|
|
Mechanismus hypertrofické kardiomyopatie
Hadravová, Kateřina ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Benák, Daniel (oponent)
Kardiomyopatie jsou soubor chronických srdečních onemocnění s nejasnou etiologií. Rozdělujeme je podle morfologických a funkčních znaků na restriktivní, dilatační a hypertrofickou kardiomyopatii. Hypertrofická kardiomyopatie je relativně časté onemocnění, u kterého rozvoj srdeční hypertrofie není podmíněn rizikovými faktory, jako je hypertenze nebo ateroskleróza. Oproti získané hypertrofii srdce je hypertrofická kardiomyopatie nejčastěji způsobována dědičnými mutacemi. Nejčastěji se jedná o mutace v genech, které kódují těžký řetězec β myozinu a myozin vázající protein C. Srdeční hypertrofie se projevuje také změnami v extracelulární matrix, za které jsou zodpovědné matrixové metaloproteinázy. Ty mají velký vliv na morfologii kardiomyocytů a jejich úbytek, díky kterému pak vzniká hypertrofie nebo dilatace levé komory. Z medicínského hlediska je kladen důraz na prevenci a včasnou diagnózu, ke které se mohou využívat krevní biomarkery. Mezi významné biomarkery řadíme mikro- RNAzy, vaskulární endoteliální růstový faktor B, NAD - dependentní deacetylázu sirtuin-3, růstový/diferenciační faktor 15, glykoprotein 130 a kalmodulin-dependentní proteinkináza II. Kauzální léčba bohužel dosud neexistuje, a proto se využívá léčba symptomatická za pomoci β blokátorů a blokátorů vápenatých kanálů. Nově se využívá...
|
|
|
Potenciální fyziologický význam termálního preconditioningu
Ptáková, Alexandra ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Benák, Daniel (oponent)
Krátkodobé vystavení buněk nebo celého těla mírné hypertermii, známé jako termální preconditioning, je experimentální metoda využívaná k navození cytoprotekce před násled- nými, jinak škodlivými či dokonce letálními, stresovými podmínkami. Termální preconditio- ning je poměrně snadno proveditelný a mohl by se využívat při předcházení vzniku různých zdravotních problémů. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o účincích termálního preconditioningu na buňky i na celý organismus. Jsou zde popsány možnosti, jak tuto metodu efektivně provádět, společně s nastíněním molekulárního mechanismu, kterým se podílí na vy- volání cytoprotekce. Nakonec jsou zmíněny některé oblasti, kde by se termální preconditioning mohl využívat. Klíčová slova: termální preconditioning, hypertermie, cytoprotekce, HSP, ischemicko- reperfuzní poškození
|
|
|
Úloha antioxidačního systému v kardioprotektivních modelech
Galatík, František ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Benák, Daniel (oponent)
Ischemicko/reperfúzní poškození je hlavní příčinou úmrtí u pacientů trpících kardiovaskulárním onemocněním. Snahy o vyřešení tohoto problému vedly k objevu kardioprotektivních adaptací a následně k formulaci několika kardioprotektivních modelů. Jedním z jejich dílčích mechanismů je stimulace antioxidačního systému organismu jakožto obrany proti volným radikálům, vznikajícím během potenciálního I/R poškození. Úkolem této práce je shrnout dosavadní poznatky o úloze antioxidačního systému v kardioprotektivních modelech a jejich porovnání z tohoto hlediska. Klíčová slova: kardioprotektivní modely, antioxidační systém, srdce
|
|
|
Úloha demetylázy FTO a adipokinů v srdci: efekt chronické hypoxie
Benák, Daniel ; Hlaváčková, Markéta (vedoucí práce) ; Bardová, Kristina (oponent)
Adaptace na chronickou hypoxii zvyšuje toleranci srdce k ischemicko-reperfuznímu poškození. Tato adaptace je umožněna řadou fyziologických změn na buněčné úrovni. Jednou z nich je změna v buněčném energetickém metabolismu. Tento proces může být regulován proteinem FTO (z angl. fat mass and obesity associated), demetylázou epigeneticky regulující buněčnou syntézu proteinů. Srdeční metabolismus může být také modulován adipokiny leptinem a adiponektinem. Cílem tohoto projektu bylo proto studovat roli FTO a adipokinů v chronicky hypoxickém srdci. Dospělí samci potkanů kmene Sprague Dawley byli adaptováni na dva modely kontinuální normobarické hypoxie (CNH; 12 % O2 a 10 % O2; 3 týdny). CNH (10 % O2) redukovala u těchto zvířat rozsah infarktu myokardu o 20 %. CNH (12 % O2) nebyla kardioprotektivní. Hladina proteinu FTO byla měřena v tkáni levých (LV) a pravých (RV) komor, stejně jako v játrech a koncovém mozku hypoxických i normoxických zvířat. Za normoxie je hladina FTO v RV o 50 % vyšší než v LV. Ve vysoce metabolicky aktivních tkáních jater a koncového mozku jsou pak hladiny FTO vyšší dokonce 6krát a 11krát. CNH (12 % O2) vedla k signifikantnímu nárůstu hladiny proteinu FTO v srdci. Jednalo se o 21% nárůst v LV a 27% v RV. Hladiny v játrech a koncových mozcích nebyly CNH ovlivněny. Silnější CNH (10 % O2)...
|
|
|
Úloha pro- a protizánětlivých faktorů v adaptaci srdce na hypoxii
Benák, Daniel ; Hlaváčková, Markéta (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Hypoxie myokardu vyvolává v srdci řadu fyziologických změn na buněčné i molekulární úrovni, jejichž cílem je udržení homeostázy v podmínkách nedostatku kyslíku. Podstatnou úlohu v těchto adaptacích hrají také sekreční regulační proteiny zvané cytokiny. Rozdíly v koncentracích prozánětlivých a protizánětlivých cytokinů při hypoxických stavech myokardu mohou významně ovlivnit osud srdeční tkáně, přispět k jejímu poškození či protekci. Těchto poznatků se využívá v řadě experimentálních kardioprotektivních technik - adaptaci na chronickou hypoxii, ischemickém preconditioningu, postconditioningu a conditioningu na dálku - které hladiny cytokinů ovlivňují. Hlavními prozánětlivými cytokiny, jejichž koncentrace se mění během hypoxie, jsou TNF-α, IL-1 nebo cytokiny rodiny IL-6. Hlavním protizánětlivým cytokinem je potom IL-10. Tato práce má za cíl shrnout úlohy pro- a protizánětlivých cytokinů v adaptaci srdce na hypoxii a popsat jak jejich patologické, tak i protektivní působení na myokard.
|
host ::
RSS.