|
|
Vliv termínu desikace řepky ozimé (Brassica napus) na výnos a kvalitu semen
Rajtmajer, Stanislav ; Bečka, David (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Řepka olejka je ve světě třetí nejvýznamnější olejninou (druhou semennou). V České republice je nejpěstovanější a nejvýznamnější olejninou. Řepka ozimá dosahuje asi 90 % sklizňové plochy všech olejnin v ČR. Stále diskutovanou součástí agrotechniky řepky ozimé, je desikace porostů řepky. Jaký použít přípravek, jakou dávku, jaký termín zvolit, zda vůbec desikovat či nikoliv. Výsledky této diplomové práce by mohly přispět k částečnému objasnění této složité problematiky.
Cílem diplomové práce je sledovat vliv odlišného termínu desikace řepky ozimé
glyfosátem na výnos a kvalitu semen.
Maloparcelkové pokusy pro zkoumání vlivu termínu desikace řepky ozimé byly založeny v letech 2013/2014 a 2014/2015 na pozemcích pokusné stanice České zemědělské univerzity, Fakulty agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě.
V prvním pokusném roce 2013/2014 bylo založeno pět variant ve třech opakováních (včetně nedesikované kontroly). V roce 2014/2015 bylo založeno sedm variant ve čtyřech opakováních (včetně nedesikované kontroly). V prvním pokusném roce byl první termín desikace 16. 6. 2014, v druhém roce 8. 6. 2015. Následné termíny desikace byly s týdenním odstupem.
Odrůda řepky ozimé použitá pro pokusy byla hybridní odrůda Rohan. K desikaci byl použit přípravek Dominator s účinnou látkou glyphosate. Dávka 4 l/ha + 200 l H2O.
U všech vzorků obou pokusných let byl stanoven výnos, hmotnost tisíce semen a olejnatost. U desikovaných variant byly provedeny předsklizňové rozbory pro stanovení podílu sušiny v šešulích. Dále byla u všech sklizených vzorků provedena laboratorní zkouška klíčivosti semen (Stanovení energie klíčení) dle metodiky ISTA. Získané výsledky z pokusu klíčení byly statisticky vyhodnoceny metodou ANOVA analýzy variance. Rozdíly mezi průměrnými hodnotami byly hodnoceny Tukeyho testem, v počítačovém programu SAS na hladině významnosti p = 0,05.
Vliv termínu desikace řepky ozimé ovlivňuje kvalitu semen z pohledu hmotnosti tisíce semen i z pohledu olejnatosti. Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila HTS o 7 až 17 % a olejnatost o 2 až 4 % celkového průměru. Olejnatost je ze sledovaných znaků nejméně ovlivňována termínem desikace. Desikace v optimálním termínu (17 dnů před sklizní) zvýšila olejnatost o 1 až 6 %.
Vliv termínu desikace řepky ozimé také významně ovlivňuje výnos semen.
Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila výnos o 11 až 14 %. Nedesikovaná kontrola v obou letech dosáhla nejvyšších výnosů, zvýšení výnosu o 5 až 12 %. Desikace v optimálním termínu (17 dnů před sklizní) zvýšila výnos pokusů o 5 až 6 %.
Termín desikace řepky ozimé, také významně ovlivňuje vitalitu semen, kde velmi
snižuje energii klíčení v prvních klíčních dnech. Termín desikace však neovlivňuje celkovou klíčivost semen. Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila EK2 o 12 až 40 %, EK3 snížila o 4 až 24 %, EK4 o 3 až 4 % a prodloužila MGT o 7 až 15 %. V prvním pokusném roce byla nejvitálnější varianta nedesikovaná kontrola (EK2 = 50,4 %, EK3 = 91,3 %, EK4 = 97,9 %). V druhém pokusném roce byla nejvitálnější semena z optimálního termínu desikace,
(6. Termín, 17 dnů před sklizní) EK2 = 68,9 %, EK3 = 98,2 %, EK4 = 100 %. Vzorky semen z roku 2014/15 měly celkově vyšší vitalitu semen, než vzorky z roku 2013/14, tato celková horší vitalita je zřejmě dána rok starým, přeskladněným osivem.
Z výsledků dvouletého pokusu vyplývá, že termín desikace má vliv na kvalitu semen, výnos semen i na vitalitu semen. Předsklizňovými rozbory byl stanoven optimální podíl sušiny šešulí u desikovaných vzorků na hodnoty 40 až 50 %. Jako nejvhodnější technologie se jeví desikace v optimálním termínu (17 dní před sklizní) a agrotechnika bez desikování porostu. Jako nejméně vhodná technologie se jeví velmi časná desikace (46 až 30 dnů před sklizní).
První vědecká hypotéza: Předčasná desikace řepky snižuje výnos semen, olejnatost a HTS. Ano, tato hypotéza se potvrdila.
Druhá vědecká hypotéza: Desikace provedená ve správném termínu neovlivňuje
kvalitu semen (olejnatost a HTS). Ano, tato hypotéza se potvrdila.
|
|
|
Rozvoj kořenového systému řepky ozimé s ohledem na různé způsoby zpracování půdy
Němcová, Michaela ; Bečka, David (vedoucí práce) ; Krček, Vítězslav (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje kořenovému systému řepky ozimé s ohledem na různé způsoby zpracování půdy. Řeší, zda je pro řepku ozimou a její kořenový systém vhodnější zpracování půdy orbou nebo minimalizací. Tato problematika byla řešena jednoletým výzkumem. Srovnávaly se dílčí znaky z jednotlivých zpracování půd ze dvou období a to délka kořene, průměr kořenového krčku, délka nejdelšího listu, počet listů, hmotnost čerstvých a sušených kořenů. Výsledky byly u obou technologií velice dobré, ale zpracování půdy orbou bylo lepší ve více dílčích znacích. Závěrem této práce je, že zpracování půdy orbou má lepší vliv na rozvoj kořenového systému řepky ozimé a bylo by vhodné tento pokus opakovat pro dlouhodobější srovnání.
|
|
|
Porovnání výkonnosti vybraných odrůd řepky ozimé (Brassica napus)
Krouželová, Jana ; Bečka, David (vedoucí práce) ; Roman, Roman (oponent)
Řepka ozimá je nejvýznamnější olejninou pěstovanou v ČR. V posledních letech rapidně stoupaly osevní plochy řepky, což svědčí o jejím všestranném použití ve zpracovatelském průmyslu. Stejně tak nabývá na významu řepkový olej, který se využívá v potravinářském průmyslu.
K úspěšnému pěstování řepky patří správná pěstitelská technologie stejně tak, jako výběr vhodné odrůdy, který musí být přizpůsoben klimatickým podmínkám stanoviště. Každý rok je k dispozici více než 600 odrůd na základě společného katalogu EU, z toho se v praxi využívá přibližně 80 odrůd v klimatických podmínkách ČR. Vhodnost těchto odrůd a jejich výnosy jsou ověřovány v rámci zkoušení odrůd, které provádí ÚKZUZ a na základě kterého jsou odrůdy zařazeny do seznamu doporučených odrůd, který usnadňuje orientaci v nových odrůdách pěstitelům v ČR. Cílem této diplomové práce je porovnání výkonnosti vybraných odrůd řepky, které byly pěstovány v poloprovozních podmínkách v lokalitě Humburky v Královéhradeckém kraji. V rámci této diplomové práce byly porovnány výnosy vybraných odrůd, olejnatost a HTS. Byly stanoveny dvě hypotézy:
1) Hybridní odrůdy dosahují vyšší výšky rostlin a výnosu semen.
2) Olejnatost semen u liniových a hybridních odrůd je srovnatelná.
Dále byly sledovány znaky: výška rostlin, počet šešulí na terminálu, počet stopek na terminálu, počet primárních a sekundárních větví, výška plodného patra a jejich závislost na konečném výnosu.
Nejvyššího výnosu dosáhla hybridní odrůda Faktor KWS s výnosem 5,02 t/ha (119,2 % průměrného výnosu). Průměrné výnosy hybridních a liniových odrůd byly téměř shodné (4,16 t/ha - hybridní a 4,10 t/ha liniové). Největší rozdíl mezi hybridními a liniovými odrůdami byl pozorován ve výšce rostlin, kdy hybridní odrůdy dosahovaly průměrně o 10 cm více než liniové. Druhá hypotéza o shodné olejnatosti hybridních a liniových odrůd byla potvrzena. Sledované odrůdy dosáhlystejné průměrné olejnatosti 43,3 %.
|
|
|
Dědičné a nedědičné faktory ovlivňující kvalitu řepkového oleje
Zemanová, Kateřina ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Bečka, David (oponent)
Tato literární rešerše se dopodrobna zabývá kvalitou řepkového oleje v závislosti na dědičných a nedědičných faktorech. Spotřeba řepkového oleje každým rokem stoupá a kromě využití ve výživě lidí se zpracovává i v krmivářském průmyslu či jako biopalivo pro motorová vozidla. V řepkovém oleji má velké zastoupení zejména kyselina olejová. Dále se v něm nachází kyselina linolová a linolenová a nežádoucí kyselina eruková, jejíž množství je značně redukováno. Je podstatné zmínit i obsah glukosinolátů, jako antinutričních látek, které se spolu s kyselinou erukovou redukují a vzniká řepkový olej typu 00. Všechny tyto složky jsou v práci podrobně popsány. Obsah mastných kyselin v řepkovém oleji mohou ovlivňovat jak faktory genetické, tak faktory environmentální. Selekce hraje při šlechtění značnou roli. Vhodným výběrem správných genotypů spolu s vlivy vnějšího prostředí můžeme dosáhnout požadovaného cíle. Důležitou roli zde hraje i syntéza mastných kyselin, kde pomocí desaturačních enzymů řady fad, dochází k desaturaci kyseliny stearové na kyselinu olejovou, linolovou a linolenovou. Pomocí metody QTL je možné detekovat genové pozadí kvantitativních znaků. Hlavní geny zodpovídající za kvalitu řepkového oleje se nachází na chromosomech A, konkrétně A1, A3, A5 a A8, které jsou v práci zmíněny.
|
|
|
Reakce vybraných odrůd řepky ozimé (Brassica napus) na aplikaci fungicidů
Vojík, Jan ; Bečka, David (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Řepka ozimá je jedna z nejdůležitějších plodin na světě. V České republice je nejvýznamnější a zároveň nejpěstovanější olejninou. Řepka ozimá prošla za posledních 50 let výraznou změnou šlechtění. V současné době roste podíl hybridů na úkor linií (zásev 2016 v ČR 88% hybridů a jen 12% linií). Mezi odrůdami jsou i poměrně velké rozdíly z hlediska odolnosti vůči houbovým chorobám a nejen jim. Začínají se prodávat odrůdy, které v sobě mají gen polygenní výbavy proti pukání šešulí a jiné. Tlak z hlediska houbových chorob také roste z důvodu přibývání plochy s řepkou.
Pokusy byly založeny s řepkou ozimou ve vegetačním roce 2014/15 na čtyřech odrůdách a dvou stanovištích. Z odrůd jsme zkoušeli tyto hybridy: Arsenal (Limagrain), DK Exstorm (Monsanto), Jumper (Bayer), SY Cassidy (Syngenta). Pokusnými lokalitami byly: na okresu Jičín podnik AGRO Slatiny a.s., a na okresu Kolín podnik ZD Křečhoř a.s.. Na každé pokusné lokalitě byly založeny u všech odrůd dvě pěstitelké varianty: 1) bez aplikace fungicidů a 2) s aplikací fungicidů. Na lokalitě Slatiny byly aplikovány celkem 3 fungicidy (Toprex, Paroli, Propulse) na lokalitě Křečhoř také celkem 3 fungicidy (Toprex, Magnello, Amistar XTRA).
Cílem bakalářské práce bylo sledovat růstové, výnosové a kvalitativní ukazatele vybraných odrůd včetně sledování výskytu houbových chorob a jejich vliv na výnos včetně olejnatosti. Sledovali jsme napadení těmito chorobami Phoma lingam, Sclerotinia sclerotiorum, Verticilium dahlie a napadení Botrytis cinerea.
Hybrid DK Exstorm (195cm) byl na obou lokalitách nejvyšší, za ním následoval hybrid Arsenal (193,5cm). Z hlediska počtu větví byl nejlépe hodnocený hybrid Arsenal, naopak nejmenší počet větví měl hybrid SY Cassidy. Tam kde byly aplikovány fungicidy, tak počet šešulí vzrostl na m2 v průměru o 6% na obou lokalitách. Průměrný výnos byl nepatrně vyšší na lokalitě Křečhoř, jak v ošetřené variantě fungicidem 70 kg, tak na neošetřené variantě fungicidem 50kg. Na obou pokusných lokalitách byl však velmi zřetelný rozdíl ve výnosu mezi neošetřenou a fungicidy ošetřenou variantou. Navýšení výnosu v průměru činilo 5,4% (tj 200kg/ha). Na fungicidní ošetření výnosově nejlépe reagovaly odrůdy DK Exstorm (Monsanto) a Jumper (Bayer). Aplikace fungicidů měla vliv i na výšku porostu počet větví na m2 a šešulí na m2.
Z výsledků bakalářské práce vyplývají tyto závěry:
- Aplikace fungicidů v průměru zvýšila výnos o 5,4% (tj. o 200 t/ha) a zlepšila zdravotní stav porostu.
- Na fungicidní ošetření výnosově nejlépe reagovaly odrůdy DK Exstorm a Jumper.
- Nejvýnosnější odrůdou na obou lokalitách se stal hybrid Arsenal (4,37 t/ha) následovaný hybridem Jumper (4,27 t/ha).
- Odrůdové doporučení pro lokalitu Křečhoř je hybrid Arsenal pro lokalitu Slatiny taktéž hybrid Arsenal.
|
host ::
RSS.