|
|
Existují fotografické reprezentace? Roger Scruton a jeho kritici
Bergmann, Dominik ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tato práce si klade otázku, zda existují fotografické reprezentace. Odpověď na ní je hledána pomocí diskuse mezi Rogerem Scrutonem a některými jeho kritiky. Je představen Scrutonův argument předložený v eseji Photography and Representation, jehož cílem je dokázat neschopnost fotografie být reprezentací. Podle Scrutona reprezentací může být jen to médium, které má určitý intencionální vztah ke svému předmětu, fotografie je však definována čistě kauzálním vztahem ke svému předmětu. Scrutonovi kritici se naopak domnívají, že fotografie je reprezentací, a vytýkají mu, že: i) podcenil roli, kterou při fotografování hrají fotografovy intence; ii) přehlíží schopnost fotografie poskytnout nový způsob vidění předmětů, jež má reprezentativní charakter; iii) se dopouští ekvivovakce mezi předmětem malby a předmětem fotografie. Je dokazováno, že argumenty podávané Scrutonovými kritiky nejsou schopny prokázat nepravdivost jeho pojetí fotografie. Alternativní pojetí reprezentace nicméně poskytne základ, pomocí něhož lze ukázat, v jakém smyslu je fotografie reprezentací. V důsledku toho je navrženo, aby fotografie byla chápána jako bytostně paradoxní médium, sjednocující v sobě intencionalitu a kauzalitu. Klíčová slova: fotografie, reprezentace, intencionální vztah, kauzální vztah, předmět
|
|
|
Ježíš nebo Caesar? Pojem demokracie ve světle reflexe politického myšlení T. G. Masaryka a C. Schmitta
Bergmann, Dominik ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Klíčová slova: demokracie, humanita, násilí, absolutismus, diskuse, rozhodnutí Tomáš G. Masaryk byl zastáncem humanismu a humanitní demokracie. Carl Schmitt taková pojetí kritizoval. V této práci bychom chtěli ukázat, že odlišné stanovisko je dáno různými základními pojmy jejich politického myšlení. Zatímco Masaryk je přesvědčen, že politická filosofie by bez morálky jako svého základu nebyla než zoologií, Schmitt za východisko každé skutečné politické teorie považuje víru v násilnost lidské bytosti. Masarykovi se demokracie nakonec jeví jako morální ideál, humanitu, v němž se lidé zříkají násilí a případné spory řeší prostřednictvím diskuse. V práci ukážeme, že morální rovnost lidí nemůže být základem pojmu demokracie a že Masaryk žádá příliš mnoho, aby demokracie v jeho pojetí byla realizovatelná. Ve Schmittově pojetí je demokracie autoritativním, násilným režimem, v němž by individualita měla být zcela potlačena a spolu s ní i morálka.
|
|
|
Existují fotografické reprezentace? Roger Scruton a jeho kritici
Bergmann, Dominik ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tato práce si klade otázku, zda existují fotografické reprezentace. Odpověď na ní je hledána pomocí diskuse mezi Rogerem Scrutonem a některými jeho kritiky. Je představen Scrutonův argument předložený v eseji Photography and Representation, jehož cílem je dokázat neschopnost fotografie být reprezentací. Podle Scrutona reprezentací může být jen to médium, které má určitý intencionální vztah ke svému předmětu, fotografie je však definována čistě kauzálním vztahem ke svému předmětu. Scrutonovi kritici se naopak domnívají, že fotografie je reprezentací, a vytýkají mu, že: i) podcenil roli, kterou při fotografování hrají fotografovy intence; ii) přehlíží schopnost fotografie poskytnout nový způsob vidění předmětů, jež má reprezentativní charakter; iii) se dopouští ekvivovakce mezi předmětem malby a předmětem fotografie. Je dokazováno, že argumenty podávané Scrutonovými kritiky nejsou schopny prokázat nepravdivost jeho pojetí fotografie. Alternativní pojetí reprezentace nicméně poskytne základ, pomocí něhož lze ukázat, v jakém smyslu je fotografie reprezentací. V důsledku toho je navrženo, aby fotografie byla chápána jako bytostně paradoxní médium, sjednocující v sobě intencionalitu a kauzalitu. Klíčová slova: fotografie, reprezentace, intencionální vztah, kauzální vztah, předmět
|
|
| |
host ::
RSS.