Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Bioorthogonal labelling of surface receptors on living lymphocytes
Paldusová, Kateřina ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Benda, Aleš (oponent)
Buněčný povrch vykazuje vysokou heterogenitu na chemické I geometrické úrovni. Abychom porozuměli funkci buněk, musíme věnovat pozornost morfologickým znakům vytvořeným na plazmatické membráně. Pro studium buněčného povrchu s molekulární specifitou existuje spousta zobrazovacích metod, počínaje konvenční wide-field mikroskopií, přes konfokální mikroskopii, konče super-rezoluční fluorescenční mikroskopií a elektronovou mikroskopií. Studie využívající super-rezoluční mikroskopii prováděné na fixovaných buňkách poskytují podrobná steady-state data o nanoskopické organizaci buněčného povrchu a distribuci molekul v rámci morfologických struktur. Protože jsou však buňky součástí živých organismů a neustále mění své vlastnosti v čase a prostoru, informace o dynamice buněčných struktur a pohyblivosti molekul zůstávají při použití tohoto přístupu skryty. Ke studiu dynamických změn na úrovni jedné molekuly jsou nutné metody kompatibilní s životaschopností buněk. V této studii se zaměřujeme na distribuci a dynamiku molekul CD2 a CD4 exprimovaných na povrchu nestimulovaných T buněk. Hlavním cílem této práce bylo vyvinout novou metodu pro zobrazování živých buněk a sledování jednotlivých molekul membránově-vázaných protein ve 3D a s nanometrovou přesností. Pomocí takového nástroje lze zkoumat dynamiku...
Dynamic saturation optical microscopy using photoswitchable proteins
Kolářová, Marie ; Benda, Aleš (vedoucí práce) ; Obšil, Tomáš (oponent)
Fluorescenční mikroskopie je nepostradatelnou technikou pro zobrazování živých buněk. Jedním z hlavních omezení této metody je difrakcí světla limitované, relativně malé prostorové rozlišení, což je popsáno Abbeho difrakčním zákonem. V posledních letech se proto začaly rozvíjet techniky, které obchází difrakční limit za účelem zvýšení prostorového rozlišení. Jednou z těchto technik je dynamická saturační optická mikroskopie (DSOM), která je založena na prostorovém sledování kinetiky vratných přechodů mezi svítivými a nesvítivými stavy fluoroforů. Reverzibilní přechod do nesvítivého stavu může být pozorován např. u světlem přepínatelných fluorescenčních proteinů jako je Dronpa a z ní odvozené klony. Zmíněné proteiny opakovaně přecházejí mezi fluorescenčními a nefluorescenčními formami po ozáření modrým nebo ultrafialovým světlem. Tato práce se soustředí na získávání lépe rozlišených fluorescenčních obrazů na základě pozorování kinetiky přechodů v různých částech vzorku. Experimenty byly prováděny na kvasinkách exprimujících proteiny označené Dronpou. Nejdříve bylo ověřeno, zda v Dronpě dochází k přepínání mezi svítivými a nesvítivými stavy. Dále byl sledován vliv intenzity excitační světla a změna excitační vlnové délky na rychlost přepínání a fotostabilita proteinu. Měření byla prováděna na různých časových...
Segmentation of Multi-Dimensional Multi-Parametric Microscopic Data of Biological Samples Using Convolutional Neural Networks
Backová, Lenka ; Benda, Aleš (vedoucí práce) ; Schätz, Martin (oponent)
Štandardným spôsobom zobrazovania biologických vzoriek sa stali viacparametrické vysoko rozmerné obrázky. Na kvantifikáciu výsledkov z týchto obrázkov je často potrebné najskôr použiť segmentáciu. Avšak kvôli základným nedostatkom fluorescenčnej mikroskopie bi- ologických vzoriek, ako napríklad kvôli nízkemu pomeru signálu k šumu, sa konvolučné neurónové siete stali často používaným nástrojom na automatizáciu segmentácie. Kon- volučné neurónové siete sa ukázali byť všestranné v ich potenciálnom použití, ako aj schopné segmentovať komplexné obrázky. V tejto práci využívame neurónovú sieť U-Net na segmentáciu obrázkov, ktoré obsahujú nielen informácie o intenzite, ale aj informácie o dobe života excitovaného stavu. Skúšame rôzne reprezentácie obrázkov, aby sme zis- tili, či pridaná informácia v hodnotách pixelov vedie k zlepšeniu segmentácie. Uvádzame ukážku aplikácie výslednej segmentácie s fázorovou analýzou na štúdium plodnosti myších spermií. 1
Lipid Membranes at the Nanoscale: Single-Molecule Fluorescence Approach
Koukalová, Alena ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Malínský, Jan (oponent) ; Benda, Aleš (oponent)
Komplexita buněčných membrán zdaleka není jen pouhé náhodné uskupení lipidů a proteinů, které odděluje buňku od okolního prostředí. Každá z tisíců různých složek membrán vykonává své specifické funkce důležité pro funkci celé buňky, neboť mnoho biologických procesů se odehrává právě na membránách. Pochopení těchto procesů na molekulové úrovni je cílem současného biologického výzkumu. Náš výzkum využívající detekci jednotlivých fluorescenčních molekul (např. FCS, FCCS, FLIM-FRET) přispěl k poznání laterální organizace membrán nebo mechanismu membránové fúze. Dále jsme odhalili mechanismus účinku membránově aktivního sekundárního metabolitu. Vzhledem k tomu, že je membránový systém živých buněk příliš složitý, byly naše experiment prováděny na modelových lipidových membránách, které umožňují studium lipid-lipidových a lipid-proteinových interakcí na molekulové úrovni kontrolovaným způsobem. První část této práce se zabývá studiem mechanismu působení sekundárního metabolitu didehydroroflamycoinu (DDHR) v membránách. Zjistili jsme, že DDHR je molekula tvořící póry v membránách a že je tato schopnost ovlivněna přítomností cholesterolu. Přímá vizualizace vlastní fluorescence DDHR ukázala jeho preferenční lokalizaci do oblastí membrán s vyšší uspořádaností lipidů. Druhá část práce je věnována studiu...
Rodina dítěte s postižením
Benda, Aleš ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rodinami dítěte s vrozeným a získaným postižením. Jádro práce tkví v analýze textů, které vznikly na základě rozhovoru s dvěma matkami dítěte s postižením. Analýza si všímá především způsobu vyrovnávání se matek s náročnou životní situací. Dále se zaměřuje na vnitřní a vnější činitele, které pomáhají těmto ženám nabýt zpět svoji životní pohodu. V teoretické části je obsahem práce téma rodiny, specifika výchovy a vzdělávání dítěte s postižením a copingové strategie. Cílem práce je, aby posloužila jako inspirační zdroj rodinám, které procházejí podobnou životní situací.
Lipid Membranes at the Nanoscale: Single-Molecule Fluorescence Approach
Koukalová, Alena ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Malínský, Jan (oponent) ; Benda, Aleš (oponent)
Komplexita buněčných membrán zdaleka není jen pouhé náhodné uskupení lipidů a proteinů, které odděluje buňku od okolního prostředí. Každá z tisíců různých složek membrán vykonává své specifické funkce důležité pro funkci celé buňky, neboť mnoho biologických procesů se odehrává právě na membránách. Pochopení těchto procesů na molekulové úrovni je cílem současného biologického výzkumu. Náš výzkum využívající detekci jednotlivých fluorescenčních molekul (např. FCS, FCCS, FLIM-FRET) přispěl k poznání laterální organizace membrán nebo mechanismu membránové fúze. Dále jsme odhalili mechanismus účinku membránově aktivního sekundárního metabolitu. Vzhledem k tomu, že je membránový systém živých buněk příliš složitý, byly naše experiment prováděny na modelových lipidových membránách, které umožňují studium lipid-lipidových a lipid-proteinových interakcí na molekulové úrovni kontrolovaným způsobem. První část této práce se zabývá studiem mechanismu působení sekundárního metabolitu didehydroroflamycoinu (DDHR) v membránách. Zjistili jsme, že DDHR je molekula tvořící póry v membránách a že je tato schopnost ovlivněna přítomností cholesterolu. Přímá vizualizace vlastní fluorescence DDHR ukázala jeho preferenční lokalizaci do oblastí membrán s vyšší uspořádaností lipidů. Druhá část práce je věnována studiu...
New Possibilities in Fluorescence Correlation Spectroscopy
Benda, Aleš ; Hof, Martin (vedoucí práce) ; Hozák, Pavel (oponent) ; Valenta, Jan (oponent) ; Vácha, František (oponent)
rg l sit lillltili al s i1ttl11tigl a uD ... EEJ Ěts ; i išl it gilBg*E Ě i: : .liiEt t liiiiH aŮ i ĚÉ;Eg gšgiiíilgaggi$Ěgi$Éiiiť6!= gggii;gggpiiigiífugii!.ilii;i iglgi iĚiigíiiliiiil F giii it gi ii Ě{iiÉÉ{ĚĚÉEá}iIEEE;gEÉEEÉi Igig;i';;;i *'i'*ĚiiE ; E'iEĚš gEEEĚB] ggg;gálsgggltĚaa*aĚ:áisil! titlltgiitgillrĚllĚgE'! iEeIĚEEiEEE: glii ttgit11tglá1,š šl ilti1laig : x o o. G o- x o CL (o o- o o (u .9 CL CL q a) ts 3 9.= P ;i!!= řpEšE'- ža:- ':9YE,E TEPšij=;^yo 9EBV-' H g ya I eĚĚ99Ě=Éo o Ě.q9€y EEŽsp r'tr.=k e5;S* ?a.E9'YE,XŤóxqĚrl - .= t O L,-GUT :E!.i.o óěEx= .^5ě(n6 oEEt+4 €E€ýp= B:ž:řb Hšťo;^F"č'= 9;ŤĚE:*řoo EiSšJbDY ěřxF 9,E fr -'3 gEg ĚĚěiE ĚigE -,, --"a; Ě??E=: ič99 C) Ep,E Ě.E!E.P EE2'E E ĚřiEÉEEiEeEĚŤE i g€EEřEÉaEř Eitěi a EE;É€lĚEEĚ EĚBóa : t:gi;Ť!Eá**i.;E€ř.gÉE É"E Ť.g g ř tí€ tc E #-! E $ .} i ;t íe];a= E E ÉěE E : t E,,! 2 EÉÉEÉĚĚEiEEĚEĚEěEia g:ei!:€EÉĚtEEEEE#ii i!= H g"a" *is; :F- ; gÉE3 Eé = o a o o o d hD o € bo E o l-.. JO ,o i>ro 1 ójt )é) 4O Na tu-E- ýc ž.( oo) o;o' o' € F. 6 o G0 o r o o ,o lÉ I^ )o JQ !ř € 9 E E E ?: E '$E,3; E EB: Eei€Ř iEi e*ĚE-: Ée EF.9 už ÉE E;E;E E,g tE;iÉ ;Ě fi Ě i š; ? t t Ě€Eř g ó o.a E á! t e E E :5i.q6':É9= EEE:EagEĚ igEHÉEEE! ĚgEiĚtÉě.'z éz; E ě i = t E a E ; ae:: € E o bo oo aEEiEÉEiEigEEEiiEÉi EEÍeĚE*EIĚIěiiI:EEi EŤ€ĚiÉi!EE{E€EE5;tĚ aiEĚt?€iiŤÉÉEEitÍzÉ...
Biological imaging by super-resolution microscopy
Adamová, Zuzana ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Benda, Aleš (oponent)
zuzana_adamova_abstrakt_cesky.txt[11.05.2017 20:28:46] Fluorescenční mikroskopie je jedna z nejvíce používaných zobrazovacích metod v biologickém výzkumu. I přes její mnohé přednosti ji však kvůli difrakčnímu limitu rozlišení způsobenému vlnovými vlastnostmi světla nelze uplatnit při zkoumání struktur menších než zhruba 200 nanometrů. To je nejlepší dosažitelná hodnota optického rozlišení, tedy nejnižší možná vzdálenost dvou bodů, které je možné od sebe odlišit pomocí tradičních optických metod. Až do konce 20. století tak nebylo možné pomocí fluorescenční mikroskopie zobrazit jemnější detaily buněk. V posledních letech se ale podařilo tuto bariéru obejít a byla vyvinuta řada zobrazovacích metod, souhrnně nazvaných superrozlišovací mikroskopické metody, které dokážou difrakční limit překonat a umožňují tak biologům pomocí fluorescenční mikroskopie zkoumat mnohem menší objekty (malé organely, viriony, proteinové komplexy či dokonce jednotlivé proteiny) než dosud, a to stále za použití viditelného světla. Tato bakalářská práce seznamuje s vybranými superrozlišovacími metodami, jejich principy a možnostmi využití v biologii.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Benda, Antonín
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.