|
|
Model procesoru RISC-V
Barták, Jiří ; Dolíhal, Luděk (oponent) ; Zachariášová, Marcela (vedoucí práce)
V rámci snahy o minimalizaci spotřeby a plochy na čipu dochází k vývoji procesorů s aplikačně specifickou instrukční sadou. Dochází tak k vytváření nových instrukčních sad, které však často bývají tajné. Proti tomuto trendu stojí instrukční sada RISC-V, vyvinutá Kalifornskou univerzitou v Berkeley, která je plně otevřena. V této diplomové práci se pozornost věnuje analýze instrukční sady RISC-V a jazyků Chisel a CodAL, které slouží k popisu instrukčních sad a počítačových architektur. Jádrem práce je implementace modelu základní instrukční sady RISC-V a rozšíření pro dělení, násobení a 64-bitový adresový prostor a dále implementace modelu časování založeného na mikroarchitektuře Rocket Core. To vše v jazyce CodAL. Modely jsou dále využity ke generování překladače jazyka C a RTL reprezentace procesoru ve vývojovém prostředí Codasip Studio. Získaný překladač je porovnán s překladačem dostupným od tvůrců instrukční sady a výsledky použity k optimalizaci instrukční sady. RTL je syntetyzováno na FPGA Artix 7 a srovnáno s výsledky syntézy Rocket Core.
|
|
|
Řídicí jednotka větrání s rádiovou synchronizací času
Barták, Jiří ; Šimek, Václav (oponent) ; Tříska, Vít (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vytvoření řídící jednotky větrání, která si synchronizuje čas skrze rádiový signál. Řízení probíhá na základě naměřených rosných bodů na obou stranách obvodové zdi. Nejdůležitější části jsou mikrokontrolér MC9S08DZ60, senzor SHT11 a přijímač signálu DCF77. K vytvořené řídící jednotce je možnost připojit SD kartu, na kterou jsou ukládány data. S kartou se pracuje na úrovni souborového systému. Řídící jednotka je také napojena na USB konektor, skrze který je možné komunikovat s počítačem. Při vývoji firmware jednoty jsem využil principů dekompozice a nejprve se věnoval jednotlivým podproblémům (komunikace mezi mikrokontroléry, USB komunikace, měření veličin senzorem SHT11 a získávání časové informace ze signálu DCF77). Spojením těchto modulů napsaných v jazyce C vznikl program pro řídící jednotku. Ke komunikaci s řídící jednotkou a zpracování naměřených hodnot byla vyvinuta PC aplikace v jazyce Java. Přínos řešení bude možné zhodnotit až po dlouhodobějším pozorování.
|
|
|
Návrh systému vytápění polyfunkčního domu
Barták, Jiří ; Horák, Petr (oponent) ; Vyhlídalová, Karolína (vedoucí práce)
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou, výpočtovou a projektovou část. V teoretické části se zabývám návrhem a popisem tepelného čerpadla země – voda pro daný objekt. Ve výpočtové části řeším návrh systému vytápění a přípravu teplé vody v objektu polyfunkčního domu Rezidence Chelčická v Českých Budějovicích. Dům má čtyři nadzemní podlaží. V prvním podlaží je obchodní zázemí s garážemi a ve zbylých nadzemních podlažích se nacházejí bytové jednotky. V objektu je navrženo tepelné čerpadlo voda – zem, nepřímotopný zásobník pro přípravu teplé vody a vytápění objektu je zajištěno podlahovými konvektory, deskovými a trubkovými tělesy. Poslední projektová část obsahuje vypracovanou technickou zprávu a výkresy na zadaný objekt.
|
|
|
Numerický model NRTM tunelu v tuhém jílu
Svoboda, Tomáš ; Mašín, David (vedoucí práce) ; Hilar, Matouš (oponent) ; Barták, Jiří (oponent)
Disertační práce představuje aplikaci hypoplastického konstitučního modelu při realizaci NRTM tunelu v prostředí městské zástavby s cílem obdržet "class A" predikce chování zeminového masivu. Tunely Královo Pole tvoří hlavní konstrukci severní části Velkého městského okruhu v Brně. Tunely o šířce 14 m a výšce 12 m jsou raženy v prostředí tuhých brněnských jílů s výškou nadloží v rozmezí 6 až 21 metrů. Materiálové parametry hypoplastického modelu kalibrované na výsledky laboratorních experimentů byly optimalizovány využitím dat geotechnického monitoringu a následně použity při simulacích tunelu. Po průchodu ražby profilu tunelu zvoleným úsekem staničení došlo k vyhodnocení prediktivních schopností a vhodnosti konstitučního modelu. Druhým konstitučním modelem použitým při simulacích průzkumné štoly a plain strain analýze tunelu je Mohr - Coulombův model. Metoda redukce napětí využitá v procesu optimalizace parametrů byla vyhodnocena formou porovnání s 3D simulacemi. K vyhodnocení posloužily simulace třech skutečných podzemních konstrukcí s nízkým nadložím realizovaných v prostředí tuhých jílů. Abstract The thesis demonstrates the application of a hypoplastic model in class A predictions of a NATM tunnel in an urban environment. The Kralovo Pole tunnel is a main construction of a northern part of a...
|
|
|
Model procesoru RISC-V
Barták, Jiří ; Dolíhal, Luděk (oponent) ; Zachariášová, Marcela (vedoucí práce)
V rámci snahy o minimalizaci spotřeby a plochy na čipu dochází k vývoji procesorů s aplikačně specifickou instrukční sadou. Dochází tak k vytváření nových instrukčních sad, které však často bývají tajné. Proti tomuto trendu stojí instrukční sada RISC-V, vyvinutá Kalifornskou univerzitou v Berkeley, která je plně otevřena. V této diplomové práci se pozornost věnuje analýze instrukční sady RISC-V a jazyků Chisel a CodAL, které slouží k popisu instrukčních sad a počítačových architektur. Jádrem práce je implementace modelu základní instrukční sady RISC-V a rozšíření pro dělení, násobení a 64-bitový adresový prostor a dále implementace modelu časování založeného na mikroarchitektuře Rocket Core. To vše v jazyce CodAL. Modely jsou dále využity ke generování překladače jazyka C a RTL reprezentace procesoru ve vývojovém prostředí Codasip Studio. Získaný překladač je porovnán s překladačem dostupným od tvůrců instrukční sady a výsledky použity k optimalizaci instrukční sady. RTL je syntetyzováno na FPGA Artix 7 a srovnáno s výsledky syntézy Rocket Core.
|
|
|
Řídicí jednotka větrání s rádiovou synchronizací času
Barták, Jiří ; Šimek, Václav (oponent) ; Tříska, Vít (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vytvoření řídící jednotky větrání, která si synchronizuje čas skrze rádiový signál. Řízení probíhá na základě naměřených rosných bodů na obou stranách obvodové zdi. Nejdůležitější části jsou mikrokontrolér MC9S08DZ60, senzor SHT11 a přijímač signálu DCF77. K vytvořené řídící jednotce je možnost připojit SD kartu, na kterou jsou ukládány data. S kartou se pracuje na úrovni souborového systému. Řídící jednotka je také napojena na USB konektor, skrze který je možné komunikovat s počítačem. Při vývoji firmware jednoty jsem využil principů dekompozice a nejprve se věnoval jednotlivým podproblémům (komunikace mezi mikrokontroléry, USB komunikace, měření veličin senzorem SHT11 a získávání časové informace ze signálu DCF77). Spojením těchto modulů napsaných v jazyce C vznikl program pro řídící jednotku. Ke komunikaci s řídící jednotkou a zpracování naměřených hodnot byla vyvinuta PC aplikace v jazyce Java. Přínos řešení bude možné zhodnotit až po dlouhodobějším pozorování.
|
|
| |
host ::
RSS.