|
|
Soudní spor mezi Kateřinou Karygkovou a Novým Městem Pražským
Benďáková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chmelař, Jiří (oponent)
Kateřina Karygková vedla soudní spory s Novým Městem pražským trvající přes dvě desetiletí a týkající se problémů s lidmi ze Svejpravic. Po svých předcích zdědila pozemky ve vsi Svejpravicích, Chvalech, Babicích a Lhotě. Svejpravice však byly v držení Nového Města pražského, které majestátem potvrdil král Jiří z Poděbrad, Vladislav Jagellonský a Ferdinand I. I když tato vesnice patřila pod správu novoměstské rady, stále zde měly pozemky také soukromé osoby a jednou z těchto osob byla Kateřina Karygková. Opakovaně podávala žaloby na několik lidí z této vesnice, kteří jí činili škody na jejím majetku. Dalším problémem byl samotný spor o ves Svejpravice, z dostupných dokumentů totiž vyplývá, že Nové Město pražské si činilo nároky na větší část vesnice, než mělo v držení. Příčinou těchto sporů bylo vykopání mezníků vyměřující pozemky jednotlivých majitelů a absence pamětníků, kteří by ukázali umístění jednotlivých vykopaných mezníků. Četné a opakované stížnosti ze strany paní Kateřiny ukazují na to, že Nové Město pražské je buď nebralo příliš na vědomí, nebo jejich poddaní nerespektovali rozhodnutí novoměstské rady a komorního soudu. Převážná část soudních sporů spadá do 60. let 16. století, kdy paní Kateřina podává opakovaně stížnosti na lidi ze Svejpravic, že jí činí škody na jejím majetku a žádá odpovídající...
|
|
|
Byzantské princezny na Rusi
Benďáková, Alena ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Smrž, Pavel (oponent)
Kontakty Rusi s byzantskou říši během 9. a 10. století byly obchodního a vojenského charakteru. Na konci 10. století se situace změnila. Nejenže kyjevský kníže Vladimír Svjatoslavič přijal křesťanství z Konstantinopole, ale navíc získal za manželku byzantskou princeznu Annu Porfyrogennétu, sestru Basileia II. Bulgaroktona. Sňatek Vladimíra s princeznou narozenou v purpuru znamenal pro dynastii Rurikovců velkou poctu, která se nedostala ani císaři Otovi I., který žádal o byzantskou porfyrogennétu pro svého syna Otu (II.). Spolu s Annou přišli na Rus také kněží, kteří měli pomoci christianizovat zemi, a byzantští řemeslníci. Ti učili domácí řemeslníky stavět velké kamenné chrámy a zdobit je mozaikami a freskami. S příchodem křesťanství na Rus se začala rozvíjet také písemná kultura. Další byzantskou princeznou na Rusi byla matka Vladimíra Monomacha, jejíž jméno se nedochovalo. S jeho přízviskem, které Vladimír přijal přes svou matku po císaři Konstantinovi IX. Monomachovi, je spjata legenda o darech. Tzv. legenda o Monomachových darech se stala důležitou hlavně na přelomu 15. a 16. století, kdy si veliký kníže moskevský začal nárokovat titul car. V 15. století se na Rus dostaly poslední dvě byzantské princezny. Jednou z nich byla dcera Andrease Palaiologa Marie, která se provdala za verejského knížete...
|
|
|
Soudní spor mezi Kateřinou Karygkovou a Novým Městem Pražským
Benďáková, Alena ; Chmelař, Jiří (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Kateřina Karygková vedla soudní spory s Novým Městem pražským trvající přes dvě desetiletí a týkající se problémů s lidmi ze Svejpravic. Po svých předcích zdědila pozemky ve vsi Svejpravicích, Chvalech, Babicích a Lhotě. Svejpravice však byly v držení Nového Města pražského, které majestátem potvrdil král Jiří z Poděbrad, Vladislav Jagellonský a Ferdinand I. I když tato vesnice patřila pod správu novoměstské rady, stále zde měly pozemky také soukromé osoby a jednou z těchto osob byla Kateřina Karygková. Opakovaně podávala žaloby na několik lidí z této vesnice, kteří jí činili škody na jejím majetku. Dalším problémem byl samotný spor o ves Svejpravice, z dostupných dokumentů totiž vyplývá, že Nové Město pražské si činilo nároky na větší část vesnice, než mělo v držení. Příčinou těchto sporů bylo vykopání mezníků vyměřující pozemky jednotlivých majitelů a absence pamětníků, kteří by ukázali umístění jednotlivých vykopaných mezníků. Četné a opakované stížnosti ze strany paní Kateřiny ukazují na to, že Nové Město pražské je buď nebralo příliš na vědomí, nebo jejich poddaní nerespektovali rozhodnutí novoměstské rady a komorního soudu. Převážná část soudních sporů spadá do 60. let 16. století, kdy paní Kateřina podává opakovaně stížnosti na lidi ze Svejpravic, že jí činí škody na jejím majetku a žádá odpovídající...
|
host ::
RSS.