|
|
Dopady politiky rozvoje venkova na regionální produkci, příjmy a zaměstnanost v kraji Vysočina
Bednaříková, Zuzana ; Jílková, Jiřina (vedoucí práce) ; Majerová, Věra (oponent) ; Bečvářová, Věra (oponent)
Tato disertační práce navazuje na rostoucí rozsah intervencí Evropské unie do venkovských oblastí. Hlavním cílem disertační práce je analyzovat a zhodnotit dopady opatření podporujících tvorbu pracovních míst v rámci Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 -- 2013 na regionální produkci, příjmy a zaměstnanost v kraji Vysočina. Konkrétně se jedná o opatření v rámci Osy 3 Pilíře 2 Společné zemědělské politiky EU podporující diverzifikaci činností nezemědělské povahy, mikropodnikání a rozvoj cestovního ruchu. Dílčím cílem je analýza koeficientů a multiplikátorů, která by měla identifikovat odvětví s největším potenciálem pro další rozvoj z hlediska produkce, příjmů a zaměstnanosti v kraji Vysočina. V rámci hlavního cíle jsou analyzovány tři varianty dopadů, které vznikají při změně konečné poptávky po produkci daného odvětví a mohou se měřit jako změny v produkci, příjmech nebo zaměstnanosti. U hlavního cíle práce jsou navíc formulovány dvě hypotézy, které jsou detailně analyzovány. Disertační práce je v jednotlivých kapitolách zaměřena na teoretická východiska rozvoje venkova, pojednává o aspektech realizace politiky rozvoje venkova, popisuje modely a empirické analýzy dopadů opatření podporujících ekonomický rozvoj venkova. Dále poskytuje charakteristiku případového regionu kraje Vysočina, nabízí popis metodiky a popis sestrojení regionální input-output tabulky a input-output modelu pro kraj Vysočina a nakonec obsahuje metodologický postup a aplikaci analýzy dopadu na kraj Vysočina. Pro dosažení hlavního cíle je využita Leontiefova strukturní input-output analýza (Leontief, 1966). Jako nástroj analýzy slouží regionální krátkodobý makroekonomický input-output model vytvořený na příkladu kraje Vysočina. Součástí analýzy je identifikace příčin velikosti zjištěných dopadů. K provedení analýzy dopadu autorka sestrojila regionální input-output tabulka pro kraj Vysočina. Regionalizace národní komoditní symetrické input-output tabulky (ČSÚ, 2010f) je provedena metodou GRIT (Jensen et al., 1979). Zvolená metoda je vhodná pro hodnocení krátkodobých dopadů politických opatření, přičemž zjištěné dopady lze přisuzovat výhradně sledovaných politickým opatřením. V úvahu byla brána všechna omezení typická pro input-output analýzu. Vědeckým přínosem disertační práce je vytvoření regionálního makroekonomického input-output modelu pro venkovský region kraj Vysočina na základě Leontiefovy strukturní input -- output analýzy a jeho použití ke zjištění dopadů realizace finančních prostředků ze sledovaných opatření na produkci, příjmy a zaměstnanost v kraji Vysočina. Dalším vědeckým přínosem je vytvoření regionální input-output tabulky pro kraj Vysočina jako zdroje dat pro input-output analýzu, neboť v České republice nejsou regionální input-output tabulky k dispozici.
|
|
|
Bank mergers
Bednáriková, Zuzana ; Zetek, Pavel (vedoucí práce)
Práce se zabývá fúzemi a akvizicemi v oblasti bankovního sektoru. První část charakterizuje pojmové vymezení fúzí a akvizic a zachycuje jejich vývoj a trendy v posledních desetiletích. V druhé části jsou uvedeny hlavní motivy vedoucí k realizaci bankovních fúzí ze strany vlastníků a manažerů bank. Třetí část popisuje průběh realizace bankovního projektu od výběru vhodných kandidátů až po samotnou realizaci fúze. Poslední část se zaměřuje na dopady fúzí na cílovou společnost a také sociální společnost.
|
|
| |
|
|
Komparace životních podmínek v krajích České republiky
Petrůj, Jan ; Nezdařilová, Eva (vedoucí práce) ; Bednaříková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na komparaci krajů České republiky, která je založená na objektivních životních podmínkách, majících vliv na kvalitu života. Analýza bere v úvahu podmínky, které v daném kraji objektivně existují a přitom mají schopnost pozitivně či negativně ovlivnit život jedince a tudíž i kvalitu života. Analýza používá kvantitativní ukazatele, které lze bez zásadních problémů porovnávat, a které jsou v České republice statisticky sledovány. Analýza se vyhýbala použití subjektivních a objektivně těžko zjistitelných kvalitativních ukazatelů. V prvních dvou kapitolách je uvedena teorie kvality života včetně jejího měření. Cílem diplomové práce bylo analyzovat data pomocí speciálně vytvořeného agregovaného hierarchického indexu ? Indexu životních podmínek - a zjištěné závěry porovnat s předpoklady a již existujícími vědeckými výsledky.
|
host ::
RSS.