|
| |
|
|
Zlomeniny trochanterického masivu - klinické, anatomické a biomechanické aspekty, možnosti terapie, komplikace
Bartoška, Radek ; Báča, Václav (vedoucí práce) ; Čapek, Lukáš (oponent) ; Pilný, Jaroslav (oponent)
Souhrn Zlomeniny horního konce stehenní kosti jsou problematikou starší populace. Incidence v České republice patří k celosvětově nejvyšším. Do této skupiny patří pertrochanterické zlomeniny. Jedním ze způsobů ošetření je nitrodřeňový hřeb. Mezi výhody hřebu patří dosednutí proximálního fragmentu k diafýze stehenní kosti, a tím zlepšení kontaktu mezi fragmenty. Každá operace má svá rizika a komplikace. Proto jsme se rozhodli zhodnotit soubor pacientů s pertrochanterickou zlomeninou ošetřených v letech 2009-2011 hřebem PFN Medin. Analyzovat, zda k dosednutí dochází a čím je ovlivněno. Sledován byl výskyt komplikací. Celkem bylo do souboru zařazeno 304 pacientů. Zjistili jsme, že k dosednutí došlo v195 případech (67,1%). Typ zlomeniny dosednutí neovlivnil. Nebyl nalezen signifikantní rozdíl v dosednutí v závislosti na délce ani umístění šroubů v krčku a hlavici. Z komplikací jsme zaznamenali 3 medializace diafýzy (0,9 %), 6 varizací (1,9 %), 4 nekrózy hlavice (1,3 %), 13 případů resorpce krčku či nekrózy krčku (4,3 %), 10 periimplantačních zlomenin (3,2 %), 4 Z-efekty (1,3 %) a 3 cut-out fenomény (1,0 %). V biomechanické části jsme metodou konečných prvků vytvořili model stabilní a nestabilní zlomeniny. Analýzy zaměřené na umístění nosných šroubů v proximálním fragmentu ukázaly, že u stabilních zlomenin je...
|
|
| |
|
|
Zlomeniny trochanterického masivu - klinické, anatomické a biomechanické aspekty, možnosti terapie, komplikace
Bartoška, Radek ; Báča, Václav (vedoucí práce) ; Čapek, Lukáš (oponent) ; Pilný, Jaroslav (oponent)
Souhrn Zlomeniny horního konce stehenní kosti jsou problematikou starší populace. Incidence v České republice patří k celosvětově nejvyšším. Do této skupiny patří pertrochanterické zlomeniny. Jedním ze způsobů ošetření je nitrodřeňový hřeb. Mezi výhody hřebu patří dosednutí proximálního fragmentu k diafýze stehenní kosti, a tím zlepšení kontaktu mezi fragmenty. Každá operace má svá rizika a komplikace. Proto jsme se rozhodli zhodnotit soubor pacientů s pertrochanterickou zlomeninou ošetřených v letech 2009-2011 hřebem PFN Medin. Analyzovat, zda k dosednutí dochází a čím je ovlivněno. Sledován byl výskyt komplikací. Celkem bylo do souboru zařazeno 304 pacientů. Zjistili jsme, že k dosednutí došlo v195 případech (67,1%). Typ zlomeniny dosednutí neovlivnil. Nebyl nalezen signifikantní rozdíl v dosednutí v závislosti na délce ani umístění šroubů v krčku a hlavici. Z komplikací jsme zaznamenali 3 medializace diafýzy (0,9 %), 6 varizací (1,9 %), 4 nekrózy hlavice (1,3 %), 13 případů resorpce krčku či nekrózy krčku (4,3 %), 10 periimplantačních zlomenin (3,2 %), 4 Z-efekty (1,3 %) a 3 cut-out fenomény (1,0 %). V biomechanické části jsme metodou konečných prvků vytvořili model stabilní a nestabilní zlomeniny. Analýzy zaměřené na umístění nosných šroubů v proximálním fragmentu ukázaly, že u stabilních zlomenin je...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s totální endoprotézou kyčelního kloubu na operačním sále
Kocmanová, Helena ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Bartoška, Radek (oponent)
Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Ošetřovatelská péče o pacienta s totální endoprotézou kyčelního kloubu na operačním sále. V klinické části se zabývám objektivním vyšetřením pacienta, lékařskou diagnostikou, patofyziologickým a klinickým obrazem artrózy kyčelního kloubu - coxartrózy, základními vyšetřovacími metodami vedoucími k lékařské diagnóze a použitým operačním postupem při terapii pacienta. Ve speciální ošetřovatelské části své práce používám metodu ošetřovatelského procesu. Informace o pacientovi jsem získala při edukačním pohovoru v předoperační den, ze zdravotnické dokumentace a konzultací s ošetřujícími lékaři. Během edukačního pohovoru v předoperační den jsem zpracovala ošetřovatelskou anamnézu podle koncepčního modelu Marjory Gordonové. Vlastním pozorováním v operační den jsem stanovila aktuální a potenciální ošetřovatelské diagnózy. Pro řešení jednotlivých problémů jsem sestavila plán ošetřovatelské péče. Ve své práci dále popisuji jeho realizaci a zabývám se i hodnocením výsledků ošetřovatelské péče. Součástí ošetřovatelské části je také kapitola věnovaná rehabilitaci pacienta. V závěru práce se věnuji prognóze onemocnění uvedeného pacienta a závěrečnému hodnocení. Práci uzavírá seznam informačních zdrojů a literatury s přílohami.
|
host ::
RSS.