|
|
Změny na magnetické rezonanci mozku u Alzheimerovy nemoci
Šilhán, David ; Bartoš, Aleš (vedoucí práce) ; Dušek, Petr (oponent) ; Krajčovičová, Lenka (oponent)
Změny na magnetické rezonanci mozku u Alzheimerovy nemoci Úvod MR mozku je hlavní pomocnou vyšetřovací metodou v diagnostice Alzheimerovy nemoci (AN). U AN s pozdním začátkem bývá typická mediotemporální atrofie. U vzácnější AN s časným začátkem může být atrofie mozku odlišná. Dosavadní vizuální škály pro hodnocení mozkové atrofie u AN mohou být pro běžnou klinickou praxi příliš komplikované. Cíl Hlavním cílem bylo vytvořit nové, jednoduché a spolehlivé vizuální škály pro hodnocení mediotemporální a parietální atrofie na MR mozku, které budou vhodné pro diagnostiku AN v běžné klinické praxi. Metodika a pacienti Vyvinuli jsme Parietální Atrofický Skór (PAS) pro posuzování parietální atrofie, který je založen na hodnocení atrofie 3 struktur (sulcus cingularis posterior, precuneus a parietální gyry) na sekvenci koronárních řezů parietálním lalokem. Nejprve jsme tuto škálu využili k posouzení atrofie parietální kůry u 74 kognitivně normálních osob z české kohorty (věkové rozmezí 48-87 let, MMSE 29 ± 1). 4 hodnotitelé s odlišnými profesními zkušenostmi posuzovali MR mozků 25 osob z této kohorty ke stanovení reliability PAS. Následně jsme porovnali parietální atrofii pomocí PAS mezi 24 pacienty s AN s pozdním začátkem (MMSE 2 1 ± 3) a 26 kognitivně normálními jedinci (MMSE 29 ± 1) z české kohorty. Škálu...
|
|
|
Prediktivní hodnota klinických, zobrazovacích a likvorodynamických vyšetřovacích metodv diagnostickém algoritmu normotenzního hydrocefalu.
Radovnický, Tomáš ; Sameš, Martin (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Bartoš, Aleš (oponent)
7.SOUHRN Vyhodnocením efektu léčby pacientů s idiopatickým normotenzním hydrocefalem (iNPH) indikovaných k operaci na základě pozitivních suplementárních testů jsme stanovili jejich pozitivní prediktivní hodnotu. Lumbální infuzní test i tap test mají vysokou pozitivní prediktivní hodnotu klinické odpovědi na implantaci shuntu. Pacient s typickou symptomatologií, nálezem hydrocefalu na zobrazovacím vyšetření a pozitivním suplementárním testem bude velmi pravděpodobně z léčby profitovat. Suplementámí testy jsou platnou součástí diagnostického algoritmu i přes svou invazivitu. Pomocí zobrazení difuzních tenzorů na MR mozku provedené u pacientů s iNPH před operací, rok po operaci a u zdravých kontrol jsme zjistili změny difuzních parametrů v periventrikulární bílé hmotě. Pacienti měli ve srovnání se zdravými kontrolami vyšší MD v ALIC, PLIC a CC, což odráží vyšší stupeň periventrikulární axonální degenerace u pacientů s iNPH. Pacienti měli ve srovnání s kontrolami vyšší FA jen v PLIC. Tato oblast je tedy u pacientů s iNPH postižena kompresí. Po implantaci shuntu jsme v PLIC zaznamenali signifikantní pokles FA, což odpovídá dekompresi po derivaci likvoru. Pokles hodnoty však nebyl až k hodnotě zdravých kontrol. U pacientů s iNPH a u zdravých kontrol jsme hodnotili výskyt znaků hydrocefalu s disproporcionálně...
|
|
| |
|
|
Roztroušená skleróza: Klinické a paraklinické markery pro sledování aktivity nemoci.
Srpová, Barbora ; Horáková, Dana (vedoucí práce) ; Taláb, Radomír (oponent) ; Bartoš, Aleš (oponent)
Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitní, neurodegenerativní onemocnění centrálního nervového systému. V současnosti máme pouze omezené markery vypovídající o aktivitě onemocnění a schopné predikovat budoucí průběh nemoci u pacientů s RS. Tato práce se zabývá dvěma potenciálními markery. Prvním z nich je řeč, jejíž parametry jsme hodnotili v kohortě o 141 pacientech a 70 zdravých kontrol. Pomocí akustické analýzy jsme prokázali přítomnost řečových abnormalit již u pacientů s minimálním neurologickým postižením (EDSS<2) a korelaci těchto odchylek s regionální i celkovou mozkovou atrofií. Hlavní část práce je věnována lehkým řetězcům neurofilament (NfL), především jejich sérovým hladinám (sNfL) jakožto v současnosti nejslibnějšího markeru nejen pro sledování aktivity onemocnění, ale také zhodnocení efektu terapie a predikce průběhu nemoci. Cílem bylo objasnit význam tohoto parametru a jeho možné uplatnění v běžné klinické praxi. V kohortě 172 nově diagnostikovaných pacientů byly stanoveny sérové a likvorové hladiny NfL společně s klinickým vyšetřením a magnetickou rezonancí mozku. Nejdůležitějšími závěry naší práce byly průkaz NfL jako markeru probíhajícího zánětu CNS (zánětlivé neurodegenerace), potažmo aktivity nemoci, a zároveň jako prediktivního markeru budoucí mozkové atrofie. Dále jsme se...
|
|
|
Biochemické parametry energetického metabolismu v mozkomíšním moku u zánětlivých a nezánětlivých onemocnění CNS.
Bořecká, Klára ; Fialová, Lenka (vedoucí práce) ; Bartoš, Aleš (oponent) ; Matouš-Malbohan, Ivan (oponent)
Základní vyšet ení likvoru poskytuje v diagnostickém algoritmu onemocn ní CNS rychlou orientaci o charakteru patologického procesu. Sou asné hodnocení cytologie a biochemických parametr metabolismu glukózy p ináší informaci o p ítomných bu kách a zárove o úrovni jejich aktivace. Cílem práce bylo prozkoumat vztah biochemického a cytologického nálezu v likvoru ve velkém souboru dat (n = 8 178), resp. potvrdit hypotézu výrazné alterace Koeficientu energetické bilance (KEB) u cytologických t íd typicky doprovázejících oxida ní vzplanutí fagocyt . KEB byl podroben analýze a srovnání s dalšími energetickými parametry (lakto-glukózovým pom rem, gluko-laktátovým pom rem, koncentrací laktátu a glukózy v likvoru). Byly zkoumány vztahy mezi koncentrací glukózy a laktátu v krvi a likvoru. Hodnoty KEB byly statisticky významn odlišné u cytologických skupin, které odráží purulentní zán t, nádorové postižení nebo infekci potenciálními intracelulárními patogeny, hypotéza byla potvrzena. Další energetické parametry vyjma glykorachie odlišují tyto cytologické skupiny stejn jako KEB. V odvození a výkladu KEB jsou nep esnosti, KEB však dosáhl nejv tšího rozp tí hodnot, m že tak stratifikovat mezi vrstvami patologického vychýlení lépe než všechny ostatní srovnávané parametry. Byla popsána závislost glykorachie,...
|
|
|
Prediktivní hodnota klinických, zobrazovacích a likvorodynamických vyšetřovacích metodv diagnostickém algoritmu normotenzního hydrocefalu.
Radovnický, Tomáš ; Sameš, Martin (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Bartoš, Aleš (oponent)
7.SOUHRN Vyhodnocením efektu léčby pacientů s idiopatickým normotenzním hydrocefalem (iNPH) indikovaných k operaci na základě pozitivních suplementárních testů jsme stanovili jejich pozitivní prediktivní hodnotu. Lumbální infuzní test i tap test mají vysokou pozitivní prediktivní hodnotu klinické odpovědi na implantaci shuntu. Pacient s typickou symptomatologií, nálezem hydrocefalu na zobrazovacím vyšetření a pozitivním suplementárním testem bude velmi pravděpodobně z léčby profitovat. Suplementámí testy jsou platnou součástí diagnostického algoritmu i přes svou invazivitu. Pomocí zobrazení difuzních tenzorů na MR mozku provedené u pacientů s iNPH před operací, rok po operaci a u zdravých kontrol jsme zjistili změny difuzních parametrů v periventrikulární bílé hmotě. Pacienti měli ve srovnání se zdravými kontrolami vyšší MD v ALIC, PLIC a CC, což odráží vyšší stupeň periventrikulární axonální degenerace u pacientů s iNPH. Pacienti měli ve srovnání s kontrolami vyšší FA jen v PLIC. Tato oblast je tedy u pacientů s iNPH postižena kompresí. Po implantaci shuntu jsme v PLIC zaznamenali signifikantní pokles FA, což odpovídá dekompresi po derivaci likvoru. Pokles hodnoty však nebyl až k hodnotě zdravých kontrol. U pacientů s iNPH a u zdravých kontrol jsme hodnotili výskyt znaků hydrocefalu s disproporcionálně...
|
|
| |
|
|
Stanovení běžných aktivit pacientů s Alzheimerovou nemocí v klinické praxi
Martínek, Pavel ; Bartoš, Aleš (vedoucí práce)
Alzheimerova nemoc (AN) je velmi časté onemocnění, v České republice postihuje přibližně 150 tisíc lidí. Diagnostická kritéria vyžadují nejen zhodnocení kognitivních funkcí (například paměti), ale také aktivit denního života (ADL). Práce si klade za cíl popsat koncept ADL a vyhledat dostupné informace o jeho hodnocení u pacientů s AN. Zároveň je jejím cílem popsat nástroje, které jsou v zahraničí a v České republice k dispozici a poskytnout důležité informace pro jejich použití. Shrnuje také vlastní zkušenosti s používáním dotazníků ADL u pacientů s AN. Hodnocení ADL lze použít k diagnostice onemocnění AN nebo již jejích prodromálních stádií, k hodnocení účinnosti léčby či progrese onemocnění, k jeho stagingu, odhadu zátěže pečovatele a k dalším účelům. Vyplnění dotazníků pečovatelem je v klinické praxi pro běžné hodnocení ADL nejvhodnější metodou. Práce obsahuje přehled 14 dotazníků ADL užívaných v zahraničí a jejich stručný popis. Spolu s mým školitelem jsme během mé studentské vědecké aktivity převedli do českého prostředí tři dotazníky ADL (FAQ-CZ, DAD-CZ a BADLS-CZ). Tyto dotazníky byly dány k vyplnění pečovatelům 47 pacientů s klinicky pravděpodobnou AN podle kritérií NINCDS-ADRDA. Kognitivní výkonnost pacientů byla hodnocena testem Mini-Mental State Examination. ADL nebylo možné odhadnout z...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.