|
|
Transformace náhradní rodinné péče v Česku.Pohled liniových pracovníků.
Beranová, Barbora ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Bravená, Noemi (oponent)
Práce s názvem Transformace náhradní rodinné péče v Česku. Pohled liniových pracovníků se venuje sociálne-právní ochráne detí se zámerením ná náhrádní rodinnou peci á umisťování nejmládsích detí do ustávní výchový. Dále se venuje význámným zmenám z predeslých novel v letech 2006 á 2012 á popisuje áktuální novelu c. 363/2021 Sb., která nábýlá ucinnost od 1. 1. 2022, pricemz nekterá ustánovení vejdou v ucinnost od 1. 1. 2025. To se týká uzákonení vekove hránice trí let pro umístení do ustávního zárízení. Ve výzkumu býl tedý brán vetsí zretel práve ná deti ve vekove skupine 0 - 3 roký. Temá se bezprostredne dotýká prácovníku+ první linie, á to tím, ze prácují prímo s rodinámi á detmi á podávájí návrhý soudu. Prácovníci OSPOD provádejí setrení v rodinách, podávájí návrhý k soudu, vedou spisovou evidenci á táke drzí pohotovost, ábý i po prácovní dobe býl nekdo dostupný v prípáde náleháve situáce. Jsou soucástí státní správý á týkájí se jich nektere konfliktý, ktere sebou práce v urednickem ápárátu nese, nápríklád nepruznost sýstemu nebo nedu+verá á nemotivovánost klientu+. Výzkum se opírál o teorii liniových prácovníku Micháelá Lipskýho, respondenti potvrzováli svými odpoveďmi teze týkájící se chronický nedostátecných zdroju+ v podobe personálního podstávu ná urádech á cásove nárocnosti práce. V rámci...
|
|
|
Harmonizace mateřského a pracovního života vysoko-příjmových žen v Praze
Beranová, Barbora ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Maříková, Hana (oponent)
Diplomová práce s názvem "Harmonizace mateřského a pracovního života vysoko- příjmových žen v Praze" se soustředí na využití a hodnocení podpory žen v mateřství. Základní výzkumnou hypotézou práce je, že ženy ze základní populace mají v období mateřství větší zájem o podporu ze strany zaměstnavatele zejména v podobě flexibilních forem práce, než o podporu ze strany státu (finanční). Autorka vychází především z teorie racionální volby autora Garyho S. Beckera, který prostřednictvím této teorie vysvětluje změny v reprodukčním chování žen. Mezi další východiska práce patří další relevantní výzkumy, české a světové rešerše literatury. Autorka z důvodu naplnění cílů práce analyzuje kvalitativní polo-strukturované rozhovory, které vznikly mezi ženami ze základní populace. Na základě svého zkoumání dochází k závěru, že ženy ze základní populace mají větší zájem o podporu ze strany zaměstnavatele a to ve formě flexibilních forem práce, než o podporu ze strany státu v oblasti financí.
|
|
|
Přijímací řízení do bakalářského studia společenskovědních fakult UK
Beranová, Barbora ; Kohoutek, Jan (vedoucí práce) ; Tumová, Anna (oponent)
Hlavním záměrem bakalářské práce je prozkoumat současný stav přijímacích řízení uplatňovaných na bakalářské obory společenskovědních fakult Univerzity Karlovy (tj. Fakulta sociálních věd, Fakulta humanitních studií, Filozofická fakulta). První část práce se zabývá popisem současně uplatňovaných forem přijímacích řízení vycházející zejména z analýzy relevantních sekundárních dat. Kromě popisu současné praxe, práce dále obsahuje analýzu zainteresovaných aktérů a kvalitativní výzkum, který je založen na analýze polostrukturovaných rozhovorů s zástupci rozhodovatelů, zástupci studentů z akademického senátu a studenty tří analyzovaných fakult. U polostandardizovaných rozhovorů byla provedena doslovná transkripce a následně otevřené kódování, které vedlo k třídění informací do kategorií podle jednotlivých témat. Jako metoda analýzy aktérů byla použita "rychlá" analýza aktérů, která identifikovala hlavní zainteresované zkoumané problematiky. Z analýzy rozhovorů je patrné, že má každá fakulta jiné strategie a preference pro výběr studentů. Možný konsensus přijímacích řízení v rámci podobných oborů není podle zainteresovaných aktérů úplně žádoucí, to především proto, že jsou obory konkurenční. Rezervy přijímacích řízení jsou podle nich pouze kosmetické nebo odůvodněně nerealizovatelné.
|
host ::
RSS.