|
|
Stigmatizace osob s duševním onemocněním v pracovním životě
Poláková, Lucie ; Vojtko, Tibor (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
4 Abstrakt Bakalářská práce se věnuje problematice stigmatizace osob s duševním onemocněním v pracovním životě. Cílem této práce je identifikace příčin, projevů, důsledků a možností redukce stigmatizace osob s duševním onemocněním při hledání práce, při nástupu do zaměstnání, v průběhu pracovní kariéry i během jejího ukončení. Součástí je nejen popis současné situace osob s duševním onemocněním na českém pracovním trhu, ale také nástin historického vývoje zaměstnávání osob s duševním onemocněním. Práce se věnuje také základním specifikům pracovního procesu a nabídne podrobnější přiblížení procesu stigmatizace a sebestigmatizace. Cílem kvalitativního empirického šetření je prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů zjistit, jaké faktory a situace shledávali jedinci s přímou zkušeností s duševním onemocněním jako stigmatizující v pracovním životě. Jedná se o skupinu 6 respondentů, kterým byla v minulosti diagnostikována nějaká duševní porucha dle MKN 10. Většina respondentů je současnými či bývalými klienty neziskové organizace Fokus Praha, z.ú. Klíčová slova: duševní onemocnění, práce, pracovní život, stigmatizace, sebestigmatizace, redukce stigmatu
|
|
|
Osobní pohoda a osobnostní rysy seniorů navštěvujících univerzitu třetího věku
Řečinská, Denisa ; Baumgartner, František (vedoucí práce) ; Šerák, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem osobní pohody a osobnostními rysy seniorů, kteří navštěvují univerzitu třetího věku (U3V). Práce je psána ve spojitosti s faktory, které mohou v kontextu vzdělávání seniorů na U3V hrát významnou roli. Cílem práce je analýza vztahu osobní pohody s osobnostními rysy. Dále jsou v práci sledovány také jiné faktory, které s oběma klíčovými proměnnými mohou souviset. Mezi tyto vybrané faktory patří délka participace na vzdělávacích aktivitách a základní demografické údaje, kterými jsou pohlaví, věk a vzdělání. Práce se nejdříve věnuje stěžejním pojmům jako senior a univerzita třetího věku. Je v ní také nastíněno, co může být pro seniory navštěvující univerzitu třetího věku charakteristické, a to například z hlediska důvodu jejich zájmu o studium na U3V nebo míry zastoupení jejich osobnostních rysů. Poté práce představuje koncept osobnostních rysů pětifaktorového modelu osobnosti a osobní pohody. Důraz je kladen i na dosud zjištěné souvislosti mezi těmito dvěma oblastmi. Nedílnou součástí práce je také empirické šetření, které je provedeno prostřednictvím dotazníků a soustředí se konkrétně na koncept psychologické pohody. Výzkumný soubor je tvořen seniory ve věku 65+, kteří se vzdělávají na vybraných univerzitách třetího věku v Praze. Záměrem tohoto šetření je zjistit,...
|
|
|
Vzdělávací potřeby učitelů prvního stupně základních škol
Strobachová, Anna-Marie ; Běhounková, Olga (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Cílem bakalářské práce je specifikovat vzdělávací potřeby učitelů prvního stupně základních škol. Nejprve bude představena učitelská profese s orientací na učitele základních škol dle NSP a jejich profesní kompetence. Charakterizována bude profese učitele prvního stupně základních škol. Následně bude představena oblast dalšího profesního vzdělávání učitelů prvního stupně základních škol, jeho legislativní ukotvení, obsah, cíle a podoby. Pozornost bude věnována procesu analýzy vzdělávacích potřeb učitelů prvního stupně základních škol. Cílem kvalitativního šetření je zjistit, zda a do jaké míry pokrývají možnosti dalšího profesního vzdělávání vzdělávací potřeby učitelů prvního stupně základních škol. Šetření je realizováno formou polostrukturovaných rozhovorů se 13 učiteli prvního stupně působících na třech pražských základních školách. Klíčová slova (česky): učitelé prvního stupně základních škol, další profesní vzdělávání, vzdělávací potřeby, kompetence učitelů, profesní rozvoj učitelů, analýza vzdělávacích potřeb
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření u učitelů základních škol
Čapková, Johana ; Běhounková, Olga (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Cílem práce je identifikovat možnosti prevence syndromu vyhoření u učitelů základních škol. Nejprve je vymezen syndrom vyhoření, jeho příčiny, stádia, projevy a důsledky. Poté je charakterizován syndrom vyhoření u učitelů základních škol. Postihnuta je profese učitele a nejčastější stresory a rizikové faktory, které tuto profesi ve vztahu k syndromu vyhoření ovlivňují. Pozornost je věnována problematice prevence syndromu vyhoření u učitelů základních škol, a to z hlediska technik prevence a preventivních vzdělávacích programů. Součástí práce je kvantitativní empirické šetření, jehož cílem je zjistit osobní zkušenost učitelů základních škol s technikami prevence a vzdělávacími programy zaměřenými na prevenci syndromu vyhoření. Respondenty šetření jsou učitelé pěti základních škol ve Středočeském kraji. Velikost vzorku je sto dvacet šest respondentů.
|
|
|
Vliv koučování na self-efficacy klienta
Tošovská, Anežka ; Gruber, Jan (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
4 Abstrakt Cílem bakalářské práce je analyzovat a objasnit, jak koučování pozitivně ovlivňuje self-efficacy klienta. Self-efficacy neboli vnímaná osobní účinnost je soubor přesvědčení o vlastních potřebných schopnostech k dosažení vytyčeného cíle. Práce pojednává o koučování, jeho vymezení vůči jiným profesím, o principech koučování, roli a kompetencích kouče. Speciální prostor je věnován různým koučovacím technikám. Dále práce rozvíjí téma self-efficacy, jeho zařazení do dílčích složek sebepojetí a dává self-efficacy do souvislosti s dalšími psychologickými koncepty. Posléze se práce věnuje prezentaci výzkumů, které objasňují, jak koučování pozitivně ovlivňuje self-efficacy klienta. Cílem kvalitativního empirického šetření je na základě subjektivní reflexe koučů objasnit, jaké faktory individuálního koučování zvyšují klientovo self-efficacy. Výsledky šetření objasňují, že hlavní cestou pro zvyšování klientovy self-efficacy jsou koučovací techniky a jejich vhodné kombinování. Klíčová slova: koučink, kouč, stanovení cílů, self-efficacy, zdroje self-efficacy
|
|
|
Zaměstnanecká angažovanost ve vztahu k vybraným formám práce
Kubátová, Jitka ; Gruber, Jan (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje především pracovní angažovanosti a jejímu možnému vztahu s prací z domova, případně s hybridním pracovním režimem. Nejprve se v práci podrobněji věnuji pojmu pracovní angažovanost, popisuji zde tři hlavní teoretická pojetí dle autorů Kahna, Maslachové a Leitnera a Schaufeliho s Bakkerem. Následně přibližuji způsoby měření pracovní angažovanosti, dále její důsledky pro pracovní organizace i samotné pracovníky. Na závěr kapitoly popisuji možnosti ovlivnění míry pracovní angažovanosti a vliv osobnostních faktorů. Poté se věnuji práci z domova, opět jejímu teoretickému vymezení a vývoji v minulosti i současnému stavu. Dále je v práci přiblížena současná právní úprava práce z domova České republice. Věnuji pozornost také výhodám i nevýhodám, které práce z domova přináší samotným pracovníkům i jejich pracovním organizacím, zmiňuji i odlišnosti vedení pracovníků z domova. Shrnuji také dosavadní poznatky týkající se pracovní angažovanosti a práce z domova či specifika populace pracovníků v IT oblasti. Následuje empirické šetření, které mělo za cíl ověřit, zda se liší pracovní angažovanost u pracovníků, kteří mají odlišný pracovní režim (práce z kanceláře, práce z domova, hybridní režim). Kapitola obsahuje popis průběhu empirického šetření, použitý dotazník a výsledky...
|
|
|
Emoční inteligence u osob s heterosexuální a ne-heterosexuální orientací v kontextu genderové identity
Jelínek, Jakub ; Blatný, Marek (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent) ; Stuchlíková, Iva (oponent)
Jádrovým tématem disertační práce je emoční inteligence, která bývá konceptualizována vícero teoretickými modely, z nichž ty nejznámější jsou v teoretické části práce postupně představovány. Pojednáno je rovněž o hlavních rozdílech mezi takzvanou schopnostní a rysovou emoční inteligencí, které reprezentují dva diferencované přístupy k měření konstruktu. Práce předkládá rovněž informace o několika v současnosti nejznámějších konkrétních nástrojích využívaných pro měření emoční inteligence. Široce jsou rozebírány meziskupinové rozdíly v úrovni emoční inteligence, které byly zjištěny dosavadním základním výzkumem. Vlastní výzkumný problém řešený v empirické části je zaměřen na porovnání úrovně schopnostní i rysové emoční inteligence mezi skupinou heterosexuálních a ne-heterosexuálních osob a na otázku, zdali mezi těmito skupinami existují statisticky významné rozdíly. Obdobná komparace je provedena také pro emoční regulaci jakožto hierarchicky nejvyšší úroveň konstruktu emoční inteligence. Nadto je v rámci dvou separátních studií výzkumu cíleno na replikaci slabého vztahu schopnostní a rysové emoční inteligence, a dále také vztahu schopnostní emoční inteligence s kognitivním intelektem a na souvztažnost rysové emoční inteligence s osobnostními rysy. Dílčím cílem byla též replikace dřívějším výzkumem...
|
|
|
Možnosti realizace občanského vzdělávání v pražských sokolských jednotách
Machovičová, Magdalena ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Cílem diplomové práce bude analyzovat občanské vzdělávání dospělých v pražských sokolských jednotách ve vztahu k Modelu kompetencí pro demokratickou kulturu. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se věnuje charakteristice občanství, konceptu aktivního občanství a občanské společnosti, včetně organizací občanské společnosti. Následující kapitola rozpracovává obecnou charakteristiku občanského vzdělávání, dále jeho konceptualizaci v evropských následně i v národních dokumentech a historický vývoj této oblasti v České republice od konce 19. století do současnosti. Třetí kapitola je zaměřena na charakteristiku klíčových kompetencí a kompetenční modely využitelné ve sféře dalšího vzdělávání. Tato část věnovaná komparaci dvou kompetenčních modelů následně vede ke specifikování Modelu pro demokratickou kulturu, který je východiskem pro empirické šetření této práce. Čtvrtá kapitola se týká vzdělavatelství v kontextu historického vývoje sokolského hnutí. Součástí kapitoly je také charakteristika aktuálního fungování Vzdělavatelského odboru České obce sokolské. Pátá kapitola práce se zabývá charakterizováním vzdělavatelských aktivit ve vztahu k tématu, cíli a obsahové korespondenci s Modelem kompetencí pro demokratickou kulturu. Poslední kapitola se věnuje empirickému šetření, jehož cílem je...
|
|
|
Motivace učitelů základních škol k dalšímu vzdělávání v oblasti využívání ICT
Chvojanová, Dominika ; Gruber, Jan (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza motivace učitelů základních škol k dalšímu vzdělávání v oblasti využívání ICT. Práce se věnuje vymezení a základním charakteristikám profese učitele základní školy. Dále se zabývá možnostmi a podobou vzdělávání učitelů základních škol v oblasti ICT a jeho specifiky. Pozornost je věnovaná účasti učitelů základních škol na vzdělávacích aktivitách. Nedílnou součástí práce je kapitola zabývající se motivací a bariérami učitelů základních škol účasti na dalším vzdělávání v oblasti využívání ICT. Součástí diplomové práce je kvalitativní empirické šetření. Jeho cílem je identifikace motivů a bariér účasti učitelů druhého stupně základních škol na dalším vzdělávání v oblasti ICT. Záměrem šetření je prozkoumat fenomén motivace na základních školách ve vybraných menších městech v 5 vybraných krajích České republiky. Výsledky provedeného šetření naznačují, že problematika motivace učitelů druhého stupně základních škol v oblasti ICT vyžaduje větší pozornost výzkumných šetření. Klíčová slova: motivace, učitelé, druhý stupeň základní školy, další vzdělávání, digitální technologie
|
|
|
Podpora duševního zdraví na pracovišti
Chladová, Nicole ; Gruber, Jan (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem podpory duševního zdraví na pracovišti. Cílem diplomové práce je analyzovat vliv intervencí na podporu duševního zdraví na pracovišti na duševní zdraví zaměstnanců. V práci je věnována pozornost konceptu duševního zdraví a následně je vymezen koncept podpory duševního zdraví na pracovišti. Práce se také zabývá konkrétními programy a intervencemi, které je možno na pracovišti uplatnit za účelem podpory duševního zdraví. Součástí práce je kvantitativní empirické šetření, jehož cílem bude zjistit, jaký vliv má uplatnění intervencí na podporu duševního zdraví na vnímanou úroveň duševního zdraví u zaměstnanců. Výsledky empirického šetření poukazují na to, že uplatnění intervencí na podporu duševního zdraví má vliv na vnímanou úroveň duševního zdraví u zaměstnanců. Klíčová slova: intervence na podporu duševního zdraví, program na podporu duševního zdraví, podpora duševního zdraví, pozitivní duševní zdraví, duševní pohoda, duševní zdraví zaměstnanců
|
host ::
RSS.