|
|
Dialekt Quintova eposu Posthomerica ve srovnání s homérským dialektem
Kodetová, Jana ; Muchnová, Dagmar (vedoucí práce) ; Bakyta, Ján (oponent)
Práce se věnuje 5. knize Posthomerik a sleduje problematiku výskytu augmentu a stahování slovesných tvarů ve srovnání s homérským dialektem. Zatímco v klasické řečtině dochází ke stahování sloves se zakončením kmene na -ε a -α téměř vždy a augment se vyskytuje u všech slovesných tvarů indikativu sekundárních časů, v homérských textech k oběma jevům dochází zdánlivě nepravidelně. Posthomerika pak, která od vzniku homérských textů odděluje více než 1000 let, Homéra napodobují, a to i nepravidelnou distribucí augmentu u tvarů indikativu sekundárních časů a nepravidelným výskytem stažených a nestažených tvarů. Cílem práce je analyzovat výskyt augmentu a stahování slovesných tvarů se zakončením kmene na -ε a -α v 5. knize Posthomerika a závěry analýzy srovnat s homérskými texty. Klíčová slova: Augment, stahování sloves, sloveso, Posthomerika
|
|
|
Konec novoplatónské Akadémie a cesta filosofů do Persie v moderním bádání
Dittrichová, Jana ; Prchlík, Ivan (vedoucí práce) ; Bakyta, Ján (oponent)
Rok 529 je spojován s uzavřením novoplatónské Akadémie císařem Justiniánem a bývá považován za jeden z mezníků konce antického starověku. Tato práce přestavuje prameny, které se uzavření novoplatónské Akadémie a související cesty novoplatónských filosofů do Persie a zpět týkají; je z nich ovšem patrné, že výslovně o uzavření Akadémie v roce 529 nemluví. Cílem práce je představit názory novodobých badatelů na právní akt, kterým podle rozšířeného názoru byla Akadémie uzavřena, na význam slova diadochika, na soudobý stav Akadémie a na otázku, kam se z Persie filosofové vrátili. Diadochika se jeví jako finanční zdroj Akadémie. Na povahu právního aktu uzavření Akadémie lze usuzovat ze zprávy v Malalově Chronografii a z Justiniánových zákonů, ale tyto prameny se neshodují, a proto je třeba je uvést do souladu spolu navzájem a navíc ještě se zprávou historika Agathia o odchodu filosofů do Persie a s archeologickými nálezy. Co se týče stavu, ve kterém se tehdy Akadémie nacházela, převládají dnes názory, že nebyla v úpadku. Novodobí badatelé navrhují různá místa, kam se filosofové po svém návratu z Persie mohli usídlit: Athény, Alexandrii a Harrán, ale i další. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Latin West mirrored by the Byzantine historiography (6th-8th centuries)
Bakyta, Ján ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Základním cílem dizertace je zjistit, jestli východní Římané (Byzantinci) šestého až osmého století měli zájem o latinský západ a ríšskou vládu nad ním. V první části práce jsou identifikovány a zhodnoceny rozmanité diskurzy o počátcích Iustinianovy conquisty, resp. reconquisty Afriky a Itálie, artikulované v dobových pramenech; jediný z nich, který nelze usvědčit nebo důvodně podezírat z toho, že byl artikulovaný oficiálně, je diskurz jistého pramene Pseudo-Zacharia Scholastika, jenž činí zodpovědnými za války s Vandaly a Ostrogóty africké a možná také italské exulanty, kteří si stěžovali na císařském dvoře na místní vládce. Po dalších přípravných studiích (např. o tzv. problematice Theodorichovy ústavní pozice) je učiněn závěr, že císař Iustinianos neměl zájem o ideologicky motivovanou obnovu říše, nýbrž vedl západní války kvůli svým kontaktům se západními aristokraty. Ve druhé části dizertace je zkoumána prezentace Iustinianových západních vojen a západních událostí nebo reálií v dílech byzantských historiků od Marcellina Comita a Prokopia po Theofylakta Simokatta (šesté až rané sedmé století) a je podniknut pokus zjistit jejich postoj k této problematice. Jako vhodný obecný závěr se jeví to, že dějepisci, a to ani Prokopios nebo Agathias, ideu ovládání západu nekritizovali, avšak prezentovali...
|
|
|
Syntaktické konstrukce po slovesech declarandi v klasické řečtině
Procházka, Pavel ; Muchnová, Dagmar (vedoucí práce) ; Bakyta, Ján (oponent)
Bakalářská práce "Syntaktické konstrukce po slovesech declarandi v klasické řečtině" pojednává o obsahových propozicích, které následují po vybraných slovesech declarandi. Soustředí se především na formu a četnost obsahových propozic řízených predikáty ἀγγέλλω, ἀποφαίνω, δείκνυμι a δηλόω v dílech historiografů klasického období: Hérodota, Thúkýdida a Xenofónta s cílem ověřit, zda je převládajícím typem obsahová propozice ve formě participiální konstrukce. Práce také shrnuje dosavadní stav bádání na poli obsahových propozic ve formě participiální konstrukce.
|
|
|
Lexikální koheze v klasické řečtině
Kodetová, Jana ; Muchnová, Dagmar (vedoucí práce) ; Bakyta, Ján (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje lexikální kohezi a jejím jednotlivým typům. Dále také sleduje působení těchto typů v řeckém textu. Cílem této práce bylo za prvé zmapovat jednotlivé přístupy k problematice lexikální koheze, za druhé na základě sekundární literatury podat přehled typů lexikální koheze a za třetí bylo cílem tyto typy aplikovat na konkrétní řecký text, klasifikovat je a porovnat co do frekvence. V první části práce se pojednává obecně o kohezi jak gramatické, tak lexikální a je srovnána koheze a s ní spojený pojem koherence. V druhé části jsou rozebrány typy lexikální koheze s ukázkami převzatými z řeckého textu.
|
|
|
Prézens historický v klasické řečtině a jeho ekvivalenty v češtině
Loušová, Kristýna ; Muchnová, Dagmar (vedoucí práce) ; Bakyta, Ján (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o prézentu historickém v řečtině a srovnává jej s prézentem historickým v češtině. První část práce shrnuje dosavadní poznatky o prézentu historickém a ověřuje jejich platnost na samostatné analýze třetí knihy Hérodotových Dějin. Všechny výskyty prézentu historického jsou sepsány do přiložené tabulky a posouzeny z hlediska morfologických, sémantických, syntaktických a naratologických kritérií. Ve druhé části je popsán prézens historický v češtině a jeho hlavní rozdíly oproti fungování v řečtině. Na analýzu výskytů prézentu historického ve třetí knize Hérodotových Dějin navazuje analýza jejich převodu do českého překladu.
|
|
|
Isolated nominal forms in Ancient Greek
Masliš, Martin ; Bakyta, Ján (vedoucí práce) ; Pultrová, Lucie (oponent)
MASLIŠ, Martin. Izolované nominálne tvary v starej gréčtine. Praha, 2019. Diplomová práca. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Ústav řeckých a latinských studií. Vedúci práce Ján BAKYTA. Diplomová práca sa zaoberá sémantickými zmenami izolovaných nominálnych tvarov v starej gréčtine. Synchrónne izolované lexémy nie sú hovoriacimi zaraditeľné do derivačnej rodiny geneticky príbuzných lexém, čo v procese akvizície sémantiky slov teoreticky sťažuje správne mapovanie významu z kontextu na jazykový znak. Na základe tohto predpokladu je v práci testovaná hypotéza o tendencii izolátov podliehať sémantickej reanalýze. Argumentácia sa opiera o predpokladanú informačnú štruktúru v mentálnom lexikóne hovoriacich a o špecifiká akvizície slovných významov, resp. o moment reanalýzy, ktorá sa z diachrónneho hľadiska prejaví ako zmena významu. Lexémy z datasetu vygenerovaného na základe navrhnutej metódy sú podrobené filologickej analýze s cieľom popísať mechanizmus sémantickej zmeny pre izoláty a tiež transparentné slová. Kľúčové slová: mentálny lexikón, etymologické hniezdo, izolované formy, sémantická zmena, deetymologizácia
|
|
|
Christianizace Velké Moravy jako součást kulturně desintegračních procesů mezi Byzantskou říší a Západem
Šenk, Martin ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Bakyta, Ján (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na christianizaci Velké Moravy, kterou zasazuje do kontextu kulturně desintegračních procesů mezi Východem a Západem. Práce tedy nejprve mapuje počátky kulturního a politického rozdělení Evropy. Dále popisuje vznik a christianizaci Velké Moravy. Zvláštní pozornost je věnována aktivitám Konstantina a Metoděje. Pro východofranské prostředí představoval příchod soluňských bratrů Konstantina a Metoděje první přímý kontakt s byzantských kulturním okruhem. Práce tedy s využitím primárních pramenů i sekundární literatury mapuje, zda v souvislosti s předchozím kulturně politickým vývojem v Evropě - zejména ikonoklasmem a vládou císařovny Ireny - mohla mít činnost Konstantina a Metoděje vliv na utváření negativních stereotypů o Byzanci na latinském Západě. Zajímavým se jeví zejména kontrast mezi prameny z Říma a z Východofranské říše. V závěru práce je pak podán popis cyrilometodějského odkazu na kulturní desintegraci Evropy.
|
|
|
Mycenae, Troy and Anatolia: Mycenaean names in Hittite documents, and Anatolian names in the Homeric Iliad
Gális, Martin ; Lipp, Reiner (vedoucí práce) ; Bakyta, Ján (oponent)
(česky): Cílem stávající práce je poskytnout aktuální souhrn podložený historickými fakty a textovým svědectvím z primárních zdrojů, který by podal koherentní popis dlouho diskutované otázky vzájemných vztahů mezi Chetity (resp. Anatolií) a Řeckým světem především v době pozdně bronzové. Za tímto účelem byla sesbírána data z různých vědeckých odvětví. Po krátkém úvodu do onomastiky a do historie řecko-anatolských studií následuje hlavní část práce sestávající z rozboru antroponym a toponym v těchto jazycích jak ze synchronního, tak i diachronního pohledu.
|
|
|
Konec novoplatónské Akadémie a cesta filosofů do Persie v moderním bádání
Dittrichová, Jana ; Prchlík, Ivan (vedoucí práce) ; Bakyta, Ján (oponent)
Rok 529 je spojován s uzavřením novoplatónské Akadémie císařem Justiniánem a bývá považován za jeden z mezníků konce antického starověku. Tato práce přestavuje prameny, které se uzavření novoplatónské Akadémie a související cesty novoplatónských filosofů do Persie a zpět týkají; je z nich ovšem patrné, že výslovně o uzavření Akadémie v roce 529 nemluví. Cílem práce je představit názory novodobých badatelů na právní akt, kterým podle rozšířeného názoru byla Akadémie uzavřena, na význam slova diadochika, na soudobý stav Akadémie a na otázku, kam se z Persie filosofové vrátili. Diadochika se jeví jako finanční zdroj Akadémie. Na povahu právního aktu uzavření Akadémie lze usuzovat ze zprávy v Malalově Chronografii a z Justiniánových zákonů, ale tyto prameny se neshodují, a proto je třeba je uvést do souladu spolu navzájem a navíc ještě se zprávou historika Agathia o odchodu filosofů do Persie a s archeologickými nálezy. Co se týče stavu, ve kterém se tehdy Akadémie nacházela, převládají dnes názory, že nebyla v úpadku. Novodobí badatelé navrhují různá místa, kam se filosofové po svém návratu z Persie mohli usídlit: Athény, Alexandrii a Harrán, ale i další. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.