|
|
Pamětní kniha slanečkářů na Novém Městě pražském
Kubíčková Barabášová, Magda
Tato práce se věnuje památníku pražského nýdrláku, který vznikal hlavně v 17. století na Novém Městě pražském. Zápisy v něm zanechávali zejména kupci, kteří za obchodem přicestovali do Prahy. Většina z nich se pravděpodobně podílela na mezinárodním obchodu s mořskými rybami, které byly dováženy od Severního a Baltského moře. Vzhledem k reprezentační úloze památníkových zápisů, jejich majoritní část získala výmalbu od profesionálních malířů. Úvodní kapitoly práce popisují soudobou obchodní praxi, specifika nýdrláku v jejím kontextu, památníkovou kulturu 16. a 17. století, nebo také osudy pramene před jeho uložením do Archivu hlavního města Prahy. Stěžejní část práce se však věnuje přímo zapisovatelům, kteří o sobě zanechali v památníku nějakou informaci. Na základě tohoto pramene a dalších archivních dokumentů práce vyhodnocuje konfesijní, společenské, majetkové a regionální rozvrstvení společnosti, která se sdružovala kolem pražského nýdrláku.
|
|
|
Pamětní kniha slanečkářů na Novém Městě pražském
Barabášová, Magda ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje památníku pražského nýdrláku, který vznikal hlavně v 17. století na Novém Městě pražském. Zápisy v něm zanechávali zejména kupci, kteří za obchodem přicestovali do Prahy. Většina z nich se pravděpodobně podílela na mezinárodním obchodu s mořskými rybami, které byly dováženy od Severního a Baltského moře. Vzhledem k reprezentační úloze památníkových zápisů jejich majoritní část získala výmalbu od profesionálních malířů. Úvodní kapitoly práce popisují soudobou obchodní praxi, specifika nýdrláku v jejím kontextu, památníkovou kulturu 16. a 17. století nebo také osudy pramene před jeho uložením do Archivu hlavního města Prahy. Stěžejní část práce se však věnuje přímo zapisovatelům, kteří o sobě zanechali v památníku nějakou informaci. Na základě tohoto pramene a dalších archivních dokumentů práce vyhodnocuje konfesijní, sociální, majetkové a regionální rozvrstvení společenství, které se sdružovalo kolem pražského nýdrláku.
|
|
|
Umění a skutečnost
Barabášová, Magda ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Fleischerová, Andrea (oponent)
Bakalářská práce Umění a skutečnost se zaměřuje na analýzu vybraných filosofických pramenů k problému umělecké reflexe skutečnosti a jejich následné konfrontování na poli otázek po zamření uměleckého díla na ideu, kterou vytyčuje autor. Dále se ptá po vzniku uměleckého jako smyslového objektu a po dialogu díla s jeho recipientem. Jako výchozí prameny k této analýze byly vybrány Platónova Ústava, Aristotelova Poetika, Kantova Kritika soudnosti a Hegelova Estetika. Ačkoli vybrané prameny pochází ze starší filosofie, jsou dávány do kontextu s díly napříč dějinami umění a to i s ohledem na moderní vývoj fenoménu umění. V otázkách zacílení uměleckého díla bylo jako nejvyšší cíl umění nalezeno dobro a zamítnuta nápodoba smyslového světa. Jako pouhý nástroj tvorby se ve světle pramenů jeví technická stránka díla, kterou rovněž již zpochybnilo jako nejvyšší metu moderní umění a to zejména svými konceptuálními tendencemi. Z hlediska poznávání skrze umělecké dílo se ukazuje možným poznání jako anamnesis, tedy spíše nalézání již existujících obsahů duše, které bychom ale bez uměleckého díla ze sebe nezrodili. Rozhovor s dílem totiž vytvoří zvláštní podmínky pro péči o duši. Je pro rozhovor spíše odrazovou plochou či podnětem, ale zároveň má schopnost klást nám otázky, které bychom si sami od sebe bez něj...
|
|
| |
host ::
RSS.