Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Boj o Slovensko. Separatistické státní útvary na Slovensku 1918-1919
Bandžuch, Tomáš ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Pejša, Robert (oponent)
Roku 1918 se rozpadla dualistická Rakousko-Uherská říše na několik nástupnických státních útvarů. Zatímco v "rakouské" části soustátí se podařil tento přerod vcelku pokojně a jednotlivé její oblasti nastoupily poměrně rychle nezávislý vývoj, země Svatoštěpánské koruny prodělaly vletech 1918 - 1919 bouřivý přerod ze středně velkého státu s kvazivelmocenskou pozicí v malou středoevropskou zemi. Tento vývoj byl podmíněn mimo jiné rozdělením dvou třetin území bývalého Uherského království mezi okolní země. Tato práce se tedy zabývá těmito "nepokojnými léty" na Slovensku - jednom z území, nad nímž tehdy ztratila budapešťská vláda kontrolu. Neklade si pochopitelně za cíl prozkoumat v komplexnosti tuto turbulentní dobu, neboť studie takového rozsahu by byla zdaleka nad její rámec. Snaží se podchytit pouze jeden její aspekt, který je zvláště v posledních letech silně opomíjen - problém separatistických státních útvarů, které oficiálně odmítaly státoprávní spojení svého území jak s Maďarskem, tak i s Československem. A to ať se jednalo o regionální státní útvar utvořený menšinou k zajištění její svébytnosti (Nezávislá spišská republika), stát vybudovaný na národním základě (Slovenská lidová republika - SLR) či snad stvořený na revolučně-marxistické pozici (Slovenská republika rad - SRR). Tato práce má poukázat na...
Role Gdaňsku v zahraniční politice nacistického Německa, 1933-1939
Bandžuch, Tomáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl popsat vývoj Svobodného města Gdaňska ve třicátých letech dvacátého století a role, jíž sehrávalo v německé a polské politice ve sledovaném období. Uvedené období se přitom snaží popsat v návaznosti na situaci Gdaňsku v letech dvacátých. Pokouší se zachytit jednotlivé základní procesy nacifikace Svobodného města a klíčové události, jež nejzásadněji ovlivnily jeho pozici na lokální mezinárodní aréně. Soustředí se rovněž na analýzu toho, jak zahraniční politika Polska a Německa ovlivňovala rovnováhu sil mezi jednotlivými aktéry gdaňské politiky a do jaké míry situace v Gdaňsku přispěla k růstu polsko-německého napětí, jež stálo u zrodu druhé světové války. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Představy o budoucím Slovensku (koncepce poválečného Slovenska 1914-1918)
Bandžuch, Tomáš ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl popsat vývoj vizí slovenské budoucnosti, tak jak je předestírali v průběhu první světové války jednotlivé skupiny Slováků převážně v zahraničí. Snaží se určit, jaké koncepce budoucnosti Slovenska měly reálnou šanci uplatnit se a které byly jen fantaziemi bez reálného politického významu. K dosažení tohoto cíle se snaží zachytit vztahy Slováků s relevantními národy v době předválečné, stejně tak jako postavení Slováků doma i v zahraničí včetně ideových směrů, které je jich rozhodnutí ovlivňovaly. Jedním z nejzásadnějších výstupů celé práce by mělo být zodpovězení otázky, zdali byla česko-slovenská orientace pro slovenské představitele jedinou schůdnou alternativou k uherské státní ideji, či zda bylo její vítězství roku 1918 pouze výsledkem nepředvídatelných procesů a na tuto pozici aspirovaly rovněž alternativy jiné.
Německé státoprávní projekty v českých zemích na podzim 1918. (K činnosti zemských vlád Deutschböhmen a Sudetenlandu)
Bandžuch, Tomáš ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent) ; Čechurová, Jana (oponent)
Práce si klade za cíl popsat genezi a působení zemských vlád provincií Deutschböhmen a Sudetenland vyhlášených českými, moravskými a slezskými Němci na podzim 1918 a následné srovnání jejich praktické politiky ve vybraných oblastech. Důraz klade především na budování státní správy a obranných mechanismů, zahraničně-politické vztahy a vztahy s českou menšinou žijící na jimi nárokovaném území. Vzhledem k tomu, že by práce měla přispět k poznání toho, do jaké míry bylo vyhlášení uvedených státoprávních celků okamžitou reakcí na vývoj ve střední Evropě či zda se jednalo o důsledek dlouhodobých trendů v česko-německých vztazích, je její část věnována koncepcím usilujícím o rozdělení českých zemí v letech 1848-1918. Stranou pozornosti nezůstává ani analýza legislativních aktů, jimiž se německorakouský stát pokoušel upevnit svou správu v českých zemích. Závěr práce je pak věnován komparaci výchozích podmínek a politického působení vlád Deutschböhmen a Sudetenlandu, přičemž se autor pokusí odpovědět na otázku, do jaké míry je možno považovat politiku obou provincií za shodnou a která z nich pružněji reagovala na úkoly, jež před ně stavěla přelomová doba podzimu 1918.
Role Gdaňsku v zahraniční politice nacistického Německa, 1933-1939
Bandžuch, Tomáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl popsat vývoj Svobodného města Gdaňska ve třicátých letech dvacátého století a role, jíž sehrávalo v německé a polské politice ve sledovaném období. Uvedené období se přitom snaží popsat v návaznosti na situaci Gdaňsku v letech dvacátých. Pokouší se zachytit jednotlivé základní procesy nacifikace Svobodného města a klíčové události, jež nejzásadněji ovlivnily jeho pozici na lokální mezinárodní aréně. Soustředí se rovněž na analýzu toho, jak zahraniční politika Polska a Německa ovlivňovala rovnováhu sil mezi jednotlivými aktéry gdaňské politiky a do jaké míry situace v Gdaňsku přispěla k růstu polsko-německého napětí, jež stálo u zrodu druhé světové války. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Představy o budoucím Slovensku (koncepce poválečného Slovenska 1914-1918)
Bandžuch, Tomáš ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl popsat vývoj vizí slovenské budoucnosti, tak jak je předestírali v průběhu první světové války jednotlivé skupiny Slováků převážně v zahraničí. Snaží se určit, jaké koncepce budoucnosti Slovenska měly reálnou šanci uplatnit se a které byly jen fantaziemi bez reálného politického významu. K dosažení tohoto cíle se snaží zachytit vztahy Slováků s relevantními národy v době předválečné, stejně tak jako postavení Slováků doma i v zahraničí včetně ideových směrů, které je jich rozhodnutí ovlivňovaly. Jedním z nejzásadnějších výstupů celé práce by mělo být zodpovězení otázky, zdali byla česko-slovenská orientace pro slovenské představitele jedinou schůdnou alternativou k uherské státní ideji, či zda bylo její vítězství roku 1918 pouze výsledkem nepředvídatelných procesů a na tuto pozici aspirovaly rovněž alternativy jiné.
Představy o budoucím Slovensku (koncepce poválečného Slovenska 1914-1918)
Bandžuch, Tomáš ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Práce si klade za cíl popsat vývoj vizí slovenské budoucnosti, tak jak je předestírali v průběhu první světové války jednotlivé skupiny Slováků převážně v zahraničí. Snaží se určit, jaké koncepce budoucnosti Slovenska měly reálnou šanci uplatnit se a které byly jen fantaziemi bez reálného politického významu. K dosažení tohoto cíle se snaží zachytit vztahy Slováků s relevantními národy v době předválečné, stejně tak jako postavení Slováků doma i v zahraničí včetně ideových směrů, které je jich rozhodnutí ovlivňovaly. Jedním z nejzásadnějších výstupů celé práce by mělo být zodpovězení otázky, zdali byla česko-slovenská orientace pro slovenské představitele jedinou schůdnou alternativou k uherské státní ideji, či zda bylo její vítězství roku 1918 pouze výsledkem nepředvídatelných procesů a na tuto pozici aspirovaly rovněž alternativy jiné.
Rudolf Lodgman von Auen a provincie Deutschböhmen
Bandžuch, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Mezi základní problémy, s nimiž se musela česká společnost v průběhu dvacátého století potýkat, patří bezesporu vztah k německým obyvatelům českých zemí - a to ať již v rámci Rakousko-Uherské monarchie s nekonečnými boji o vyrovnání či v meziválečném Československu, které stálo a padalo s úspěšným vyřešením otázky menšin, anebo v době po druhé světové válce, kdy Československou republikou dlouho obcházel přízrak sudetoněmeckého revizionismu, přičemž ozvěny tohoto českého strachu ze sudetoněmeckých spolků jsou místy patrné dodnes. Všechny tyto tři fáze českoněmeckého rozporuplného soužití ovšem spojuje jen velice málo jmen. Na obou stranách se politická reprezentace poměrně často měnila a je velice obtížné, ne-li nemožné najít kupříkladu na konci třicátých let v aktivní politice někoho, kdo by se výrazněji angažoval v česko-německých jednáních před první světovou válkou. Na německé straně se však přeci jen jedna takováto osobnost vyskytovala. Rudolf Lodgman von Auen se v politice pohyboval přinejmenším již od roku 1911 a s výjimkou období druhé světové války v ní setrval prakticky až do své smrti o více než padesát let později. Předmětem této práce není a pochopitelně ani nemůže být zhodnocení celé bohaté politické kariéry tohoto muže. Zaměřil jsem se zde pouze na jednu její část - několik měsíců...
Boj o Slovensko. Separatistické státní útvary na Slovensku 1918-1919
Bandžuch, Tomáš ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Pejša, Robert (oponent)
Roku 1918 se rozpadla dualistická Rakousko-Uherská říše na několik nástupnických státních útvarů. Zatímco v "rakouské" části soustátí se podařil tento přerod vcelku pokojně a jednotlivé její oblasti nastoupily poměrně rychle nezávislý vývoj, země Svatoštěpánské koruny prodělaly vletech 1918 - 1919 bouřivý přerod ze středně velkého státu s kvazivelmocenskou pozicí v malou středoevropskou zemi. Tento vývoj byl podmíněn mimo jiné rozdělením dvou třetin území bývalého Uherského království mezi okolní země. Tato práce se tedy zabývá těmito "nepokojnými léty" na Slovensku - jednom z území, nad nímž tehdy ztratila budapešťská vláda kontrolu. Neklade si pochopitelně za cíl prozkoumat v komplexnosti tuto turbulentní dobu, neboť studie takového rozsahu by byla zdaleka nad její rámec. Snaží se podchytit pouze jeden její aspekt, který je zvláště v posledních letech silně opomíjen - problém separatistických státních útvarů, které oficiálně odmítaly státoprávní spojení svého území jak s Maďarskem, tak i s Československem. A to ať se jednalo o regionální státní útvar utvořený menšinou k zajištění její svébytnosti (Nezávislá spišská republika), stát vybudovaný na národním základě (Slovenská lidová republika - SLR) či snad stvořený na revolučně-marxistické pozici (Slovenská republika rad - SRR). Tato práce má poukázat na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.