Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Empirical Essays in Institutional Microeconomics
Schwarz, Jiří ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent) ; Bjørnskov, Christian (oponent) ; Berggren, Niclas (oponent)
Dizertace se skládá ze tří empirických článků na poli institucionální mikroekonomie. První článek zkoumá roli kvality institucí v mezinárodním obchodě, druhý článek se zaměřuje na nezamýšlené důsledky práv k duševnímu vlastnictví na společenský blahobyt a poslední se zabývá vlivem bankovnictví na financování podniků a investice. Úvodní kapitola vysvětluje vztah mezi těmito třemi články a kontext analýz. V prvním článku analyzuji vliv institucí na cenové rozdíly mezi městy v evropském regionu v období 1996-2009. Za použití řady měřítek institucionální kvality zjišťuji, že čím lepší jsou instituce, tím nižší je pozorovaný cenový rozptyl. Tento výsledek je robustní vůči změnám ve specifikaci regresního modelu a je konzistentní s hypotézou, že arbitráž, jakožto podnikatelská aktivita a hlavní hnací motor zákona jedné ceny, je ovlivňována kvalitou institucí. V druhém článku studuji vývoj strategického patentování v čase a mezi odvětvími na velkém datovém souboru amerických patentů, o které mezi roky 1980 a 2007 požádalo 22 velkých techno- logických firem. Pomocí dvou vzájemně komplementárních metod odhaluji silnou evidenci proti hypotéze nárůstu strategického patentování po roce 1995....
Náboženství a vlastnická práva
Minárik, Pavol ; Chalupníček, Pavel (vedoucí práce) ; Lipka, David (oponent) ; Berggren, Niclas (oponent)
Náboženství a postkomunistické transformace jsou dvě z mnoha otázek, které získaly pozornost ekonomů a sociálních vědců v posledních desetiletích. Tato práce shromažďuje tři články, které se zabývají různými aspekty náboženství a transformace. První z nich se pokouší posoudit úlohu náboženství v transformace a jeho vliv na úspěchu země v tomto procesu. Dále také nastiňuje možnosti výzkumu v této oblasti. Druhý článek se snaží odhalit roli náboženství při tvorbě ekonomických a sociálních postojů lidí v postkomunistických zemích. Oba články docházejí k závěru, že na náboženství záleží; západní křesťanství se zdá být více v souladu s tržním hospodářstvím než ortodoxní křesťanství a islám, i když tato dvě náboženství nejsou nutně překážkou úspěšné transformace. Třetí článek se zabývá náboženskou participací v postkomunistických zemích. Ukazuje, že náboženské chování není zcela nezávislé na ekonomických podmínkách a že náboženská probuzení v postkomunistické éře lze interpretovat z ekonomického hlediska.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.