Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nízkoenergetická recyklace odpadního polyethylentereftalátu
Slabá, Jitka ; Beneš, Hynek (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá novou nízkoenergetickou metodou chemické recyklace polyethylentereftalátu (PET) za použití přírodních olejů jako reakčních činidel a mikrovlnného záření k urychlení depolymerační reakce. Výsledky experimentů s odpadním PET a ricinovým olejem při zahřívání reakční směsi v mikrovlnném reaktoru ukázaly, že dochází ke kompletní depolymeraci PET řetězce. Byly stanoveny optimální podmínky depolymerace PET: hm. poměr PET / ricinový olej =, 1 / 9,7, kdy je molární poměr esterových vazeb PET / hydroxylových skupin ricinového oleje = 1 / 2,7, katalyzátor: octan zinečnatý v množství 1% hm. z navážky PET, reakční teplota v rozmezí 235 - 245řC a reakční čas 60 min. Rozkladné experimenty také dokázaly, že mikrovlnné záření výrazně urychluje rozklad PET. Depolymerační reakce PET je kompletní za 6x kratší reakční čas než při provádění rozkladu v klasicky vyhřívaném reaktoru. Z výsledků analýz vyplývá, že výsledný produkt, recyklát, je kromě nezreagovaného ricinového oleje složen z polyolových produktů, které obsahují částečně či úplně reesterifikované strukturní jednotky PET, na jejichž koncích jsou estericky vázané jednotky ricinového oleje.
Vliv biodegradabilní polyuretanové pěny na biocenózu a kalovou aktivitu v reaktorech simulující provoz domácích ČOV
Skleničková, Kateřina ; Říhová Ambrožová, J. ; Pečenka, M. ; Halecký, M. ; Beneš, Hynek
Byla navržena a připravena hydrofilní a plně alifatická biodegradabilní polyuretanová (PUR) pěna s otevřenou buněčnou strukturou, která byla následně použita jako nosič biofilmu a zdroj živin v reaktoru simulující domácí čistírnu odpadních vod. Na základě chemických, hydrobiologických analýz, vývoje mikroorganismů a enzymatických aktivit bylo zjištěno, že PUR pěna může úspěšně sloužit jako nosič pro mikroorganismy aktivovaného kalu a zároveň může být jimi postupně biodegradována při omezeném přísunu výživy aktivovaného kalu.
Hybrid materials with improved thermomechanical properties
Perchacz, Magdalena ; Beneš, Hynek (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent) ; Brožek, Jiří (oponent)
Epoxidové pryskyřice jsou široce používány v průmyslových aplikacích jako lepidla, lamináty, nátěrové hmoty, kompozity, pro zapouzdření elektronických zařízení, desek plošných spojů apod. Navzdory své vynikající adhezi k různým materiálům, teplotní a chemické odolnosti, dobrým mechanickým vlastnostem, vykazují epoxidové materiály i nevýhody, jako je křehkost, vysoký koeficient tepelné roztažnosti (CTE), nízkou houževnatost, aj. Disertační práce je proto zaměřena na přípravu epoxidových hybridních materiálů se silika doménami vykazující zlepšené termomechanické vlastnosti v porovnání s čistou epoxidovou matricí. Studovaný postup přípravy hybridů zahrnoval hydrolytickou kondenzaci alkoxysilanů (tzv. sol-gel proces) umožňující buď ex-situ přípravu částečně zkondenzovaných siloxanových struktur ve formě kapalného silika-prekurzoru (solu) nebo in-situ tvorbu homogenních nanočástic siliky v průběhu síťování epoxidové matrice. Sol-gel proces umožňuje vznik silika struktur bez nežádoucího zvýšení viskozity epoxidové pryskyřice či obtížné dispergace nanočástic. Na druhou stranu nevýhodou sol-gel procesu je zpravidla nutnost použít rozpouštědlo a dále odstranit vznikající těkavé látky. Z tohoto důvodu, se první část práce zaměřuje na vývoj sol-gel postupu bez použití rozpouštědla, který zahrnuje syntézu pre-...
Stanovení biologické rozložitelnosti nových typů lehčených polyurethanů
Tošovská, Kateřina ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Beneš, Hynek (oponent)
Práce se zabývá biologickou rozložitelností (biodegradací) nových typů lehčených polyurethanů, které byly připraveny za účelem využití v zemědělské krajině. Rešeršní část shrnuje využití a principy biodegradace polyurethanů, dále je zpracován přehled standardizovaných metod pro kvantifikaci biodegradovatelnosti. Biodegradovatelnost materiálů byla laboratorně testována po dobu 150 dní pomocí respirometrie podle standardní normy D 5988. Celulóza (pozitivní kontrola) byla zmineralizována z 30,25±2,28 %. Nejlépe rozložitelný materiál (PUR-B) byl zmineralizován z 9,73±1,95 %. Postupem dle normy D 5988 došlo k podhodnocení výsledků. Pro správnou interpretaci výsledků se osvědčilo použití BaCl2, který stabilizoval absorbovaný CO2 uvolněný respirací z degradovaných materiálů. Pro rychlé otestování biodegradovatelnosti nových materiálů byla navržena metoda využívající degradace za pomoci bakteriálního inokula v minerálním médiu. Dostupnost materiálů pro mikroorganismy byla měřena jako závislost optické density na čase. Nezdegradované části plastů představují potenciální riziko pro životní prostředí. Na teoretické úrovni byla zpracována problematika mikroplastů a možnosti jejich kvantifikace. Byla vybrána metoda pro kvantifikaci mikroplastů v mořských sedimentech, kterou by bylo s největší pravděpodobností...
Využití obnovitelných a recyklovatelných surovin pro přípravu nových polymerních materiálů
Horák, Pavel ; Beneš, Hynek (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací recyklace měkké polyurethanové pěny za použití přírodních polyolů na bázi řepkového a rybího oleje a zkoumá použití získaného polyolového produktu při přípravě nových polyurethanových materiálů. Depolymerační experimenty ukázaly, že oba testované přírodní oleje (řepkový a rybí) lze použít jako účinné reagenty pro recyklaci polyurethanu. Reakční podmínky rozkladu byly optimalizovány na modelové měkké polyurethanové pěně a úspěšně aplikovány na reálné odpadní polyurethanové pěně. Depolymerací lze získat jednofázové nízkoviskózní (do 1500 mPa.s) kapalné polyolové produkty o obsahu hydroxylových skupin cca 3 mmol/g, které lze dálel použít k přípravě nových polyurethanových materiálů. První aplikací bylo využití těchto polyolů v pěnových polyurethanových systémech. Optimalizací receptury byla připravena nízkohustotní polotvrdá pěna se stoprocentním obsahem recyklovaného polyolu. Tyto pěny odpovídají svými vlastnostmi komerčně dostupným výplňovým pěnám. Pro přípravu homogenního kompaktního polyurethanového materiálu na bázi recyklovaných polyolů bylo nutné do systému přidat vhodné rozpouštědlo, čímž se omezil rozsah možných aplikací. Proto byly tyto systémy testovány spíše za účelem studia vytvrzovací polyadiční reakce a následných vlastností materiálu. V těchto testech...
Microwave-assisted preparation of polymer materials
Bujok, Sonia ; Beneš, Hynek (vedoucí práce) ; Brožek, Jiří (oponent) ; Duchet-Rumeau, Jannick (oponent)
Vzhledem k současným celosvětovým snahám o snížení plastového znečištění životního prostředí, se biologicky odbouratelné polyestery dostávají do popředí zájmu jako alternativní materiály ke konvenčním (komerčním) polymerům, které mohou nacházet uplatnění např. v obalovém průmyslu. Značným omezením biologicky rozložitelných (především alifatických) polyesterů jsou jejich horší mechanické a bariérové vlastnosti, které lze však do určité míry vylepšit přídavkem relativně malého množství netoxických nanoplniv. Životní prostředí však není zatíženo pouze materiálem samotným, svou roli sehrává i energetická náročnost vlastního výrobního procesu a zpracovatelských postupů. V poslední době proto dochází k výraznému příklonu k nízkoenergetickým procesům. Využití mikrovlnného záření jako účinného zdroje energie, který může vést k výraznému zkrácení procesních časů, je tak v současné době předmětem intenzivního výzkumu. V této disertační práci je ve čtyřech kapitolách (4.1-4.4) podrobně studována a popsána in-situ mikrovlnná syntéza biologicky odbouratelných nanokompozitů na bázi polykaprolaktonu a netoxických jílových nanočástic (vrstevnatých podvojných hydroxidů). První kapitola (4.1) popisuje jednokrokovou syntézu vrstevnatých podvojných hydroxidů na bázi Mg2+ /Al3+ funkcionalizovaných iontovými kapalinami,...
Book of Abstracts and Programme
Beneš, Hynek
The book of abstracts and program of the 8th Workshop on Green Chemistry and Nanotechnologies in Polymer Chemistry contain contributions in thematically focused scientific sessions covering all frontiers topics in (i) Green Polymer Chemistry: green materials composed of renewable resources, biodegradable materials, low environmental impact routes such as microwave assisted polymerizations, green solvents comprising ionic liquids, polymer waste valorization, etc., and in (ii) Polymer Nanotechnologies: nanomaterials with bio-based and functional nanofillers, nanostructured networks, polymer nanoparticles for sustainable technologies, etc.
Hybrid materials with improved thermomechanical properties
Perchacz, Magdalena ; Beneš, Hynek (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent) ; Brožek, Jiří (oponent)
Epoxidové pryskyřice jsou široce používány v průmyslových aplikacích jako lepidla, lamináty, nátěrové hmoty, kompozity, pro zapouzdření elektronických zařízení, desek plošných spojů apod. Navzdory své vynikající adhezi k různým materiálům, teplotní a chemické odolnosti, dobrým mechanickým vlastnostem, vykazují epoxidové materiály i nevýhody, jako je křehkost, vysoký koeficient tepelné roztažnosti (CTE), nízkou houževnatost, aj. Disertační práce je proto zaměřena na přípravu epoxidových hybridních materiálů se silika doménami vykazující zlepšené termomechanické vlastnosti v porovnání s čistou epoxidovou matricí. Studovaný postup přípravy hybridů zahrnoval hydrolytickou kondenzaci alkoxysilanů (tzv. sol-gel proces) umožňující buď ex-situ přípravu částečně zkondenzovaných siloxanových struktur ve formě kapalného silika-prekurzoru (solu) nebo in-situ tvorbu homogenních nanočástic siliky v průběhu síťování epoxidové matrice. Sol-gel proces umožňuje vznik silika struktur bez nežádoucího zvýšení viskozity epoxidové pryskyřice či obtížné dispergace nanočástic. Na druhou stranu nevýhodou sol-gel procesu je zpravidla nutnost použít rozpouštědlo a dále odstranit vznikající těkavé látky. Z tohoto důvodu, se první část práce zaměřuje na vývoj sol-gel postupu bez použití rozpouštědla, který zahrnuje syntézu pre-...
Stanovení biologické rozložitelnosti nových typů lehčených polyurethanů
Tošovská, Kateřina ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Beneš, Hynek (oponent)
Práce se zabývá biologickou rozložitelností (biodegradací) nových typů lehčených polyurethanů, které byly připraveny za účelem využití v zemědělské krajině. Rešeršní část shrnuje využití a principy biodegradace polyurethanů, dále je zpracován přehled standardizovaných metod pro kvantifikaci biodegradovatelnosti. Biodegradovatelnost materiálů byla laboratorně testována po dobu 150 dní pomocí respirometrie podle standardní normy D 5988. Celulóza (pozitivní kontrola) byla zmineralizována z 30,25±2,28 %. Nejlépe rozložitelný materiál (PUR-B) byl zmineralizován z 9,73±1,95 %. Postupem dle normy D 5988 došlo k podhodnocení výsledků. Pro správnou interpretaci výsledků se osvědčilo použití BaCl2, který stabilizoval absorbovaný CO2 uvolněný respirací z degradovaných materiálů. Pro rychlé otestování biodegradovatelnosti nových materiálů byla navržena metoda využívající degradace za pomoci bakteriálního inokula v minerálním médiu. Dostupnost materiálů pro mikroorganismy byla měřena jako závislost optické density na čase. Nezdegradované části plastů představují potenciální riziko pro životní prostředí. Na teoretické úrovni byla zpracována problematika mikroplastů a možnosti jejich kvantifikace. Byla vybrána metoda pro kvantifikaci mikroplastů v mořských sedimentech, kterou by bylo s největší pravděpodobností...
Nízkoenergetická recyklace odpadního polyethylentereftalátu
Slabá, Jitka ; Beneš, Hynek (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá novou nízkoenergetickou metodou chemické recyklace polyethylentereftalátu (PET) za použití přírodních olejů jako reakčních činidel a mikrovlnného záření k urychlení depolymerační reakce. Výsledky experimentů s odpadním PET a ricinovým olejem při zahřívání reakční směsi v mikrovlnném reaktoru ukázaly, že dochází ke kompletní depolymeraci PET řetězce. Byly stanoveny optimální podmínky depolymerace PET: hm. poměr PET / ricinový olej =, 1 / 9,7, kdy je molární poměr esterových vazeb PET / hydroxylových skupin ricinového oleje = 1 / 2,7, katalyzátor: octan zinečnatý v množství 1% hm. z navážky PET, reakční teplota v rozmezí 235 - 245řC a reakční čas 60 min. Rozkladné experimenty také dokázaly, že mikrovlnné záření výrazně urychluje rozklad PET. Depolymerační reakce PET je kompletní za 6x kratší reakční čas než při provádění rozkladu v klasicky vyhřívaném reaktoru. Z výsledků analýz vyplývá, že výsledný produkt, recyklát, je kromě nezreagovaného ricinového oleje složen z polyolových produktů, které obsahují částečně či úplně reesterifikované strukturní jednotky PET, na jejichž koncích jsou estericky vázané jednotky ricinového oleje.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.