Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The role of energy metabolism in cardioprotection induced by the adaptation to chronic hypoxia
Kolář, David ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Adamcová, Michaela (oponent) ; Bardová, Kristina (oponent)
Energetický metabolismus srdce představuje jeden z nejkomplexnějších systémů těla vůbec. Nejen k zachování samotného života, ale také k tomu, aby bylo dokonale připravené na akutní změny (např. fyzická aktivita, emoční stres), si srdce vytvořilo jedinečnou schopnost využívat veškerých energetických substrátů (je tzv. metabolický "všežravec"). Za fyziologického stavu představují mastné kyseliny s dlouhým řetězcem primární substrát pracovního myokardu dospělého srdce. Nicméně, energetický metabolismus může být ovlivněn řadou patofyziologických stavů, které provázejí různá onemocnění. Jedním z nejnebezpečnějších onemocnění je bezesporu ischemicko-reperfúzní (I/R) poškození srdce a jeho akutní forma, infarkt myokardu. V několika posledních letech se v boji proti I/R osvědčily různé formy ischemického preconditioningu, avšak adaptace na chronickou hypoxii je pro svůj benefiční účinek v I/R známá již několik desetiletí. Změny energetického stavu srdce vyvolané adaptací na chronickou hypoxii nejsou zcela prozkoumány, a tak se v systému stále skrývá velké množství tajemství. Tato práce si klade za cíl zjistit, jakým způsobem ovlivňuje adaptace na chronickou hypoxii energetický metabolismus levé komory (LV) potkana v následujících modelech: 1. Vliv chronické normobarické hypoxie (CNH, 3 týdny, 5500 m)...
Molekulární mechanismy výlevu insulinu
Tučková, Štěpánka ; Plecitá, Lydie (vedoucí práce) ; Bardová, Kristina (oponent)
Inzulin snižuje hladinu glukózy v krvi a ovlivňuje metabolismus, buněčný cyklus a proliferaci tělních buněk. Jeho výlev z β buněk slinivky břišní stimuluje po příjmu potravy a jejím zpracování v trávicí soustavě zvýšená hladina živin v krvi. Za fyziologických podmínek molekulární mechanismy zahrnují společné působení glukózy, mastných kyselin, aminokyselin, iontů, reaktivních forem kyslíku, nervové a hormonální řízení. Nezbytným induktorem je glukóza, která je nutná také pro celkovou expresi genu inzulinu. Ta ovlivňuje mechanismus zpracování ostatních živin v buňce a ty následně podporují jí stimulovanou inzulinovou sekreci. Glukóza potlačuje beta oxidaci mastných kyselin a zvyšuje ukládání z lipidů odvozených výkonných intermediátů v cytoplasmě. Klíčovými procesy při výlevu inzulinu jsou Krebsův cyklus, pyruvátový cyklus a cyklus glycerol-3-fosfátu a mastných kyselin. Do regulace se skrze vlastní receptory na membránách β buněk zapojují endokrinní signální molekuly, hormony a nervová soustava. Narušení regulačních mechanismů a citlivosti buněk k inzulinu může vést až k rozvoji onemocnění diabetes mellitus.
Úloha stabilního analogu peptidu uvolňujícího prolaktin v potkaním modelu obezity
Pospíšilová, Kateřina ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Bardová, Kristina (oponent)
Obezita je velmi závažným celospolečenským problémem moderní doby. Dnešní stav již lze považovat za epidemii, protože již zdaleka neplatí, že se obezita vyskytuje jen v rozvinutých zemích světa. Toto onemocnění s sebou nese mnoho dalších poruch a problémů jako je hypertenze, diabetes mellitus 2. typu, hypercholesterolémie, kloubní obtíže nebo i psychické problémy, které dotyčného vyřazují z běžného života. Pochopení mechanismů, které v lidském organismu řídí energetickou rovnováhu, je nezbytné pro další pokrok ve vývoji léků proti této nemoci. Peptid uvolňující prolaktin (PrRP) je anorexigenní (snižující příjem potravy) neuropeptid působící centrálně v hypothalamu. Jeho lipidizované analogy mají velký potenciál právě v léčbě obezity a diabetu mellitu 2. typu. Tato bakalářská práce se zabývá vlivem palmitovaného analogu peptidu uvolňujícího prolaktin (palm11 -PrRP31) při chronickém podávání na dietou indukovaný potkaní model obezity. U zvířat byla během experimentu sledována hmotnost a příjem potravy. Podávání analogu palm11 -PrRP31 mělo za následek statisticky významné snížení příjmu potravy u dané skupiny potkanů a v konečném důsledku i snížení hmotnosti vzhledem k obézním kontrolám na vysokotukové dietě. S celkovou hmotností korelovala i hmotnost intraperitoneálního tuku, jehož hmotnost byla u...
Metabolizmus tukové tkáně a geneticky modifikované myší modely
Irodenko, Ilariia ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Železná, Blanka (oponent)
Tuková tkáň hraje důležitou roli v hospodaření s energií v těle. Metabolizmus tukové tkáně zahrnuje procesy lipolýzy a lipogeneze, kterými tuková tkáň kontroluje mobilizaci a ukládání lipidů a jejich distribuci v organizmu. Kromě toho je tuková tkáň endokrinním orgánem, který produkuje cytokiny a adipokiny, a tím zajištuje komunikaci s jinými orgány a tkáněmi. Hlavním procesem lipogeneze je syntéza triacylglycerolů, která zahrnuje enzymy monoacylglycerol- acyltransferázu a diacylglycerol-acyltransferázu pro ukládaní triacylglycerolů ve formě tukových kapének. Naopak hlavní enzymy lipolýzy triacylglycerolová lipáza a hormon senzitivní lipáza zabezpečují dostatek energie ostatním tkáním. Oxidace mastných kyselin v hnědé tukové tkání vytváří teplo v těle pomocí odpřahujícího proteinu 1. Signální dráhy účastnící se lipolýzy a termogeneze zahrnují adrenergní receptory. Studium termogenní funkce odpřahujícího proteinu a metabolizmu tukové tkáně může být využito i při léčbě obezity a metabolických poruch.
Úloha demetylázy FTO a adipokinů v srdci: efekt chronické hypoxie
Benák, Daniel ; Hlaváčková, Markéta (vedoucí práce) ; Bardová, Kristina (oponent)
Adaptace na chronickou hypoxii zvyšuje toleranci srdce k ischemicko-reperfuznímu poškození. Tato adaptace je umožněna řadou fyziologických změn na buněčné úrovni. Jednou z nich je změna v buněčném energetickém metabolismu. Tento proces může být regulován proteinem FTO (z angl. fat mass and obesity associated), demetylázou epigeneticky regulující buněčnou syntézu proteinů. Srdeční metabolismus může být také modulován adipokiny leptinem a adiponektinem. Cílem tohoto projektu bylo proto studovat roli FTO a adipokinů v chronicky hypoxickém srdci. Dospělí samci potkanů kmene Sprague Dawley byli adaptováni na dva modely kontinuální normobarické hypoxie (CNH; 12 % O2 a 10 % O2; 3 týdny). CNH (10 % O2) redukovala u těchto zvířat rozsah infarktu myokardu o 20 %. CNH (12 % O2) nebyla kardioprotektivní. Hladina proteinu FTO byla měřena v tkáni levých (LV) a pravých (RV) komor, stejně jako v játrech a koncovém mozku hypoxických i normoxických zvířat. Za normoxie je hladina FTO v RV o 50 % vyšší než v LV. Ve vysoce metabolicky aktivních tkáních jater a koncového mozku jsou pak hladiny FTO vyšší dokonce 6krát a 11krát. CNH (12 % O2) vedla k signifikantnímu nárůstu hladiny proteinu FTO v srdci. Jednalo se o 21% nárůst v LV a 27% v RV. Hladiny v játrech a koncových mozcích nebyly CNH ovlivněny. Silnější CNH (10 % O2)...
Změny funkce tukové tkáně během postnatálního vývoje a charakterizace vlivu diety s vysokým obsahem tuku na tukovou a jaterní tkáň
Hájková, Simona ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Markéta (oponent)
Dlouhodobě zvýšený kalorický příjem může indukovat rozvoj obezity, která v těle vyvolává tzv. mírný systémový zánět. Odpovědí organismu na zánětlivou reakci je aktivace a produkce buněčných komponent imunitního systému, jako jsou např. makrofágy či prozánětlivé cytokiny. Sama tuková tkáň se podílí na produkci bioaktivních látek, včetně leptinu a adiponetinu. Zvýšená koncentrace prozánětlivých cytokinů může vést k dysfunkci důležitých metabolických drah a narušovat tím funkce některých orgánů. Za účelem bližšího poznání etiologie obezity a jejích metabolických komplikací, se nejčastěji používají inbrední kmeny myší s různým genetickým pozadím. Na myších modelech C57BL/6J a A/J s odlišným sklonem k dietou indukované obezitě jsme pozorovali vliv diety s vysokým obsahem tuku (HFD), konkrétně pak její dopad na tukovou a jaterní tkáň. U myší v časném postnatálním období jsme se zaměřili na popis morfologických a funkčních změn v tukové tkáni a na vyhodnocení plazmatických hladin leptinu a adiponektinu. Dalším cílem bylo změřit míru exprese mRNA leptinu ve čtyřech tkáních. Výsledky studie ukazují, že zvýšený kalorický příjem vede u myší ke zvýšenému ukládání triacylglycerolů (TAG) do jater a k vyšší zánětlivé reakci v tukové tkáni. U mláďat v postnatálním vývoji jsme zaznamenali výskyt UCP1 pozitivních...
Energy Metabolism in Obesity: Metabolic Flexibility and Dietary Fat
Bardová, Kristina ; Kopecký, Jan (vedoucí práce) ; Drahota, Zdeněk (oponent) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Abstrakt Tuková tkáň hraje v těle důležitou homeostatickou funkci. Nejenom že vyrovnává hladiny mastných kyselin v krvi, ale také uvolňuje důležité autokrinní, parakrinní a endokrinní faktory, ktere mají vliv na metabolizmus celého těla. Biologie tukové tkáně má úzký vztah k metabolickým důsledkům obezity, zejména k diabetu II. typu. Obezita a diabetes II. typu způsobují a nebo naopak mohou být zapříčiněny metabolickou inflexibilitou, která je definovaná jako neschopnost organismu adaptovat oxidaci substrátů jejich dostupnosti. Tato dizertační práce je postavena na průsečíku důležitých témat na poli živočišné fyziologie, jakými jsou biologie tukové tkáně, obezita a její metabolické důsledky a teorie metabolické flexibility. V práci je zahrnuto pět publikací, které se věnují výše zmíněným tématům. Hlavním cílem práce je porovnání několika postupů pro určení metabolické flexibility; zejména těch, které se věnují energetické homeostázi celého organizmu. Specifické cíle, zdůrazněné zahrnutými publikacemi, jsou (i) vyhodnocení vlivu n-3 dlouhých mastných kyselin, rosiglitazonu a jejich kombinace, na metabolickou flexibilitu jak na úrovni celého organizmu, tak i na buněčné úrovni; (ii) vyhodnocení důsledku podávání diety s vysokým ...
Úloha imunitního systému v rozvoji obezity a jejích metabolických komplikací
Jindrová, Simona ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Cinkajzlová, Anna (oponent)
Obezita je chronické onemocnění, vznikající v důsledku nerovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Důležitým zdrojem energie v těle je tuk, který se ve formě triacylglycerolů ukládá do buněk tukové tkáně. Tuková tkáň nemá pouze zásobní funkci, ale představuje mimo jiné také endokrinní orgán se schopností sekretovat cytokiny a adipokiny - molekuly, účastnící se řady metabolických procesů. Následkem zvýšeného příjmu tuků dochází ke zvětšování tukových buněk a v souvislosti s tím i ke změně v produkci adipokinů a cytokinů, z nichž řada disponuje prozánětlivou funkcí. V tukové tkáni je tak indukován zánět, v důsledku něhož jsou aktivovány složky imunitního systému, zejména makrofágy. Souhrou těchto a dalších aspektů, včetně vysoké koncentrace mastných kyselin, která taktéž souvisí s poruchou metabolizmu v důsledku obezity, může v těle docházet k rozvoji inzulínové rezistence, stavu necitlivosti tkání vůči inzulínu. Klíčová slova: obezita, adipokiny, cytokiny, imunitní systém, tuková tkáň, inzulínová rezistence
Charakteristika vlivu obezogenní diety na tuková depa u myší kmene C57BL/6J
Matějková, Mirka ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Lacinová, Zdeňka (oponent)
Obezita je úzce spojena s rozvojem inzulínové rezistence, ektopickým ukládáním tuku v játrech a svalech, jaterní steatózou a diabetem 2. typu. Tuková tkáň obézních jedinců produkuje zvýšené množství adipokinů, které se podílejí na vzniku inzulínové rezistence, a zároveň do tukové tkáně infiltrují makrofágy způsobující mírný chronický zánět. Benefiční účinky na úroveň zánětu v tkáni a na metabolizmus lipidů a cukrů v organismu mají n-3 polynenasycené mastné kyseliny (n3-PUFA). Výzkum negativních důsledků obezity a možnost zlepšení těchto dopadů probíhá i na laboratorních zvířatech. Vlivem podávání diet s vysokým podílem tuku je u nich indukována obezita a dále jsou definovány dopady obezity na metabolizmus. Ve své diplomové práci jsem zkoumala vliv různých vysokotukových diet a diety obsahující n-3 polynenasycené mastné kyseliny na homogenitu tukových dep z hlediska velikosti buněk a množství zánětu v tukové tkáni. Dále jsem pozorovala rozvoj obezity v čase v závislosti na délce podávání vysokotukové diety. Metody: Intraperitoneální glukózový toleranční test (IPGTT), orální glukózový toleranční test (OGTT), stanovení množství lipidových metabolitů v plazmě, stanovení triacylglycerolů v játrech a tukové tkáni, stanovení množství DNA v jaterní a tukové tkáni, histologické stanovení velikosti...

Viz též: podobná jména autorů
1 Bardová, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.