|
|
Vlastnictví mediálních domů v ČR
Pelikánová, Karolína ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Magisterská práce Vlastnictví mediálních domů v ČR popisuje aktuální mediální krajinu v České republice v rámci hlavních vydavatelství s významným zásahem a širokým portfoliem titulů a dále zhodnocuje metodou analýzy pokrytí tématu Získání důvěry vlády s podporou KSČM. Cílem práce bylo popsání proměny struktury vlastnictví mediálních domů, které je momentálně téměř zcela v českých (resp. československých) rukách. Prostřednictvím analýzy popisuje možnou motivaci současných mediálních magnátů.
|
|
|
Analýza komunikace advokátních kanceláří na sociálních médiích
Kratochvílová, Šárka ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na komunikaci advokátních kanceláří na sociálních médiích. Diplomová práce si klade za cíl zjistit, zda významné české a mezinárodní advokátní kanceláře působící v českém prostředí používají aktivně sociální média a jaké charakteristické rysy komunikace českých a mezinárodních advokátních kanceláří, které v českém prostředí působí, na sociálních médií lze vysledovat. Na základě získaných poznatků jsou v práci dále porovnány způsoby a účely využití sociálních médií českými advokátními kancelářemi a advokátními kancelářemi mezinárodními působícími v České republice. Zároveň se práce zabývá otázkou, zda komunikace advokátních kanceláří na sociálních médiích vyhovuje Etickému kodexu České advokátní komory. Odpovědi na stanovené výzkumné otázky zajišťuje provedení exploratorní kvalitativní analýzy obsahu sociálních médií dvou českých advokátních kanceláří a dvou mezinárodních advokátních kanceláří v českém prostředí působících.
|
|
|
Časopis The New Yorker
Vališová, Alžběta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Bakalářská práce "Časopis New Yorker" pojednává o vzniku a vývoji časopisu New Yorker od jeho vzniku v roce 1925 až do jeho současné podoby v roce 2009. Nastiňuje období, ve kterém časopis vznikl a zároveň představuje několik magazínů té doby. Pojednává o jeho zakladateli Haroldu Rossovi, o jeho životě před založením magazínu a krocích a úsilí, které vedly k tomu, aby si mohl splnit svůj sen založit svůj vlastní časopis. Práce se věnuje se prvním rokům časopisu a osobnostem, které v průběhu prvního čtvrtstoletí magazínu byly součástí Rossova týmu. Další důležitou osobou spjatou s New Yorkerem, které se práce podrobněji věnuje byl Rossův nástupce William Shawn, který se stal členem redakce již ve třicátých letech a díky svým zkušenostem, pracovitosti a oddanosti časopisu se stal po Rossově smrti v roce 1951 na dalších 35 let jeho druhým šéfredaktorem. V dalších kapitolách jsou představeni jeho tři šéfredaktoři (Robert Gottlieb, Tina Brown a David Remnick), kteří postupně Shawna vystřídali na jeho pozici po jeho odchodu do důchodu. V poslední části práce jsou popsány struktura magazínu, ilustrace, humor a je v ní pojednáno o jeho nejznámějších přispěvatelích.
|
|
|
Svoboda projevu versus pravicový extremismus v judikatuře ESLP
Málková, Lucie ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá svobodou projevu, jak ji formuluje Evropský soud pro lidská práva ve své rozhodovací praxi. V úvodní části popisuji nejvýznamnější normativní teorie médií a naznačuji, jak se mohou odrážet v právním řádu. Ukáži, jak může mediální teorie ovlivňovat konkrétní rozhodnutí soudu. Ve své práci se věnuji střetu práva volně šířit libovolné mediální obsahy a potřeby společnosti chránit se před projevy pravicového extremismu. Popisuji úskalí vztahu demokratické společnosti a extremismu. Demokracie je založena na názorovém pluralismu, ale některé ideologie ji mohou ohrozit. Právo je prostředkem státní regulace lidského chování i v oblasti masových médií. Zamýšlím se nad tím, jak a zda může právo přispět k správnému fungování masových médií. Zmiňuji nejdůležitější instrumenty ochrany práva svobody projevu, a proč je důležitá právě Evropská úmluva o ochraně lidských práv. Hlavním obsahem práce je analýza vybraných rozsudků ESLP. Na jednotlivých rozhodnutích ukazuji, kdy, za jakých okolností a z jakých důvodů je možné omezit právo svobody projevu. Práce hledá odpověď na otázku, zda je postavení jednotlivce odlišné od postavení profesionálního žurnalisty, kdy a jakým způsobem je možné zpochybňovat většinou přijímaný výklad historie. Ptám se, jakou roli hraje různá forma, ve které je sdělení...
|
|
| |
|
| |
|
|
Osobnost Williama Randolpha Hearsta
Šmelhausová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Bakalářská práce pojednává o životě a práci významného mediálního magnáta W. R. Hearsta, který žil ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století. Přináší odpovědi na otázky týkající se jeho pojetí tisku, přístupu k žurnalistické práci a shrnuje jeho přínos pro další vývoj žurnalistiky. Hearstova životní dráha je sledována od jeho útlého dětství až do dospělosti. V této práci jsou také představeny nejdůležitější osoby, které Hearsta obklopovaly a měly vliv na jeho další vývoj. Hearst je vyobrazen nejen jako nepřístupná mediální osobnost, ale také jako člověk chybující i úspěšný. Součástí bakalářské práce je i přiblížení historického období, do kterého se narodil, a představení života tamní společnosti. Následuje zmapování žurnalistiky tehdejší doby a připomenutí nejvýznamnějších osobností. Důležitou částí práce je Hearstovo působení v novinách, které přibližuje jeho vstup do žurnalistiky a sleduje jeho další kroky na mediálním trhu. Další navazující část pojednává o budování mediálního impéria na pozadí historických a kulturních událostí. Závěrečná část přináší zmínku o mediálním magnátovi R. Murdochovi, který je pro své působení v tisku přirovnáván k W. R. Hearstovi. Bakalářská práce shrnuje Hearstův přínos pro žurnalistiku a přináší jiný úhel pohledu na jeho osobnost.
|
|
| |
|
|
Právní úprava autorského práva v ČR
Rakušanová, Sophia ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
S předměty ochrany autorského práva se denně setkáváme, v dnešní digitální době s nimi často pracujeme a používáme je k různým účelům. Nedostatek vědomostí o úpravě autorských práv však může často vést ke komplikacím, sankcím a někdy končí až u soudu. Cílem práce je popsat úpravu autorského práva v České republice. Hlavní části této práce mají za úkol popsat vývoj právní úpravy autorského práva (zejména 20. století) na českém území, včetně mezinárodních úmluv, které vnitrostátní úpravu ovlivnily a popsat současnou úpravu autorského práva. Konkrétně se věnuje dílu a autoru, autorským právům a výjimkám a omezením těchto práv, právům souvisejícím s autorskými právy a kolektivní správě práv. Při plnění obou těchto cílů vycházím z právních předpisů a odborných publikací na dané téma. Dílčím cílem této práce je poukázání na problematiku autorskoprávní regulace obsahů chráněných autorským právem sdílených na Internetu, kde vycházím z prací uznávaných profesorů, kteří se roky zaměřují na tuto problematiku. Práce se zmiňuje o licencích Creative Commons a o myšlence změnění přístupu médií k dosud silně prosazované autorskoprávní regulaci a přizpůsobení se této digitální době.
|
|
|
Ochrana obětí trestných činů a média: zveřejňování informací o týraných dětech před a po přijetí novely trestního řádu v roce 2009
Hosenseidlová, Petra ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Diplomová práce Ochrana obětí trestných činů a média: zveřejňování informací o týraných dětech před a po přijetí novely trestního řádu v roce 2009 se zabývá problémem sekundární viktimizace způsobené médii. Zaměřuje se konkrétně na týrané děti a zveřejňování informací vedoucích k jejich identifikaci v celostátních denících. Srovnává přitom situaci před a po přijetí novely trestního řádu v roce 2009. Tento zákon zavedl opatření směřující k lepší ochraně soukromí obětí kriminality, přičemž zvláštní pozornost věnoval nezletilým obětem a obětem některých zvlášť závažných trestných činů. Práce porovnává výskyt informací o týraných dětech umožňujících zjištění jejich totožnosti v letech 2008 a 2011 ve třech nejčtenějších českých denících - Mladé frontě Dnes, Právu a Blesku. Konkrétně se zajímá o následující údaje: jméno a příjmení oběti, jejích rodinných příslušníků, údaje o místě bydliště, fotografie oběti, jejích rodinných příslušníků či místa bydliště. Kromě toho také zkoumá, odkud novináři takové údaje či fotografie získávají. Hlavním cílem práce je zjistit, jaký měla novela zákona dopad, tedy jestli se po jejím přijetí ve sledovaných médiích objevovalo méně citlivých informací o týraných dětech než před ním. Metodami práce jsou kvantitativní obsahová analýza a komparace.
|
host ::
RSS.