčí o tom, že jsou strukturovaná klasickými nikovými procesy, jako jsou například kompetice a environmentální filtrování. Použití informace o environmentálních parametrech lokalit odhalilo vliv pH na jejich strukturu. Nízké pH představuje pro krásivková společenstva silný stres a filtruje společenstvo ve prospěch blíže příbuzných druhů. Při vyšším pH tento environmentální filtr povolí a společenstva jsou strukturovaná kompeticí, která eliminuje blízce příbuzné druhy, Výsledkem je vytvoření fylogeneticky rozptýlených společenstev. Jiné faktory jako například konduktivita a geografická vzdálenost neměly na fylogenetickou strukturu společenstev vliv. Klíčová slova: fylogenetická struktura, krásivky, Desmidiales, environmentální filtrování, pH
|
|
|
Revitalizace rašelinišť a návrat jejich biodiverzity na příkladu evropsky významné lokality Babín
Bestová, Helena ; Šťastný, Jan (oponent) ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou revitalizace těžených rašelinišť. Rašeliniště dominovaná mechorostem Sphagnum, se samovolně jen velmi těžko vracejí do původního stavu. V teoretické části své bakalářské práce shrnuji a) poznatky při obnově jejich hydrologického režimu a b) úspěšnost návratu a uchycení původní rašeliništní vegetace, která je nezbytným předpokladem pro vytvoření funkčního rašeliništního ekosystému. Praktická část je věnována průzkumu diverzity a ekologie řas ve vlastních vzorcích z vytěženého a později revitalizovaného rašeliniště Babín v blízkosti Žďáru nad Sázavou. Na této lokalitě byl v letech 2007-2009 proveden odběr vzorků fytobentosu. Diverzitu řas jsem zde zjišťovala pomocí světelného mikroskopu. Údaje o abundanci jednotlivých druhů ve vzorcích jsem vyhodnotila za pomoci semikvantitativní stupnice. Získaná data o abundanci jsem použila pro mnohorozměrnou statistickou analýzu.
|
host ::
RSS.