|
|
Únikové hry jako výukový nástroj: příklad využití v zeměpisu
Prášilová, Veronika ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Bernhäuserová, Veronika (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá tvorbou únikové hry jako výukového nástroje. Cílem práce je zhodnotit možnosti využití únikových her ve výuce a navrhnout konkrétní aplikace v hodinách zeměpisu. V první části práce jsou čtenáři seznámeni s hrou v obecném pojetí, dále s didaktickou hrou a v neposlední řadě s hrou únikovou, kde je kladen důraz na její využití ve výuce. V druhé části práce je sestaven obecný postup pro tvorbu únikové hry ve vzdělávání. Hlavním tématem této části je však tvorba dvou únikových her. První hra se zaměřuje na úvodní motivaci k tematickému celku Evropa. Druhá vytvořená hra má za cíl zopakovat a rozšířit žákovy znalosti v tématu střední Evropy. Tato hra je vytvořena v online prostředí, a je ji tak možné použít i při distanční výuce. Klíčová slova úniková hra, didaktická hra, výuka zeměpisu, Evropa
|
|
|
Dynamika habitatů lindušky úhorní na severočeských hnědouhelných výsypkách
Bernhäuserová, Veronika ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Povrchová těžba a s ní spojené disturbance území jsou společností obecně vnímány spíše negativně. Zaměříme-li se však na transformovaná území z pohledu biodiverzity a vzniku refugií, může se jednat o ochranářsky velmi významné oblasti. Tato práce se věnuje území Severočeských hnědouhelných výsypek, vývoji krajinného pokryvu na tomto těžbou zatíženém území a výskytu ohroženého druhu lindušky úhorní (Anthus campestris). Pro tento druh je právě tato oblast jedinou oblastí výskytu v rámci Česka. Práce si klada za cíl popsat vývoj krajinného pokryvu na třech výsypkách (Tušimice, Bílina a Vršany) ve čtyřech letech (2014, 2015, 2016 a 2017). Dalším cílem bylo porovnat krajinný pokryv jednotlivých let s ornitologickými nálezy lindušky úhorní rovněž z let 2014, 2015, 2016 a 2017. Z výsledků vyplývá, že největší změna proběhla mezi povrchem výsypek bez vegetace a povrchem výsypek s bylinnou vegetací, přičemž ve většině případů přibývalo povrchu s bylinnou vegetací, což lze přičíst přirozené sukcesi. Jako preferované oblasti pro lindušku úhorní vyšly kategorie povrch výsypek bez vegetace, povrch výsypek s bylinnou vegetací a kategorie budovy, zástavba a zpevněné komunikace. Klíčová slova: vývoj post-těžební krajiny, dynamika habitatů, linduška úhorní, výsypky
|
|
|
Změny rozlohy porostů borovice kleče v Krkonoších
Bernhäuserová, Veronika ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Ekosystémy nad horní hranicí lesa jsou citlivé ke změnám klimatických podmínek, a proto jsou vhodným modelem pro hodnocení klimatických změn. Borovice kleč (Pinus mugo) je keřem vyskytujícím se nad hranicí lesa v pohořích střední a východní Evropy včetně Krkonoš. V této práci bylo využito ortorektifikovaných leteckých snímků z let 1958/1964 a 2012 pro porovnání změn rozlohy a okrajů porostů borovice kleče v souvislosti s klimatickou změnou. Snímky byly vektorizovány ve čtyřech územích. Dvě území se nachází v dolní hranici areálu výskytu borovice kleče a dvě území v horní hranici areálu výskytu. Tím pádem bylo možné porovnat reakci porostu kleče nejen mezi dvěma časovými horizonty, ale i v souvislosti s rozdílnou nadmořskou výškou. Předpokládaná negativní závislost mezi nadmořskou výškou a expanzí se však nepotvrdila, k většímu nárůstu rozlohy došlo oproti předpokladu v územích reprezentujících horní hranici výskytu areálu kleče. Z výsledků je však patrná závislost rychlosti expanze na délce okrajů porostů kleče v iniciálním období, kdy kleč expandovala více na lokalitách s relativně delšími hranicemi areálu v iniciálním období. Zdá se tedy, že pro expanzi kleče v Krkonoších je důležitějším faktorem délka okraje porostu než nadmořská výška. Klíčová slova: borovice kleč (Pinus mugo), expanze,...
|
host ::
RSS.