|
| |
|
|
Obezita a fat shaming v médiích na příkladu Patricie Solaříkové a Super.cz
Bečvářová, Lucie ; Krobová, Tereza (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Adorace štíhlosti a kultu dokonalého těla je problémem už několik desítek let, masmédia a bulvární tisk k tomu velmi přispívají. V důsledku těchto jevů se v posledních letech stále více prosazují fenomény fat-shame a fat-glorification, které buď naprosto odsuzují obezitu a ponižují lidi s nadváhou, nebo obezitu adorují a postižené jedince vyzdvihují nad hubené. Práce si dává za cíl v teoretické části představit první z fenoménů, který odsuzuje obézní část populace bez ohledu na jejich zdravotní stav a jiné životní aspekty, které mohou vést k nezapříčiněnému nabírání váhy, a zmapovat přístup médií (zejména bulváru) v oblasti nadváhy. Praktická část pak analyzuje vybrané články z bulvárního serveru Super.cz, který v úvodu charakterizuje po obsahové stránce, cílové skupině a zaměření, a snaží se dohledat konkrétní příklady fat- shamingu na článcích týkajících se kolísající váhy herečky Patricie Solaříkové mezi lety 2013 až 2017. Solaříková je v praktické části představena, a kromě analýzy přístupu Super.cz v textech pojednávajících o její hmotnosti, se práce zabývá i četností vydávání článků o její váze a zároveň poměrem těchto článků k textům zabývajícím se jinými tématy ohledně osobnosti Solaříkové - její práci, soukromém životě a podobně. Na základě této analýzy se práce pokouší zhodnotit, zda a v...
|
|
| |
|
|
Kvalita ovzduší v Prachaticích v letech 1997 až 2007, využití problematiky ovzduší ve výuce
Bečvářová, Lucie ; Pavlasová, Lenka (oponent) ; Skýbová, Jana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou ovzduší z několika úhlů pohledu. Pomocí dat, která byla získána z Českého hydrometeorologického ústavu, z Programu Teplice, ze Statistických ročenek životního prostředí České republiky a z jiných odborných pramenů, byl analyzován vývoj některých znečišťujících látek v ovzduší města Prachatice v rozmezí let 1997 až 2007. Okrajově se zabývá i některými polutanty a jejich vlivy na zdraví člověka. Koncentrace znečišťujících látek mají spíše stagnující charakter s tendencí k mírnému nárůstu. V březnu roku 2009 bylo provedeno sociologické šetření pomocí standardizovaného rozhovoru, které zjišťovalo mínění obyvatel Prachatic o stavu ovzduší za posledních deset let v Prachaticích. Dotazovaní nepociťují negativní vliv ovzduší v Prachaticích na svoje zdraví. Domnívají se, že se stav ovzduší za posledních deset let v Prachaticích obecně zlepšil a nejvíce škodlivin, podle mínění respondentů, se v ovzduší Prachatic objevuje v zimních měsících. Jedním z cílů bylo porovnání statistických údajů o stavu znečištění ovzduší v Prachaticích s výsledky ze sociologického šetření v březnu 2009. Z porovnání vyplývá, že se mínění dotazovaných se statistickými údaji v některých bodech shodují (nejvíce znečištěné ovzduší bylo v zimních měsících), ale v některých bodech se rozchází (stav ovzduší...
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace mladších jedinců po cévní mozkové příhodě
BEČVÁŘOVÁ, Lucie
Název bakalářské práce je Koordinovaná rehabilitace u mladších jedinců po cévní mozkové příhodě. Cílem této práce bylo zjistit subjektivní vnímání potřeb jednotlivců, jež si tímto závažným onemocněním prošli. Teoretická část je rozdělena do dvou základních kapitol. První část obsahuje stručné informace o cévní mozkové příhodě. Anatomickofyziologický podklad, dělení a příznaky onemocnění. V druhé části je podrobněji rozebírána problematika koordinované rehabilitace a jejích složek. Pokusila jsem se definovat a popsat jednotlivé postupy a uvést odborníky kteří ji zajišťují. Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativní výzkumné strategie. Zvolenou technikou byl polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Výzkumným soubor tvořilo pět respondentů, čtyři muži a jedna žena. Kritériem pro jejich výběr bylo jednak prodělání cévní mozkové příhody a dále věk zúčastněných ( 45 - 55 let). Rozhovor byl veden podle scénáře otázek. Při jejich sestavování jsem se zaměřila na dvě oblasti. První zahrnovala informace o respondentovi, jeho onemocnění a léčbě ve smyslu koordinované rehabilitace. V druhé oblasti jsem se dotazovala na změny v životě po prodělání onemocnění. Celý rozhovor byl nahráván a následně doslovně přepsán. Jeden z respondentů si nahrávání nepřál, rozhovor byl tedy rovnou zapisován. Výsledky rozhovorů jsou prezentovány popisnou formou. Výzkumem jsem se pokusila odpovědět na otázku: "Jaké jsou potřeby lidí v různém časovém odstupu po prodělané cévní mozkové příhodě?" Všichni dotazovaní se vyjadřovali k potřebě soběstačnosti. V časném stádiu se jednalo hlavně o schopnost zvládnutí základních činností, jako například příjem potravy, kontrola vyměšování, vyjadřování se, pohyb. V další fázi léčby, jsou zvyšovány nároky na sebeobsluhu, schopnost porozumění, paměť, sociální interakci. Jedinci často procházeli intenzivní terapií. Po návratu do domácího prostředí je největším tématem potřeba seberealizace a aktivizace, smysluplné trávení volného času. Práce by měla poskytnout více informací k dané problematice.
|
host ::
RSS.