|
|
Bělehrad - Dunaj - Sáva
Nováková, Michaela ; Bahna, Ján Miloslav (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce_ Bělehrad_ Dunaj_ Sáva Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala město, kterým návštěvník na první pohled nikterak uchvácený není, musí se prodrat vrstvami nánosů, které stojí v cestě do proniknutí kouzla Bělehradu, které spočívá často ve všednostech. Zajímavým prvkem je jeho strategická poloha na soutoku řek Dunaje a Sávy. Práce se nejprve zabývá průzkumem v širších souvislostech. Zaměřuje se nejen na Bělehrad, ale i na celé Srbsko, jeho etnickou i náboženskou rozmanitost, balkánskou náturu obyvatel. Průzkum mapuje na jedné straně město, jeho krásy i problémy, na druhé straně má sociologický kontext, kde zkoumá hlavně problémy obyvatel bývalé Jugoslávie, jejich vzájemné soužití a konflikty. Jizvy města Práce vytyčuje ve městě pět nejproblematičtějších míst, které se přímo dotýkají říčních koryt. Z těchto problémů vybírám souvislý pás délky 10 kilometrů. Urbanismus oblasti má jako činitele vodu a město, které se odrážejí i v rastru ulic. Příčné ulice jsou přímé spojnice s městem, pokračující dnešní bulváry ústící k Dunaji. Podélné ulice a cesty svou zvlněností navazují na řeku. Na základě myšlenky původních ostrovů pak vytvářím další dva ostrovy díky nimž Dunaj dostává na straně města tři nábřeží. Získávám tak vodu ve městě, která není pouze umělou nádrží, ale je vodou ve své podstatě a dynamice. Vytvořené ostrovy jsou na základě meandrovitosti Dunaje, který kdyby břeh nebyly betonové by šířil do města a sám by jizvy smyl, vyléčil město. Nejexponovanější částí zjizvené oblasti je levý břeh Mariny Luky na níž vyúsťuje bulvár Francouzská propojující hlavní náměstí města s Dunajem. Na tuto oblast se zaměřuji konkrétněji již ve spojitosti se sociologickým průzkumem. Jizva národa Vzhledem k tomu, že byl Bělehrad hlavním městem Jugoslávie, jsem se zaměřila na mezilidskou i ekonomickou problematiku obyvatel bývalé Jugoslávie a její rozpad. Na venek jednotná Jugoslávie byla ve své době silným státem z hlediska ekonomie. Jednotlivé státy spolu spolupracovaly s díky tomu hospodářství vzkvétalo. Po rozpadu státy přestaly kooperovat a jejich ekonomika silně klesla. Mezilidská nenávist národností přerostla ve vzájemné vykořisťování menšin ať už etnických, tak i náboženských. Tato nenávist a konflikt jsou v lidech hluboko zakořenělé a bude těžké vzájemné křivdy vymazat. Jizva města + jizva národa= Mírové centrum Takto se dostáváme ke spojnici jizev národa a jizev města a ke způsobu jak se s oběma vypořádat. V tak exponované a významné části Bělehradu by měla být funkce, která má hlubší význam, přesah, význam i pro národ, celý Balkánský poloostrov. Utvářím platformu pro mírové dialogy, vzájemnou kooperaci bývalých států Jugoslávie na všech úrovních. Vytvářím tu tedy Mírovou organizaci, které naplní tato místa pochopením, spoluprácí a usmířením, vyléčí tak jizvy národa i města. Centrum se zabývá projekty ve sféře ekonomické, sociální, zdravotnické, náboženské i kulturní. Silným prvkem je i rampa- pokračující bulvár nad Dunaj, který ukazuje, že cesta k cíli může mít i překážky a cíl je v dáli, však stojí zato v ní pokračovat. Puknuté srdce_ budova Mírového centra_ Kultura_ média_ umění Tak jako se rozpadla Jugoslávie a v rámci Jugonostalgie se k sobě vrací, tak i řešená budova je rozervaným srdcem Jugoslávie, které se k sobě nemůže úplně vrátit, proto aspoň komunikuje skrz atrium, ale jinak tvoří samostatné celky.
|
|
|
Uplatnění potenciálu vysokoškolsky vzdělaných zahraničních pracovníků na českém trhu práce
Valenta, Ondřej ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Květoň, Viktor (oponent) ; Bahna, Miloslav (oponent)
Tato dizertační práce je zaměřena na jedno z nejaktuálnějších témat v oblasti mezinárodní pracovní migrace, a tím je problematika využití vzdělanostního potenciálu vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků na trhu práce v hostitelské zemi, především pak míra jejich převzdělanosti. Věnuje se konkrétně situaci na českém trhu práce v období let 2009 až 2016. Díky přístupu k unikátní sadě neveřejných statistických dat se v českém prostředí jedná o jeden z prvotních kvantitativně zaměřených empirických výzkumů v této oblasti, doplněný o kvalitativní aspekty analýzy. Výsledky výzkumu ukazují, že míra využití vzdělanostního potenciálu těchto pracovníků na českém trhu práce se na nejobecnější úrovni pohybuje okolo 70-80 %, přičemž podíl i počet převzdělaných pracovníků od roku 2009 stoupá. Rozdíly v míře převzdělanosti se pak zásadně liší mezi zahraničními pracovníky na úrovni jednotlivých občanství. Výsledná míra převzdělanosti vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků je na českém trhu práce způsobena především širšími sociálními a ekonomickými faktory. Je to zejména nízká vertikální mobilita vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků na trhu práce - pro uplatnění jejich vzdělanostního potenciálu je zásadní pozice, kterou na českém trhu práce při svém příchodu obsadí. Podstatné jsou i další...
|
|
|
Bělehrad - Dunaj - Sáva
Nováková, Michaela ; Bahna, Ján Miloslav (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce_ Bělehrad_ Dunaj_ Sáva Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala město, kterým návštěvník na první pohled nikterak uchvácený není, musí se prodrat vrstvami nánosů, které stojí v cestě do proniknutí kouzla Bělehradu, které spočívá často ve všednostech. Zajímavým prvkem je jeho strategická poloha na soutoku řek Dunaje a Sávy. Práce se nejprve zabývá průzkumem v širších souvislostech. Zaměřuje se nejen na Bělehrad, ale i na celé Srbsko, jeho etnickou i náboženskou rozmanitost, balkánskou náturu obyvatel. Průzkum mapuje na jedné straně město, jeho krásy i problémy, na druhé straně má sociologický kontext, kde zkoumá hlavně problémy obyvatel bývalé Jugoslávie, jejich vzájemné soužití a konflikty. Jizvy města Práce vytyčuje ve městě pět nejproblematičtějších míst, které se přímo dotýkají říčních koryt. Z těchto problémů vybírám souvislý pás délky 10 kilometrů. Urbanismus oblasti má jako činitele vodu a město, které se odrážejí i v rastru ulic. Příčné ulice jsou přímé spojnice s městem, pokračující dnešní bulváry ústící k Dunaji. Podélné ulice a cesty svou zvlněností navazují na řeku. Na základě myšlenky původních ostrovů pak vytvářím další dva ostrovy díky nimž Dunaj dostává na straně města tři nábřeží. Získávám tak vodu ve městě, která není pouze umělou nádrží, ale je vodou ve své podstatě a dynamice. Vytvořené ostrovy jsou na základě meandrovitosti Dunaje, který kdyby břeh nebyly betonové by šířil do města a sám by jizvy smyl, vyléčil město. Nejexponovanější částí zjizvené oblasti je levý břeh Mariny Luky na níž vyúsťuje bulvár Francouzská propojující hlavní náměstí města s Dunajem. Na tuto oblast se zaměřuji konkrétněji již ve spojitosti se sociologickým průzkumem. Jizva národa Vzhledem k tomu, že byl Bělehrad hlavním městem Jugoslávie, jsem se zaměřila na mezilidskou i ekonomickou problematiku obyvatel bývalé Jugoslávie a její rozpad. Na venek jednotná Jugoslávie byla ve své době silným státem z hlediska ekonomie. Jednotlivé státy spolu spolupracovaly s díky tomu hospodářství vzkvétalo. Po rozpadu státy přestaly kooperovat a jejich ekonomika silně klesla. Mezilidská nenávist národností přerostla ve vzájemné vykořisťování menšin ať už etnických, tak i náboženských. Tato nenávist a konflikt jsou v lidech hluboko zakořenělé a bude těžké vzájemné křivdy vymazat. Jizva města + jizva národa= Mírové centrum Takto se dostáváme ke spojnici jizev národa a jizev města a ke způsobu jak se s oběma vypořádat. V tak exponované a významné části Bělehradu by měla být funkce, která má hlubší význam, přesah, význam i pro národ, celý Balkánský poloostrov. Utvářím platformu pro mírové dialogy, vzájemnou kooperaci bývalých států Jugoslávie na všech úrovních. Vytvářím tu tedy Mírovou organizaci, které naplní tato místa pochopením, spoluprácí a usmířením, vyléčí tak jizvy národa i města. Centrum se zabývá projekty ve sféře ekonomické, sociální, zdravotnické, náboženské i kulturní. Silným prvkem je i rampa- pokračující bulvár nad Dunaj, který ukazuje, že cesta k cíli může mít i překážky a cíl je v dáli, však stojí zato v ní pokračovat. Puknuté srdce_ budova Mírového centra_ Kultura_ média_ umění Tak jako se rozpadla Jugoslávie a v rámci Jugonostalgie se k sobě vrací, tak i řešená budova je rozervaným srdcem Jugoslávie, které se k sobě nemůže úplně vrátit, proto aspoň komunikuje skrz atrium, ale jinak tvoří samostatné celky.
|
host ::
RSS.