|
|
Contributions to the taxonomy, biogeography, ecology and pathogens of parasites (Diptera, Acari) of Old World bats
Ševčík, Martin ; Benda, Petr (vedoucí práce) ; Stanko, Michal (oponent) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
Disertační práce předkládá soubor příspevků řešících některé faunistické, biogeografické, taxonomické a fylogenetické problémy vybraných skupin parasitů netopýrů společně s průzkumem potenciálních pathogenů u některých zástupců těchto parasitů vázaných na netopýry Starého světa. V první části práce je zpracovaná taxonomie prostigmátních roztočů - sametek (Trombiculidae) - z nálezů z Eurasie a Afriky. Výsledkem detailního morfologického a morfometrického studia je popis pěti nových taxonů, patřících ke čtyřem rodům: Chiroptella, Grandjeana, Rudnicula a Trombicula. Výsledky zároveň revidují diferenciaci ve skupině Trombicula sensu stricto, sumarizují nálezy druhů jednotlivých rodů a korigují zařazení původně popsaných druhů v rámci jednotlivých rodů, s finálním výstupem vytvoření klíčů uvedených rodů. K této části je přiložený první náčrt výsledků studia vztahů sametek a netopýrů, představující popis specifických vazeb jednotlivých taxonů obou skupin. Doplňkově jsou zařazeny studie představující nové nálezy a morfometrické vyšetření larev sametek z netopýrů Indonesie a rovněž morfometrické údaje a morfologické porovnání mesostigmátních roztočů (Spinturnicidae) s popisem nymfálních stadií skupiny Spinturnix myoti z východní a jihovýchodní Evropy. Druhá část práce koriguje starší publikované údaje a...
|
|
|
Změny areálu rozšíření a ekologie netopýrů v reakci na změny klimatu
Pavlíková, Barbara ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
Klimatické změny v posledních desetiletích určitým způsobem letouny ovlivňují. Změny průměrných teplot mají vliv na jejich morfologii, fenologii, diverzitu a rozšíření. Změny v biotopech způsobené antropogenní činností, mají vliv na ztrátu úkrytů a konektivitu stanovišť. Empirická data nám ukazují, že se areály rozšíření u řady druhů netopýrů postupně posouvají do vyšších zeměpisných šířek nebo nadmořských výšek. Matematické modely predikují, že se druhová bohatost netopýrů po celém světě sníží, některé druhy posunou své areály a některé svůj areál zmenší či dokonce vyhynou. Klíčová slova: chiroptera, letouni, posun areálu, bioindikátory, klimatická změna
|
|
|
Bioakustický obraz netopýřího společenstva: sezonní dynamika netopýrů v Krugerově NP, JAR.
Staňková, Markéta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
Echolokační schopnosti netopýrů a specifita jejich hlasů umožňuje sledování struktury a proměny jejich společenstev na dálku bez nutnosti kontaktní manipulace s jedinci. Prostřednictvím celonočních akustických záznamů lze získat standardizované informace o struktuře loveckých společenstev a v následných analýzách hodnotit efekt různých faktorů, které ji ovlivňují. Multidisciplinární projekt MOSAIK (Monitoring Savanna Biodiversity in Kruger NP) mapující vzory variací v savanových komunitách pod různými prostorovými a časovými vlivy zahrnuje netopýry jako jednu z modelových skupin. Ve standardizovaných monitorovacích bodech projektu (pokrývajících 20 odlišných oblastí, z nichž každá obsahuje triplet bodů lišících se přístupem k vodní ploše: trvalá, sezonní a kontrolní stanoviště bez zdroje vody), byl v průběhu dvou sezon snímán celonoční akustický záznam netopýrů (pomocí rekordérů Song Meter SM4BAT). Všechny záznamy byly analyzovány pomocí softwaru Kaleidoscope Pro s alternativní aplikací klastrové identifikace využívající vstupní databázi vyvinutou Weier et al. 2018 a Taylor et al. 2020 a následně manuálně překontrolovány. Bylo provedeno několik porovnání mezi body, oblastmi i mezi sezonami, v potaz byly brány i vegetační a potravní nabídka bodů či vzdálenost od campů. Dohromady jsme analyzovali 94...
|
|
|
Potravní ekologie netopýra velkého (Myotis myotis)
Bendová, Barbora ; Andreas, Michal (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
V roce 2012 byla sledována potravní ekologie u tří samců netopýra velkého (Myotis myotis), obývajících individuální úkryty uvnitř silničního mostu u Bernartic, a nejbližší mateřské kolonie téhož druhu v obci Senožaty (okres Pelhřimov). V období dubna do září bylo v Senožatech provedeno 14 sběrů, v intervalech přibližně 14 dnů, v podobných intervalech bylo v mostu u Bernartic u každého samce provedeno 8 sběrů v období od května do září. Z každého sběru bylo následně pomocí tradiční metody preparace trusu analyzováno 20 vzorků (pelet) a celkově bylo od všech netopýrů analyzováno 760 vzorků, z toho 280 od mateřské kolonie a 480 od samců. Na základě analýzy bylo zjištěno složení potravy jednotlivých netopýrů a kolonie, kde byl sledován celkový charakter potravní niky netopýra velkého, sezónní dynamika v potravě, mezipohlavní rozdíly a individuální rozdíly mezi samci. Netopýr velký se ukázal z pohledu strategie lovu jako pozemní sběrač, v jehož potravě dominovali větší Coleoptera, z nichž zcela převažující složkou byli velcí, nelétaví, převážně lesní Carabidae, doplnění středními a menšími druhy této čeledi. Z ostatních kategorií se pak významněji objevily složky Tipulidae, Geotrupidae, Orthoptera (Tettigoniidae), Araneida a dravé larvy Coleoptera (patrně též Carabidae). Celkem bylo v potravě detekováno...
|
|
|
Ostrovní evoluce netopýrů
Holá, Barbora ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
Skupina Chiroptera je jediný savčí řád, schopný aktivního letu. Tato klíčová adaptace propůjčuje této skupině velké disperzní schopnosti a často jsou to jediní kolonizátoři ostrovů ve větších vzdálenostech od pevniny. Více než polovina druhů netopýrů osidluje ostrovy a téměř čtvrtina je ostrovními endemity. Osidlují ostrovy celého světa, chybí pouze na velmi malých, velmi izolovaných nebo nehostinných ostrovech. Fenomény ostrovní biogeografie mají neobyčejný význam v celé řadě aspektů evolučních i ekologických disciplín. Díky relativní jednoduchosti a ochuzenosti ostrovních biot zde mohou být lépe pozorovány vyvstávající interakce mezi populacemi na ostrovech přítomných. Mohou zde přežívat i druhy, které by mohly v kontextu kompetice na pevnině podlehnout extinkci. Bohatství ostrovní bioty podléhá dvěma proti sobě jdoucím silám, kolonizaci a vymírání, přičemž dynamická rovnováha nastává v okamžiku, kdy se pravděpodobnost kolonizace a extinkce vyrovnají, to znamená, že počet druhů je neměnný, ale druhové složení se měnit může. Izolace, fragmentovaná distribuce a malé velikosti ostrovních populací mohou vést jak ke speciaci, tak k redukci genetické diverzity, ztrátě adaptivních schopností a extinkci. Míra izolace a velikost ostrova korelují s druhovou bohatostí na nich. Ta bývá také ovlivňována...
|
|
|
Sociální chování a akustická komunikace u netopýra velkého (Myotis myotis)
Porteš, Michal ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
V rámci řádu letounů (Chiroptera) existuje velká variabilita v potravních, úkrytových i sociálních strategiích. Netopýr velký (Myotis myotis, Borkhausen 1797) je modelovým druhem netopýrů v rámci Evropy a jeho sezónní organizace odpovídá cyklu mírného pásma s velkými mateřskými koloniemi a solitérním životem samců. Přestože se jedná o modelový druh, většina prací je věnována různým aspektům biologie mateřských kolonií a biologie samců je málo známá. Nedávné nálezy samčích agregací v silničních mostech tak umožňují studovat sociální chování a akustickou komunikaci samců na individuální úrovni a porovnávat je s dosavadními znalostmi. Zatímco most v Bernarticích byl osídlen seskupením samců, ve Voznici byla zjištěna i mateřská kolonie. Formování harému probíhalo od srpna do října. Pattern osídlení úkrytů samců se lišil a samci s nejvyšší úrovní sezónní obsazenosti úkrytu měli největší přítomnost samice v úkrytu. Vokalizační aktivita samců narůstala v srpnu a nejvyššími hodnotami v září. Nejvyšší vokalizační aktivitu měli samci sídlící v blízkosti vletového otvoru. Sociální signál M. myotis je tvořen 4 základními motivy, jež samci kombinují a je typicky emitován jako reakci na prolétávajícího jedince. Na základě akustické analýzy lze rozlišit interindivuální rozdíly v parametrech signálů. Získané...
|
|
|
Genealogická struktura a reprodukční chování modelové populace Pipistrellus nathusii (Mammalia: Chiroptera)
Zieglerová, Anna ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
55 5. SOUHRN Předložená práce shrnuje výsledky studie aplikace molekulárních technik v analýze sociální biologie a genealogické struktury netopýrů. Předmětem výzkumu byla populace netopýra parkového, Pipistrellus nathusii, v modelovém území Ruda v CHKO Třeboňsko, kde podrobný výzkum biologie tohoto druhu probíhá již od roku 1996. Na rozdíl od jiných druhů, u nichž byly aplikovány podobné výzkumné metody, jde o formu, jejíž roční životní cyklus a areálová distribuce jsou charakterizovány celopopulačními sezónními dálkovými migracemi. Struktura sociální organizace a párovacích systémů u druhů s podobnými charakteristikami nejsou obecně známy. Předmětem analýzy bylo celkem 304 jedinců, zahrnujících 45 rezidentních samců, 98 dospělých samic a 161 mláďat odchycených ve 3 letních kolonií ve dvou následujících sezonách. Z 15 ověřovaných mikrosatelitových markerů, byly pro rutinní použití vybrány 4, které vykazují standardně vysokou úroveň alelické proměnlivosti (24 - 85). Bylo ověřeno, že zvolená analýza mikrosatelitů umožňuje vysoce spolehlivou individuální identifikaci a identifikaci příbuzenských vztahů. Distribuce doložených paternit dokládá opakovaný reprodukční efekt některých samců a zvýšený podíl při reprodukci u samců z úkrytů v blízkosti mateřských kolonií. Nápadné rozdíly v zachytitelnosti maternitních...
|
host ::
RSS.