|
|
Kolektivní ochrana práv v civilním soudním řízení
Balarin, Jan ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Macek, Jiří (oponent) ; Tichý, Luboš (oponent)
Předmětem této studie je kolektivní ochrana soukromých práv jako specifický civilněprocesní jev. Na prvním místě objasňujeme filozofii kolektivního soudního řízení. Argumentujeme, že systém prosazování soukromého práva funguje na principech spontánního řádu, využívá tedy přirozené okolnosti, že subjekty sledují vlastní zájmy a tím realizují subjektivní práva. V soudobé společnosti se právní styk rozmělňuje do množství úkonů o nízké jmenovité hodnotě. To má za následek, že značná část subjektivních práv postrádá dostatečně intenzivní individuální zájem a jejich procesní realizace selhává. Kolektivní proces se snaží o nápravu konsolidací zájmů pomocí pravidel kolektivní akce. Tím dochází ke zvyšování hodnoty předmětu sporu a úsporám z rozsahu. Agregované zájmy typizujeme na ad hoc seskupené rovnoběžné individuální zájmy, obecné zájmy, které reprezentují novou kvalitu na kolektivní úrovni, a veřejný zájem jako nejširší kategorii obecného zájmu. S využitím těchto závěrů odůvodňujeme jednotlivé prostředky kolektivní ochrany práv. Analýzu kolektivního procesu vedeme skrze tři kritéria - osobu konsolidátora zájmů (kolektivního zástupce), procesní postavení zastupovaných osob a konstrukci kolektivního řízení. Kolektivním zástupcem se může stát některý ze členů zastupované skupiny osob, spolek, předmětem...
|
|
|
Kolektivní ochrana práv v civilním soudním řízení
Balarin, Jan ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Macek, Jiří (oponent) ; Tichý, Luboš (oponent)
Předmětem této studie je kolektivní ochrana soukromých práv jako specifický civilněprocesní jev. Na prvním místě objasňujeme filozofii kolektivního soudního řízení. Argumentujeme, že systém prosazování soukromého práva funguje na principech spontánního řádu, využívá tedy přirozené okolnosti, že subjekty sledují vlastní zájmy a tím realizují subjektivní práva. V soudobé společnosti se právní styk rozmělňuje do množství úkonů o nízké jmenovité hodnotě. To má za následek, že značná část subjektivních práv postrádá dostatečně intenzivní individuální zájem a jejich procesní realizace selhává. Kolektivní proces se snaží o nápravu konsolidací zájmů pomocí pravidel kolektivní akce. Tím dochází ke zvyšování hodnoty předmětu sporu a úsporám z rozsahu. Agregované zájmy typizujeme na ad hoc seskupené rovnoběžné individuální zájmy, obecné zájmy, které reprezentují novou kvalitu na kolektivní úrovni, a veřejný zájem jako nejširší kategorii obecného zájmu. S využitím těchto závěrů odůvodňujeme jednotlivé prostředky kolektivní ochrany práv. Analýzu kolektivního procesu vedeme skrze tři kritéria - osobu konsolidátora zájmů (kolektivního zástupce), procesní postavení zastupovaných osob a konstrukci kolektivního řízení. Kolektivním zástupcem se může stát některý ze členů zastupované skupiny osob, spolek, předmětem...
|
|
|
Překážky volného pohybu pracovníků v judikatuře Evropského soudního dvora
Čamrová, Eva ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Balarin, Jan (oponent)
Cílem mé diplomové práce je seznámit čtenáře s problematikou volného pohybu pracovníků, především s jeho jednotlivými překážkami. V teoretické části seznamuji s jednotlivými pojmy (pracovník, veřejný pořádek, veřejná bezpečnost, jazykové bariéry, uznávání kvalifikací, atd.) a v části analytické již aplikuji teoretickou část na praxi ESD. Vybrala jsem rozsudky, které v dané oblasti považuji za stěžejní a podrobněji je rozebrala.
|
host ::
RSS.