|
|
The Snake as Means of Reflection in the Texts about Artists from the German Romantic Period
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent) ; Bartl, Andrea (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá funkci a inscenaci motivu hada ve čtyřech vybraných textech o umělcích německého romantismu, přičemž chápe hada jako znak reflektující o problematice umělecké existence a cestě k umělecké tvorbě popř. o umělecké tvorbě vůbec. Při interpretaci jednotlivých motivů hada je zvolen pro literární texty třífázový postup, podobně jak jej aplikuje Erwin Panofsky při popisu motivů na obrazech. Interpretace vychází ze strukturálního postavení motivu hada v textu a jeho inscenace v textu. Stěžejní roli hraje následně odhalení kontextů, které daný motiv hada aktualizuje - jedná se především o biblické hady, mytické hady a hadí linii jakožto linii krásy, která byla předmětem dobového estetického diskursu. Význam motivu hada v textech je dán především vzájemnou interakcí tematizovaných kontextů, která je v jednotlivých textech realizována odlišnými způsoby. Motiv hada, jak je utvářen v jednotlivých interpretovaných textech, je ve všech případech vysoce komplexním motivem. Díky možnosti konotace s hady z oblasti Bible a mytologie se stává literární motiv hada polyvalentním znakem, který charakterizuje i uměleckou existenci jako polyvalentní popř. ambivalentní. To znamená, že je umělecká existence na jedné straně upřednostňována, popř. že je prezentována jako fascinující. Na druhé straně...
|
|
|
The Snake as Means of Reflection in the Texts about Artists from the German Romantic Period
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent) ; Bartl, Andrea (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá funkci a inscenaci motivu hada ve čtyřech vybraných textech o umělcích německého romantismu, přičemž chápe hada jako znak reflektující o problematice umělecké existence a cestě k umělecké tvorbě popř. o umělecké tvorbě vůbec. Při interpretaci jednotlivých motivů hada je zvolen pro literární texty třífázový postup, podobně jak jej aplikuje Erwin Panofsky při popisu motivů na obrazech. Interpretace vychází ze strukturálního postavení motivu hada v textu a jeho inscenace v textu. Stěžejní roli hraje následně odhalení kontextů, které daný motiv hada aktualizuje - jedná se především o biblické hady, mytické hady a hadí linii jakožto linii krásy, která byla předmětem dobového estetického diskursu. Význam motivu hada v textech je dán především vzájemnou interakcí tematizovaných kontextů, která je v jednotlivých textech realizována odlišnými způsoby. Motiv hada, jak je utvářen v jednotlivých interpretovaných textech, je ve všech případech vysoce komplexním motivem. Díky možnosti konotace s hady z oblasti Bible a mytologie se stává literární motiv hada polyvalentním znakem, který charakterizuje i uměleckou existenci jako polyvalentní popř. ambivalentní. To znamená, že je umělecká existence na jedné straně upřednostňována, popř. že je prezentována jako fascinující. Na druhé straně...
|
|
|
The transformation of the "Sanftes Gesetz" by Stifter from "Studien" to "Der Nachsommer"
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám vývojem pojetí přírody v díle Adalberta Stiftera (od rané sbírky povídek Studie (Studien) přes pozdější sbírku Pestré kameny (Bunte Steine) po román Pozdní léto (Der Nachsommer)). Přitom se snažím vysledovat, do jaké míry měl na změny v autorově vnímání přírody vliv "zákon mírnosti" (das sanfte Gesetz), který je zformulován v Předmluvě k Pestrým kamenům. Na úvod stručně shrnuji charakteristické znaky biedermeieru v díle Adalberta Stiftera, jenž je zpravidla označován za typického zástupce této epochy. Navíc ale sleduji i rysy jiných proudů (ať už předešlých nebo nově vznikajících), které Stiftera v jeho tvorbě ovlivnily. Abych mohla pozorovat vztah zásad "mírného zákona" ke Stifterovu pojetí přírody, zabývám se také výše zmíněnou Předmluvou, ve které je "mírný zákon" zformulován. Na příkladech pojmů "velký" (groß), "malý" (klein) a "mírný" (sanft) dokládám, že je "mírný zákon" předjímán již ve Studiích a že jsou jeho principy zachyceny i v pozdějším románu Pozdní léto. Jádro mé práce tvoří kapitola, v níž se zabývám vývojem Stifterova pojetí přírody. Aby byl směr vývoje názorný, rozlišuji mezi pěti koncepcemi přírody, které se očividně stále více snaží přiblížit a přizpůsobit "mírnému zákonu". (První koncepce s "mírným zákonem" téměř nesouvisí, druhá koncepce lze být...
|
host ::
RSS.