Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proměny života a vnímání politické moci v obci Sudoměřice mezi II. světovou válkou a návratem kapitalismu
Bek, Lukáš ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Práce na příkladu obyvatel jihomoravské převážně katolické obce Sudoměřice zkoumá vztah příslušníků neprivilegovaných vrstev k projevům politické moci v období od konce druhé světové války zhruba do roku 1990. Hlavním pramenem jsou rozhovory s 13 místními občany prováděné orálněhistorickou metodou. Důležitým zdrojem je rovněž místní kronika. Ukazuje se, že moc (panství, použijeme-li Weberův termín), jíž je po většinu zkoumaného období Komunistická strana Československa (KSČ), nabývá ve vzpomínkách řady odlišných podob. A to nejen v závislosti na období, ale také na jejich nositelích a dalších okolnostech. Například i někteří lidé, jejichž rodiny byly persekvovány v době stalinismu, zcela odlišně vzpomínají na místní funkcionáře KSČ v době 50. let a na jejich pokračovatele v 70. či 80. letech. Tématem je otázka víry, ale také třeba životní úrovně. Důraz je kladen na klíčové okamžiky "velkých" dějin, jako byly roky 1945, 1948, 1968 a 1989. Práce chce přispět mj. k diskusi o tom, jak se mohl komunistický režim tak dlouho udržet. Částečná odpověď je právě v onom rozmanitém vnímání moci a také v působení sil sociální koherence na úrovni vesnice - jak na místní nositele moci, tak na nestraníky. Sociální soudržnost a kolektivní paměť jsou rovněž předmětem zkoumání.
Proměny života a vnímání politické moci v obci Sudoměřice mezi II. světovou válkou a návratem kapitalismu
Bek, Lukáš ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Práce na příkladu obyvatel jihomoravské převážně katolické obce Sudoměřice zkoumá vztah příslušníků neprivilegovaných vrstev k projevům politické moci v období od konce druhé světové války zhruba do roku 1990. Hlavním pramenem jsou rozhovory s 13 místními občany prováděné orálněhistorickou metodou. Důležitým zdrojem je rovněž místní kronika. Ukazuje se, že moc (panství, použijeme-li Weberův termín), jíž je po většinu zkoumaného období Komunistická strana Československa (KSČ), nabývá ve vzpomínkách řady odlišných podob. A to nejen v závislosti na období, ale také na jejich nositelích a dalších okolnostech. Například i někteří lidé, jejichž rodiny byly persekvovány v době stalinismu, zcela odlišně vzpomínají na místní funkcionáře KSČ v době 50. let a na jejich pokračovatele v 70. či 80. letech. Tématem je otázka víry, ale také třeba životní úrovně. Důraz je kladen na klíčové okamžiky "velkých" dějin, jako byly roky 1945, 1948, 1968 a 1989. Práce chce přispět mj. k diskusi o tom, jak se mohl komunistický režim tak dlouho udržet. Částečná odpověď je právě v onom rozmanitém vnímání moci a také v působení sil sociální koherence na úrovni vesnice - jak na místní nositele moci, tak na nestraníky. Sociální soudržnost a kolektivní paměť jsou rovněž předmětem zkoumání.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.