|
|
Charakterizace epikardiální, perikardiální a perivaskulární tukové tkáně u lidí a myší
Rybová, Aneta ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Kuneš, Jaroslav (oponent)
Tuková tkáň asociovaná se srdcem plní důležitou roli ve fyziologii kardiovaskulárního systému. Slouží nejen jako ochrana proti mechanickému a termálnímu stresu, ale poskytuje také energii pro kardiomyocyty. Na druhou stranu se může chovat jako tkáň podporující proinflamatorní stav kolem srdce, což může vyústit v rozvoj kardiovaskulárních chorob. Informace ze studia epikardiální, perivaskulární nebo parakardiální a jiné tukové tkáně obklopující srdce a velké cévy můžeme využít při prevenci patologických stavů srdce, které jsou asociovány s přítomností této tukové tkáně.
|
|
|
Effects of stable analogs of anorexigenic neuropeptides in models of metabolic syndrome
Mráziková, Lucia ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Kříž, Jan (oponent) ; Bardová, Kristina (oponent)
Obezita je celosvětový zdravotní problém, ale účinná léčba je nedostatečná. Anorexigenní neuropeptidy, jako je peptid uvolňující prolaktin (PrRP), mají potenciál pro léčbu obezity a s ní spojených komplikací. Ve své přirozené formě mají tyto látky určité nevýhody, například: špatnou biologickou dostupnost, nízkou stabilitu a neschopnost procházet hematoencefalickou bariérou po periferním podání. V naši laboratoři byly navrženy lipidizované analogy PrRP. Lipidizace činí tento peptid stabilnějším a schopným působit centrálně po periferním podání. Cílem této disertační práce bylo prozkoumat dlouhodobý antiobezitní účinek PrRP palmitoylovaného na pozici 11 (palm11 -PrRP31) a objasnit tak mechanismy účinku tohoto peptidu. Ke studiu obezity a metabolických parametrů souvisejících s obezitou byly použity tři modely: Wistar Kyoto (WKY) potkani s obezitou navozenou vysokotukovou dietou (DIO) s intaktním leptinem a leptinovým receptorem, a experimentální modely s narušenou funkcí leptinu: ob/ob myši s deficitem leptinu a fa/fa potkani s narušenou signalizací leptinu. Příjem vysokotukové diety zvýšil u WKY potkanů tělesnou hmotnost. Tito potkani vykazovali silnou glukózovou intoleranci a zvýšenou mRNA expresi enzymů regulujícich de novo lipogenezi. Léčba palm11 -PrRP31 vedla k signifikantnímu snížení...
|
|
|
Studium energetického metabolizmu myších modelů obezity
Irodenko, Ilariia ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Šilhavý, Jan (oponent)
Energetický metabolizmus zahrnuje procesy příjmu a výdeje energie a zahrnuje ukládání přebytečné energie do tukových zásob. Bílá tuková tkáň je zásobárnou energie a zároveň hraje důležitou roli v zajištění energetické homeostázy. Živočichové získávají energii pomocí oxidace substrátů z potravy. Nepřímá kalorimetrie je často používanou metodou sloužící k odhadu energetického výdeje na základě měření příjmu kyslíku a výdeje oxidu uhličitého. Poměr VCO2/VO2 (respirační koeficient) je indikátorem oxidace metabolických substrátů. Schopnost jedince přizpůsobovat oxidaci substrátů jejich dostupnosti se považuje za měřítko metabolické flexibility. Snížení metabolické flexibility souvisí se sníženou schopností přizpůsobit se změnám v dostupnosti metabolických substrátů a s nadměrným ukládáním tuku v těle. V této diplomové práci jsme zkoumali souvislost metabolické flexibility definované na základě nepřímé kalorimetrie s metabolizmem tukové tkáně u dvou kmenů laboratorních myší C57BL/6J a A/J, které se liší náchylností k obezitě indukované dietou. Myši kmene A/J vykazovaly vyšší metabolickou flexibilitu na úrovni celého organizmu společně s vyšší schopností tukové tkáně uvolňovat a přijímat lipidy. Studium rozdílů v reakci na působení diety s vysokým obsahem tuků umožňuje definovat rozdíly v "metabolicky...
|
|
|
Metabolizmus tukové tkáně a geneticky modifikované myší modely
Irodenko, Ilariia ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Železná, Blanka (oponent)
Tuková tkáň hraje důležitou roli v hospodaření s energií v těle. Metabolizmus tukové tkáně zahrnuje procesy lipolýzy a lipogeneze, kterými tuková tkáň kontroluje mobilizaci a ukládání lipidů a jejich distribuci v organizmu. Kromě toho je tuková tkáň endokrinním orgánem, který produkuje cytokiny a adipokiny, a tím zajištuje komunikaci s jinými orgány a tkáněmi. Hlavním procesem lipogeneze je syntéza triacylglycerolů, která zahrnuje enzymy monoacylglycerol- acyltransferázu a diacylglycerol-acyltransferázu pro ukládaní triacylglycerolů ve formě tukových kapének. Naopak hlavní enzymy lipolýzy triacylglycerolová lipáza a hormon senzitivní lipáza zabezpečují dostatek energie ostatním tkáním. Oxidace mastných kyselin v hnědé tukové tkání vytváří teplo v těle pomocí odpřahujícího proteinu 1. Signální dráhy účastnící se lipolýzy a termogeneze zahrnují adrenergní receptory. Studium termogenní funkce odpřahujícího proteinu a metabolizmu tukové tkáně může být využito i při léčbě obezity a metabolických poruch.
|
|
|
The role of energy metabolism in cardioprotection induced by the adaptation to chronic hypoxia
Kolář, David ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Adamcová, Michaela (oponent) ; Bardová, Kristina (oponent)
Energetický metabolismus srdce představuje jeden z nejkomplexnějších systémů těla vůbec. Nejen k zachování samotného života, ale také k tomu, aby bylo dokonale připravené na akutní změny (např. fyzická aktivita, emoční stres), si srdce vytvořilo jedinečnou schopnost využívat veškerých energetických substrátů (je tzv. metabolický "všežravec"). Za fyziologického stavu představují mastné kyseliny s dlouhým řetězcem primární substrát pracovního myokardu dospělého srdce. Nicméně, energetický metabolismus může být ovlivněn řadou patofyziologických stavů, které provázejí různá onemocnění. Jedním z nejnebezpečnějších onemocnění je bezesporu ischemicko-reperfúzní (I/R) poškození srdce a jeho akutní forma, infarkt myokardu. V několika posledních letech se v boji proti I/R osvědčily různé formy ischemického preconditioningu, avšak adaptace na chronickou hypoxii je pro svůj benefiční účinek v I/R známá již několik desetiletí. Změny energetického stavu srdce vyvolané adaptací na chronickou hypoxii nejsou zcela prozkoumány, a tak se v systému stále skrývá velké množství tajemství. Tato práce si klade za cíl zjistit, jakým způsobem ovlivňuje adaptace na chronickou hypoxii energetický metabolismus levé komory (LV) potkana v následujících modelech: 1. Vliv chronické normobarické hypoxie (CNH, 3 týdny, 5500 m)...
|
|
|
Úloha odpřahujícího proteinu UCP2 v buňkách imunitního systému
Fikarová, Natálie ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Bardová, Kristina (oponent)
UCP2 je jedním ze čtyř objevených homologů dobře známého odpřahujícího proteinu UCP1, který se uplatňuje při netřesové termogenezi. Na rozdíl od UCP1 je tento konkrétní homolog ubikvitně exprimován v řadě tkání, kde mimo odpřažení plní i další řadu funkcí jako transport iontů a metabolitů. Tato práce charakterizuje UCP2 a zaměřuje se především na jeho aktivitu v jednotlivých typech buněk vrozené i adaptivní imunity. V závěru práce je shrnuta role UCP2 v některých onemocněních jako je diabetes mellitus 1. typu, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a ulcerózní kolitida s důrazem na možné využití tohoto proteinu při jejich léčbě. Klíčová slova: imunitní buňky, odpřahující proteiny, UCP2
|
|
|
Vliv NADPH oxidázy na architekturu a funkci β buněk a Langerhansových ostrůvků
Tučková, Štěpánka ; Plecitá, Lydie (vedoucí práce) ; Bardová, Kristina (oponent)
Lokální produkce reaktivních forem kyslíku (ROS, z angl. reactive oxygen species) a změny v oxidačně-redukčním prostředí mají vliv na metabolismus a funkci β buněk Langerhansových ostrůvků (LO). Změna poměru mezi redoxními partnery NAD(P)H/NAD(P)+ významně ovlivňuje citlivé proteiny a tvorbu ROS. ROS jsou schopné reversibilně modifikovat některé aminokyselinové zbytky (např. Cys, Met) antioxidačních enzymů a jejich interakčních partnerů. Takováto signální kaskáda umožňuje přenos signálu na delší vzdálenosti a může zasahovat i do ovlivnění genové exprese. Unikátní enzym NADPH oxidáza 4 (NOX4) je přítomen na membránách uvnitř β buněk a konstitutivně vytváří H2O2 na základě přítomnosti NAD(P)H. Po stimulaci glukózou stoupá hladina NAD(P)H i exprese genu Nox4. Jak bylo již dříve zjištěno v naší laboratoři, myši C57BL/6J se specifickou delecí Nox4 v β buňkách (MUT, z angl. mutant) mají porušen dvoufázový výlev inzulinu a vykazují inzulinovou rezistenci v tuku a svalové tkáni. Zjistili jsme, že absence NOX4 má vliv na architekturu LO. Kontrolní (WT, z angl. wild type) myši na normální převážně sacharidové stravě (ND, z angl. normal diet) mají nejvíce drobných LO o ploše do 5 000 μm2 (měřeno na histologických řezech). Vysokotuková strava (HFD, z angl. high fat diet) u WT po 8 týdnech vede k rozvoji...
|
|
|
Studium energetického metabolizmu myších modelů obezity
Irodenko, Ilariia ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Šilhavý, Jan (oponent)
Energetický metabolizmus zahrnuje procesy příjmu a výdeje energie a zahrnuje ukládání přebytečné energie do tukových zásob. Bílá tuková tkáň je zásobárnou energie a zároveň hraje důležitou roli v zajištění energetické homeostázy. Živočichové získávají energii pomocí oxidace substrátů z potravy. Nepřímá kalorimetrie je často používanou metodou sloužící k odhadu energetického výdeje na základě měření příjmu kyslíku a výdeje oxidu uhličitého. Poměr VCO2/VO2 (respirační koeficient) je indikátorem oxidace metabolických substrátů. Schopnost jedince přizpůsobovat oxidaci substrátů jejich dostupnosti se považuje za měřítko metabolické flexibility. Snížení metabolické flexibility souvisí se sníženou schopností přizpůsobit se změnám v dostupnosti metabolických substrátů a s nadměrným ukládáním tuku v těle. V této diplomové práci jsme zkoumali souvislost metabolické flexibility definované na základě nepřímé kalorimetrie s metabolizmem tukové tkáně u dvou kmenů laboratorních myší C57BL/6J a A/J, které se liší náchylností k obezitě indukované dietou. Myši kmene A/J vykazovaly vyšší metabolickou flexibilitu na úrovni celého organizmu společně s vyšší schopností tukové tkáně uvolňovat a přijímat lipidy. Studium rozdílů v reakci na působení diety s vysokým obsahem tuků umožňuje definovat rozdíly v "metabolicky...
|
|
|
The role of energy metabolism in cardioprotection induced by the adaptation to chronic hypoxia
Kolář, David ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Adamcová, Michaela (oponent) ; Bardová, Kristina (oponent)
Energetický metabolismus srdce představuje jeden z nejkomplexnějších systémů těla vůbec. Nejen k zachování samotného života, ale také k tomu, aby bylo dokonale připravené na akutní změny (např. fyzická aktivita, emoční stres), si srdce vytvořilo jedinečnou schopnost využívat veškerých energetických substrátů (je tzv. metabolický "všežravec"). Za fyziologického stavu představují mastné kyseliny s dlouhým řetězcem primární substrát pracovního myokardu dospělého srdce. Nicméně, energetický metabolismus může být ovlivněn řadou patofyziologických stavů, které provázejí různá onemocnění. Jedním z nejnebezpečnějších onemocnění je bezesporu ischemicko-reperfúzní (I/R) poškození srdce a jeho akutní forma, infarkt myokardu. V několika posledních letech se v boji proti I/R osvědčily různé formy ischemického preconditioningu, avšak adaptace na chronickou hypoxii je pro svůj benefiční účinek v I/R známá již několik desetiletí. Změny energetického stavu srdce vyvolané adaptací na chronickou hypoxii nejsou zcela prozkoumány, a tak se v systému stále skrývá velké množství tajemství. Tato práce si klade za cíl zjistit, jakým způsobem ovlivňuje adaptace na chronickou hypoxii energetický metabolismus levé komory (LV) potkana v následujících modelech: 1. Vliv chronické normobarické hypoxie (CNH, 3 týdny, 5500 m)...
|
|
|
Molekulární mechanismy výlevu insulinu
Tučková, Štěpánka ; Plecitá, Lydie (vedoucí práce) ; Bardová, Kristina (oponent)
Inzulin snižuje hladinu glukózy v krvi a ovlivňuje metabolismus, buněčný cyklus a proliferaci tělních buněk. Jeho výlev z β buněk slinivky břišní stimuluje po příjmu potravy a jejím zpracování v trávicí soustavě zvýšená hladina živin v krvi. Za fyziologických podmínek molekulární mechanismy zahrnují společné působení glukózy, mastných kyselin, aminokyselin, iontů, reaktivních forem kyslíku, nervové a hormonální řízení. Nezbytným induktorem je glukóza, která je nutná také pro celkovou expresi genu inzulinu. Ta ovlivňuje mechanismus zpracování ostatních živin v buňce a ty následně podporují jí stimulovanou inzulinovou sekreci. Glukóza potlačuje beta oxidaci mastných kyselin a zvyšuje ukládání z lipidů odvozených výkonných intermediátů v cytoplasmě. Klíčovými procesy při výlevu inzulinu jsou Krebsův cyklus, pyruvátový cyklus a cyklus glycerol-3-fosfátu a mastných kyselin. Do regulace se skrze vlastní receptory na membránách β buněk zapojují endokrinní signální molekuly, hormony a nervová soustava. Narušení regulačních mechanismů a citlivosti buněk k inzulinu může vést až k rozvoji onemocnění diabetes mellitus.
|
host ::
RSS.